Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

43 C 254/2020-52

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Leblochovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně, narozená dne datum,

bytem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; anonymizována dvě slova země, IČO,

sídlem adresa žalované

o vyloučení majetku z exekuce,

takto:

I. Žaloba, aby byla z exekuce, vedené u soudního exekutora Mgr. Ing. jméno příjmení, Exekutorský úřad Brno – město, pod sp. zn. 009 EX 1072/17, na základě pověření Městského soudu v Brně ze dne 23.5.2017, č.j. -8, vyloučena nemovitá věc - budova č. e. anonymizováno rod. rekr. v části územní celek na parc. číslo zapsaná v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo pro obec Brno, katastrální uzemí, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby byla z exekuce, vedené u soudního exekutora Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Brno – město, pod sp. zn. 009 EX 1072/17, na základě pověření Městského soudu v Brně ze dne 23.5.2017, č.j. -8, vyloučena nemovitá věc - budova č. e. [anonymizováno] rod. rekr. v části [územní celek] na parc. [číslo] zapsaná v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec Brno, [katastrální uzemí], se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vyloučení budovy č. e. anonymizováno rod. rekr. v části územní celek na parc. číslo zapsané na listu vlastnictví číslo pro územní celek, katastrální uzemí (dále též jen„ předmětná nemovitost“), z exekuce, vedené proti jejímu manželovi jméno příjmení jako povinnému soudním exekutorem Mgr. Ing. jméno příjmení pod sp. zn. 009 EX 1072/17 na základě pověření Městského soudu v Brně ze dne 23.5.2017, č.j. -8. Žalobu odůvodnila tak, že byl postižen majetek, jenž není součástí společného jmění manželů žalobkyně a povinného, neboť je pouze ve vlastnictví žalobkyně, protože byl zakoupen za peníze žalobkyně z doby před uzavřením manželství. Žalobkyně také odkázala na rozhodnutí ze dne 23.5.2017, jímž Městský soud v Brně částečně zastavil exekuci s odůvodněním, že pro pohledávku vůči povinnému nelze provést exekuci manželky v případě, že prokazatelně došlo k zúžení společného jmění manželů dříve, než vznikl dluh povinného, což se stalo v tomto případě, kdy společné jmění manželů bylo zúženo notářským zápisem ze dne 26.9.2013, přičemž ke zveřejněníy o manželském majetkovém režimu došlo k 19.5.2017.

2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Namítal, že povinný a žalobkyně nabyli nemovitost po uzavření manželství do společného jmění manželů kupní smlouvou, v níž jsou uvedeni oba manželé jako kupující. Společné jmění bylo následně zúženo smlouvou, k jejímuž zápisu do seznamu listin o manželském majetkovém režimu došlo až 19.5.2017. Pohledávka žalovaného vznikala od 14.4.2014, tedy před zveřejněnímy v seznamu. O provedení exekuce prodejem uvedené nemovitosti bylo rozhodnuto exekučním příkazem ze dne 26.6.2017 jako o prodeji nemovitosti ve společném jmění manželů, ačkoliv dle zápisu v katastru nemovitostí je ve vlastnictví žalobkyně. Manželka povinného není po 1.7.2015 aktivně věcně legitimována k podání excindační žaloby.

3. V souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci s tímto postupem za použití ustanovení souhlasili.

4. Z předložených listin soud učinil následující skutková zjištění.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí pro územní celek, katastrální uzemí, list vlastnictví číslo soud zjistil, že žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako výlučná vlastnice budovy č. e. anonymizováno rod. rekr. v části územní celek na pozemku jiného vlastníka parc. číslo. Vlastnické právo bylo zapsáno na základě kupní smlouvy ze dne 22.8.2003 s právními účinky vkladu práva ke dni 22.9.2008 a na základě smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne 26.9.2013 s právními účinky vkladu ke dni 26.9.2013.

6. Z exekučního příkazu ze dne 26.6.2017, č.j. 009 EX 1072/17-28, soud zjistil, že soudní exekutor Mgr. Ing. jméno příjmení, pověřený provedením exekuce, vedené proti manželovi žalobkyně jméno příjmení jako povinnému, přikázal provést exekuci prodejem předmětné nemovitosti s tím, že jde o majetek ve společném jmění povinného a jeho manželky (žalobkyně), ačkoliv podle zápisu v katastru nemovitostí je ve vlastnictví manželky povinného (žalobkyně) s tím, že dle § 42 odst. 3 exekučního řádu v ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, kerý netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn. Součástí exekučního příkazu bylo poučení, že dle ustanovení je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí.

