Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
10 C 233/2022-35
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 16 455,55 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 455,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 955,55 Kč od 24. 4. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 070,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 455,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 955,55 Kč od 24. 4. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 070,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaný uzavřel dne 26. 3. 2019 se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 9 000 Kč a současně byl dohodnut poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 955,55 Kč a to pouze za předpokladu, že by úvěr nebyl splácen řádně a včas. Žalovaný řádně čerpal úvěr od původního věřitele a to dne 26. 3. 2019 bezhotovostní formou na jím určený bankovní účet č. bankovní účet. Dle čl. VIII.1.c. úvěrové smlouvy žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 500 Kč. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 9 000 Kč, neuhrazeným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 955,55 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení, a smluvní pokutou ve výši 4 500 Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.
4. Soud má za prokázané následující skutečnosti. Žalovaný uzavřel dne 26. 3. 2019 se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 9 000 Kč. Jednalo se o finanční produkt, který původní věřitel poskytoval klientům pod marketingovým názvem„ půjčka7“. Dohodnutý poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 2 955,55 Kč a to pouze za předpokladu, že by úvěr nebyl splácen řádně a včas. Žalovaný řádně čerpal úvěr od původního věřitele a to dne 26. 3. 2019 bezhotovostní formou na jím určený bankovní účet č. bankovní účet. K dotazu soudu právnická osoba, sdělila, že ke dni 26. 3. 2019 byl majitelem bankovního účtu č. bankovní účet žalovaný a toliko tento měl právo s účtem disponovat. Dle čl. VIII.1.c. úvěrové smlouvy je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, a to do zaplacení a žalobkyně tak uplatňuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 11 955,55 Kč, ohledně které je dlužník v prodlení, za dobu od 24. 4. 2019 do 11. 5. 2022 Smluvní pokuta činí částku 13 306,53 Kč, nicméně žalobkyně požaduje po žalovaném smluvní pokutu toliko ve výši 4 500 Kč. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 9 000 Kč, neuhrazeným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 955,55 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení, a smluvní pokutou ve výši 4 500 Kč. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně splácení úvěru, resp. jiné skutečnosti, která by vyvracela nárok žalobkyně, leží na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil, a proto má soud za prokázané, že splátky úvěru neuhradil tak, jak je uvedeno v žalobě. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 23. 3. 2020 předžalobní výzvu.
5. V souladu s ustanovením § 13 ObčZ, dle něhož každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích a dále z nálezu Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 1663/16 vyplývá:„ Z postulátu oprávněné důvěry v daný právní řád a totožný postup orgánů veřejné moci ve skutkově a právně identických kauzách, kdy subjekty práv oprávněně očekávají, že v této důvěře nebudou zklamány, nevyplývá kategorická neměnnost výkladu či aplikace práva. Je však nezbytné, aby případná změna byla transparentně odůvodněna a opírala se o akceptovatelné racionální a objektivní důvody, které přirozeně reagují i na právní vývody předtím v rozhodovací praxi stran té které právní otázky uplatňované. Pouze takto transparentně vyložené myšlenkové operace, odůvodňující rozdílný postup nezávislého soudu, resp. soudce, vylučují, v rámci lidsky dostupných možností, libovůli při aplikaci práva.“ Okresní soud v Chebu se tak neodchýlil od právních závěrů Krajského soudu v Plzni doložených žalobkyní v obdobných případech.
6. Výše uvedenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, který jí z této smlouvy vyplýval a poskytla žalovanému úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaný však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnil. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalovanému po právu, proto jí soud v plném rozsahu vyhověl, tj. včetně úroku z úvěru a smluvní pokuty. Nárok žalobkyně na smluvní pokutu byl sjednán dle ustanovení § 2048 Občanského zákoníku a v souladu s ustanovením § 122 odst. 2, odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Současně žalobkyně prokázala nabytí pohledávky ze smlouvy o úvěru postoupením. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení. Žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí obec národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala.
7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), neboť jde podle § 14b odst. 1 o návrh, který je žalobkyní podáván opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, na ustáleném vzoru, kde jsou pouze měněny údaje týkající se čísla smlouvy, splatnosti a žalované částky. (Nutno poznamanet, že i Krajský soud v Plzni ve svých rozhodnutích dospěl k závěru, že odměnu advokáta v daném případě je nutno posuzovat v souladu s ustanovneím § 14b AT) Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.