Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
1 C 220/2022-49
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 265,97 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 265,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 265,97 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 265,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 265,97 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Lounech dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 265,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba dodávala žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum elektřinu do odběrného místa žalovaného na adrese adresa žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny za fakturační období od 28.02.2019 do 29.01.2020 při spotřebě celkem 4 361 MWh ve výši 18 265,97 Kč, (po odečtení přijatých plateb ve výši 10 000 Kč činí konečná dlužná částka 8 265,97 Kč) fakturou číslo včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle Smlouvy. Žalovaný stanovenou dobu splatnosti 24. 2. 2020 nedodržel a ve prospěch této pohledávky ničeho neuhradil. Dne datum uzavřel postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě předmětná pohledávka přešla na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 5. 4. 2022, když postupní smlouva se stala účinnou datum po připsání kupní ceny na účet právního předchůdce žalobkyně. Žalovanému byla 5. 4. 2022 zaslána předžalobní výzva, avšak žalovaný ani poté ničeho neuhradil.
2. Soud v řízení postupoval a rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání.
3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum, všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny, ceníku, lze učinit závěr, že se společnost právnická osoba smlouvou ze dne datum jako obchodník zavázala dodávat žalovanému jako zákazníkovi elektřinu do odběrného místa na adrese adresa žalovaného. Z faktury číslo detailního rozpisu vyúčtování soud zjistil, že touto fakturou právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému za dobu 28.02.2019 do 29.01.2020 při spotřebě celkem 4 361 MWh ve výši 18 265,97 Kč, (po odečtení přijatých plateb ve výši 10 000 Kč činí konečná dlužná částka 8 265,97 Kč). Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 5. 4. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolnému zaplacení dlužných částek. Dle poštovního podacího lístku byla upomínka téhož dne odeslána na adresu žalovaného.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a dodatků ke smlouvě o postoupení pohledávek z datum a datum, včetně přílohy, potvrzení o zaplacení kupní ceny z datum, oznámení ze dne 5. 4. 2022, lze učinit závěr, že společnost právnická osoba postoupila výše uvedené pohledávky žalobkyni a postoupení oznámila žalovanému.
5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Soud shledal po právní stránce, že v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byla uzavřena mezi účastníky smlouva kupní, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala k dodávce elektřiny do odběrného místa určeného žalovaným a k dalším službám a žalovaný se zavázal zaplatit za tyto dodávky a služby úplatu. Spotřebovaná elektřina byla vyúčtována shora uvedenými fakturami, které ve lhůtě splatnosti nebyly žalovaným zaplaceny. Pohledávky byly postoupeny žalobkyni. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužné částky za dodávky elektřiny uhradil. Soud proto shledal nárok žalobkyně ve výši uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku po právu a důsledně tomu uložil žalovanému povinnost k jeho zaplacení. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, tedy dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb..
8. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla plný úspěch. Žalobkyni tak soud přiznal náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, které tvoří náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem za tři úkony právní pomoci po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), tři režijní paušály po 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§ 14b) a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Soud má za to, že v posuzovaném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). V posuzovaném případě se dle soudu jedná o tzv.„ formulářovou žalobu“ mající podobu využitého (ustáleného) vzoru, kterou je uplatňován nárok vůči spotřebiteli ze smlouvy o dodávce energií (skutkově i právně obdobné věci), kdy je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem, současně vymáhané plnění nepřesahuje 50 000 Kč. Tato právní úprava vychází ze skutečnosti, kdy pro advokáta žalobce je méně náročné provádění opakujících se úkonů právní služby než v případě individuálně specifikované věci. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř..
9. Soud lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.