Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 149/2022-46

Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudkyní Mgr. Jaroslavou Sádovskou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupeného advokátem Mgr. jméno příjmení, LL.M.

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 11 023 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1 538 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 28. 2. 2022 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku.

II. Žalobní návrh se zamítá co do částky 9 485 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 28. 2. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1 538 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 28. 2. 2022 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalobní návrh se zamítá co do částky 9 485 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 28. 2. 2022 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu 11 023 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že uzavřel s žalovanou dne 19. 8. 2020 smlouvu o poskytnutí úvěru, sjednaný úvěr činil 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit včetně poplatku za jeho poskytnutí ve výši 330 Kč do 24 měsíců od jeho poskytnutí. Úvěr byl žalované zaslán prostřednictvím služby ThePay na jí označený účet č. bankovní účet dne 19. 8. 2020. Žalovaná si ve smlouvě zvolila další volitelné služby, za něž bylo třeba hradit poplatky. Jednalo se o poplatek za expres výplatu, který činil 199 Kč a urychlil poskytnutí úvěru, žalovaná tak obdržela úvěr do 60 minut od ověření identity. Dále si zvolila tzv. bezpečnou splátku za poplatek ve výši 99 Kč, která umožňovala klientovi v příp. nečekané životní události odložit splatnost aktuální splátky o měsíc. Tento poplatek se hradí měsíčně v rámci jednotlivých splátek. Dále byl zvolen SMS servis, kdy při uhrazení poplatku ve výši 49 Kč se žalobce zavázal zasílat žalované informace o každé důležité události prostřednictvím SMS zpráv na telefonní číslo žalovanou uvedené. Žalovaná si dvakrát prodloužila splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem, když uhradila 1 Kč a za takovéto prodloužení je účtován poplatek 990 Kč. K prodloužení došlo 16. 9. 2020 a 17. 10. 2020. Žalovaná celkově uhradila částku 8 462 Kč, když součástí těchto plateb byly i platby zaslané za účelem prodloužení splatnosti a platby byly započteny v souladu se splátkovým kalendářem, a to v pořadí poplatek za online platbu, poplatek za odklad splatnosti, jistina, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za SMS servis, poplatek za bezpečnou splátku, poplatek za expres výplatu, poplatek za výplatu v hotovosti, smluvní pokuta a jiné závazky. Žalované byl úvěr zaslán prostřednictvím platební brány ThePay, za níž je účtován poplatek ve výši 1% převáděné finanční částky. Žalované byla naúčtována smluvní pokuta dne 20. 8. 2021 ve výši 500 Kč, neboť se dostala do prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky. Účelně vynaložené náklady, které byly žalované vyúčtovány, činí 560 Kč. Dne 7. 7. 2021 byla žalované zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru a byla vyzvána k jeho okamžité úhradě a upozorněna na možnost zesplatnění a vznik dalších nákladů, za což byla účtována částka 130 Kč. Rovněž tak, pokud jde o sdělení o ukončení smlouvy ze dne 24. 8. 2021. Dne 27. 12. 2021 byla vyúčtována jednorázová smluvní pokuta ve výši 847 Kč. Ke dni sepsání žalobního návrhu tak žalobce eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 11 023 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 7 496 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 245 Kč, úroků ve výši 980 Kč, vynaložených nákladů ve výši 460 Kč a smluvních pokut ve výši 1 347 Kč (500 Kč + 847 Kč). Zároveň kapitalizoval i zákonný úrok z prodlení za období od 28. 2. 2022 do 15. 3. 2022 částkou 56,78 Kč.

2. Žalobce, k výzvě soudu doplnil, že při poskytování úvěru naplnil svou zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, k čemuž využívá statistický model, provedl lustraci žalované v příslušných úvěrových registrech (SOLUS, NRKI, CEE, ISIR). Zároveň uvedl, že verifikace klienta, ani jejího zaměstnavatele, nebyla prováděna, neboť nebyly schvalovací strategií vyžadovány, rovněž tak klient nepředkládal dokumenty k posouzení. Žalobce vycházel při posuzování bonity žalované s jejím čistým měsíčním příjmem 5 000 Kč uvedeném v žádosti, životním minimem 3 550 Kč, výší splátky schváleného úvěru 1 094 Kč s tím, že zbývající částka klienta je 356 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činil 12 000 Kč, žalovaná neměla vyživovací povinnosti, životní minimum členů domácnosti spočetl částkami 3 550 Kč a 3 200 Kč, minimální výdaje na bydlení 8 200 Kč, měsíční výdaje uvedené klientem by tak činily 15 0000 Kč, výše úvěru 1 094 Kč, takže zbývající částka domácnosti činila 906 Kč. Žalovaná neměla žádné závazky po splatnosti. Příjmy žalované pocházely ze zaměstnaneckého poměru, kdy tuto informaci získal žalobce od žalované a nijak dále ji neověřoval, jak sám již uvedl. Poukázal na právní úpravu a judikaturu.

3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 16. 5. 2022 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jejich osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 15 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, její souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobce a žalované, rovněž tak se nevyjádřila ani k věci samé, tj. k zaslané žalobě.

