Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 38/2022-37

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Šebelovou ve věci

žalobce: ; celé jméno žalobce, narozený dne osobní údaje žalobce, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobce

zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa, obec

o zaplacení 122 301,37 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 122 301,37 Kč, dále smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 482 301 Kč od 16.06.2020 do 18.10.2020, z částky 467 301,37 Kč od 19.10.2020 do 06.01.2022, z částky 122 301,37 Kč od 07.01.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 17 699 Kč od 16.06.2020 do 31.08.2020.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 36 565,94 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 122 301,37 Kč, dále smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 482 301 Kč od 16.06.2020 do 18.10.2020, z částky 467 301,37 Kč od 19.10.2020 do 06.01.2022, z částky 122 301,37 Kč od 07.01.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 17 699 Kč od 16.06.2020 do 31.08.2020. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 36 565,94 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 122 301,37 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr 500 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit úroky 24 % z jistiny, jistina měla být vrácena 15. 6. 2020, úroky se zavázal splácet pravidelně měsíčně v částce 10 000 Kč. Celková částka, kterou se zavázal žalovaný zaplatit, byla 622 301,37 Kč, skládající se z jistiny 500 000 Kč a úroku 122 301,37 Kč. Žalovaný dobrovolně neplnil, žalobce přistoupil k exekučnímu vymáhání, a to konkrétně 345 000 Kč, tato částka byla exekučně vymožena. Žalovaný uhradil žalobci 11 splátek na úrok po 10 000 Kč, celkem 110 000 Kč za období 7/ 2019 až 5/ 2020, 30 000 Kč v hotovosti na splátkách úroků (3 splátky za období 6/ 2020 až 8/ 2020), 15 000 Kč bezhotovostně převodem dne 18. 10. 2 020 Kč a 345 000 Kč dne 6. 1. 2022 prostřednictvím exekutorského úřadu. Co do zbývající částky neuhradil žalovaný ničeho, zbývá mu uhradit 122 301,37 Kč a dále smluvní úrok z prodlení, který byl smluven na částku 0,1 % z dlužné částky denně. U jednání právní zástupce žalobce k dotazu soudu doplnil, že není schopen, konkrétně tvrdit, kdy přesně byla zaplacena částka 30 000 Kč v hotovosti žalovaným, kdy žalobce je schopen pouze tvrdit, že tato částka byla zaplacena ve třech splátkách po 10 000 Kč na úroky za období červen až srpen 2020.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, k žalobě se vyjádřil písemně podáním ze dne 10. 2. 2022 (čl. 24), ve vyjádření uvedl, že žalobu považuje za zmatečnou, neboť žalovaný již svému závazku vyplývajícímu z notářského zápisu číslo jednací, spisová značka ze dne 18. 6. 2019 dostál, když vymáhaná částka byla uhrazena, jak vyplývá z exekučního spisu. Není mu tedy zřejmé, čeho se žalobce v řízení domáhá a na základě jakého právního titulu. Pokud žalobce odkazuje na smlouvu o úvěru, tuto žalovaný považuje za neplatnou, neboť on je spotřebitel a jako spotřebitel je v závazkových vztazích chráněn a smlouva o úvěru musí splňovat náležitosti spotřebitelského úvěru. U jednání žalovaný doplnil, že sjednaný úrok (právní zástupce žalovaného měl pravděpodobně na mysli sjednaný úrok z prodlení) ve výši 0,1 % považuje za nepřiměřený, jedná se dle něj o úročení úroků.

3. Žalovaný byl u jednání poučen ve smyslu , 3 v tom smyslu, že je povinen doplnit konkrétní skutkové okolnosti, včetně důkazních návrhů k tvrzené neplatnosti úvěrové smlouvy, po tomto poučení žalovaný uvedl, že smlouva o úvěru obchází ustanovení o. z., že žalovaný si půjčoval nikoliv na úvěr, půjčoval si jako občan, tedy v pozici spotřebitele, tudíž i sjednané úroky jsou v rozporu se zákonem, rovněž bylo zneužito postavení žalovaného, ten byl uveden v omyl, když žalobce s ním sepsal smlouvu o úvěru, místo toho, aby ho postavil do pozice spotřebitele. Plnění, které bylo vydáno v exekučním řízení, kdy byla rovněž podepsána směnka, to vše bylo nad rámec ochrany spotřebitele.

