Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 203/2022-18
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Štěpánkou Tůmovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku částka s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, s. r. o., a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný se je zavázal uhradit nejpozději do datum. Žalovaný však splátku v termínu neuhradil a dostal se tak dne datum do prodlení. Na žalobce přešla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Na dlužnou částku žalovaný ani přes upomínky ničeho neuhradil.
2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: právní předchůdce žalobce uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu byla poskytnuta částka částka. Žalovaný se zavázal splatit úvěr jednorázovou splátkou, a to nejpozději do datum. Pohledávka byla na žalobce postoupena na základě smlouvy ze dne datum, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný byl žalobcem upomínán k zaplacení dlužné částky dne datum.
6. Soud věc s ohledem na datum poskytnutí částky ve výši částka posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobcem je důvodný. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce přenechal žalovanému částku ve výši částka. Nebylo však prokázáno, že by smlouva, na jejímž základě se tak mělo stát, byla skutečně podepsána žalovaným, a že tedy žalovaný souhlasil se všemi smluvními ujednáními obsaženými v této smlouvě či v souvisejících obchodních podmínkách či v souvisejícím formuláři se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Navíc i v případě, že by smlouva o spotřebitelském úvěru byla s žalovaným uzavřena, nebylo v řízení prokázáno ani to, že právní předchůdce žalobce v souladu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí zkoumal úvěruschopnost žalovaného, neboť žalobce netvrdil a nedoložil, že by zjišťoval a posuzoval příjmy a výdaje žalovaného a hodnotil jeho finanční možnosti. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo, nebo také rozsudek Okresního soudu ve obec ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. spisová značka).
11. Protože žalobce neprokázal, že jeho právní předchůdce uzavřel s žalovaným tvrzenou smlouvu o úvěru, resp. že ji uzavřel platně, nebyl zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl ponechat poskytnutou finanční částku. Žalovaný se tedy na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil o částka (§ 2991 o. z.). Dle v řízení nezpochybněného tvrzení žalovaný dosud z této částky ničeho nevrátil. Soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobci, na něhož byla pohledávka postoupena, celou tuto částku, a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobce prokázal také svou aktivní legitimaci doložením smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení, přičemž jeho výše byla určena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil 3 denní v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.
12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití §142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobci náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši částka za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce částka za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.). Soud přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b vyhlášky č. 120/2014 Sb., protože se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.