Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 79/2022-26

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul příjmení příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 12 166 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 7.000 Kč od 16.3.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 5.166 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 225 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 7.000 Kč od 16.3.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 5.166 Kč zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 225 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20.7.2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované uhradit žalobkyni částku ve výši 12.166 Kč, která se sestávala z nesplaceného zůstatku úvěru ve výši 8.890 Kč, který byl žalované poskytnut na základě elektronicky uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 14.2.2020 číslo smluvní pokuty za prodlení ze splacením úvěru ve výši 3.276 Kč. Žalovaná dlužné částky nezaplatila ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 28.6.2021.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo bylo prokázáno, že uvedenou úvěrovou smlouvy uzavřeni účastníci řízení dne 14.2.2020, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přes webový portál žalobkyně webová adresa. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 7.000,00 Kč převodem na účet žalované, který byl splatný do 30 dní ode dne odeslání finančních prostředků žalované. Úvěr byl pro případ splnění podmínek akce„ První půjčka zdarma“ úročen 0 %, jinak 0,9 % denně z vypůjčené částky (tj. 328,5 % ročně). Dále byla ve smlouvě byla rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Úvěr byl žalované poskytnut dne 14.2.2020 připsáním na její účet č. bankovní účet, což bylo zjištěno z výpisu z účtu žalobkyně. Následně dne 14.2.2020 žalobkyně vystavila žalované fakturu číslo na částku 7.000 Kč, kdy tato byla splatná dne 15.3.2020. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně a včas nesplatila, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 28.6.2021 v dodatečné lhůtě k plnění 7 dnů ode dne odeslání této výzvy.

5. K prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované následně žalobkyně k výzvě soudu doložila výpis z registru SOLUS s negativním výsledkem vč. formuláře, 2x výplatní pásku žalované a první stranu výpisu z účtu žalované za období 1.10.2019 do 31.12.2019 a občanský průkaz žalované. Bylo zjištěno, že měsíční příjmy žalované činily cca 14.000 Kč (výplata za září 2019 od zaměstnavatele příjmení jméno činila 13.912 Kč, za 11/ 2019 částku ve výši 13.752 Kč a za 12/ 2019 částku ve výši 13.346 Kč) tj. příjem žalované byl cca ve výši 14.000 Kč, měsíční náklady ve výši 1.500 Kč, kdy na výpisu z účtu byl konečný zůstatek - 50.479,75 Kč.

6. S ohledem na údaje v bodu 5 si soud vyžádal výpisy z účtu žalované č. bankovní účet za měsíce říjen, listopad, prosinec 2019 a leden 2020 (dodáno toliko prosinec a leden), z nichž vyplývá, že v období předcházejícím poskytnutí úvěru, kdy úvěr byl poskytnut následně dne 14.2.2020, měla žalovaná na účtu trvale záporný zůstatek na účtu cca - 50.000 Kč, přičemž z přehledu pohybů na účtu vyplývá, že ačkoliv disponoval příjmy necelých 14.000 Kč, opakovaně čerpala kontokorent např. dne 7.12.2019 ve výši 100.000 Kč s tím, že dále inkasovala další půjčky např. dne 21.1.2020 od právnická osoba anonymizována dvě slova ve výši 76.000 Kč. Žalovaná tedy kromě svého příjmu z zaměstnání neměla možnost splatit své závazky, a přesto opakovaně čerpala peněžní prostředky prostřednictví kontokorentu, půjček, úvěrů, přičemž na účtu měla trvale záporný zůstatek.

7. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. S ohledem na vznik závazkového vztahu soud věc posuzoval dle ustanovení v platném znění a o spotřebitelském úvěru – ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZUS).

8. Podle § 2 odst. 1 ZSU spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 ZSU, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle , (dále jen ) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

12. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účast zákona vyžaduje.

13. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez správního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena v únoru 2019 smlouva o úvěru ve smyslu ust. a násl. , kdy na bankovní účet žalované byla žalobcem dne 14.2.2019 vyplacena částka ve výši 7.000 Kč, představující úvěr, který se žalovaná splatit do 15.3.2020, což však žalovaná nesplnila.

17. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce si od žalované vyžádal informace a doklady týkající se pouze jejích příjmů, tedy vyšel toliko z informací, které žalovaná jako úvěrovaný žalobci jako úvěrujícímu o své osobní a finanční situaci poskytla, nicméně podstatné výdaje žalované nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti ). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobce k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Z výše uvedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně, měla od žalované k dispoziciy (výplatní lístky na příjem cca 14.000 Kč a částečný výpis z účtu se záporným zůstatkem) mohla dovodit nesrovnalosti, týkající se záporného zůstatku na účtu žalované ve výši přesahující 3x výši jejího příjmu, zcela rezignovala na prověřování těchto skutečností, spokojila se pouze s doložením příjmu žalované, aniž by jakkoliv zkoumala výdajovou stránku jejího hospodaření. Přitom pokud by si nechala předložit úplný výpis z účtu žalované alespoň za jediný měsíc, nepochybně by při vynaložení odborných znalostí, kterými měla disponovat, musela dojít ke shodnému závěru jako soud, totiž že žalovaná nemá dostatek peněžních prostředků na splacení úvěru, kdy jejich nedostatek saturuje jinými finančními produkty od nebankovních společností a banky. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že u žalobkyně nelze mít za splněnou povinnost řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele úvěr splatit. Soud proto dospěl k závěru o neplatnosti obou uzavřených úvěrových smluv, když tuto neplatnost konstatuje jako neplatnost absolutní, k níž přihlíží z úřední povinnosti. Žalobkyně si tedy vystačila jen s velmi nepravděpodobnými tvrzeními, kdy výdaje nezkoumala vůbec.¨

18. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v  zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalované jako spotřebitele. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. K tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. ). či závěry Ústavní soudu v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“

19. S ohledem na výše uvedené tedy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru číslo je absolutně neplatná, když žalobkyně řádně nezkoumala a neposoudila úvěruschopnost žalované. ulice smlouva se zjevně příčí dobrým mravům, zjevně narušuje veřejný pořádek. Vzhledem k výše uvedenému tedy soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko v rozsahu 7.000 Kč, kdy žalobkyně má pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. , neboť žalovaná se na úkor žalobkyně obohatila bez právního důvodu. Vzhledem k tomu že žalovaná neuhradila ničeho, je povinna tuto částku žalobkyni zaplatit jako bezdůvodné obohacení. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu je povinna hradit i příslušenství pohledávky, kterým jsou úroky z prodlení ve smyslu ust. ve spojení s z dlužné jistiny ve výši 7.000 Kč, a to od 16.3.2020 (den následující po dni, kdy byla žalovaná povinna vrátit poskytnutou částku) do zaplacení. Výše úroků z prodlení je odůvodněna

20. Zbývající částky požadované žalobkyní není žalovaná povinna zaplatit, neboť se jedná o nároky z neplatné úvěrové smlouvy (úrok, smluvní pokuta). Soud proto nárok žalobkyně na úhradu těchto částek ve výroku II. zamítl.

21. Náklady řízení činí částku ve výši 1.489 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč podle , , d), , b), c) bod 1. vyhl. č. , 3 režijních paušálů po 100 Kč (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, převzetí a příprava věci, písemné podání soudu) ve smyslu ustanovení , vyhl. č. , daně z přidané hodnoty ve výši 189 Kč. Soud aplikoval ust. vyhlášky, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných případech, čemuž odpovídá i ustálený opakovaně používaný text žaloby, přičemž hodnota plnění nepřevyšuje 50.000,00 Kč)

22. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu výroku I. což představuje 57,54 % a neúspěšná v rozsahu výroku II., což činí 42,46 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 15,08 % (rozdíl mezi 57,54 – 42,46), tj. částky ve výši 225 Kč.

23. Lhůta k plnění je odůvodněna ust.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, prostřednictvím Městského soudu v Brně ke Krajskému soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.