4. Při zjišťování skutkového stavu soud vyšel ze shodných tvrzení účastníků a dále z listinného dokazování, které soud provedl listinami dle návrhu žalobce a listinami z exekučního spisu.

5. Mezi účastníky nebylo sporné uzavření předmětné úvěrové smlouvy, jejíž platnost však zpochybňoval žalovaný, který tvrdil, že není platná (viz výše vyjádření žalovaného). Z předmětné úvěrové smlouvy bylo prokázáno, že byla uzavřena mezi účastníky dne datum, oběma účastníky podepsána, podpis žalovaného byl úředně ověřen. Byla uzavřena žalobcem na straně úvěrujícího a žalovaným na straně úvěrovaného s odkazem na ustanovení § 2395 o. z. Z článku I bodu 2 vyplývá, že žalobce při sjednání smlouvy deklaroval, že nejedná v rámci podnikatelské činnosti, nýbrž se jedná o jeho soukromé prostředky. Z článku I bod 6 vyplývá, že žalovaný při podpisu smlouvy prohlásil, že zvážil veškerá omezení, negativní následky a smluvní pokuty k němu se vztahující a vyplývající ze smlouvy pro případ, že poruší smluvní závazky, kdy smluvní ujednání považuje co do jejich povahy a rozsahu za spravedlivé, přiměřené a v souladu s dobrými mravy, a to především vzhledem k významu zajištěné povinnosti, k nákladům věřitele a rizikům věřitele. V článku II se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a uhradit úroky. V článku III se dohodli, že částku úvěru poskytne žalobce žalovanému po podpisu smlouvy na bankovní účet číslo bankovní účet, kdy dnem čerpání úvěru je den, kdy je úvěr připsán uvedený účet. V článku IV v bodě 1 se žalovaný zavázal zaplatit žalobci za poskytnutí úvěru úrok ve výši 24 % ročně za dobu poskytnutí úvěru do vrácení finančních prostředků, v bodě 3 se dohodli, že pokud bude žalovaný v prodlení, zavázal se uhradit žalobci úroky z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. V bodě 4 žalovaný prohlásil, že s výší úroku za poskytnuté finanční prostředky souhlasí a nepovažuje je za jakkoli nepřiměřenou či odporující dobrým mravům. V článku V bylo upraveno splácení úvěru, kdy v bodě 1 byla ujednána úhrada úroků z úvěru a žalovaný se zavázal je splácet pravidelně měsíčně od měsíce následujícího po poskytnutí úvěru vždy k 25. dni v měsíci ve výši 10 000 Kč, když zbývající úroky jsou splatné spolu s jistinou. V bodě 2 bylo sjednáno, že jistinu je povinen žalovaný zaplatit žalobci jednorázově dne 15. 6. 2020. V bodě 5 se účastníci dohodli, že platbami žalovaného na úvěr dle smlouvy jsou uhrazeny nejprve úroky z jistiny, poté náklady vzniklé při plnění smlouvy, smluvní pokuty, úroky z prodlení, v poslední řadě je hrazena jistina úvěru. V článku X v bodě 5 účastníci smlouvy prohlásili, že při jednání o smlouvě měli rovné postavení a žádná ze smluvních stran nejednala z pozice slabší smluvní strany, že podmínky smlouvy nebyly určeny jen jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů a že každá ze smluvních stran měla skutečnou a faktickou možnost obsah smlouvy ovlivnit, na závěr se smluvní strany ujistily, že ujednání ve smlouvě považují za učiněná v oboustranné dobré víře a v souladu s dobrými mravy.

