Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 94/2022-31

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 56 338,92 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 9 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 742,69 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 9 400 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 6 698,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 97,83 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 378,08 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 3 434,28 Kč a s úrokem ve výši 29% ročně z částky 9 778,05 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 19 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 549,13 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 19 800 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

IV. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 20 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 102,44 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 5 758,09 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 1 938,16 Kč a s úrokem ve výši 14% ročně z částky 25 558,09 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 9 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 742,69 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 9 400 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 6 698,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 97,83 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 378,08 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 3 434,28 Kč a s úrokem ve výši 29% ročně z částky 9 778,05 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 19 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 549,13 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 19 800 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. IV. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 20 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 102,44 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 5 758,09 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 1 938,16 Kč a s úrokem ve výši 14% ročně z částky 25 558,09 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 56 338,92 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba (dále jen„ právnická osoba“) uzavřela dne 28. 11. 2018 s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právnická osoba poskytl žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč, a to v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právnická osoba částku 17 360 Kč (půjčku 10 000 Kč, úrok ve výši 1 331 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 683 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu ve výši 2 346 Kč) v 45 týdenních splátkách po 386 Kč, poslední splátka činila 376 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, na tento dluh uhradil právnická osoba částku 600 Kč. Dále právnická osoba uzavřel dne 1. 6. 2018 s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právnická osoba poskytl žalovanému v hotovosti částku 30 000 Kč, a to v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právnická osoba částku 49 403 Kč (půjčku 30 000 Kč, úrok ve výši 4 569 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 10 442 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu ve výši 4 392 Kč) v 24 měsíčních splátkách po 2 059 Kč, poslední splátka činila 2 046 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, na tento dluh uhradil právnická osoba částku 10 200 Kč. právnická osoba postoupil dne 18. 12. 2020 obě pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný po postoupení pohledávek ničeho neuhradil. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením obou smluv. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a informace byly ověřeny oproti dokladům žalovaného (konkrétně ze dvou výplatních pásek a pracovní smlouvy). Zjistila, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný byl zaměstnán na plný pracovní úvazek, jeho měsíční příjem dosahoval částky 58 827 Kč (resp. 35 400 Kč), žil u rodičů, neměl žádnou vyživovací povinnost, neměl úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti.

2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů ( , , v platném znění, dále jen„ “).

3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že právnická osoba uzavřel dne 28. 11. 2018 s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytl částku 10 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 7 360 Kč, který tvoří úrok ve výši 1 331 Kč, částka za administrativní činnosti ve výši 3 683 Kč, částka za vedení zákaznického účtu ve výši 2 346 Kč). Žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku ve výši 17 360 Kč (10 000 Kč + 7 360 Kč) v 45 týdenních splátkách po 386 Kč, poslední splátka činila 376 Kč RPSN činila u této zápůjčky 297,69 %. Žalovaný úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsal. Žalovaný uhradil částku ve výši 600 Kč.

4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že právnická osoba uzavřel dne 1. 6. 2018 s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytl částku 30 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 19 403 Kč, který tvoří úrok ve výši 4 569 Kč, částka za administrativní činnosti ve výši 10 442 Kč, částka za vedení zákaznického účtu ve výši 2 046 Kč). Žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku ve výši 49 403 Kč (30 000 Kč + 19 403 Kč) v 24 měsíčních splátkách po 2 059 Kč, poslední splátka činila 2 046 Kč RPSN činila u této zápůjčky 68,56 %. Žalovaný úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsal. Žalovaný uhradil částku ve výši 10 200 Kč.

5. Ze zákaznické karty ze dne 28. 11. 2018 soud zjistil, že žalovaný žije s rodiči, je svobodný, má učňovské vzdělání a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 16 500 Kč, další čistý příjem domácnosti činí 18 900 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného jsou 4 000 Kč. Žalovaný pracoval jako dělník na hlavní pracovní poměr. Žalovaný při uzavírání smlouvy o úvěru předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky.

6. Ze zákaznické karty ze dne 1. 6. 2018 soud zjistil, že žalovaný je žije s rodiči, je svobodný, má vyšší odborné vzdělání a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 14 227 Kč, ostatní čistý příjem činí 25 100 Kč, další čistý příjem domácnosti činí 19 500 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného jsou 4 000 Kč. Žalovaný pracoval jako operátor na hlavní pracovní poměr. Žalovaný při uzavírání smlouvy o úvěru předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právnická osoba postoupil dne 15. 1. 2021 na žalobkyni pohledávku za žalovaným a o tomto postoupení byl žalovaný informován oznámením ze dne 6. 1. 2021. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

8. Podle , , v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

16. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si neověřila úvěruschopnost žalovaného (např. v systému NRKI, SOLUS, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalovaného, zda žalovaný splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů, nájemní smlouvou, atp.). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Avšak jediné doklady, které jsou uvedeny v zákaznické kartě a které žalovaný při sjednávání úvěru předložil, je pracovní smlouva a výplatní pásky. Vzhledem k tomu, že tytoy soudu předloženy nebyly, soud vychází z předpokladu, že tímto dokladem bylo potvrzeno, že příjem žalovaného byl ve výši 16 500 Kč a 14 227 Kč měsíčně. Z tvrzení žalobkyně (a soud tuto skutečnost nevyčetl ani ze zákaznické karty) nevyplývá, že by právnická osoba před poskytnutím úvěru řádně zkoumal a prověřil měsíční výdaje žalovaného. Dále žalobkyně nijak blíže nezkoumala další měsíční příjmy žalovaného, které představují nezanedbatelnou částku (18 900 Kč a 44 600 Kč).

17. Pokud žalobkyně tvrdí, že právnická osoba vycházel z údajů poskytnutých žalovaným, soud upozorňuje, že osoba žádající o úvěr má většinou tendenci upravovat svoji příjmovou a výdajovou stránku tak, aby jí úvěr byl poskytnut a je právě na úvěrující společnosti, aby vynaložila odbornou péči a řádně zhodnotila (po předložení dostupných dokladů), zda je žadatel o úvěr skutečně schopen úvěr splácet či nikoliv.

18. Vzhledem k tomu, že právnická osoba nepostupoval v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo v podstatě pouze formálně a vycházelo pouze z údajů poskytnutých žalovaným a ověřením pouze příjmu žalovaného na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek, kdy další okolnosti zkoumány nebyly, je důsledkem takového postupu právní předchůdkyně žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. 2. 2019).

19. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení přijatých plateb od žalovaného (v prvním případě půjčeno 10 000 Kč, zaplaceno 600 Kč, v druhém případě půjčeno 30 000 Kč, zaplaceno 10 200 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku 9 400 Kč a dále ve smyslu o. z. úrok z prodlení dle , v kapitalizované výši 1 742,69 Kč a ve výši 9,75% ročně z částky 9 400 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení (výrok I.) a dále částku 19 800 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 3 549,13 Kč a ve výši 9,75% ročně z částky 19 800 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení (výrok III.).

20. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ji s ohledem na shora uvedené shledal nedůvodnou. Pro úplnost soud dodává, že i kdyby smlouvu o spotřebitelském úvěru shledal platnou (tj. za předpokladu, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného), soud považuje dle § 588 o. z. za absolutně neplatné ujednání o poplatku za zápůjčku s ohledem na to, že výše tohoto poplatku (7 360 Kč a 19 403 Kč) je s ohledem na výši poskytnuté částky žalovanému (10 000 Kč a 30 000 Kč) zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení za situace, kdy ne/úspěch účastníků ve věci je přibližně stejný (výrok V.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.