Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

70 C 177/2021-49

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Vojtěchem Salamánkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 16 062,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 13. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 035,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 13. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 035,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 18. 11. 2020 domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 16 062,50 Kč (sestávající z nesplacené úvěrové jistiny ve výši 15 000 Kč a částky„ účelně vynaložených nákladů“ ve výši 1 062,50 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč od 4. 12. 2018 do zaplacení, a smluvním úrokem ve výši 8,5 % měsíčně z čerpaného úvěru 15 000 Kč od 3. 10. 2018 do 3. 12. 2018 (tento smluvní úrok žalobkyně kapitalizovala částkou 2 550 Kč), jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 uzavřené mezi žalobkyní, jako postupníkem, a společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právnická osoba“), jako postupitelem. Předtím obdobně FINDIGO nabyla tuto pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019, kterou uzavřela jakožto postupník se společností právnická osoba, právnická osoba anonymizováno 7 slov číslo, Malta (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“ nebo„ právnická osoba“), jako postupitelem. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 3. 9. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala částku ve výši 15 000 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 4. 12. 2018. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. K procesu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu a po dokončení registrace zaslala žalovaná předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaná čerpala. V doplnění žaloby na výzvu soudu žalobkyně uvedla, že nedisponuje jinými důkazy či doklady k procesu posuzování úvěruschopnosti žalované předchůdcem žalobkyně před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru, než těmi, které byly přiloženy již k žalobě samotné (soud podotýká, že k žalobě žádnéy k posuzování úvěruschopnosti předloženy nebyly, přičemž v žalobě nebylo posuzování úvěruschopnosti v konkrétní rovině tvrzeno). Úvěr byl poskytován z bankovního účtu předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované č. bankovní účet. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ani po předžalobní upomínce žalobkyně ze dne 4. 11. 2020.

3. V doplnění žaloby ze dne 20. 1. 2022 žalobkyně doplnila, že smlouva o úvěru byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek, za situace, kdy žádost o uzavření smlouvy učinila žalovaná. K podání žádosti došlo tak, že žalovaná na webových stránkách zvolila parametry požadované smlouvy (tj. zvolila výši úvěrového limitu), předložila veškeré osobní údaje a dokumentaci a potvrdila podání žádosti. Dále předchůdkyně žalobkyně po posouzení úvěruschopnosti žalované schválila uzavření smlouvy a zaslala žalované předsmluvní informace a znění smlouvy. V neposlední řadě po odeslání předsmluvních informací a návrhu smlouvy žalovaná v účtu na webových stránkách kliknutím potvrdila, že se seznámila s předsmluvními informacemi, zněním smlouvy a zněním obchodních podmínek a na základě tohoto jí byla odeslána SMS-zpráva na telefonní číslo, které uvedla při registraci, tak aby jej v případě souhlasu mohla vložit do příslušného formulářového pole na webových stránkách, což žalovaná učinila. Zadáním tohoto unikátního identifikačního SMS kódu a odesláním tímto způsobem písemně potvrdila přijetí smlouvy.

4. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení byla pasivní.

5. Soud věc projednal na jednání konaném dne 19. 8. 2022 podle , (dále jen „“), v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila.

6. Zy označené jako smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 3. 9. 2018 soud zjistil, že je v ní uvedeno, že ji uzavřela předchůdkyně žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako klient. Smlouvou se předchůdkyně žalobkyně zavazovala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše úvěrového limitu a žalovaná se zavazovala poskytnuté finanční prostředky spolu s úroky vrátit. Úvěrový limit činil 50 000 Kč, smlouva měla být na dobu neurčitou, úroková sazba činila 8,5 % měsíčně, RPSN bylo ve výši 262,91 % a poplatek za čerpání úvěru činil 12,5 % z částky každého čerpání. Smlouva nebyla žalovanou jakýmkoliv způsobem podepsána.

7. Z listin označených jako„ standardní informace o spotřebitelském úvěru“, dále„ obchodní podmínky právnická osoba P.L.C.“, a„ příjmení příjmení anonymizováno právnická osoba Podmínky Smlouvy o Úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice“, soud zjistil bližší podmínky úvěrového vztahu, přičemž žádná z těchto listin nebyla žalovanou jakýmkoliv způsobem podepsána.

8. Z celkem tří listin označených jako„ loan application info“ (číslo číslo číslo) soud zjistil, že předchůdce žalobkyně měl žalované prostřednictvím služby ThePay poukázat na účet č. bankovní účet dne 3. 9. 2018 částku 5 500 Kč (číslo), téhož dne dále obdobně částku 5 000 Kč (číslo) a dne 18. 9. 2018 obdobně částku 4 500 Kč (číslo).

