Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 CO 116/2022-411

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň Mgr. Patricie Adamičkové a Mgr. Andrey Grycové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa

zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno

sídlem adresa

o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. -382,

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku I o věci samé potvrzuje; ve výroku III o nákladech řízení se mění jen tak, že žalovaná je povinna plnit k rukám právního zástupce žalobkyně, jinak se rozsudek soudu I. stupně v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku I o věci samé potvrzuje; ve výroku III o nákladech řízení se mění jen tak, že žalovaná je povinna plnit k rukám právního zástupce žalobkyně, jinak se rozsudek soudu I. stupně v tomto výroku potvrzuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Rozsudkem ze dne datum soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení (výrok III).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě podané soudu datum, ve znění jejího doplnění ze dne datum, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s tvrzením, že na základě vzájemné dohody dodala za žalovanou osvětlení na akci„ Stop Café 2,0 Benzina“ ve dnech datum - datum. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že tyto dodávky, které měla na základě smlouvy se právnická osoba realizovat žalovaná, která však toho nebyla schopna, bude za žalovanou realizovat žalobkyně. V této souvislosti žalobkyně vystavila žalované dne datum fakturu č. 2018 znějící na částku částka splatnou datum, kterou žalovaná žalobkyni neuhradila. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, neboť mezi účastníky nebyl sjednán žádný smluvní vztah, respektive žalovaná nepopírala, že mezi účastnicemi existoval obchodní vztah, ten se však týkal jiných obchodních případů. příjmení osvětlení značky Lumbio na čerpací stanice právnická osoba v rámci akce„ Stop café 2,0 Benzina“ realizovala žalovaná.

3. Soud I. stupně provedl dokazování listinnými důkazy, výslechy účastníků a svědků, vyjma znaleckého posudku ze dne datum z oboru kybernetika a v této souvislosti zvukovými nahrávkami jednání mezi svědkem jméno příjmení, jednatelem žalované jméno příjmení a jméno příjmení ze právnická osoba, neboť tento návrh byl ze strany žalobkyně přednesen po koncentraci řízení, byť tyto nahrávky mohla předložit již v souvislosti s poskytnutím poučovací povinnosti ze strany soudu podle věta druhá a třetí

4. Na základě provedených důkazů soud I. stupně shledal, že mezi účastníky byla dne datum, za účasti a s vědomím zástupce příjmení jméno příjmení, s velkou mírou pravděpodobnosti uzavřena dohoda, podle které se žalobkyně zavázala na základě objednávek právnická osoba za žalovanou, jakožto smluvního partnera právnická osoba, dodat osvětlení na čerpací stanice Benzina, přičemž tyto dodávky budou fakturovány ve vztahu ke právnická osoba žalovanou a žalobkyně bude tyto dále fakturovat žalované. Žalobkyně dodala za žalovanou osvětlení podle objednávek právnická osoba, a to ve dnech datum - datum za celkovou částku částka, následně dodávky vyfakturovala žalované, ta však dosud ničeho neuhradila. Soud I. stupně konstatoval, že ačkoli závěr o existenci dohody nelze učinit z výpovědi jednotlivých účastníků dané dohody (jméno příjmení jméno příjmení, jméno příjmení), vedly jej k němu další v řízení provedené důkazy, zejména e-mailová komunikace a WhatsApp komunikace, a rovněž pasivita žalované po poskytnutém poučení podle V této souvislosti poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , v němž Nejvyšší soud vyjádřil, že s ohledem na to, že v civilním řízení neplatí zásada in dubio pro reo, nemusí nepřímé důkazy tvořit zcela uzavřenou soustavu, která nepřipouští jiný skutkový závěr než ten, k němuž soud došel, nýbrž dostačuje, jestliže nepřímé důkazy s velkou mírou pravděpodobnosti k tomuto závěru (na rozdíl od možných jiných závěrů) vedou. Soud proto dospěl ke konečnému závěru, že žalobkyně uskutečnila za žalovanou dodávky osvětlení na dané čerpací stanice, tedy za žalovanou plnila, co měla žalovaná plnit ve vztahu ke svému smluvnímu partneru Unipetrol sama. Žalovaná se svým jednáním obohatila na úkor žalobkyně ve smyslu a 2 , (dále jen „o. z.“). Výše bezdůvodného obohacení vyplývá z cen jednotlivých dodávek jednotlivých komponentů osvětlení, jejichž výše nebyla žalovanou sporována a činí částka. Do této částky soud I. stupně žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni i příslušenství z této částky ve formě zákonného úroku z prodlení podle o. z. ve spojení s Ve zbývajícím rozsahu, co do částky částka s příslušenstvím, žalobu jako nedůvodnou zamítl.

5. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle a v řízení zcela převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši náklady. Náklady žalobkyně zahrnují soudní poplatek ve výši částka a náklady právního zastoupení za celkem 14 úkonů právní služby.

6. Proti výrokům I a III rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalovaná. Vytýkala soudu I. stupně, že nepřihlédl ke všem tvrzeným skutečnostem a důkazům žalované, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady, že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V prvé řadě žalovaná namítala, že soud I. stupně porušil zásadu koncentrace řízení, neboť přihlédl k důkazům a tvrzením, které žalobkyně předložila až po koncentraci řízení podle , která proběhla při jednání konaném dne datum. Pro žalovanou bylo zarážející, že soud i přes koncentraci řízení opětovně poučil žalobkyni na dalším jednání datum podle , 3 a umožnil jí tvrdit další skutečnosti a doložit k nim další důkazy. Žalovaná tento postup soudu vnímá jako prostředek, kterým bylo straně žalující v řízení pomoženo, neboť takový postup soudu nesnese srovnání se zásadou rovnosti stran. Za pochybení soudu považovala úvahu soudu o tom, že žalovaná byla nečinná při doložení tvrzení, že dodala zboží na čerpací stanice Benzina, neboť je to v přímém rozporu s předloženými důkazy. Celý spor je postaven pouze na tvrzení žalobkyně, že dodala zboží za žalovanou. Samotné dodací listy jsou ale důkazem o dodání zboží žalovanou, dodání zboží ze strany žalované potvrdil i svědek příjmení. Žalobkyně nepředložila žádnou smlouvu a ani jednu objednávku, předložila toliko dodací listy vystavené žalovanou. Podle žalované naopak žalobkyně měla prokázat, že na čerpací stanice nebylo dodáno zboží značky Lumbio, ale zcela jiné zboží. Soud nezkoumal, proč žalobkyně umístila na dodacích listech svá razítka, když dodací listy byly vystavovány na šablonách žalované. Žalovaná trvala na tom, že razítka na její dodací listy vůči Unipetrolu neměly být ze strany žalobkyně vůbec umístěny. I když se tak protiprávně stalo, není možné pouze z této skutečnosti dovodit, že žaloba je podána po právu. Srovnávací tabulka předložená žalobkyní nic nesvědčí o dodání jejího zboží na čerpací stanice Unipetrolu, zvláště pak, pokud se liší nejen ceny, ale hlavně charakter dodaného zboží. Podle žalované takový seznam nemá žádnou důkazní hodnotu. Pokud žalovaná předložila doklady týkající se nákupu osvětlení a jeho dopravy do České republiky v období konce roku rok a počátku roku 2018, učinila tak opět po koncentrační lhůtě. V koncentrační lhůtě neprokázala existenci jakékoliv smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, neprokázala objednávky, dohodu o ceně a množství zboží, dohodu o marži atd. Soudem hodnocená komunikace mezi zástupci žalobkyně a žalované je zcela vytržena z kontextu a neprokazuje přímou souvislost s předmětným obchodem. Soud nepřihlédl k námitce žalované, že do doby ukončení spolupráce se žalobkyní měly mezi sebou jiné obchodní případy. Poukázala na to, že právní zástupce žalobkyně na jednání soudu datum, a následně i datum, tvrdil, že dohoda, na základě které žalobkyně zakládá svůj nárok vůči žalované, vznikla za přítomnosti pana příjmení, pana příjmení a pana příjmení ústním způsobem, následně však toto tvrzení bylo vyvráceno, jak panem příjmení, tak i svědkem příjmení. K prokázání existence dohody nedošlo. Žalobkyně nebyla v žádném vztahu ke právnická osoba, pozice pana příjmení byla ze strany právnická osoba vnímána tak, že je zástupcem žalované. Žalobkyně neprokázala, že byla uzavřena dohoda o platebních podmínkách, předmětné zprávy se týkaly zcela jiné faktury, budoucí obchodní spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou. Žalovaná rovněž nesouhlasila se závěrem soudu, že nesporovala žalovanou fakturu. To učinila již v korespondenci předcházející tomuto sporu. Soud však k těmto důkazům evidentně nepřihlédl. Žalovaná nesouhlasila ani se závěrem soudu, že neprokázala dodání zboží. Byly to právě předávací protokoly na jejím hlavičkovém papíru, existence smluvního vztahu s Unipetrolem, objednávky a následné úhrady závazku ze strany Unipetrolu za dodávku zboží žalované. To vše podpořeno svědectvím pana příjmení a pana příjmení. Druhé koncentrační poučení žalované za této situace hraničí s obrácením důkazního břemene ve smyslu„ když to neprokážete, dám za pravdu žalobkyni“, což je v příkrém rozporu s principy . Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a žalobu zamítl.

