Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 53/2022-37

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně,

zastoupená advokátem JUDr. titul jméno příjmení, Ph.D.,

se sídlem adresa,

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované,

o zaplacení 33 602Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 510 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 510 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky ve výši 8 917 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 774,63 Kč, s úrokem 29 % ročně z částky 5 391,17 Kč ode dne datum do zaplacení, a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 848,32 Kč, s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 5 391,17 Kč od datum do datum, úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 4 881,17 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení 1,5 % ročně z částky 510 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 050 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 11 050 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba na zaplacení částky ve výši 13 125 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 442,85 Kč, s úrokem 29 % ročně z částky 13 274,34 Kč ode dne datum do zaplacení, a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 851,03 Kč, s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 13 274,34 Kč od datum do datum, úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 2 224,34 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení 1,75 % ročně z částky 11 050 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 510 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 510 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na zaplacení částky ve výši 8 917 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 774,63 Kč, s úrokem 29 % ročně z částky 5 391,17 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 848,32 Kč, s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 5 391,17 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 4 881,17 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení 1,5 % ročně z částky 510 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 050 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 11 050 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žaloba na zaplacení částky ve výši 13 125 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 442,85 Kč, s úrokem 29 % ročně z částky 13 274,34 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 851,03 Kč, s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 13 274,34 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 2 224,34 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení 1,75 % ročně z částky 11 050 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení dvou nároků. V prvé řadě se domáhala jistiny ve výši 24 175 Kč s příslušenstvím spočívajícím v kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 1 851,03 Kč, v kapitalizovaném úroku ve výši 5 442,85 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 13 274,34 Kč od datum do zaplacení a úroku z částky 13 274,34 Kč ve výši 29 % p. a. od datum do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce částku ve výši 15 000 Kč, kterou jí měla žalovaná splatit i se sjednaným příslušenstvím. Žalovaná však uhradila pouze 3 950 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni účinně postoupena, a jelikož dosud nedošlo k uhrazení dlužné částky, domáhá se jejího zaplacení žalobou. Co se týče druhého nároku, domáhala se žalobkyně jistiny ve výši 9 427 Kč s příslušenstvím spočívajícím v kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 848,32 Kč, v kapitalizovaném úroku ve výši 2 774,63 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 5 391,17 Kč od datum do zaplacení a úroku z částky 5 391,17 Kč ve výši 29 % p. a. od datum do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce částku ve výši 10 000 Kč, kterou jí měla žalovaná splatit i se sjednaným příslušenstvím. Žalovaná však uhradila pouze 9 490 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni účinně postoupena, a jelikož dosud nedošlo k uhrazení dlužné částky, domáhá se jejího zaplacení žalobou. Co se týče zkoumání úvěryschopnosti žalované, právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že když žalovaná uvedla jako příjem částku 7 600 Kč jako mateřskou a 1 000 Kč jako další příjem, resp. později 8 100 Kč jako rodičovský příspěvek a další příjem 3 000 Kč, plus další čistý příjem domácnosti ve výši 17 000 Kč, je to naprosto dostatečně k pokrytí všech nákladů na živobytí a splácení poskytnuté zápůjčky. Bylo by nefér po poskytovatelích spotřebitelských úvěrů, zejména v rámci nižších částek, zkoumat majetkovou situaci vydlužitele nad rámec jeho prohlášení, případně nad rámec ověření jeho hlavního příjmu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.

3. K prvnímu nároku vzal soud za prokázané, že žalovaná dne datum podepsalau označenou jako„ smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti“ číslo v níž se společnost právnická osoba zavázala poskytnout jí zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že za tuto zápůjčku splatí celkovou částku ve výši 28 125 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 469 Kč. příjmení navíc ve výši 13 125 Kč sestává z úroku ve výši 2 683 Kč, částky za zpracování a doručení ve výši 6 020 Kč, jakož i vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 422 Kč. Z listiny„ tabulka umoření“ plyne, že žalovaná uhradila toliko 3 950 Kč s poslední platbou dne datum. Vě označené„ zákaznická karta“ žalovaná uvedla, že je svobodná, vyživuje jedno dítě, žije s rodiči, má základní vzdělání a je na rodičovské dovolené. Jako své výdaje uvedla částku 2 000 Kč a interní splátky ve výši 2 664 Kč, tedy měsíční náklady ve výši 4 664 Kč, jako čistý příjem uvedla částku 7 600 Kč, kterou dostává jako rodičovský příspěvek. Jako další čisté příjmy domácnosti uvedla částku 17 000 Kč a částku 1 000 Kč jako svůj další příjem. Celkový čistý příjem tak je uveden ve výši 25 600 Kč. Je zaškrtnuto, že tyto údaje byly ověřeny z výměry důchodu nebo podpory, resp. z„ výměru MD“.

