Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 247/2022-29
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky částka (jistina částka, poplatek částka, náklady spojené s uplatněním pohledávky částka) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to z titulu elektronicky uzavřené (podepsané příjmení kódem) smlouvy o zápůjčce ze dne datum, na základě níž měla žalobkyně téhož dne poskytnout žalované na její bankovní účet č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši částka, které měla žalovaná vrátit žalobkyni společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši částka nejpozději do datum, přičemž žalovaná doposud na svůj dluh uhradila částka, čímž měla být umořena smluvní pokuta a sníženy náklady spojené s uplatněním pohledávky.
3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.
4. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že dne datum byly na účet žalované připsány peněžní prostředky ve výši částka odeslané téhož dne z účtu žalobkyně. Žalovaná před podáním žaloby uhradila žalobkyni na předmětný dluh částku částka. Žalovaná byla žalobkyní poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky až v rámci předžalobní upomínky ze dne datum, odeslané dne datum, v níž byla žalované stanovena k úhradě dluhu lhůta 3 dnů.
5. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala či jinak vyjádřila svoji vůli být vázána obsahem listiny označené jako smlouva o úvěru č. O14218070. Na předmětné listině v části„ podpisy smlouvy“ je bez jakéhokoliv vlastnoručního podpisu strojově čitelným písmem uvedeno, že žalovaná danou listinu podepsala dne datum prostřednictvím příjmení kódu: D61B3, avšak k této sporné skutečnosti žalobkyně nepředložila ani neoznačila žádné důkazy způsobilé jednání žalované (projev vůle s obsahem listiny) prokázat. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dříve, než předžalobní upomínkou ze dne datum, ani to, že by žalovaná na žalobou uplatněný nárok uhradila více, než tvrdí sama žalobkyně (částka); takovou skutečnost ostatně žalovaná po celou dobu řízení ani netvrdila.
6. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), či smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. o. z., jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná jakkoliv projevila vůli být vázána obsahem tvrzené smlouvy. V řízení naopak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka, které ovšem žalovaná před podáním žaloby žalobkyni uhradila. S ohledem na úhradu žalované soud nemohl vztah mezi stranami právně kvalifikovat ani jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně dle ustanovení § 2993 o. z., neboť žalovaná poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni již vrátila. Vzhledem k výše uvedenému soud zamítl žalobu v celém rozsahu.
7. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby byla v případě nedostatečných tvrzení či důkazů vyzvána soudem k doplnění. K tomu soud sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/10).
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, dle obsahu spisu jí však žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).