6. Důkaz byl dále proveden notářským zápisem ze dne 18. 6. 2019 číslo sp. zn. anonymizována dvě slova rok, spisová značka, sepsaným anonymizováno jméno příjmení, notářem v obec, ve kterém účastníci stvrdili uzavření předmětné úvěrové smlouvy a svolili, aby podle notářského zápisu mohl být nařízen a proveden výkon rozhodnutí, jestliže svou povinnost žalovaný řádně nesplní, účastníci v notářském zápisu prohlásili, že uzavřeli dne datum předmětnou smlouvu o úvěru, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalobci 500 000 Kč, dále žalovaný prohlásil, že popsaný úvěr v uvedené výši obdržel bezhotovostní platbou na číslo účtu specifikované ve smlouvě, a to dne 10. 6. 2019, žalovaný dále prohlásil, že se ve smlouvě zavázal uhradit jistinu ve výši 500 000 Kč žalobci nejpozději do 15. 6. 2020. Dále prohlásil žalovaný v notářskému zápisu, že se zavázal uhradit žalobci na základě smlouvy smluvený úrok za období poskytnutí úvěru do 15. 6. 2020, a to ve výši 24 % ročně. Dále v notářském zápisu žalovaný prohlásil, že v předmětné úvěrové smlouvě se zavázal uhradit žalobci smluvené úroky po 10 000 Kč měsíčně s účinností od 25. 7. 2019 do 25. 5. 2020.

7. Podle názoru soudu tak bylo výše uvedenou smlouvou o úvěru a notářským zápisem nepochybně prokázáno, že úvěrová smlouva byla uzavřena s obsahem dle odst. 5. Pokud žalobce tvrdil, že bylo zneužito postavení žalovaného a tento byl uveden v omyl, když žalobce s ním sepsal smlouvu o úvěru namísto toho, aby ho postavil do pozice spotřebitele (viz protokol z jednání čl. 30), pak takové tvrzení prokázáno nebylo. Jednak se jedná podle názoru soudu o tvrzení nedostatečné, nebylo konkrétně tvrzeno, jakým způsobem mělo být zneužito postavení žalovaného, jakým způsobem měl být uveden v omyl, a to ani po poučení podle , 3 u jednání. Bylo naopak prokázáno, že žalovaný uzavíral smlouvu s plným vědomím, že smlouva o úvěru je uzavírána mezi dvěma fyzickými osobami, kdy žalobce není podnikatelem v oblasti poskytování úvěrů, kdy takové přímé prohlášení žalobce vyplývá ze smlouvy o úvěru. Že byla smlouva uzavřena jako smlouva o úvěru plyne přímo ze samotného označení smlouvy, z odkazu na zákonné ustanovení, kdy žalovaný opakovaně ve smlouvě prohlašuje souhlas se smluvními ujednáními, výslovně v závěrečných ustanoveních, jak bylo výše uvedeno prohlásil, že měl rovné postavení, nebyl v pozici slabší smluvní strany, obsah smlouvy a smluvní podmínky nebyly určovány pouze jednou ze smluvních stran a měl možnost je měnit. Tvrzení žalovaného o tom, že byl uveden v omyl tak považuje soud za ryze účelové.

8. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný z titulu uzavřené smlouvy zaplatil žalobci 11 splátek na smluvený úrok po 10 000 Kč za období od července 2019 do května 2020, tedy 110 000 Kč, dále 30 000 Kč v hotovosti v období od června do srpna 2020, dále částku 15 000 Kč dne 18. 10. 2020 a částku 345 000 Kč dne 6. 1. 2022, která byla vymožena v exekuci. Žalovaný tvrzení o částečné úhradě nezpochybňoval, ostatně byla v jeho prospěch, soud vzal tyto skutečnosti tedy za prokázané ze shodného tvrzení účastníků, kdy zároveň platba ve výši 15 000 Kč byla prokázána zaúčtováním bankou ze dne 18. 10. 2020 a platba 345 000 Kč zaúčtováním bankou ze dne 6. 1. 2022. Ohledně platby ve výši 345 000 Kč bylo prokázáno, že byla převedena z účtu exekutora anonymizováno jméno příjmení.

