Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 216/2022-15

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 11 688 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně za dobu od 19. 6. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 438 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 19. 6. 2018 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, a částky 1 750 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně za dobu od 19. 6. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 4 438 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 19. 6. 2018 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, a částky 1 750 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. a II. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že Žalovaný uzavřel dne 27. 5. 2018 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobkyně půjčila žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 500 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. bankovní účet dne 27. 5. 2018. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 438 Kč. Jistina a Poplatek byly splatné dne 18. 6. 2018, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 500 Kč. Dále požaduje žalobkyně smluvní pokutu dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 5. 2018 ve výši 0,10 % denně z dlužné částky. Žalobkyně po snížení uplatňuje na smluvní pokutě částku 3 750 Kč, přičemž částka byla dále ponížena částečnou úhradu žalovaného a to na výši 1 750 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 27. 5. 2018 má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 7 500 Kč za současně sjednaného poplatku ve výši 2 438 Kč. Žalovanému byla částka 7 500 Kč prokazatelně poskytnuta a to zasláním na účet č. bankovní účet dne 27. 5. 2018. Před podáním žaloby žalovaný na svůj dluh uhradil částku 2 000 Kč.

4. Podle z.č. , , (dále jen„ ObčZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

5. Soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, je neplatná. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému byly vyplaceny finanční prostředky ve výši 7 500 Kč. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce dne 27. 5. 2018 ve smyslu ust. § 2390 ObčZ, avšak s ohledem na níže uvedené dospěl k závěru, že tato smlouva je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 odst. 1 ObčZ neplatná. Za vadná považuje soud ujednání o výši poplatku v částce 2 438 Kč, když výše poplatku dosahuje u závazku splatného ve lhůtě jednoho měsíce 32,5 % jistiny zápůjčky, RPSN činila 10 567 %, dále dle ustanovení čl. 2 smlouvy, je v tomto sjednáno, že v případě prodlení žalovaného se splacením zápůjčky dosud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině zápůjčky, dále sjednání smluvní pokuty ve výši 15 % zápůjčky a poplatku v případě porušení informační povinnosti o tom, že klient nebude schopen uhradit zápůjčku řádně a včas, dále sjednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně v případě prodlení s úhradou závazků, stejně jako výši nákladů za písemné upomínky v částce 500 Kč za každou z výzev s tím, že maximální počet výzev je pět. Je zřejmé, že v případě výše uvedeného„ poplatku“ nejde o nic jiného než o formu úroku. Žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Soud zároveň poukazuje na to, že judikatura soudů standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Nicméně podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje. Zvláštní rizikovost dané transakce ovšem z ničeho nevyplývá a žalobkyně ji ani netvrdila. Tato rizikovost však nemá vliv v situaci, je-li sjednaná výše úroku zcela (extrémně) nepřiměřená obvyklé výši úroku (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ), jak je tomu v daném případě. Za úrok soud považuje veškeré náklady, které musí úvěrovaný vynaložit, aby dosáhl zamýšlené transakce a je nerozhodné jejich označení. V dané smlouvě byl pro dobu trvání smlouvy určen úrok ve výši 390 % ročně (32,5 % měsíčně), v době, kdy obvyklá průměrná úroková sazba krátkodobých spotřebitelských úvěrů se pohybovala v květnu 2018 na 9,72 % ročně. Je pravdou, že v případě řádného plnění žalovaným ve lhůtě splatnosti, tento nebyl povinen poplatek hradit, nicméně neúměrná výše tohoto poplatku za situace, kdy se žalovaný dostane do prodlení s plněním, stejně jako sjednání dalších sankcí v podobě smluvních pokut, je zcela v rozporu s dobrými mravy. Nelze přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o úvěru často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci musel poskytovat věřiteli nepřiměřené nebo dokonce "lichvářské" úroky. Soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků podstatně přesahovala horní hranici této obvyklé míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 580 ObčZ neplatné. Nutno dodat, že s ohledem na to, že se jedná o vztah podnikatele v oblasti půjčování peněz na straně jedné a spotřebitele na straně druhé, nepřichází v úvahu moderace výše sjednaného úroku a je nutné na ujednání o úroku hledět bez dalšího jako na neplatné.

6. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 ObčZ. Vzhledem k tomu, že nárok na bezdůvodné obohacení činí vyplacenou částku, tj. 7 500 Kč a žalovaný již zaplatil částku 2 000 Kč, vyhověl soud žalobě co do částky 5 500 Kč v souladu s výrokem I. tohoto rozsudku. Výrokem II. musel soud část žalobu zamítnout a to právě s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy o zápůjčce jakožto neplatného právního jednání a tak byly i další nároky spočívající v úrocích, smluvní pokutě, poplatcích a sjednaného úroku nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

7. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. z.č. , , kdy v případě úspěchu na straně žalovaného má tento nárok na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že na jeho straně dle názoru soudu žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků toto právo nenáleží.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu

v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat

návrh na soudní výkon rozhodnutí.