Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 294/2021-60

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 20 023,91 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 023,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 023,91 Kč od 19. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 702 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 023,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 023,91 Kč od 19. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 702 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 8. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 023,91 Kč představující náhradu škody. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný byl pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. V době od 5. 1. 2018 do 19. 1. 2018 bylo jmenovanému ukončeno pojištění v České republice. Žalovaný neoprávněně čerpal zdravotní péči na území Slovenské republiky v období od 5. 1. 2018 do 19. 1. 2018. Podle , o veřejném zdravotním pojištění, byl žalovaný povinen vrátit průkaz (tzv. EHIC) do osmi dnů při zániku pojištění dle § 3 odst. 2, písm. c), téhož zákona. Žalovaný byl dle čl. 76 odst. 4 a odst. 5 nařízení Evropských Společenství č. 883/2004/ES o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a dle čl. 3 jeho prováděcího nařízení č. 987/2009 povinen co nejdříve informovat žalobkyni o skutečnostech významných z hlediska příslušnosti ke zdravotní pojišťovně. Žalovaný však ani jednu ze shora citovaných povinností nesplnil. Žalovaný naopak úmyslně zneužil doklad žalobkyně o pojištění (EHIC) po ukončení pojištění v ČR při neoprávněném čerpání zdravotní péče na účet žalobkyně na území Slovenské republiky. Ve výše uvedeném období žalovaný neoprávněně čerpal zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních na území Slovenské republiky v celkové výši 20 023,91 Kč. U žalovaného nebylo zjištěno pojištění na území jiného státu Evropské unie, které by případně mohlo umožnit žalobkyni zdravotní péči přeúčtovat. Dne 25. 5. 2020 a dne 7. 8. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k zaplacení nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby. Žalovaný vyčíslenou náhradu nákladů léčení do současné doby nezaplatil.

2. Soud věc za postupu podle ust. a 101 odst. 4 projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. až 50 (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal, resp. žalobkyně s tímto procesním postupem vyslovila souhlas a žalovaný se nevyjádřil. Žalovaný se nevyjádřil ani k žalobě samé.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z kopie průkazky zdravotního pojištění (č. l. 5) soud zjistil, že žalovaný byl držitelem průkazu zdravotního pojištění u žalobkyně.

5. Z odpovědi na žádost o potvrzení dob trvání pojištění (č. l. 7-10) soud zjistil, že žalovaný nebyl zdravotně pojištěn v žádném jiném státu Evropské unie v rozhodném období, kterým bylo 5. 1. 2018 do 19. 1. 2018.

6. Z individuálního výkazu – podrobný přehled VZP ze dne 14. 10. 2020 (č. l. 11 a 19) soud zjistil, že žalovanému byla poskytována hospitalizační a ambulantní péče v období od 5. 1. 2018 do 19. 1. 2018 za celkovou částku 20 023,91 Kč.

7. Z účetního souboru vystaveného Kanceláří zdravotního pojištění, a.s. (č. l. 18), vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 8. 2. 2019 vystaveného Kanceláří zdravotního pojištění (č. l. 14) a z individuální pohledávky – dokumentu ze dne 19. 10. 2020 (č. l. 20) vyplývá, že za poskytnutou zdravotní péči žalovanému na území Slovenské republiky bylo vyúčtováno žalobkyni příjmení zdravotního pojištění celkem 20 023,91 Kč.

8. Z dokumentu„ Průběh pojištění (č. l. 15) a zaměstnání“ (č. l. 17) soud zjistil, že pojištění žalovaného bylo ukončeno u žalobkyně 29. 6. 2017, když jeho poslední zaměstnání u zaměstnavatele KOVO – právnická osoba na území České republiky bylo ukončeno ke dni 29. 6. 2017.

9. Z potvrzení o provedení platby ze dne 8. 3. 2019 (č. l. 16) soud zjistil, že z účtu žalobkyně vedeného u obec národní banky byla vyplacena dne 8. 3. 2019 částka 528 842,69 Kč, jejíž součástí byla rovněž platba za zdravotní péči poskytnutou žalovanému ve výši 20 023,91 Kč.

10. Z kopie dodejky (č. l. 6) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky 20 023,91 Kč, žalovanému byla výzva doručena dne 3. 6. 2020.

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

12. Žalovaný byl do 29. 6. 2017 pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. V době od 30. 6. 2017 do 29. 4. 2018 bylo jmenovanému ukončeno pojištění v České republice a nebyl pojištěncem ani na území jiného členského státu Evropské unie. Žalovaný čerpal zdravotní péči na území Slovenské republiky v období od 5. 1. 2018 do 19. 1. 2018 v celkové výši 20 023,91 Kč, tuto částku žalobkyně proplatila na základě doložených dokladů od Kanceláře zdravotního pojištění, a. s . Žalovanému byla doručována výzva k úhradě částky 20 023,91 Kč, která mu byla doručena dne 3. 6. 2020. Žalovaný dosud tuto částku neuhradil.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

14. Dle , o veřejném zdravotním pojištění, vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.

15. Dle zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.

16. Dle bodu 1. ve spojení s  , je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.

17. Dle , (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

18. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Na základě výše uvedeného soud dovodil, že žalovaný nebyl v období od 5. 1. 2018 do 19. 1. 2018 zaměstnán v České republice, neměl zde ani trvalý pobyt a nebyl tak účasten v systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaný se tak dopustil protiprávního jednání a způsobil škodu žalobkyni, když po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vydaného žalobkyní neoprávněně čerpal zdravotní služby ve Slovenské republice na účet žalobkyně, ačkoliv měl zákonnou povinnost tento průkaz žalobkyni po zániku zdravotního pojištění vrátit. Škoda žalobkyni vznikla k okamžiku uhrazení nákladů za zdravotní péči čerpanou žalovaným.

20. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by v období od 5. 1. 2018 do 19. 1. 2018 byl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, resp. že škodu způsobenou žalobkyni uhradil, přičemž soud posoudil nárok žalobkyně jako řádně podložený a oprávněný, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení jdoucího od uplynutí lhůty k plnění po doručení výzvy k plnění.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle a tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 802 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony dle ve spojení s  a 3 písm. a) a , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu (žaloba, předžalobní výzva, příprava). Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 1 702 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.