9. Z listin z exekučního spisu soudního exekutora anonymizováno jméno příjmení sp. zn. spisová značka bylo dále prokázáno následující. Žalobce jako oprávněný se domáhal výkonu rozhodnutí proti žalovanému jako povinnému v uvedeném exekučním řízení, kdy exekučním titulem byl výše označený notářský zápis, a to nejdříve návrhem ze dne 6. 10. 2021, kdy požadoval vymožení částky 500 000 Kč s příslušenstvím ve výši 122 301,37 Kč. Exekucí byl pověřen anonymizováno jméno příjmení na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 2. 11. 2021, č. j. číslo jednací. Zdejší soud uložil exekutorovi, aby vyzval oprávněného k opravě exekučního návrhu, kdy exekuční soud považoval exekuční titul v části, ve které byl požadován smluvený úrok ve výši 24 % za nevykonatelný, když nebylo vedeno, z jaké částky je smluvní úrok počítán. Na základě toho opravil žalobce jako oprávněný exekuční návrh tak, že požadoval vymožení částky 345 000 Kč, s odůvodněním, že povinný se zavázal uhradit ke dni 15. 6. 2020 částku 500 000 Kč, uhradil 11 splátek po 10 000 Kč, 30 000 Kč, 15 000 Kč. Uvedená částka byla v rámci exekuce exekučně vymožena a částka ve výši 345 000 Kč exekutorem vyplacena žalobci, jak vyplývá ze shora uvedeného.

10. Podle názoru soudu z předmětné smlouvy o úvěru nepochybně vyplývá, že účastníci si sjednali poskytnutí úvěru 500 000 Kč, kdy tuto jistinu se žalovaný zavázal vrátit žalobci dne 15. 6. 2020. Vyplacení úvěru nebylo mezi účastníky sporné, ostatně bylo dále potvrzeno výše uvedeným notářským zápisem, kdy k vyplacení došlo dne 10. 6. 2019 na účet sjednaný ve smlouvě. Ze smlouvy dále nepochybně vyplývá, že účastníci se dohodli, že žalovaný zaplatí za poskytnutý úvěr 24 % ročně za dobu od poskytnutí úvěru do vrácení finančních prostředků. Toto ujednání bylo dále specifikováno v článku V odst. 1 tak, že smluvní úrok z úvěru zaplatí žalovaný v měsíčních splátkách po 10 000 Kč od měsíce následujícího po poskytnutí úvěru, ten byl poskytnut dne 10. 6. 2019, tedy splátky smluveného úroku měly být dle smlouvy hrazeny od 25. 7. 2019 a poté každý následující měsíc k 25. dni, což činí do 25. 5. 2020 11 splátek, tedy 110 000 Kč, kdy dále bylo v uvedeném bodě ujednáno, že zbývající úroky jsou splatné spolu s jistinou úvěru, zbývajícími úroky je částka 12 301,36 Kč, neboť sjednaný 24% úrok z jistiny za období od 10. 6. 2019 do splatnosti úvěru do 15. 6. 2020 činí celkem částku 122 301,36 Kč (počet dní 372, denní úrok činí 328, 767 Kč). Podle názoru soudu tedy výše smluveného úroku z úvěru i způsob zaplacení byla sjednána jasně a srozumitelně výše uvedeným způsobem. Ke dni 15. 6. 2020 měl být tedy doplacen úrok z úvěru ve výši 12 301,36 Kč, ke stejnému dni i celá jistina ve výši 500 000 Kč. Z předmětné smlouvy rovněž jasně vyplývá, a to z článku V bod 5, že veškeré platby budou nejdříve započítány na úroky a až následně na jistinu. Podle názoru soudu v řízení bylo prokázáno, že smluvené úroky ve výši 122 301,36 Kč byly řádně a včas zaplaceny, a to 110 000 Kč dle splátkového kalendáře ke konci května 2020. Pokud jde o zbývající část úroků ve výši 12 301,36 Kč, pak soud má za to, že je třeba učinit závěr, že tato částka byla zaplacena včas do splatnosti, tedy do 15. 6. 2020, když žalobce nebyl schopen tvrdit, kdy přesně byla částka 30 000 Kč v hotovosti žalovaným uhrazena, když sám uvedl, že si v období od června 2020 do srpna 2020 nevedl záznamy o hotovostních platbách od žalovaného. Pokud označil období, za které měla být zaplacena částka 30 000 Kč s časovým úsekem od června 2020 do srpna 2020, není možné učinit závěr, že se tak stalo po splatnosti, tedy po 15. 6. 2020, soud je přesvědčen, že je třeba učinit závěr, že tato platba ve výši 30 000 Kč byla zaplacena do splatnosti, jak v poslední části příslušenství, tak v části jistiny ve výši 17 699 Kč (hotovostní platba 30 000 Kč minus zbylá část úroku ve výši 12 301,37 Kč). Co do částky 17 699 Kč na jistině tak žalovaný nebyl v prodlení.

