Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 C 339/2021-58

Potvrdené rozhodnutím 55 CO 260/2022-132
„Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců JUDr. Ivy Hubáčkové a JUDr. Miroslava Stoklasy ve věci žalobkyně [[příjmení]] [[jméno]] [[příjmení]], narozené [[datum]] bytem [[adresa]] zastoupené Mgr. [[jméno]] [[příjmení]], advokátem sídlem [[adresa]] proti žalované [[jméno]] [[příjmení]], narozené [[datum]] bytem [[adresa]] zastoupené Mgr. [[jméno]] [[příjmení]], advokátem sídlem [[adresa]] o [[částka]] k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 30. března 2022, č. j. 33 C 339/2021-58, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalobkyně povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [[částka]] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce."

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částky 39 843,75 Kč

takto:

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 39 843,75 Kč.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši 10 890 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 39 843,75 Kč. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši 10 890 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum domáhala zaplacení částky 39 843,75 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že jde o„ podíl žalované na provedených pracích na společné věci“, že účastnice jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. číslo v katastrálním území České Budějovice 5, že v roce 2018 byla provedena rekultivace pozemku, a to společností právnická osoba, IČO, že práce uvedená společnost vyúčtovala fakturou číslo ze dne datum na částku částka a že tuto částku„ uhradili spoluvlastníci“ uvedeného pozemku s výjimkou žalované. Dále uvedla, že žalovaná se na rozhodování o rekultivaci pozemku nepodílela, avšak v „ rozhodné době“ byla jednatelkou uvedené společnosti, a tudíž jí muselo být známo, jaké práce jsou prováděny a byla s nimi srozuměna. Na základě uvedených skutečností žalobkyně vyvodila, že má nárok ať již podle § 1136 písm. b) o. z., neboť šlo o vynaložení nákladu na záchranu věci, nebo podle § 1128 o. z., neboť šlo o práce v rámci běžné správy pozemku a žalovaná byla vyrozuměna o potřebě rozhodnout, přičemž poměrná část nákladů činila číslo z částky částka. Žalovaná požadovanou částku přes výzvu neuhradila.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Podle žalované žalobkyně ani netvrdila, ani neprokázala, že údajná rekultivace pozemku vůbec proběhla, kdy přesně se tak stalo a co vše zahrnovala a dále kdy a kým byla cena za činnost společnosti právnická osoba uhrazena. Podle žalované žalobkyně neprokázala potřebnost údajné rekultivace. Žalovaná dále poukázala na předešlé spory mezi účastnicemi, v souvislosti s nimiž akcentovala, že v době roku 2018 nebyla žalobkyně spoluvlastníkem předmětného pozemku, nýbrž spoluvlastníky pozemku byli pouze žalovaná a jméno příjmení (syn žalobkyně, bratr žalované). Z toho důvodu žalobkyně postrádá aktivní věcnou legitimaci. Dále žalovaná uvedla, že nikým nebyla informována o plánování či provedení rekultivace pozemku a že v roce 2018 jednatelkou společnosti právnická osoba vůbec nebyla, neboť její funkce zanikla již datum. Ze všech těchto důvodů navrhla zamítnutí žaloby.

3. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované uvedla, že nepopírá, že v daném období byl spoluvlastníkem jméno příjmení, avšak že ke dni podání žaloby je spoluvlastníkem žalobkyně, přičemž odkázala na ustanovení § 1106 o. z.

4. Žalobkyně ani její právní zástupce se k ústnímu jednání soudu bez omluvy nedostavili, ač k němu byl právní zástupce žalobkyně řádně a včas předvolán a toto předvolání platilo i pro žalobkyni. Z toho důvodu se žalobkyni nemohlo na ústním jednání dostat poučení o nutnosti doplnění skutkových tvrzení (a návazně též označení důkazů) podle (a návazně též odst. 3)

5. Soud posuzoval úplnost skutkových tvrzení žalobkyně z hlediska právních norem, jejichž aplikace by připadala v úvahu. Dospěl k závěru, že ve všech reálně do úvahy připadajících variantách jsou tvrzení žalobkyně nedostatečná pro to, aby žalobě mohlo být vyhověno. Vzhledem k tomu soud neprováděl ve věci dokazování, neboť i kdyby na jeho základě shledal pravdivými ta tvrzení, která učiněna byla, bylo by žalobu stejně nutné zamítnout.

