Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 288/2021-42
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka, částka, částka a smluvního poplatku z prodlení ve výši anonymizováno denně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do datum.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], [částka], [částka] a smluvního poplatku z prodlení ve výši [anonymizováno] denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Návrhem ze dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že dne datum poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v částce částka, splatný dne datum, který však žalovaný nesplatil. Žalobkyně uplatňuje kromě jistiny také nárok na poplatek za poskytnutí úvěru v částce částka a nárok na smluvní pokutu v částce částka, nárok na poplatek z prodlení ve výši anonymizováno denně z částky částka od datum do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce částka a zákonný úrok z prodlení.
K ústnímu jednání dne datum se žalobkyně omluvila, žalovaný se dostavil a uvedl, že si je předmětné půjčky u žalobkyně vědom.
Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku částka, žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s úrokem ve výši anonymizováno ročně, s poplatkem v částce částka (v případě včasného splacení se slevou pouze v částce částka), dále se zavázal zaplatit poplatek za případnou první upomínku v částce částka, za druhou upomínku částka a za náklady vymáhání inkasní agenturou částku částka (tj. pro případ prodlení poplatky v celkové výši částka). Dále se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši anonymizováno z jistiny za porušení povinnosti pravidelně informovat žalobkyni o svém zaměstnání a smluvní pokutu ve výši anonymizováno z jistiny za porušení povinnosti předložit žalobkyni potvrzení soudu, že vůči němu není vedeno soudní řízení. Žalobkyně doložila poskytnutí částky částka žalovanému (č. l. 10).
Soud se předně zabýval posouzením listiny označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ a dospěl k závěru, že celý tento právní úkon je nutné hodnotit jako absolutně neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 občanského zákoníku. Dle uzavřené smlouvy žalovaný obdržel od žalobkyně částku částka a zavázal se zaplatit věřiteli poplatek ve výši částka, v součtu tedy zaplatit částku více než dvojnásobnou. Soud pokládá za neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být úrok (v daném případě anonymizováno ročně), svou odměnu nadále navyšoval o další poplatky, až tyto v souhrnu tvoří anonymizováno z půjčené jistiny. Jakékoli případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytování finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není zřejmé, jak byl tento poplatek určen, proč byl určen právě v této výši, co má pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Za této situace vztažmo k výši poplatku a jeho nejasnému vymezení a účelu soud pokládá tento poplatek za rozporný s dobrými mravy. Nic na tom nemůže změnit ani skutečnost, že žalobkyně nabízí jakousi„ slevu“ na poplatku v případě včasného splacení úvěru, toto ujednání se spíše jeví jako kalkul žalobkyně s prodlením spotřebitele, byť by to bylo např. o jeden jediný den, přičemž následek by byl v takovém případě naprosto neúměrný porušení sjednané povinnosti (platba poplatku v rozsahu částky částka navíc k jistině a úroku), to vše navzdory tomu, že prodlení spotřebitele je ve smlouvě ještě samostatně sankcionováno smluvní pokutou ve výši anonymizováno denně. V neposlední řadě je nutno uvést, že celá smlouva o úvěru je viditelně koncipována v neprospěch spotřebitele, neboť obsahuje množství ujednání o nejrůznějších poplatcích a sankcích, které se stávají nepřehlednými a na kterých se věřitel v případě prodlení dlužníka obohatí o částky vícenásobně převyšující poskytnutou jistinu. Ze všech uvedených důvodů soud pokládá smlouvu o úvěru za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, přičemž neplatná je celá smlouva, neboť požadované poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli rozhodnutí Krajského soudu v Plzni např. č. j. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017, čj. 25 Co 335/2018-80 ze dne 30. 1. 2019, čj. 25 Co 107/2020-80 ze dne 21. 4. 2020, která se zabývají problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí a dopadají na zcela shodnou problematiku poplatků. Názor krajského soudu na problematiku souhrnných poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci.
S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru soud uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalovanému ve výši částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 a § 2993 o. z. V daném případě z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho, soud mu proto uložil povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou částku částka. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku společně se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky, a to od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalovanému výzvu k plnění. V dané věci byla výzva odeslána dne datum, za užití § 573 o. z. je zásilka pokládána za doručenou dne datum a s ohledem na poskytnutou lhůtu k plnění se žalovaný ocitl v prodlení dnem datum, od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 obč. zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
Ve zbytku soud nárok žalobkyně žalobou uplatněný jako nedůvodný zamítl (výrok II.).
Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., převážný úspěch ve věci měl žalovaný, jemuž však žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů nárok.
Výrokem IV. soud uložil žalobkyni zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce částka dle položky číslo bod 2 ve spojení s položkou číslo bod 1a) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, rozdíl činí částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné dle § 202 odst. 2 o. s. ř.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.