4. Podle , (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Úvěrovou smlouvou ze dne 19. 8. 2020, formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrovými podmínkami žalobce, historií úvěru měl soud prokázáno, žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč dne 19. 8. 2020, žalovaná se zavázala úvěr zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 330 Kč a úroky zaplatit celkovou částku 13 760 Kč ve 24 splátkách dle splátkového kalendáře, který byl součástí smlouvy. Poplatek za odklad splatnosti úvěru tzv. korunový odklad činil 990 Kč, poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč měsíčně, poplatek za SMS servis 49 Kč měsíčně, poplatek za online platbu 1 % z převáděné finanční částky. Žalovaná dvakrát přistoupila k odkladu splatnosti, a to dne 16. 9. 2020 a 17. 10. 2020. Transakční historií měl soud prokázáno, že žalovaná celý úvěr v řádné lhůtě splatnosti neuhradila. Uhradila pouze částku 8 462 Kč, která byla započtena v souladu se splátkovým kalendářem, v němž bylo uvedeno, z čeho se měsíční splátka týká. Žalobce zaslal žalované dne 7. 7. 2021 výzvu k uhrazení dlužné částky ve výši 4 034 Kč se splatností ihned s tím, že v případě nedodržení lhůty bude požadována k uhrazení celá výše úvěru vč. úroků, nákladů a sankcí. Dne 24. 8. 2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení celého úvěru ve výši 10 046 Kč nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy. Předžalobní výzva byla zaslána žalované dne 28. 1. 2022 právním zástupcem žalobce s tím, že dlužná částka činí 11 023 Kč a sestává z jistiny úvěru, účtovaných poplatků, úroků a smluvních pokut.

11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze co do částky 1 538 Kč, když žalobcem byla poskytnuta částka 10 000 Kč a uhrazena byla částka 8 462 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení.

12. Soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl, neboť v řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě níž žalovaná vyčerpala úvěr v celkové výši 10 000 Kč, který se s poplatky zavázala zaplatit do 24 měsíců od uzavření smlouvy v měsíčních splátkách po 1 094 Kč, splatnost si dvakrát prodloužila. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaná své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnila. Pokud byla uzavřena smlouva o úvěru, potom posouzení schopnosti žalované splácet úvěr zjevně žalobcem nebylo provedeno v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Žalobce sice tvrdil a prokazoval, že ohledně žalované si vyžádal výše uvedené údaje, provedl kontrolu žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE, kladně vyhodnotil kreditní skóre žalované, kdy pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení závazků – avšak nijak dále nevyvodil příslušné závěry vyplývající z údajů žalované. Tato dle tvrzení žalobce uvedla svůj příjem pouze ve výši 5 000 Kč měsíčně, což nebylo žádným způsobem ani ověřováno a rovněž tak, pokud jde o uváděný příjem ostatních členů domácnosti, který měl být 12 000 Kč, což rovněž nebylo žádným způsobem ověřováno, zda tomu tak skutečně je či není, i v příp. že by tomu tak bylo, by domácnosti zbývalo po uhrazení výdajů na bydlení a započtení životního minima a výše splátky, pouze 906 Kč, které by mohla domácnost používat, což je částka zcela nedostatečná. Nebylo ani nijak ani dokládáno, kolik členů domácnost má. Rovněž tak z výpisu účtu žalované vyplývalo, že zůstatek na účtu činil pouze přes 400 Kč a není žádným způsobem z výpisu zřejmé, kolik by měl činit její příjem, přitom tento dle jejího tvrzení měl činit pouze 5 000 Kč měsíčně. Při odečtení životního minima a splátky 1 094 Kč by mělo žalované zbývat dle výpočtu žalobce 356 Kč, aniž by bylo přihlédnuto k dalším výdajům, které každý člověk má, a to nákladům na bydlení, dopravu, léků apod. Což vše nesvědčí o vynaložení odborné péče k posouzení úvěruchopnosti žalované. Primárním cílem zákona o spotřebitelském úvěru je ochrana individuálního spotřebitele "před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí, plynoucích z neznalosti a nedostatečných zkušeností, jakož i osobních morálně volních vlastností a životních i sociálních poměrů spotřebitele, které mohou zásadním způsobem dopadnout na jeho osobní a rodinnou finanční situaci, postihnout jeho majetek a ohrozit uspokojování základních životních potřeb, ekonomickou funkci rodiny a společenský status jejich členů, vč. narušení jejich sociálních vztahů" (viz dohledový benchmark obec národní banky číslo ze dne 18. března 2014 k výkladu povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Spotřebitel je tak chráněn "i před sebou samotným" přijímáním takových dluhů, které by v budoucnosti nebyl schopen splácet. Sekundárně je pak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy.

13. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v  a by (zejména vzhledem k druhé větě ) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. C číslo, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 25. října 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2018, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu bylo poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalované ve výši 10 000 Kč, uhrazena byla částka 8 462 Kč, přichází k úhradě pouze nárok na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 1 538 Kč. Žalovaná neprokázala, že by i tuto částku uhradila a žalobci tak vydala své bezdůvodné obohacení, soud proto žalobě co do částky uvedené ve výroku ad. I. rozsudku vyhověl. Co do zbývající žalované částky tj. 9 485 Kč soud ze shora uvedených důvodu žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, je proto v souladu s ust. , , a nař. vl. 351/2018 Sb. povinna hradit úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 28. 2. 2022 do zaplacení z dlužné částky 1 538 Kč.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , když žalobce byl ve věci větším poměrem neúspěšný a žalovaná, která měla vyšší úspěch náklady nepožadovala a tyto jí ani nevznikly, neboť se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila.;;

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.