7. Podle žalobkyně je napadený rozsudek soudu I. stupně správný. Soud zjistil skutkový stav věci vyčerpávajícím způsobem a na základě řádně zjištěného skutkového stavu rozhodl věc správně i po právní stránce. Rozhodnutí netrpí žádnými věcnými ani formálními vadami, a odvolání neobsahuje takové skutečnosti, které by správnost napadeného rozsudku vyvracely. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud potvrdil napadený rozsudek a přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení.

8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání, a v jeho mezích, napadený rozsudek soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle a , 5 , a shledal, že odvolání žalované není opodstatněné. Odvolací soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované ( ve spojení s ust. ), protože žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

9. Soud I. stupně postupoval v řízení v souladu se , , předvídatelně, a neporušil zásadu rovnosti účastníků. Jak vyplývá z ust. i poté, co nastane koncentrace řízení, může soud přihlédnout k tvrzením a důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností a označení důkazů podle , 3 Tak se v posuzované věci i stalo, neboť soud poučil žalobkyni podle , 3 na druhém jednání konaném ve věci dne datum, kdy potřebu poskytnutí takového poučení shledal v návaznosti na vyjádření žalované. Rovněž postupoval správně, pokud na základě dosavadních výsledků dokazování sdělil účastníkům svůj předběžný právní názor na věc, a to při jednání konaném dne datum a v návaznosti na to poskytl naopak poučení podle žalované. V této souvislosti je třeba zmínit, že právní kvalifikace skutku je věcí soudu a pokud soud shledal, že skutková zjištění umožňují posoudit uplatněný nárok po právní stránce podle jiné hmotně právní normy (v daném případě podle ustanovení upravujících bezdůvodné obohacení), než jak vyplývalo ze žalobních tvrzení (porušení povinnosti vyplývající ze závazkového vztahu), bylo jeho povinností posoudit uplatněný nárok podle příslušných hmotně právních ustanovení, bez ohledu na to, jaký právní důvod požadovaného plnění uvedla žalobkyně (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. ). Soud I. stupně tak v souladu s ust. náležitě a podle potřeby, poskytoval oběma účastníkům v průběhu řízení potřebná poučení tak, aby jim umožnil splnit jejich procesní povinnosti (, b/ ).

10. Ke zjištění skutkového stavu věci provedl soud I. stupně v zásadě veškeré účastníky navržené důkazy, a tyto hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů podle , tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

11. Se žalovanou lze souhlasit, že v řízení nebyl prokázán smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou, jehož předmětem by byly dodávky zboží za žalovanou. Bylo však prokázáno, že v období konce roku 2017 či počátku roku 2018 žalobkyně koupila a dopravila do České republiky osvětlení. V období od datum do datum žalobkyně uskutečnila dodávky osvětlení na čerpací stanice Benzina za celkovou částku částka, o čemž svědčí žalobkyní předložené dodací listy ve spojení se-mailovou a WhatsApp komunikací mezi účastníky, časově a věcně spojenou s dobou dodávek předmětného osvětlení (zejména zpráva jednatele žalované jméno příjmení ze dne datum adresovaná jméno příjmení, e-mail jméno příjmení ze dne datum adresovaný žalované, jehož přílohou jsou dodací listy a faktura č. 2018 a následné vzájemné e-maily jméno příjmení a žalované ze dne datum ve spojení s další komunikací rozvedenou v bodu 7. odůvodnění napadeného rozsudku). Dále bylo prokázáno, že dodávky osvětlení na čerpací stanice Benzina měla učinit žalovaná na základě objednávek právnická osoba, s níž měla uzavřena dohodu.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Pokud dodávky osvětlení na čerpací stanice Benzina uskutečnila žalobkyně, která neměla se právnická osoba uzavřenu žádnou smlouvu, a nebyly jí adresovány žádné objednávky, povinnost dodat osvětlení měla žalovaná na základě smlouvy uzavřené se právnická osoba, a s ohledem na záhlaví dodacích listů bylo právnická osoba zřejmé, že se jedná o plnění na základě objednávky adresované žalované (viz výpověď svědka příjmení), je naplněna skutková podstata bezdůvodného obohacení plnění za jiného podle § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaná se na úkor žalobkyně obohatila, neboť tím, že právnická osoba přijala dodávky zboží od žalobkyně, zanikla žalované povinnost splnit závazek, avšak její majetek se nesnížil, jak by se stalo, kdyby právnická osoba plnila sama. Bezdůvodné obohacení je povinna žalobkyni vydat. Výše bezdůvodného obohacení vychází z cen jednotlivých dodávek jednotlivých komponentů osvětlení, kterou žalovaná učinila při jednání dne datum nespornou.

