Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
74 C 352/2021-44
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 13 668 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 668 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 18,25 % ročně z částky 13 668 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 831,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem 9 % náhrady nákladů řízení ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 668 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 18,25 % ročně z částky 13 668 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 831,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem 9 % náhrady nákladů řízení ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení.
1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 668 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 18,25 % ročně z částky 13 668 Kč od datum do zaplacení, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky plynu (dále jen„ smlouva“), když žalovaný smlouvu uzavřel jako podnikatel. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr plynu v odběrném místě vedeném pod číslo nacházejícím se pod adresou: adresa (dále jen„ odběrné místo“) za období od datum do datum. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat ji právo na plnou náhradu nákladů řízení.
2. Usnesením podepsaného soudu č. j. 74 C 352/2021-21 ze dne 14. 12. 2021 byl žalovanému ustanoven opatrovník, neboť jeho pobyt není znám.
3. Opatrovník žalovaného k žalobě uvedl, že mu není známo stanovisko žalovaného, když se ho nepodařilo kontaktovat, proto ponechal rozhodnutí na úvaze soudu.
4. Pravomoc soudů České republiky je dána dle článku 5 bodu 1 ve spojení s článkem 7 bodem 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), neboť osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, v případě, že předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. V daném případě je žalovaný občanem Íránu, který je neznámého pobytu, když posledním místo pobytu bylo na území České republiky bydliště, ale místem plnění dle shora uvedené smlouvy byla Česká republika, je tedy dána pravomoc soudů České republiky.
5. Rozhodným právem je dle článku 4 bodu 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 ze dne datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) právo České republiky, neboť v daném případě se je jedná o smlouvu kupní, tedy rozhodným právem je právo členského státu, němž má prodávající obvyklé bydliště, když žalobkyně má sídlo na území České republiky.
6. Z listiny ze dne datum označené jako smlouva o sdružených službách dodávky plynu, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, soud zjistil, že dne datum byla podepsána žalobkyní a žalovaným, když žalovaný byl ve smlouvě označen obchodní firmou a IČem. Smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat plyn do výše uvedeného odběrného místa spolu s dalšími službami a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu plynu a související služby. Ze všeobecných obchodních podmínek (článek IV., bod 14) plyne, že si smluvní strany sjednaly, že v případě prodlení s plněním peněžitého dluhu dle smlouvy je zákazník povinen zaplatit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, jde-li o zákazníka, který není spotřebitelem.
7. Z faktury číslo vystavené dne datum soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 13 668 Kč za dodávky plynu v období od datum do datum, a to se splatností do datum.
8. Z výzvy k plnění ze dne datum plyne, že jejím prostřednictvím byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 18 150,34 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne datum (potvrzení o podání).
9. Po provedeném dokazování dospěl soud k níže uvedenému závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení podepsali dne datum listinu označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky plynu, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Ve smlouvě byl žalovaný označen obchodní firmou a IČem. Smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat plyn do výše uvedeného odběrného místa spolu s dalšími službami a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu plynu a související služby. Ve všeobecných obchodních podmínek (článek IV., bod 14) si smluvní strany pro případ prodlení s plněním peněžitého dluhu dle smlouvy sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Fakturou číslo ze dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 13 668 Kč za dodávky plynu v období od datum do datum, a to se splatností do datum. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil, přestože byl před podáním žaloby k úhradě vyzván zástupcem žalobkyně.
10. Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla podepsána dne datum, je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku.
11. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.
12. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, když žalovaný smlouvu uzavřel jako podnikatel. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky plynu a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení ceny za dodaný plyn (13 668 Kč) a právo na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se jednalo o dluh ze vzájemného závazku mezi podnikateli.
14. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. V řízení bylo zjištěno, že účastníci si v souladu s § 1970 občanského zákoníku sjednali úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně, avšak žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení ve výši 18,25 % ročně, tedy úrok z prodlení v jiné výši nežli si účastníci sjednali. Soud uvádí, že přestože lze z hlediska matematického převést denní sazbu úroku z prodlení ve výši 0,05 % na sazbu roční ve výši 18,25 %, nejedná se o tutéž sazbu, když převod sazby platí pouze v případě, že bude počítáno s tím, že rok má 365 dní, již to neplatí pro přestupný rok ani pro rok o 360 dnech (používaný často bankami). Žalobkyně tak požadovala smluvní úrok z prodlení v jiné výši, nežli byl sjednán, proto žalobkyni nevznikl nárok na úhradu žalobou požadovaného úroku z prodlení.
16. Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu ceny za odebraný plyn, soud proto žalobě co do částky ve výši 13 668 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, vyhověl (výrok I.). Naopak žalobkyni nevzniklo právo na úhradu žalobkyní požadovaného úroku z prodlení, proto soud žalobu pro smluvní úrok z prodlení ve výši 18,25 % ročně z částky 13 668 Kč od datum do zaplacení zamítl (výrok II.).
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 831,04 Kč, přičemž tato částka představuje 82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení po kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu v rozsahu 91 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 9 %). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 868 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 200 Kč ve výši 672 Kč (výrok III.).
18. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. 74 C 50/2021, 74 C 122/2021, 74 C 77/2021, 74 C 152/2019), které se v zásadě liší jen číslem a datem uzavření smlouvy, fakturačním obdobím a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu, když tarifní hodnota nepřesahuje částku ve výši 50 000 Kč.
19. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
20. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve vztahu ke státu soud aplikoval § 148 odst. 1 o. s. ř., když uložil žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná co do 9 % předmětu řízení, uhradit státu 9 % náhrady nákladů řízení, které mu vznikly v souvislosti se zastupováním žalovaného opatrovníkem, když tyto náklady budou stanoveny v samostatném usnesení (výrok IV.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.