11. Bez ohledu na názor exekučního soudu (viz odst. 9) a opravený návrh na výkon rozhodnutím (viz odst. 9), soud je přesvědčen, že částka 110 000 Kč a 12 301,37 Kč byla zaplacena na smluvní úroky z úvěru v souladu se smlouvou, kdy tyto částky byly zaplaceny v době účinnosti předmětné úvěrové smlouvy, úvěrová smlouva nebyla jakýmkoliv způsobem měněna, nebyla tvrzena ani prokázána změna závazku plynoucího z předmětné smlouvy.

12. Na jistině tak ke dni 15. 6. 2020 zbývala uhradit částka 482 301 Kč. S ohledem na to, že následně žalovaný uhradil na jistině 15 000 Kč dne 18. 10. 2020, dále, že žalobce vymohl v rámci exekučního řízení částku 345 000 Kč, zbývá žalovanému uhradit na jistině částku 122 301,37 Kč.

13. Pokud jde o úrok z prodlení, tento byl sjednán ve smlouvě ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, kdy zároveň bylo sjednáno ve smlouvě, že žalovaný považuje takový úrok za přiměřený, jak vyplývá z článku I bodu 6, článku X bodu 5 úvěrové smlouvy. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný ze dostal do prodlení se zaplacením částky 482 301 Kč ode dne následujícího po splatnosti jistiny, tedy od 16. 6. 2020 do 18. 10. 2020, kdy byla zaplacena částka 15 000 Kč, následně byl tedy v prodlení s částkou 467 301,37 Kč od 19. 10. 2020 do 6. 1. 2020, kdy byla uhrazena částka 345 000 Kč, následně byl tedy v prodlení s částkou 122 301,37 Kč od 7. 1. 2020, tuto částku dosud neuhradil, prodlení tak trvá. Z uvedeného je dále zřejmé, že je lichá námitka žalovaného přednesená u jednání (odst. 2), že se žalobce domáhá úroků z úroků, když smluvní úrok z prodlení je žádán pouze ze zbylé části jistiny, nikoli ze smluvních úroků z úvěru, které byly řádně dle smlouvy uhrazeny.

14. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 7. 1. 2022, dle podacího lístku odeslanou žalovanému totožného dne, doručení předžalobní výzvy žalovaný nezpochybňoval.

15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Vzhledem k tomu, že předmětnou úvěrovou smlouvu uzavíral žalobce na straně úvěrujícího jako fyzická osoba, nikoliv jako podnikatel poskytující úvěry, nevztahují se na předmětnou smlouvu ustanovení o spotřebitelských smlouvách ve smyslu o.z. a následující, kdy ustanovení tohoto dílu se použijí pouze na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, ze stejného důvodu se na žalovaného nevztahuje ochrana dle zákona o ochraně spotřebitele, ani úprava plynoucí ze zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., kdy žalobce není poskytovatelem ani zprostředkovatelem spotřebitelských úvěrů ve smyslu uvedeného zákona.

19. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k následujícím závěrům. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu shora citovaného ustanovení o. z. Žalovaný neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní o tom, že smlouva by měla být neplatná, a to ani po poučení soudem ve smyslu , 3 , setrval pouze na obecném tvrzení, že smlouva obchází ustanovení a že žalovaný uzavřel smlouvu v pozici spotřebitele, že sjednané úroky jsou v rozporu se zákonem o ochraně spotřebitele. Jak bylo výše rozvedeno, žalovaný smlouvu neuzavíral v pozici spotřebitele a nevztahuje se na něj tedy ochrana upravená ustanoveními o spotřebitelských smlouvách, ani vyplývající ze zákona o ochraně spotřebitele a zákona o spotřebitelském úvěru.