6. Pokud šlo o tvrzení žalobkyně, že spoluvlastníci předmětného pozemku vynaložili na jeho rekultivaci částku 75 000,37 Kč zaplacenou společnosti právnická osoba, pak i pokud by šlo hypoteticky o záchranu věci, bylo by nezbytné tvrdit, že konkrétní spoluvlastník vynaložil na společnou věc konkrétní náklad (což jednoznačně plyne z ustanovení § 1136 písm. b) o. z.). Žalobkyně tvrdila naprosto obecně, že částku 75 000,37 Kč„ uhradili spoluvlastníci“, avšak nikoli kdo konkrétně, kdy a jak. Pokud by se mělo jednat, jak žalobkyně rovněž argumentovala, o rozhodování spoluvlastníků o běžné správě (ve smyslu ustanovení § 1128 o. z.), žalobkyně vůbec netvrdila, kdy a jak údajné rozhodování o rekultivaci pozemku proběhlo, tedy kdo, kdy a jak takové rozhodnutí přijal. Nelze zkoumat, zda žalovaná byla o potřebě rozhodnout vyrozuměna, když ohledně tohoto rozhodovacího procesu chyběla i jen základní tvrzení. Nadto žalobkyně výslovně uvedla, že žalovaná se na rozhodování nepodílela.

7. Vedle výše řečeného je též nutno vzít v úvahu, že mezi stranami dle jejich vyjádření nebylo sporné, že v době tvrzené rekultivace pozemku nebyla žalobkyně vůbec jeho spoluvlastníkem. I pokud by tedy na základě některé ze shora uvedených právních norem spoluvlastníku pozemku nějaká pohledávka vůči žalované vznikla, pak nemohla přejít na žalobkyni jen z titulu ustanovení § 1106 o. z. Podle tohoto ustanovení kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená. Tím jsou ovšem míněna práva spojená s věcí, tedy např. ji užívat a požívat, vykonávat s věcí spojená oprávnění z věcného břemene, plnit povinnosti spojené s věcí (např. je-li zatížena věcným právem jiné osoby) apod. Nejsou tím míněna obligační práva, např. pohledávka spoluvlastníka na náhradu nákladů vynaložených na společnou věc. Pro přechod takových práv na jinou osobu (např. pozdějšího nabyvatele spoluvlastnického podílu na věci) by musela nastat nějaká jiná relevantní právní skutečnost. Žalobkyně ovšem žádnou takovou netvrdila.

8. Soud zvažoval i možnost posouzení právního poměru mezi stranami jako bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Ovšem i pro tento případ byla tvrzení žalobkyně zcela nedostatečná, neboť neuváděla nic, z čeho by bylo možno vyvodit, že se snad žalovaná obohatila na úkor žalobkyně. Žalobkyně totiž ani netvrdila, že by ona sama se společností právnická osoba něco konkrétního ujednala, ani že by uvedené společnosti za tvrzenou rekultivaci cokoli uhradila. Za této situace by již bylo zcela nadbytečné se zabývat tím, zda by vůbec žalovaná jako třetí osoba stojící mimo smlouvu uzavřenou mezi tím, kdo tvrzenou rekultivaci objednal, a společností právnická osoba, která ji dle tvrzení žalobkyně provedla, měla povinnost za to objednateli něco hradit.

9. Soud tedy dospěl k závěru, že i kdyby ta tvrzení, která žalobkyně učinila, byla všechna pravdivá, přesto by byla nedostatečná pro vyhovění žalobě v jakékoli ze shora uvedených variant právního posouzení. Proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované.

11. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 10 890 Kč a sestává z následujících položek:

a) odměna za zastupování advokátem podle , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 2 700 Kč podle , , a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast při ústním jednání dne datum;

b) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 3 úkony;

c) náhrada za daň z přidané hodnoty podle ve výši 21 %, tedy 1 890 Kč.

12. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl podle

13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 a rozhoduje o něm Městský soud v Praze. Není-li odvolání podáno elektronicky, je třeba podat je ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté nebo exekuce podle , exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.