Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 312/2021-48

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi, o zaplacení 11 032,64 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 026 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 23. 5. 2021 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy ke každému 20. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se, co do zaplacení 7 006,64 Kč, úroku ve výši 2 527,92 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 9 534,64 Kč od 30. 7. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 11 032,64 Kč od 14. 5. 2021 do 22. 5. 2021 a úroku z prodlení z částky 7 006,64 Kč od 23. 5. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 026 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 23. 5. 2021 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy ke každému 20. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se, co do zaplacení 7 006,64 Kč, úroku ve výši 2 527,92 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 9 534,64 Kč od 30. 7. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 11 032,64 Kč od 14. 5. 2021 do 22. 5. 2021 a úroku z prodlení z částky 7 006,64 Kč od 23. 5. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 2. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 26. 8. 2019 pomocí prostředků komunikace na dálku (registrací na internetových stránkách žalobkyně – tzv. anonymizována dvě slova) smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na základě které se zavázala jí poskytnout úvěr až do výše limitu 10 000 Kč, a to i opakovaně. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok, to vše v měsíčních splátkách ve výši 3,28 % z poskytnutého úvěrového rámce. Za dobu trvání úvěrového vztahu žalovaná vyčerpala celkem 10 200 Kč, avšak zaplatila jen 6 174 Kč. Jelikož se dostala do prodlení, prohlásila žalobkyně ke dni 29. 4. 2021 celý zůstatek úvěru splatným. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 9 534 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 430 Kč a smluvních pokut ve výši 1 068 Kč.

2. Žalovaná k věci uvedla, že se žalobkyní skutečně předmětnou smlouvu uzavřela a částky uvedené v žalobě ohledně čerpání a splácení odpovídají skutečnosti. Úvěr si brala, neboť se dostala do finančních potíží, narodilo se jí dítě a v té době pobírala pouze rodičovský příspěvek ve výši cca 8 000 Kč. Při sjednání úvěru vyplňovala formulář, kde všechny tyto údaje uvedla a žalobkyně jí následně kontaktovala telefonicky a opětovně se jí doptala na uvedené skutečnosti. Následně žalobkyni posílala ještě OP, rodný list a potvrzení o rodičovském příspěvku. Poskytnutý úvěr přestala splácet, neboť se její finanční situace ještě zhoršila. V době poskytnutí úvěru měla zřízen bankovní účet, nicméně žalobkyně výpis z tohoto účtu nevyžadovala, stejně jako nezjišťovala její běžné výdaje.

3. Z y nazvané anonymizována dvě slova – revolvingový úvěr soud zjistil, že tato je datována 26. 8. 2019, přičemž místo podpisu žalované je zde číselný kód. Jelikož žalovaná potvrdila, že tuto smlouvu se žalobkyní uzavřela, dále soud z této y vycházel. Žalobkyně se zde zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr až do výše limitu 10 000 Kč, přičemž žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 29,88 % ročně, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,28 % ze sjednaného úvěrového rámce, tj. 328 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Smlouva dále obsahuje údaje o žalované, zejména že je na mateřské dovolené s příjmem 8 000 Kč měsíčně, má dvě nezaopatřené děti a je vdaná s tím, že manžel má příjem 25 000 Kč měsíčně. Z přiložených úvěrových podmínek soud zjistil, že mimo jiné zakotvují oprávnění žalobkyně v případě, že se žalovaná dostane do prodlení se splácením dvou a více splátek, případně do prodlení delšího tří měsíců.

4. Z y nazvané výpis čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaná vyčerpala celkem 10 200 Kč a zaplatila žalobkyni 6 174 Kč. Jelikož žalovaná potvrdila, že tyto údaje odpovídají skutečnosti, soud z této y dále vycházel. Z této y rovněž vyplývá, jakým způsobem žalobkyně zaúčtovávala jednotlivé úhrady a dále to, že již se šestou splátkou se žalovaná dostala do prodlení.

5. Z dopisu ze dne 29. 4. 2021 soud zjistil, že jím žalobkyně oznámila žalované, že jelikož se dostala do prodlení, vyzývá ji ke splacení celého úvěru ve výši 12 855,92 Kč. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalované odeslán 30. 4. 2021.

6. Z dopisu ze dne 20. 5. 2021 soud zjistil, že jím zástupkyně žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení celkem 13 037,29 Kč do sedmi dnů, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalované odeslán 21. 5. 2021. Žalovaná pak potvrdila, že tento dopis obdržela.

7. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne 26. 8. 2019 účastnice prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr až do výše limitu 10 000 Kč, přičemž žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 29,88 % ročně, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,28 % ze sjednaného úvěrového rámce, tj. 328 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Žalovaná takto vyčerpala 10 200 Kč, avšak zaplatila jen 6 174 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, prohlásila žalobkyně celý zůstatek úvěru splatným ke dni 29. 4. 2021 a dále žalovanou k zaplacení vyzval zástupce žalobkyně dopisem odeslaným 21. 5. 2021. Před uzavřením smlouvy žalovaná žalobkyni poskytla potvrzení o výši rodičovského příspěvku, sdělila jí, že má dvě nezaopatřené děti a informovala ji o příjmech manžela. Výdaje žalované však žalobkyně nezjišťovala, stejně jako si nevyžádala výpis z jejího účtu.

8. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli ( zákona o spotřebitelském úvěru).

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

11. Podle , , v účinném znění (dále již jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z., ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Zprostředkovaně pak tato povinnost chrání také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Odbornou péčí je pak třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , jehož závěry, byť se týká předchozí právní úpravy, lze mutatis mutandis aplikovat i pro výklad shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru).

13. V projednávaném případě žalobkyně uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z údajů, které jí žalovaná sdělila a které vyhodnocovali odborní pracovníci žalobkyně v rámci zjišťování kreditního skóre. Výstupem byla hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být hrazena, aniž by došlo k předlužení. Žalobkyně však již neuvedla, k jakým závěrům dospěla, přičemž soud je toho názoru, že pokud žalobkyně při zjišťování kreditního skóre nevycházela z reálných výdajů, nemohla dospět k žádným relevantním závěrům. Žalovaná sama přitom uvedla, že její finanční situace nebyla dobrá. Pokud by žalobkyně počítala i se sdělenými příjmy manžela (to soudu není známo, neboť jak je uvedeno výše, závěry které žalobkyně učinila, ani postup jakým k nim dospěla, v žalobě neosvětlila) ani tento postup soud nepovažuje za správný, neboť manžel nebyl účastníkem uzavírané smlouvy. Vzhledem k uvedenému soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně úvěruschopnost žalované neposoudila s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015) a na uzavřenou smlouvu o úvěru nahlížet jako na absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z.

14. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 10 200 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 o. z.). Žalovaná již takto vydala 6 174 Kč a k vydání tudíž zbývá jen 4 026 Kč. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na dobu uplynulou od obohacení žalované, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Žalobkyně žalované dne 21. 5. 2021 odeslala výzvu k plnění, následující den, tj. 22. 5. 2021, tak byla žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat, a jelikož tak neučinila, dostala se dne 23. 5. 2021 do prodlení.

15. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 026 Kč, a to včetně úroků z prodlení z této částky podle o. z. jdoucích od 23. 5. 2021 ve výši stanovené

16. Povinnost žalované zaplatit ve výroku I. tohoto rozsudku uvedenou částku pak soud v souladu s  stanovil ve splátkách, jejichž výše a podmínky splatnosti jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť žalovaná není netečná, projevila upřímnou snahu bezdůvodné obohacení vydat a její finanční situace umožňuje splátky v této výši. Navržené splátky soud považuje za přiměřené, když žalovaná by neměla mít problém tyto splátky ze svého měsíčního příjmu unést a žalovaná pohledávka bude uhrazena v přiměřené době, která neznamená neúměrně znevýhodnění žalobkyně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 4. 1966, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým číslem 67/1966). K tomu slouží též sankce ztráty splátek, pokud se žalovaná dostane do prodlení byť jen s jednou splátkou.

17. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 7 006,64 Kč, úroku ve výši 2 527,92 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 9 534,64 Kč od 30. 7. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 11 032,64 Kč od 14. 5. 2021 do 22. 5. 2021 a úroku z prodlení z částky 7 006,64 Kč od 23. 5. 2021 do zaplacení, když tato plnění měla vyplývat ze smlouvy o úvěru, která však byla shledána neplatnou. Ohledně těchto nároků soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

18. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí ( ). V daném případě byla převážně úspěšnou účastnicí žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení ( ). Žalované se však práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala, tudíž soud toto právo nepřiznal žádné z účastnic.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.