7. Na základě zjištění z předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako výlučná vlastnice předmětné nemovitosti. V exekuci vedené proti manželovi žalobkyně jméno příjmení jako povinnému pověřený soudní exekutor Mgr. Ing. jméno příjmení exekučním příkazem ze dne 26.6.2017, č.j. 009 EX 1072/17-28, nařídil provedení exekuce prodejem předmětné nemovitosti s tím, že je ve společném jmění povinného a žalobkyně, ačkoliv je dle zápisu v katastru nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně.

8. Právním posouzením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalobkyně není ve věci aktivně legitimována.

9. Podle ustanovení návrh na zastavení exekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci. Podá-li manžel povinného návrh na zastavení exekuce podle , rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nevyhoví-li exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne. Ustanovení odstavce 3 se nepoužije.

10. Podle ustanovení , exekuční řád, ve znění účinném od 1.7.2015 (dále jen "ex. řád"), návrh na zastavení exekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci. Podá-li manžel povinného návrh na zastavení exekuce podle , rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nevyhoví-li exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne. Ustanovení odstavce 3 se nepoužije.

11. Podle ustanovení § 42 odst. 1 až 3 ex. řádu před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu (odstavec 1). Při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahuy podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo zy podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisuy do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisemy do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu (odstavec 2). V ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn (odstavec 3).

12. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 23.1.2018, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 27/2019, vyložil, že do novely a exekučního řádu (který nabyl účinnosti 1. 7. 2015) měl manžel povinného, který měl za to, že exekucí je postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, k dispozici návrh na vyloučení tohoto majetku z výkonu rozhodnutí nebo z exekuce podle ve znění do 30. 6. 2015, resp. podle ex. řádu ve znění do 30. 6. 2015. Uspěl-li manžel povinného s tímto návrhem (který byl projednáván ve zvláštním nalézacím řízení konaném na podkladě ve znění do 30. 6. 2015 nebo ex. řádu ve znění do 30. 6. 2015), soud přistoupil ohledně majetku, který byl z výkonu rozhodnutí (z exekuce) pravomocně vyloučen, k částečnému zastavení soudního výkonu rozhodnutí (exekuce), a to podle ve znění do 30. 6. 2015. Na základě novely číslo Sb., účinné od 1. 7. 2015, má manžel povinného za výše uvedených okolností k dispozici nikoliv návrh na vyloučení věci z exekuce, ale pouze a přímo návrh na částečné zastavení exekuce podle ve znění od 1. 7. 2015 (viz čl. II odst. 1, 3 a čl. IV odst. 1 ). Dvoufázová procedura popsaná shora, jež do 30. 6. 2015 vedla k tomu, že konkrétní věci k návrhu manžela povinného přestaly být předmětem exekuce až po řízení o vyloučení věcí z exekuce a zastavení exekuce v rozsahu vyhovění vylučovací žalobě, tedy byla od 1. 7. 2015 nahrazena pouze jednofázovým řízením právě o návrhu manžela povinného na zastavení exekuce.

13. Z uvedeného vyplývá, že od 1.7.2015, kdy nabyl účinnosti již není manžel povinného, který má za to, že exekucí je postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, aktivně legitimován k podání návrhu na vyloučení věci z exekuce (tzv. excindační žaloby), ale má k dispozici pouze a přímo návrh na částečné zastavení exekuce podle

14. Žalobkyně se žalobou v tomto řízení domáhá vyloučení majetku z exekuce, vedené proti jejímu manželovi jako povinnému, v níž byl tento majetek postižen jako majetek ve společném jmění povinného a žalobkyně, s tím, že dle žalobkyně byl tento majetek postižen nepřípustně, neboť je v jejím výlučném vlastnictví a není součástí společného jmění manželů. Ze shora uvedeného výkladu vyplývá, že podle právní úpravy účinné od 1.7.2015 žalobkyně není k podání takové žaloby aktivně věcně legitimována, ale je oprávněna podat pouze a přímo návrh na částečné zastavení exekuce podle Soud proto žalobu pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně zamítl., jak je uvedeno ve výroku I.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení Žalovaný, jenž byl v řízení zcela úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč Náklady jsou představovány jednou paušální náhradou hotových výdajů za vyjádření k žalobě ( , a ) Lhůta k plnění byla stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.