4. K druhému nároku vzal soud za prokázané, že žalovaná dne datum podepsalau označenou jako„ smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti“ číslo v níž se společnost právnická osoba zavázala poskytnout jí zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že za tuto zápůjčku splatí celkovou částku ve výši 18 917 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. příjmení navíc ve výši 8 917 Kč sestává z úroku ve výši 1 789 Kč, částky za zpracování a doručení ve výši 2 920 Kč, jakož i poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 208 Kč. Z listiny„ tabulka umoření“ plyne, že žalovaná uhradila toliko 9 490 Kč s poslední platbou dne datum. Vě označené„ zákaznická karta“ žalovaná uvedla, že je svobodná, vyživuje jedno dítě, žije s v nájemním bytě, má základní vzdělání a je na rodičovské dovolené. Jako své výdaje uvedla částku částka a interní splátky ve výši částka, tedy měsíční náklady ve výši částka, jako čistý příjem uvedla částku částka, kterou dostává jako rodičovský příspěvek. Jako další čisté příjmy domácnosti neuvedla ničeho a částku částka jako svůj další příjem. Celkový čistý příjem tak je uveden ve výši částka. Je zaškrtnuto, že tyto údaje byly ověřeny z výměry důchodu nebo podpory a ze tří výpisů z bankovního účtu.

5. Předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou téhož dne, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky s tím, že jinak bude podána žaloba.

6. K aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud z listiny„ smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne datum za prokázané, že touto smlouvou společnost právnická osoba projevila vůli postoupit na žalobkyni soubor pohledávek specifikovaných v příloze, mimo jiné pohledávky za žalovanou, a žalobkyně toto akceptovala. Z listiny„ oznámení o postoupení pohledávky“ a dokladu o jejím odeslání vzal soud za prokázané, že byla žalovaná s tímto seznámena, přičemž toto oznámení jí bylo odesláno datum. Zároveň jí byla poskytnuta 10denní lhůta k uhrazení dlužné částky od data doručení tohoto oznámení, tedy do datum.

7. Dle ust. ., (dále jen „“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle ust. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Dle postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že„ součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.“

18. Dále uvedl, že„ je třeba si uvědomit, že klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.“

19. V rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyšší soud České republiky mj. uvedl, že„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“

20. V nálezu sp. zn. ze dne datum Ústavní soud mj. uvedl, že„ nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d.“

21. Na základě výše uvedeného soud nejprve zkoumal aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby, a dospěl k závěru, že je dána. právnická osoba v souladu s  a násl. postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni, která se tak dostala do pozice věřitele. Svědčí ji proto aktivní věcná legitimace k podání žaloby na zaplacení 24 175 Kč s příslušenstvím a 9 427 Kč s příslušenstvím proti žalované.

22. Co se týče nároku 2, který je z časového hlediska starší, posoudil soud smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi společností právnická osoba a žalovanou jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu a násl. . Soud se v prvé řadě zabýval platností této smlouvy, kdy s ohledem na shora citovaný a judikaturu nejvyšších soudů přezkoumal, zda předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele. Právní předchůdkyně žalobkyně se však spokojila s informací, že žalovaná má tvrzený příjem 8 100 Kč jako rodičovský příspěvek. K„ ostatním příjmům žadatele“ nelze pro jejich vágnost přihlížet, kdy z ničeho neplyne, o co by se mělo jednat. Pokud pak žalovaná uvedla, že má měsíční výdaje částka a platí splátky 1 575 Kč, tedy má měsíční výdaje částka, pak lze tuto částku považovat za velmi podhodnocenou, zejména pokud žalovaná uvedla, že žije v nájemním bytě a vyživuje jedno nezletilé dítě. Pokud je žalovaná v situaci, kdy je matkou samoživitelkou a 20 % svých příjmů vynakládá na splácení dosavadních půjček, pak lze důvodně předpokládat, že je již v dluhové pasti a že nebude schopna splátky splácet, protože se jí nebude dostávat prostředků ani na základní životní potřeby. Úvěruschopnost žalované tedy právní předchůdkyně žalobkyně jakkoliv neposuzovala, protože kdyby tak učinila, tak by nikdy nemohla žalovanou vyhodnotit jako úvěrovatelnou, a to ani pro tak nízkou částku jako 10 000 Kč, v tomto ohledu i přes poučení soudem neunesla žalobkyně důkazní břemeno a soud danou smlouvu o zápůjčce hodnotí jako neplatnou ve smyslu o. z.