20. Z databáze časových řad Arad (č.l. 28) bylo prokázáno, že průměrná úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR se pohybovala v roce 2019 v rozmezí od 8,16 % do 9,99 %. Soud má za to, že sjednaný úrok z úvěru ve výši 24 % ročně není úrokem nepřiměřeným a ujednání o úroku vyhodnotil jako ujednání platné, úroková sazba byla sjednána jako cca 2,4 násobek průměru poskytovaného bankami, soud při hodnocení přiměřenosti sjednaného úvěru vycházel z částky sjednaného úvěru, která byla relativně vysoká za situace, kdy peníze poskytl žalobce jako fyzická osoba, a to na období přesahující 1 rok, tedy transakce pro fyzickou osobu relativně riziková, neboť fyzická osoba nemá finanční ani správní zázemí, jimiž disponují banky, či jiní poskytovatelé úvěrů, ve smlouvě nebylo sjednáno kromě smluvního úroku z prodlení jiné zajištění (podepsaná směnka stála mimo smluvní ujednání). Dále soud přihlédl ke smluvním ujednáním, ve kterých žalovaný opakovaně deklaroval, že se sjednanou úrokovou sazbou souhlasí, nepovažuje ji za nepřiměřenou či odporující dobrým mravům (článek IV bod 4, článek X bod 5 předmětné smlouvy).

21. V řízení bylo prokázáno, že sjednaný úrok byl řádně uhrazen, rovněž byla řádně uhrazena část jistiny, na které zbývá doplatit žalovanou částku (viz odst. 10 a 12).

22. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení, tento byl rovněž sjednán ve smlouvě, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, i v této části považuje soud smluvní ujednání za platné a nikoliv odporující dobrým mravům a nepřiměřené, kdy s výší smluvního úroku z prodlení žalovaný výslovně vyslovil souhlas v předmětné smlouvě o úvěru (viz odst. 5) a výše sjednaného úroku z prodlení podle názoru soudu neodporuje konstantní soudní judikatuře (srovnej například nález Ústavního soudu sp. zn. ), kdy soud přihlédl k okolnostem předmětného sporu, zejména k výši sjednaného úvěru, kterou považuje za relativně vysokou s ohledem na to, že jej poskytl žalobce jako fyzická osoba, a sjednaný smluvní úrok z prodlení byl sjednán pro případ, že žalovaný nedostojí svým závazkům řádně a včas splatit úvěr, včetně příslušenství, byl tak sjednán jako přiměřená motivace žalovaného ke splnění sjednaného závazku. Ve smlouvě nebyla sjednána jiná sankce, nesplacení dluhu představovalo s ohledem na vysokou částku jistiny riziko pro žalobce, který poskytoval úvěr ze svých prostředků jako fyzická osoba.

23. Žalobě bylo vyhověno tak, jak je uvedeno ve výroku I. Pokud jde o tu část, ve které byla žaloba zamítnuta (výrok II), pak se jedná pouze o část příslušenství, konkrétně o smluvený úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 17 699 Kč od 16. 6. 2020 do 31. 8. 2020, a to s odkazem na skutkový závěr viz odst. 10, kdy podle názoru soudu co do této částky nebyl žalovaný s úhradou v prodlení.

24. Ohledně náhrady nákladů řízení bylo rozhodováno v souladu s  , kdy neúspěch žalobce byl pouze v nepatrné části, soud tak žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto představují zaplacený soudní poplatek ve výši 4 893 Kč, dále náklady právního zastoupení vypočítané podle , a to odměna advokáta ve výši 24 080 Kč (sazba za jeden úkon právní služby činí 6 020 Kč dle , odměna byla přiznána za 4 úkony právní služby v plné výši – příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání - ), dále 4x režijní paušál po 300,00 Kč dle a citované vyhlášky, dále cestovné za cestu k jednání z obec do obec a zpět ve výši 495,98 Kč (při ujetí celkem 74 km, vyhláškové ceně paliva 44,50 Kč a průměrné spotřebě 4,5 l benzinu na 100 km, základní sazba náhrad 4,70 Kč/km), dále náhrada za promeškaný čas za čtyři půlhodiny po 100 Kč podle citované vyhlášky dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 5 496,97 Kč ve smyslu Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 36 565,94 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se žalobce domáhat uspokojení svého práva návrhem na výkon rozhodnutí.