9. Z celkem tří listin označených shodně jako„ platební informace“, nedatovaných, soud zjistil, že celková dlužná částka k datu splatnosti 3. 10. 2018 měla činit 15 562,50 Kč, k datu splatnosti 3. 11. 2018 měla činit 17 130 Kč a k datu splatnosti 3. 12. 2018 měla činit 18 655 Kč.

10. Z písemného sdělení Československé obchodní banky ze dne 27. 7. 2021, zn. bankovní účet, které soud si soud pro účely řízení vyžádal, soud zjistil, že majitelem účtu č. bankovní účet je žalovaná. Z přílohy uvedeného sdělení soud zjistil, že na účet žalované byla dne 3. 9. 2018 prostřednictvím platební služby ThePay připsána částka 5 500 Kč a částka 5 000 Kč, dne 18. 9. 2018 pak částka 4 500 Kč.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně (jako postupitelem) a právnická osoba (jako postupníkem) a z její přílohy (str. 120 přílohy) soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou ve výši 18 612,50 Kč.

12. Z úředně ověřeného opisu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a z její přílohy (str. 87 přílohy) soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou ve výši 18 612,50 Kč. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 4. 11. 2020, téhož dne odeslaným žalované poštovní zásilkou, a to s výzvou k zaplacení do tří dnů od doručení oznámení.

13. Předžalobní upomínkou ze dne 4. 11. 2020, zaslanou žalované téhož dne prostřednictvím poštovní zásilky, vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky do tří dnů od doručení výzvy.

14. Z fotokopie občanského průkazu žalované soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně disponovala tímto dokumentem žalované.

15. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

Žalovaná s předchůdkyní žalobkyně elektronicky jednala o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, neboť jí poskytla své osobní údaje a fotokopii občanského průkazu. Podle smlouvy o revolvingovém úvěru, jež byla datována dne 3. 9. 2018 a žalovanou nebyla žádným způsobem podepsána, měla předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované finanční prostředky do úvěrového rámce ve výši 50 000 Kč, jež měla žalovaná vrátit předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem a úroky. Dne 3. 9. 2018 byla předchůdkyní žalobkyně na účet č. bankovní účet, jehož majitelkou byl žalovaná, poukázána částky 5 500 Kč a 5 000 Kč, dne 18. 9. 2018 pak také částka 4 500 Kč. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 postupitelem právnická osoba, na kterého byla pohledávka předtím postoupena předchůdkyní žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 27. 12. 2019; což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 4. 11. 2020. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní upomínkou ze dne 4. 11. 2020 k vrácení dlužné částky. Žalovaná ale dlužnou částku ani zčásti neuhradila.

16. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

17. Podle , (dále jen „“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Protože předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 postoupila pohledávku za žalovanou na právnická osoba, která následně (na základě smlouvy datované dnem 19. 12. 2019) postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

20. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

21. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že žalovaná s předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru ve znění, které žalobkyně soudu předložila (či v jakémkoli jiném znění). Znění smlouvy o úvěru je sice v zásadě co do obsahu v souladu s žalobními tvrzeními (ohledně poskytnuté částky, povinnosti ji splatit a data její splatnosti), avšak neobsahuje žádný, ani elektronický podpis žalované, ani datum její akceptace žalovanou. Žalobkyně sice uváděla, že žalovaná obdržela na své telefonní číslo SMS kód, který vložila do příslušného pole na internetových stránkách, čímž potvrdila svou žádost, avšak daná skutečnost z žádného z provedených důkazů nevyplynula. Tvrzené skutečnosti ohledně uzavření smlouvy přitom nevyplývají ani z ostatních provedených listinných důkazů.

22. Ačkoliv smlouva o úvěru může být platně (písemně) uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (např. internetu) bez nutnosti jejího listinného vyhotovení a vlastnoručního podepsání, žalobkyně neprokázala, že žalovaná souhlasila právě s obsahem smlouvy o revolvingovém úvěru, jaký byl žalobkyní tvrzen. Tuto skutečnost nelze zjistit ani z potvrzení o provedených platbách, ani ze skutečnosti, že předchůdkyně žalobkyně disponovala fotokopiemi dokladů žalované. Uzavření smlouvy o úvěru pak nemůže prokazovat pouze to, že předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky zaslala žalované.

23. Jelikož z listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by žalovaná skutečně projevila vůli smlouvu o úvěru v podobě tvrzené žalobkyní uzavřít, a žalobkyně se svou omluvenou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní soudem poskytovaných poučení podle , dospěl soud k závěru, že žalobkyně jednoznačně neprokázala, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve znění tvrzeném žalobkyní.

24. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

25. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Podle dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

27. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Podle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

29. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, avšak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalované (na účet, jehož majitelkou byla v rozhodné době žalovaná) zaslala částku celkem 15 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle a násl. , jelikož ochuzená (předchůdkyně žalobkyně) přenechala obohacené (žalovaná) bez právního důvodu částku 15 000 Kč, již žalovaná nevrátila. Žalovaná pak svoji procesní pasivitou zapříčinila, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradila něco více, než uváděla žalobkyně, pročež soud v otázce případné úhrady vyšel toliko z žalobních tvrzení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle , podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení v předžalobní výzvě (současně s oznámením o postoupení pohledávky) ze dne 4. 11. 2020, a to do tří dnů. Oznámení bylo odesláno 4. 11. 2020, pročež v souladu s  , lze mít za to, že bylo žalované doručeno dne 9. 11. 2020 a poslední den určené lhůty byl den 12. 11. 2021, přičemž k tomuto dni také nastala splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. Dnem následujícím, tedy dnem 13. 11. 2021, se pak žalovaná ocitla v prodlení ( věta první ), pročež žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované za dobu prodlení úrok z prodlení podle ve výši stanovené v  nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

30. Na základě shora uvedeného tak plyne, že žaloba je důvodná pouze zčásti, pročež soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 13. 11. 2020 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení v sazbě 9 % ročně, avšak s ohledem na datum prvního dne prodlení činí tato sazba toliko 8,25 % ročně, zamítl soud v rozsahu sazby 0,75 % ročně i uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 13. 11. 2020 do zaplacení.

31. Soud žalobu ve zbývající části neshledal oprávněnou, neboť jak smluvní úrok, tak i poplatky označené jako účelně vynaložené náklady (jejichž část lze kvalifikovat jako smluvní pokutu) jsou v žalobě opřeny o ujednání smlouvy, jejíž uzavření se žalobkyni nepodařilo v tomto řízení prokázat; soud proto žalobu co do částky 1 062,50 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 550 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč od 4. 12. 2018 do 12. 11. 2020 a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 13. 11. 2020 do zaplacení zamítl, neboť žalovaná žalobkyně smluvní úrok, poplatky ani smluvní pokutu nedluží, dále do 12. 11. 2020 nebyla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení, a od 13. 11. 2020 nebyla povinna zaplatit žalobkyně úrok z prodlení v sazbě přesahující 8,25 % ročně (žalobkyně požadovala sazbu 9 % ročně).

32. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.

33. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle rozhodl, že žalobkyně jakožto procesně úspěšnější účastník řízení má právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Ke dni vyhlášení rozsudku (včetně příslušenství) žalobkyně nárokovala žalobou celkem částku 23 624,14 Kč (15 000 Kč úvěrová jistina + 1 062,50 Kč účelně vynaložené náklady + 2 550 Kč kap. smluvní úrok + 5011,64 Kč požadovaný zák. úrok z prodlení kap. ke dni vyhlášení rozsudku), přičemž z toho byla úspěšná v částce 17 186,81 Kč (15 000 Kč výše nároku na vydání bezdůvodného obohacení + 2 186,81 Kč zák. úrok z prodlení ve výši kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku). Poměr 17 186,81 ku 23 624,14 činí po zaokrouhlení 0,73, a představuje poměr úspěchu žalobkyně ve věci, zatímco zbytkové číslo představuje poměr úspěchu žalované ve věci. Po odečtení poměru úspěchu žalobkyně ve věci od poměru úspěchu žalované ve věci (0,73 mínus 0,27) soud uzavírá, že žalobkyni náleží právo na náhradu 46 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně sestávají z částky zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále pak z nákladů zastoupení advokátem za tři úkony právní služby před podáním žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) – podle bodu 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v rozhodném znění (dále jen„ AT“) v sazbě 300 Kč za úkon (1x převzetí a příprava zastoupení dle AT, 1x písemný návrh ve věci samé dle AT a 1x výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem dle AT), k tomu 3x100 Kč jako částky paušální náhrady hotových výdajů dle AT, celkem tedy 1 200 Kč, dále zvýšených o 21 % odpovídajících sazbě daně z přidané hodnoty (tj. o 252 Kč). Celkem tedy 46 % z částky 2 252 Kč činí 1 035,92 Kč, které soud uložil žalované výrokem II. tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám jejího zástupce ( ) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nebudou-li povinnosti stanovená tímto rozhodnutím splněny řádně a včas, bude se žalobkyně domáhat jejich splnění návrhem na výkon rozhodnutí či návrhem na nařízení exekuce.