23. Jelikož nebyla uzavřena platná smlouva o zápůjčce, ale bylo prokázáno, že došlo k poskytnutí částky 10 000 Kč žalované, má žalobkyně nárok na vrácení poskytnutých finančních prostředků v dosud neuhrazené výši z titulu bezdůvodného obohacení podle . Od částky 10 000 Kč je zapotřebí odečíst žalovanou zaplacené finanční prostředky ve výši 9 490 Kč, žalovaná tak dosud nevrátila žalobkyni částku ve výši 510 Kč. Soud proto žalobkyni v tomto rozsahu vyhověl a uložil žalované jí tuto částku zaplatit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 510 Kč od datum do zaplacení. Úrok z prodlení soud určil v souladu s  nařízení, tedy ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Do prodlení se žalovaná dostala dne datum, den poté, kdy jí uplynula lhůta k plnění stanovená jí v dopise„ oznámení o postoupení pohledávek.“

24. Co se týče nároku 1, který je z časového hlediska mladší, posoudil soud smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi společností právnická osoba a žalovanou jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu a násl. . Soud se i zde zabýval platností této smlouvy, kdy s ohledem na shora citovaný a judikaturu nejvyšších soudů přezkoumal, zda předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele. Žalobkyně ve vztahu k této smlouvě vycházela z tzv. zákaznické karty, ve které žalovaná uvedla svůj čistý měsíční příjem ve výši částka. K dalším„ čistým příjmům domácnosti“ a„ ostatním příjmům žadatele“ nelze pro jejich vágnost přihlížet, kdy z ničeho neplyne, o co by se mělo jednat. Oproti první zápůjčce ze zákaznické karty vyplynulo, že žalovaná dostává nižší rodičovský příspěvek, nicméně se přestěhovala k rodičům a její životní náklady poklesly o polovinu na částka měsíčně. Uvedla také interní splátky ve výši částka. Pokud soud u první smlouvy dovodil, že žalovaná zjevně byla v dluhové pasti, tak v tomto případě již splátky dosavadních závazků spotřebovávaly 35 % jejích příjmů a s touto novou zápůjčkou by žalovaná splácela 60 % svých čistých měsíčních příjmů jen na splátkách svých dluhů a na živobytí její a jejího dítěte by jí měsíčně zbyla částka částka, která je na první pohled zcela nedostatečná. V tomto případě žalovaná úvěrovatelná nebyla, a to pro jakkoliv vysokou částku, což by právní předchůdkyně žalobkyně odhalila nejen při odborném, ale jakémkoliv zhodnocení. Lze proto konstatovat, že žalovaná nebyla úvěrovatelná a schopná danou zápůjčku splácet. S ohledem na to soud danou smlouvu o zápůjčce vyhodnotil taktéž jako neplatnou dle o. z.

25. Jelikož nebyla uzavřena platná smlouva o zápůjčce, ale bylo prokázáno, že došlo k poskytnutí částky 15 000 Kč žalované, má žalobkyně nárok na vrácení poskytnutých finančních prostředků v dosud neuhrazené výši z titulu bezdůvodného obohacení podle . Od částky 15 000 Kč je zapotřebí odečíst žalovanou zaplacené finanční prostředky ve výši 3 950 Kč, žalovaná tak dosud nevrátila žalobkyni částku ve výši 11 050 Kč. Soud proto žalobkyni v tomto rozsahu vyhověl a uložil žalované jí tuto částku zaplatit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 050 Kč od datum do zaplacení. Úrok z prodlení soud určil v souladu s  nařízení, tedy ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Do prodlení se žalovaná dostala dne datum, den poté, kdy mu uplynula lhůta k plnění stanovená jí v dopise„ oznámení o postoupení pohledávek.“

26. Lhůtu k plnění soud určil ve výroku I. a III. dle , jelikož neshledal důvod se od této lhůty odchýlit. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , když žalovaná byla v řízení poměrně úspěšnější než žalobkyně, avšak žádné náklady jí nevznikly. Nebylo tedy namístě přiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 (patnácti) dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce ( ).