Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 167/2022-22

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa, PSČ obec a číslo

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa, PSČ obec a číslo

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 9 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4 200 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 4 200 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému další povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 4 800 Kč, úrok ve výši 1 528,23 Kč, 25,26% úrok z prodlení ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 499,13 Kč, 8,25% úrok z prodlení ročně z částky 1 800 Kč od datum do zaplacení, v této části se návrh zamítá.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4 200 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 4 200 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému další povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 4 800 Kč, úrok ve výši 1 528,23 Kč, 25,26% úrok z prodlení ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 499,13 Kč, 8,25% úrok z prodlení ročně z částky 1 800 Kč od [datum] do zaplacení, v této části se návrh zamítá. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2

1. Dne datum podal žalobce u soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 9 000 Kč s úrokem ve výši 1 528,23 Kč, s 25,26% úrokem ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 499,13 Kč, s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení. V návrhu uvedl, že je právním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec, která s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne datum číslo na základě které byl právním předchůdcem žalobce poskytnut žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i úrok ve výši 1 200 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 200 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, zavázal se půjčenou částku včetně poplatků uhradit v 60 týdenních splátkách po 180 Kč počínaje dnem datum, když poslední splátka byla stanovena na datum. Za dobu trvání smluvního vztahu uhradil žalovaný pouze částku 1 800 Kč, z níž částka 1 200 Kč byla použita na zaplacení úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částka 200 Kč na částečnou úhradu poplatku za administrativní činnost a částka 400 Kč na částečnou úhradu poplatku za hotovostní inkaso. Nejpozději měl žalovaný celkovou částku zaplatit datum, od následujícího dne je v prodlení s neuhrazenými splátkami a úročí se úrokem 25,26%. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek z datum, žalovaný žalobci dluží částku 9 000 Kč, sestávající se z jistiny 6 000 Kč, části poplatku za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč, části poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 000 Kč, dále kapitalizovaný úrok 1 528,23 Kč (vypočten při sazbě 25,26% z jistiny za dobu od datum do datum), kapitalizovaný úrok z prodlení 499,13 Kč (vypočten při sazbě 8,25% ročně z jistiny za dobu od datum do datum). Od datum běží úroky ve shora uvedené výši a úroky z prodlení v zákonné výši, vše až do zaplacení. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, k nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil.

2. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena v návrhu uvedená smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byla žalovanému poskytnuta hotovostní částka ve výši 6 000 Kč za podmínek ve formě sjednaných úroků, poplatků a splátek, jak žalobce v návrhu uvádí. Žalobce v návrhu přímo neuvádí, jaké konkrétní úroky byly v rámci smlouvy sjednány, uvádí, jaké úroky požaduje, ze smlouvy však vyplývá, že se jedná o požadované úroky v nižší úrokové sazbě, než která byla ve smlouvě sjednána. Ze smlouvy vyplývá, že se jednalo o sjednaný úrok ve výši 32,15% ročně, požadován je návrhem však pouze úrok 25,26% ročně. Důvod v návrhu žalobce neuvádí. Dále ze smlouvy vyplývá závazek žalovaného zaplatit žalobci v rámci sjednaných splátek i částky v návrhu uvedené, kromě uvedeného úroku se jedná o administrativní poplatek a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výších v návrhu uvedených. Součástí smlouvy jsou příslušné smluvní podmínky, z nichž vyplývají i další sjednané povinnosti ze strany žalovaného, zejména se jedná o povinnost hradit smluvní pokutu v rozsahu 0,1% denně z částky, ohledně níž by byl žalovaný v prodlení, hradit žalobci v rámci doručování písemných upomínek při jeho prodlení 400 Kč za jednu upomínku a 1 000 Kč za osobní upozornění.

3. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru, jedná se o úvěrovou smlouvu dle , (dále pouze o.z.).

4. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým

3

mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

5. V daném případě došlo při uzavírání smlouvy k ujednání, které se týká povinností žalovaného zaplatit žalobci s úvěrovou částkou i další částky, které byly ve smlouvě specifikovány jako úroky, administrativní poplatek a odměna za hotovostní inkaso. Byť žalobce v rámci svého nároku nepožaduje na žalovaném zaplacení úroků ve výši, která byla ve smlouvě sjednána, musí soud platnost smlouvy hodnotit dle jejího obsahu, tedy ve vztahu k úrokům dle výše úroků, které byly ve smlouvě sjednány. Ve smlouvě byl sjednán roční úrok ve výši 32,15%, návrhem je požadován pouze ve výši 25,26% ročně. Je zcela evidentní, že ve smlouvě byly sjednány úroky ve velmi vysoké výši a soud tedy automaticky přistoupil k jejich přezkumu z hlediska posouzení platnosti tohoto smluvního ujednání. Z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru s ohledem na určitou vyšší míru rizika tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky obec národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu s fixací sazby na dobu jednoho až pěti let v době uzavření úvěrové smlouvy sazbu 8,42% ročně. Sjednané úrokové sazby ve smlouvě trojnásobek těchto obvyklých úroků značně přesahují, a tedy v této části se jedná o mezi účastníky sjednané neplatné ujednání o výši úroků. Na tom nic nemění skutečnost, že žalobce, pravděpodobně v důsledku jeho vědomosti o této nepřiměřené výši, požaduje v návrhu úroky nižší, a to právě ve výši trojnásobku obvyklé sazby. Pokud se nyní takto rozhodl vůči žalovanému postupovat, nijak tuto výši úroků v nižší rovině nezohledňuje do doby minulé, stále vychází z toho, že pokud žalovaný nějakou částečnou platbu v minulosti provedl, započetl jí na částku uvedenou v návrhu jako výše úroků po dobu předpokládaného řádného plnění smlouvy a takové úroky byly ve smlouvě stanoveny z úrokové sazby uvedené ve smlouvě. Pokud se jedná o smluvní pokutu, ta sama o sobě není svou výší v rozporu s ustálenou judikaturou. To však nemění nic na tom, že v celkovém souhrnu jsou úvěrové smlouvy zjevně nevyvážené. Právní předchůdce žalobce si do předtištěného formuláře smluv o spotřebitelských úvěrech zakotvil administrativní poplatek, který představuje 20% z výše úvěrové jistiny. Administrativa by však u tohoto typu smluv neměla být s ohledem na charakter smlouvy nákladná, s ohledem na předtištěnost smluv a jednoduchost a rychlost vyplnění smluv by měla být jednoduchá, rychlá a z hlediska evidence z větší části elektronická. Je tedy zřejmá neúměrnost administrativního poplatku, a to i při srovnání s bankami, u nichž je, jak je obecně známo, mnohem nižší, pohybující se v jednotkách procent výše úvěru. Je zřejmé, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku za účelem navýšení zisku věřitele. Obdobně je nutno nahlížet i na poplatek za hotovostní inkaso splátek, který je v každé z uvedených smluv dokonce v mnohem vyšší výši, než předchozí uvedený poplatek za administrativní činnost, a to ve výši 40% výše jistiny. Při současné preferenci bezhotovostního styku, čemuž odpovídá, že prakticky každá fyzická osoba má zřízený účet u některé z bank a v případě žalovaného to s ohledem na jeho pracovní poměr vyplývající z žádosti o spotřebitelský úvěr nemohlo být jinak, není dán pro takový postup logický důvod, zejména z uvedeného hlediska ale i z hlediska četnosti prováděných výběrů v týdenních intervalech, ačkoliv obecně pravidelné příjmy ve formě mzdy apod. jsou prováděny měsíčně. Týdenní intervaly výrazně navyšují hotovostní náklady. Je tedy zřejmé, že žalovaný se vlastně v rámci smlouvy zavázal nejen k vrácení základní úvěrové částky a úroků, ale též k zaplacení dalších žalobcem požadovaných poplatků, které ve svém součtu s úroky

4

představují zaplacení vlastně dalších 80% výše úvěrové jistiny. I když tedy z úvěru 6 000 Kč žalovaný již fakticky zaplatil 1 800 Kč, stále žalobci dle jeho názoru dluží 6 000 Kč na úvěrové jistině a části poplatků ve výši 3 000 Kč. Z toho je zcela zřejmá nevyváženost a nepoměr podmínek smluv, která zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaný smlouvy v popsané podobě uzavřel. Zákonná úprava předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro jejich platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního vztahu, jehož právní rámec je vytvořen jednou smluvní stranou předem, bez reálné možnosti změny textu smlouvy ze strany druhé. Soud tedy dospívá za této situace k závěru, že ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. je shora uvedená smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a tato neplatnost se vztahuje k celé smlouvě, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smlouvy vždy jeden celek.

6. Za této situace při konstatování neplatnosti smlouvy má žalobce nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z., podle nichž kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil a plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, neboť ze strany žalovaného provedenou platbou nedošlo k úplnému vrácení toho, co od žalobce na základě neplatné smlouvy získal. Na základě smlouvy z datum získal žalovaný od žalobce částku 6 000 Kč, žalobci zaplatil 1 800 Kč a tedy míra jeho bezdůvodného obohacení je dána částkou 4 200 Kč. Za této situace tedy při konstatování absolutní neplatnosti smlouvy a konstatování nároku žalobce na zaplacení bezdůvodného obohacení soud ukládá žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 4 200 Kč s v návrhu požadovanými úroky z prodlení z této částky ve smyslu a o.z. ve výši dle od data následného po uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, kdy se žalobce stal držitelem této pohledávky a takovou skutečnost v rámci oznámení o postoupení pohledávek žalovanému oznámil. Ve zbývajícím rozsahu soud návrh žalobce zamítl.

7. O nákladech řízení soud rozhodl podle , podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalovaný byl ve věci úspěšný z více jak 50% předmětu řízení, měl by tedy mít právo na náhradu nákladů řízení v jejich části rovnající se procentuálně výši stanovené po odečtu neúspěchu od jeho úspěchu, žádné náklady však žalovanému nevznikly a proto soud rozhodl, že žalovaný toto právo nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.