15. Jestliže nárok žalobkyně na požadované plnění byl soudem I. stupně správně posouzen jako nárok vyplývající z bezdůvodného obohacení, odvolací argumentace žalované o tom, že žalobkyně neprokázala existenci smluvního vztahu mezi účastnicemi, ani jeho obsah, se míjí s právním posouzením věci. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu týkající se rozvržení důkazního břemene účastníků v řízení o nároku z titulu bezdůvodného obohacení platí, že žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, uváděje, že ji žalovanému předal, tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání. Na žalovaném naopak je, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na základě něhož si směl převzaté prostředky ponechat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. ). Uvedený závěr je uplatnitelný i v případě bezdůvodného obohacení, vzniklého plněním za jiného, neboť i v tomto případě vzniká tomu, za něhož je plněno, co měl plnit sám, bezdůvodné obohacení. příjmení žalované v řízení spočívala také na tvrzení, že dodávky osvětlení na čerpací stanice Benzina uskutečnila sama. Právě za účelem prokázání tohoto tvrzení soud I. stupně poskytl žalované na jednání konaném dne datum příslušné poučení podle , žalovaná však na výzvu adekvátně nereagovala a důkazy způsobilé prokázat její tvrzení neoznačila. Žalobkyni nelze přisvědčit, že samotné dodací listy jsou důkazem o dodání zboží žalovanou, a to již z toho důvodu, že jako předávající je podle razítka na dodacích listech uvedena žalobkyně, přičemž žalovaná tuto skutečnost uspokojivě nevysvětlila. Naopak na základě dodacích listů ve spojení se-mailovou a WhatsApp komunikací účastníků bylo prokázáno, že zboží dodala žalobkyně (viz výše). Odvolací soud neshledal opodstatněnou námitku žalované, že soudem hodnocená komunikace je vytržena z kontextu, neboť soud ji hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů v kontextu s dalšími provedenými důkazy (viz výše). K námitce žalované, že žalobkyně měla v řízení prokázat, že na čerpací stanice nebylo dodáno zboží značky Lumbio, lze uvést jen tolik, že v občanském soudním řízení se negativní tvrzení zásadně neprokazují.

16. Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek v odvoláním napadeném výroku I o věci samé podle , jelikož je věcně správný. Odvolací soud potvrdil jako věcně správný i akcesorický výrok III o nákladech řízení, vyjma platebního místa, ohledně něhož výrok III rozsudku soudu I. stupně změnil ( ) tak, že z něj vypustil jméno a příjmení právního zástupce žalobkyně, protože v průběhu odvolacího řízení došlo ke změně právního zastoupení žalobkyně.

17. O nákladech řízení mezi účastníky odvolací soud rozhodl podle a a jejich náhradu přiznal v odvolacím řízení procesně úspěšné žalobkyni. Žalobkyně účelně vynaložila náklady na právní zastoupení, přičemž advokát učinil dva úkony právní služby podle , k) (dále jen „“) – vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu. Odměna za jeden úkon právní služby činí částka (z tarifní hodnoty částka – podle přepočtu výše peněžitého plnění, jež je předmětem odvolacího řízení, na českou měnu podle kurzu ČNB ke dni datum), za dva úkony činí částka. Spolu s náhradou hotových výdajů podle advokátního tarifu ve výši částka (jeden úkon á částka) a náhradou za DPH 21 % z odměny a náhrad ve výši částka, činí náhrada nákladů odvolacího řízení celkem částka. Ke splnění povinnosti byla žalované stanovena obecná pariční lhůta ( ), platebním místem je advokát žalobkyně ( ).

18. Zbývá dodat, že výrok zamítavý výrok II o věci samé nebyl odvoláním napaden, a samostatně nabyl právní moci ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v ust. , a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky v obec prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.