Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 100/2022-43
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO
sídlem adresa
zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
naposledy na území ČR bytem adresa žalovaného
o zaplacení 5 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 200 Kč od 26. 1. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 4 717 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 200 Kč od 26. 1. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 4 717 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 5 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 200 Kč od 26. 1. 2022 do zaplacení z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku nepojištěných dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů v účinném znění (dále jen„ zák. č. 168/1999 Sb. “). V žalobě tvrdila, že žalovaný byl v době od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu registrační značka se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, přičemž předmětné vozidlo bylo v uvedeném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb. však k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně proto žalovaného písemně vyzvala k zaplacení příspěvku, žalovaný však na výzvu nereagoval a příspěvek jí doposud nezaplatil. Žalovaná částka sestává ze základu příspěvku ve výši 5 200 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.
2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. Uvedl, že žalobu považuje za neoprávněnou, neboť předmětný automobil byl v období, za něž si žalobkyně nárokuje příspěvek, již ekologicky zlikvidován, o čemž žalovaný žalobkyni několikrát informoval.
3. Soud předně považuje za důležité na tomto místě zmínit, že v rámci zkoumání své místní příslušnosti zjistil z výpisu z centrální evidence obyvatel, že žalovaný má od 11. 4. 2012 ukončený trvalý pobyt na území ČR s tím, že byl naposledy hlášen k trvalému pobytu na adrese obec a číslo (okres okres), která byla uvedena v žalobě. Soud proto písemně vyzval žalovaného, aby mu sdělil, na jaké adrese fakticky bydlel, respektive se zdržoval k datu podání žaloby. Výzvu zaslal žalovanému do jeho datové schránky. Žalovaný v reakci na ní sdělil, že se s určitostí nemůže vyjádřit k tomu, kde se ke dni podání žaloby nacházel, pravděpodobně to bylo u přátel v obec (konkrétní adresu nespecifikoval).
4. Žalovaný se soudem komunikoval prostřednictvím datové schránky a bylo tedy možné mu řádně doručovat. Zároveň měl nepochybně možnost případně namítnout místní nepříslušnost zdejšího soudu, pokud by měl za to, že je ve věci místně příslušný jiný soud (viz § 105 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “)). Za daných okolností přitom nebylo reálně možné zjistit, jaké bylo faktické bydliště žalovaného v době zahájení řízení a který konkrétní okresní soud je místně příslušný k projednání věci podle § 85 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž sdělení žalovaného, že v době zahájení řízení se nacházel u přátel v obec, není pro určení místní příslušnosti dostačující. Proto soud vycházel z toho, že pokud žalovaný proti místní příslušnosti zdejšího soudu ničeho nenamítal, lze za daných okolností věc projednat a rozhodnout bez ohledu na to, zda je k tomuto zdejší soud místně příslušným či nikoliv.
5. Soud ve věci nařídil jednání na den 30. 8. 2022. Žalovaný, ač řádně a s dostatečným předstihem předvolán, se k jednání nedostavil. Několik minut před jeho zahájením se z jednání telefonicky omluvil s tím, že si popletl datum, přičemž souhlasil, aby soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, a poukázal na to, že soudu již zaslal e-mailem potvrzení o ekologické likvidaci vozidla. S ohledem na shora uvedené soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Zástupkyně žalobkyně, která se k nařízenému jednání dostavila, na podané žalobě v plném rozsahu setrvala a uvedla, že žalovaný v mezidobí po podání žaloby na svůj dluh ničeho neuhradil.
6. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Žalovaný byl dle údajů uvedených v registru silničních vozidel v období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, registrační značka, VIN kód, č. TP anonymizováno (dále jen„ Vozidlo“). Vlastnické právo k Vozidlu nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 15. 3. 2019 od prodávajícího jméno příjmení, datum narození, bytem obec a číslo K Vozidlu nebylo ve shora uvedeném období, tj. celkem po dobu 80 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem dle zák. č. 168/1999 Sb. Žalobkyně dopisem ze dne 11. 11. 2021, který byl doručen žalovanému na adresu obec a číslo, jež byla uvedena jako adresa jeho bydliště ve shora uvedené kupní smlouvě, dne 12. 11. 2021 vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do svého garančního fondu v celkové výši 5 200 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku ve lhůtě 60 dnů od doručení dopisu. Následně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení příspěvku ještě dopisem z 16. 2. 2022 a poté předžalobní výzvou její zástupkyně ze dne 16. 3. 2022, v níž byl žalovaný poučen o tom, že pokud příspěvek nezaplatí ve lhůtě 15 dnů od odeslání výzvy, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.
