Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 139/2022-44

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 12 456,72 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 12 456,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 12 456,72 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 12 456,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 12 456,72 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 12 456,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 12 456,72 Kč od datum do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobkyní coby věřitelem a žalovaným coby klientem byla uzavřena smlouva o úvěru, kterou žalovaný podepsal dne datum. Před sjednáním úvěru žalobkyně zjistila úvěruschopnost žalovaného. Z předložených dokladů bylo zjištěno, že žalovaný má příjem 25 000 Kč a celkové měsíční náklady činí 13 533 Kč, žalovaný tak měl ke splácení volných 10 467 Kč Tyto skutečnosti byly ověřeny z dokladů o příjmech, výpisem z bankovního účtu, potvrzením zaměstnavatele o výši příjmu, z výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Bylo ověřeno, že žalovaný není evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, neboť se ocitl v prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů, došlo dne datum v souladu s bodem 6.3. smlouvy o úvěru k zesplatnění celého úvěru, kdy se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 52 956 Kč splatné nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalovanému mj. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni, v souladu s bodem 6.5. smlouvy o úvěru, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně v této věci již dříve zahájila u zdejšího soudu soudní řízení, jehož výsledkem byl platební rozkaz č. j. číslo jednací, ze dne 1. 11. 2018, v rámci kterého bylo mj. žalobkyni přiznáno právo na uhrazení smluvní pokuty ve dle bodu 6.5. smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru, a to za období od prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru do datum. Vzhledem k tomu, že prodlení žalovaného trvalo i po tomto datu, vzniklo žalobkyni právo na uhrazení smluvní pokuty i za následující období. Žalovaný, navzdory předžalobní výzvě, neuhradil žalobkyni ničeho. Ta se tak po žalovaném domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru (tj. 52 956 Kč za období od datum do datum) v celkové výši 12 456,72 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez omluvy, ač byl k jednání řádně a včas předvolán.

4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný a žalobkyně, prostřednictvím zprostředkovatele paní jméno příjmení, podepsali dne datum Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“). Žalobkyně se zavázala poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit ve 24 měsíčních splátkách ve výši 4 958 Kč splatných vždy nejpozději 15. dne každého kalendářního měsíce. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila dle části A) smlouvy o úvěru 118 992 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou, vyjádřenou jako nominální úrokovou míru 166,87 % ročně. Bod 6.5. části B) smlouvy o úvěru stanovil, že jestliže klienti po zesplatnění úvěru dle bodu 6.3 písm. b) smlouvy o úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru specifikovanou v bodu 6.4 smlouvy o úvěru v den zespalnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný při uzavření smlouvy předložil žalobkyni svůj doklad totožnosti /viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru na č. l. 7 - 9 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 32 – 33 spisu, prohlášení klientů, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru na č. l. 30 – 31 spisu, kopie občanského průkazu na č. l. 25 – 26 spisu/. Žalovaný byl před poskytnutím úvěru kontrolován v registru příjmení, který byl bez záznamu /viz výpis záznamů z registru příjmení na č. l. 34 spisu/. Žalovaný dne datum podepsal hodnocení klienta, v němž je elektronicky vyplněno, že je zaměstnán a pobírá čistý měsíční příjem ve výši 25 000 Kč, jeho životní výdaje činí 3 410 Kč, splátky z jiných úvěrových smluv u žalobkyně 8 423 Kč, výdaje s bydlením 1 700 Kč, rezerva 1000 Kč, nemá žádné výdaje s další osobou v domácnosti, nespoří, nemá výdaje na dopravu. Jeho celkové výdaje tedy činí 13 533 Kč. Dále je uveden zaměstnavatel s tím, že neběží výpovědní lhůta a nemá sjednán pracovní poměr na dobu určitou, je rozvedený, nežije s partnerkou ve společné domácnosti, forma bydlení uvedena vlastní /viz hodnocení klienta na č. l. 27 spisu/. Žalovaný předložil žalobkyni před podpisem výpis z banky, dle kterého mu dne datum byla na jeho bankovní účet připsána částka 35 619 Kč. Žádné jiné příjmy, ani výdaje výpis neobsahuje, pouze obecnou informaci, že jeho příjmy za měsíc únor roku 2017 byly ve výši 52 910 Kč a výdaje ve výši 51 528,86 Kč /viz výpis z účtu na č. l. 35 spisu/. Žalovaný dále předložil potvrzení zaměstnavatele, dle kterého činil průměrný měsíční příjem žalovaného za období od datum do datum částku 29 485 Kč a za období od datum do datum částku 35 619 Kč, dále bylo uvedeno, že není sjednán pracovní poměr na dobu určitou, není vedeno jednání o skončení pracovního poměru a nejsou z příjmu prováděny zákonné srážky. U zaměstnavatele byl zaměstnán od datum /viz potvrzení zaměstnavatele na č. l. 29 spisu/. Skóre žalovaného při sjednávání úvěru bylo stanoveno na 238 bodů odpovídající Kategorii I. (nízké body do interního Score Card, vyšší riziko, úvěr je výrazně limitován výší vyplacené částky, případně zamítán) /viz výpis z nebankovního registru klientských informací na č. l. 28 spisu/. Žalobkyně vygenerovala oznámení ze dne datum obsahující specifikace dlužné částky v celkové výši 54 554 Kč (dluh na jistině a úroku) /viz oznámení na č. l. 10 spisu/. Dne datum byla žalobkyní u zdejšího soudu podána žaloba, kterou se domáhala po žalovaném mj. zaplacení pohledávky ve výši 54 554 Kč (tvořené dlužnou původní jistinou ve výši 42 453,47 Kč, dlužným úrokem ke dni zesplatnění ve výši 10 502,53 Kč, smluvní pokutou dle bodu 6.1 smlouvy o úvěru ve výši 998 Kč náhradou nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 600 Kč) s úrokem z prodlení, dále smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z částky 52 956 Kč od datum do datum ve výši 11 545,28 Kč a úrok za poskytnutí úvěru. Vše bylo požadováno dle shora citované smlouvy o úvěru číslo sjednané mezi žalobkyní a žalovaným dne datum. Dne datum vydal Okresní soud v Mělníku platební rozkaz, č. j. číslo jednací, kterým žalobě ve spojení s opravným usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 29. 