Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 363/2021-67
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 95 635,28 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 939,91 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 20. 4. 2021 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Co do částky 68 695,37 Kč s úrokem ve výši 5 496,50 Kč, úrokem z prodlení ve výši 2 346,84 Kč a s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 98 923,78 Kč od 24. 9. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 939,91 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 20. 4. 2021 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 68 695,37 Kč s úrokem ve výši 5 496,50 Kč, úrokem z prodlení ve výši 2 346,84 Kč a s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 98 923,78 Kč od 24. 9. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 10. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky shora s příslušenstvím shora. Tvrdila, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 27. 10. 2017 smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet číslo (dále jen„ smlouva“), v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 110 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných dlužných závazků žalované a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 980 Kč počínaje dnem 15. 11. 2017. Úvěr byl úročen sazbou 14,70 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky, Všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Žalobkyně svůj závazek splnila a úvěr žalované poskytla dne 27. 10. 2017 bezhotovostním převodem na účty konsolidovaných závazků. Žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a v souladu se smlouvou a produktovými podmínkami prohlásila úvěr dopisem ze dne 19. 4. 2021 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byla žalovaná k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž porušila splátkovou povinnost dle smlouvy. Žalovaná doposud svoji povinnost nesplnila a dlužný, splatný úvěr nezaplatila. Nadále dluží žalobkyni na jistině částku 93 427,28 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši na jistině částku 5 496,50 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaná měla zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 2 208 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 23. 9. 2021 ve výši 2 346,84 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 98 923,78 Kč od 24. 9. 2021 do zaplacení. Žalovaná svoji povinnost nesplnila a svůj dluh nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že žalovaná uhradila celkem 83 060,09 Kč, úvěruschopnost žalované žalobkyně posoudila na základě její žádosti o úvěr, výpisu z jejího účtu a čestného prohlášení o příjmu, kontrolovala též dostupné informace v interních a externích databázích, zejm. bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celé řízení zůstala pasivní.
3. Soud usnesením vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez jednání souhlasí. Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, přestože jí bylo usnesení se žalobou doručeno dne 18. 3. 2022 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu jejího trvalého bydliště. S rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila žalobkyně již v žalobním návrhu. Soud proto v souladu s § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených důkazů.
4. Smlouvou o splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet (Konsolidace Plus) ze dne 27. 10. 2017 uzavřenou mezi žalovanou jako klientem a žalobkyní jako bankou, sazebníkem, všeobecnými produktovými podmínkami, produktovými podmínkami, žádostí o úvěr, čestným prohlášením o výši příjmu a výpisy z běžného účtu má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které banka poskytla žalované dne 27. 10. 2017 úvěr 110 000 Kč, když částka 77 847,76 Kč byla zaslána převodem na účet žalované č. bankovní účet a částka 32 152,24 na splátky dluhu na úvěrovém účtu č. bankovní účet, úrok z úvěru byl sjednán ve výši 14,70 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky banky. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splácet v 93 měsíčních splátkách po 1 980 Kč, když poslední splátka měla být ve výši 1 750,83 Kč Celkem tak měla žalovaná zaplatit 185 794,83 Kč. Žalovaná při uzavírání předmětné smlouvy uvedla, že je zaměstnána na dobu neurčitou u právnická osoba s příjmem 15 200 Kč, uvedla trvalou i korespondenční adresu adresa. anonymizována dvě slova. Žalovaná v době uzavírání předmětné smlouvy měly být svobodná, bydlet v pronajatém domě či bytě, neměla žádnou vyživovací povinnosti, žádní srážky ze mzdy, nic nesplácela, užívala mobilní telefon a měla nulové náklady. Prokázán byl pouze příjem žalované v průměrné výši 13 825 Kč měsíčně čistého za období 11/2016 – 3/ 2017, který jí byl zasílán na účet, v srpnu její příjem činil 21 894 Kč, období 4-7/ 2017 pobírala nemocenské dávky. Kladný zůstatek na účtu (výpisy od měsíce ledna 2017) měla žalovaná pouze 31. 1. 2017, 28. 2. 2017 a 31. 3. 2017, v pozdějších měsících byl vždy záporný v řádech tisíců až desetitisíců, přičemž kladný zůstatek k 31. 3. 2017 byl pouze díky úvěru číslo ve výši 25 000 Kč. Původní úvěr poskytnutý žalované na základě smlouvy číslo ve výši 35 000 Kč měla žalovaná splácet po 1 476,38 Kč měsíčně.
5. Dopisem ze dne 21. 4. 2021 odeslaným dle podacího archu dne 24. 4. 2021 bylo prokázáno, že banka v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek předmětné smlouvy žalovanou svoji pohledávku z úvěru výše zesplatnila ke dni 19. 4. 2021 a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 101 264,98 Kč nejpozději do 5. 5. 2021. Z uvedené částky činila jistina 93 427,28 Kč, poplatky 1 908 Kč a úroky 5 496,50 Kč, úroky z prodlení 133,20 Kč a náklady na upomínání 300 Kč.
6. Dopisy z 30. 9. 2021 bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě celkové dlužné částky 103 635,14 Kč s příslušenstvím do 15 dnů od doručení tohoto dopisu s upozorněním na možné soudní řízení, nebude-li daná částka uhrazena. Dopis byl žalované zaslán na tři různé adresy vč. adresy uvedené na smlouvě i žádosti o úvěr a adresy jejího trvalého bydliště dne 1. 10. 2021.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
11. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložil pouze výpis z běžného účtu žalované. Z něj a předmětné úvěrové smlouvy vyplývalo, že v době před poskytnutím úvěru již byl žalované poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč, který nezvládala řádně splácet, a v předchozí době byly její zůstatky na účtu opakovaně v záporných hodnotách. Dle názoru soudu tak nebylo v řízení prokázáno, že by žalobkyně splnila povinnost uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací (nedošlo k řádnému ověření výdajů žalované). Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 /2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 /2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU /1192 2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018.
12. Příjmy, výdaje, osobní a majetkové poměry žalované nebyly řádně zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalované se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o.z., podle něhož je žalovaná povinna žalobkyni vrátit to, co od něho obdržela a doposud nevrátila jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu, tj. částku 26 939,91 Kč (dlužná jistina – 110 000 Kč po odečtení uhrazených 83 060,09 Kč). Současně žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z této částky ve výši stanovené nař. vl. č. 351/2013 Sb., a to od 20. 4. 2021, tj. ode dne následujícího po zesplatnění úvěru. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl.
13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky příslušelo rozhodnout podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. v návaznosti na procesní úspěch a neúspěch účastníků. Ve sporu byla úspěšnější žalované. Jelikož dle obsahu spisu žalované žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III.
14. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., s přihlédnutím k návrhu žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.