7. Po právní stránce soud zhodnotil věc jako spor o zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných dle § 4 zák. č. 168/1999 Sb.
8. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , nestanoví-li tento zákon jinak,
a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené,
b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
9. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 ; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
10. Podle § 4 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že
a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a
b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
11. Podle § 4 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 , a výše denní sazby podle druhu vozidla.
12. Podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
13. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhl. č. 205/1999 Sb. “) činí denní sazba příspěvku u osobních automobilů se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ 65 Kč.
14. Podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. 300 Kč.
15. Na podkladě předložené kupní smlouvy i informací poskytnutých registrem vozidel lze mít za prokázané, že žalovaný byl v období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 vlastníkem předmětného Vozidla. Žalovaný se proti podané žalobě bránil tím, že Vozidlo bylo ekologicky zlikvidováno, což by v případě, že se tak skutečně stalo, znamenalo, že došlo k zániku Vozidla, a tím i k zániku vlastnického práva žalovaného a jeho povinnosti platit ve vztahu k Vozidlu příspěvek dle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. Své tvrzení však žalovaný nijak neprokázal. Důkazní břemeno v této souvislosti přitom tížilo jeho, jinými slovy, bylo na žalovaném, aby v případě, že Vozidlo v rozhodném období, za které je uplatňován nárok na příspěvek, již skutečně neexistovalo, takovou skutečnost soudu prokázal. Žalovaný poukazoval na to, že již soudu v minulosti zasílal doklady týkající se ekologické likvidace Vozidla. K tomu soud podotýká, že se mu z jeho úřední činnosti podařilo dohledat, že žalovaný ve věci, která je zdejším soudem vedena pod sp. zn. 15 C 15/2022 , skutečně zasílal k důkazu listin y týkající se ekologické likvidace vozidla. Jednalo se však o zcela jiný vůz, než který je předmětem tohoto řízení (ekologicky zlikvidováno mělo být dle zmíněných listin vozidlo registrační značka se zcela jiným VIN kódem, než který je uveden v odstavci 6 tohoto odůvodnění). Žádné jiné listinné důkazy, které by prokazovaly pravdivost tvrzení žalovaného, pak soud k dispozici nemá. Žalovaný se tím, že se nedostavil k nařízenému jednání, připravil o možnost, aby mu soud poskytl příslušné procesní poučení o tom, že je povinen své tvrzení o likvidaci vozidla prokázat. Soud tak vycházel z toho, že žalovaný byl v inkriminovaném období vlastníkem Vozidla. Byl tudíž ve smyslu § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. povinen uzavřít k Vozidlu pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Tuto povinnost však nesplnil, neboť ve shora uvedeném období k Vozidlu žádné pojištění uzavřeno nebylo (toto tvrzení alespoň ze strany žalovaného nebylo v řízení vyvráceno). Podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni zákonný příspěvek za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tedy celkem za 80 dní. Denní výše tohoto příspěvku činila podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb. 65 Kč Celkem tak žalovaného stíhá povinnost k zaplacení příspěvku ve výši 5 200 Kč (80 x 65 = 5 200). Žalovaný je současně podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. povinen uhradit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (viz § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. ). Žalovaný neprokázal, že by vyhověl opakovaným písemným výzvám žalobkyně a dlužný příspěvek, respektive náklady spojené s jeho mimosoudním uplatněním již žalobkyni uhradil. Soud proto dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná.
16. S ohledem na shora uvedené soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 5 500 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v účinném znění, výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení.
17. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a svědčí jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně ve výši 4 317 Kč (mimosmluvní odměna ve výši 2 100 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu v účinném znění (dále jen„ AT“), a to za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci a žalobu po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 AT, a jeden úkon právní služby (účast zástupkyně žalobkyně u jednání soudu) ve výši 1 500 Kč podle § 7 bodu 4 AT ve spojení s § 14b odst. 3 AT, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a jedna paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) AT, náhrada za promeškaný čas zástupkyně žalobkyně cestou k jednání soudu v trvání šesti půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 AT, náhrada cestovních výdajů za uvedenou cestu na trase obec – obec a zpět vlakem v celkové výši 268 Kč (cenu jízdného zástupkyně žalobkyně doložila u jednání jízdenkou ČD) a náhrada za 21% DPH z uvedených položek (tedy z částky 3 568 Kč) ve výši 749 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. ). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 4 717 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
18. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud s ohledem na § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.