11. 2018, č. j. -39, v plném rozsahu vyhověl. Citovaný platební rozkaz nabyl právní moci dne datum /viz žaloba na č. l. 3 -7 a opravné usnesení na č. l. 39 ve spise Okresního soudu v Mělníku sp. zn. spisová značka, platební rozkaz Okresního soudu v Mělníku č. j.  – 33 na č. l. 11 spisu/. Žalovanému byla odeslána výzva k zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 12 456,72 Kč ze dne datum /viz předžalobní výzva včetně plné moci na č. l. 12 spisu a podací arch na č. l. 13 spisu/.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr: Žalobkyně a žalovaný podepsali dne datum smlouvu o úvěru, v níž byla mj. sjednána smluvní pokuta pro případ nezaplacení nové jistiny v den zesplatnění úvěru. Před podpisem smlouvy byl žalovaný kontrolován v registru příjmení (bez záznamu) a v nebankovním registru klientských informací. Dne datum podepsal žalovaný hodnocení klienta obsahující údaje o jeho majetkové a osobní situaci, dále žalovaný předložil výpis z banky (pouze s uvedením příjmové platby ze dne datum a celkových příjmů a výdajů za daný měsíc bez jejich konkrétní specifikace) a potvrzení zaměstnavatele. Na základě této smlouvy o úvěru bylo u zdejšího soudu vedeno řízení, v němž byla pravomocným platebním rozkazem uložena žalovanému povinnost uhradit žalobkyni mj. dlužnou jistinu, úrok a smluvní pokuty (rovněž smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z částky 52 956 Kč od datum do datum ve výši 11 545,28 Kč). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, když v řízení nebylo ani přes poučení podle a 3 poskytnuté žalobkyni soudem prokázáno, že žalobkyně ve smyslu a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Žalobkyně v daném případě zjistila pouze příjmy žalovaného, avšak jeho výdaje, a to ani ty podstatné, zjišťovány a ověřovány nebyly. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně se ani podrobněji nezajímala o výdaje žalovaného na bydlení, jako základní a podstatnou položku výdajů, kterou je vždy třeba pečlivě zjišťovat. Žalobkyně si vystačila s žalovaným uvedenou formou bydlení„ vlastní“ s částkou 1 700 Kč měsíčně, aniž by bylo ověřeno, zda uvedená částka odpovídá reálným výdajům na bydlení. Žalobkyně si nechala předložit pouze výpis z účtu, v němž však byla uvedena pouze jedna položka, a to příjem od zaměstnavatele žalovaného, nelze však uzavřít, z čeho jsou tvořeny výdaje žalovaného (zvláště dosahovaly-li měsíční výdaje částky 51 528,86 Kč a nikoliv částky 13 533 Kč, jak je uvedeno v hodnocení klienta). Rovněž není patrné, z čeho je tvořen jeho celkový měsíční příjem v únoru roku 2017 v celkové výši 52 910 Kč (není tak ani ověřeno, zda se nejedná např. o příjem z dalšího úvěru či půjčky poskytnuté žalovanému třetí osobou). Žalobkyně konečně ani neuvedla, jak ověřila, zda na majetek žalovaného není vedena exekuce či výkon rozhodnutí. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že žalobkyně poskytla ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s  věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. V porušení této povinnosti je pak třeba ve smyslu a o. z. spatřovat hrubé narušení veřejného pořádku a v některých případech i zjevný rozpor s dobrými mravy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ,„ (p) ovinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ Při výkladu a aplikaci právních předpisů je třeba vzít do úvahy i jejich účel a smysl, tj. zejména zásadu rovnosti a zásadu ochrany spotřebitele jako slabší strany, jehož nerovné postavení je na místě v případě sporu vyvažovat. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou, nemohla se žalobkyně s úspěchem domáhat přiznání smluvní pokuty z takové žaloby. Pro úplnost k uvedenému závěru zdejší soud dodává, že takto rozhodl i přesto, že jiné nároky z téže smlouvy byly u zdejšího soudu žalobkyni pravomocným platebním rozkazem již v minulosti přiznány. Nelze totiž přehlédnout, že tento platební rozkaz byl vydán dne datum, tj. v době, kdy v soudní praxi přetrvávaly pochybnosti o tom, zda je soud povinen v případě sjednání smlouvy o úvěru za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru (po datum) přezkoumávat posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem úvěru z úřední povinnosti nebo pouze k námitce spotřebitele a zda se tedy případně jedná o neplatnost smlouvy absolutní či relativní. Až dne 5. 3. 2020 vydal Soudní dvůr EU rozsudek ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK, z něhož lze jednoznačně uzavřít povinnost soudu tuto otázku zkoumat z úřední povinnosti. Soud je povinen ke dni svého rozhodnutí vycházet z aktuální judikatury, a proto se v nyní projednávané věci touto otázkou zabýval a jelikož shledal smlouvu absolutně neplatnou, žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení za použití tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok II. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté , nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.