Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 137/2021-157

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem: adresa žalobkyně

právní zástupce: anonymizováno příjmení jméno příjmení, advokát

sídlem: adresa

proti

žalovanému: Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO: 0051023

sídlem: Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2

o náhradu nemajetkové újmy

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 173 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 24 570 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno, Ph.D., advokáta, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 173 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 24 570 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno], Ph.D., advokáta, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku správních řízení vedených před Úřadem práce, pobočkou pro hlavní město Prahu, pod číslo jednací (dále jen„ první řízení“), ve kterém žalobkyně vystupovala jako žadatelka v řízení o žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za první čtvrtletí roku rok, které bylo zahájeno podáním žádosti z datum a ukončeno doručením rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí datum. Celkovou délku řízení v trvání 1 roku a 4 měsíců (489 dnů) žalobkyně shledávala nepřiměřeně dlouhou, když taktéž uváděla dílčí průtahy v průběhu řízení. Žalobkyně dále uplatnila druhý nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu týkající se druhého řízení správního, vedeného před Úřadem práce pod číslo jednací anonymizováno rok číslo (dále jen„ druhé řízení“), kde vystupovala jako žadatelka v žádosti o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za následující, tedy druhé čtvrtletí roku rok. Toto řízení probíhalo po dobu 1 roku a 1 měsíce (400 dnů), od podání žádosti datum do datum, kdy bylo žalobkyni doručeno rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí. I tuto délku řízení žalobkyně shledávala nepřiměřeně dlouhou a taktéž uváděla konkrétní průtahy, jichž se Úřad práce dopouštěl. Především uváděla nezákonné přerušování prvního řízení usnesením o přerušení řízení z datum, v případě druhého řízení pak usnesením ze dne datum, když po tuto dobu byl Úřad práce zcela nečinný. Žalobkyně uváděla, že Úřad práce tímto způsobem postupoval shodně, jako v řízení o obdobné žádosti žalobkyně za předchozí, tedy čtvrté čtvrtletí roku rok, když v tomto řízení Městský soud v Praze v rámci projednávání správní žaloby žalobkyně na ochranu proti nečinnosti, konkrétně rozhodnutím sp. zn. spisová značka, konstatoval důvodnost žaloby podané žalobkyní a uložil Úřadu práce povinnost rozhodnout ve věci předmětné žádosti žalobkyně o poskytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, neboť žaloba proti nečinnosti byla shledána důvodnou. Žalobkyně tedy uváděla, že pokud Městský soud v Praze rozhodnutím z datum pod shora uvedenou spisovou značkou učinil závěr o nečinnosti Úřadu práce ve věci obdobné žádosti žalobkyně za předchozí, čtvrté čtvrtletí roku rok, když se jednalo o shodnou situaci jako v aktuálně projednávaných řízeních za první a druhé čtvrtletí roku rok, lze shledat i v těchto řízeních nečinnost. Nad rámec toho uváděla žalobkyně, že taktéž vyvinula aktivní obranu v případě prvního a druhého řízení proti přerušení a nečinnosti, a závěr o nečinnosti Úřadu práce byl učiněn taktéž Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ministerstvo datum taktéž zrušilo pro nezákonnost usnesení Úřadu práce o přerušení řízení prvního i druhého řízení. Z důvodu průtahů a nečinnosti, která byla takto konstatována, žalobkyně dovozovala zákonný důvod pro náhradu nemajetkové újmy způsobené jí nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce specifikovaných správních řízení. Poukazovala na předmět řízení, a to poskytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, kdy jde o příspěvek nárokového charakteru, na který za splnění zákonem stanovených podmínek má žalobkyně nárok. Uváděla, že předmětná správní řízení je nutné zahrnout pod základní právo žalobce vlastnit majetek, taktéž uváděla zásadu legitimního očekávání, že při splnění zákonem stanovených podmínek a v zákonem stanovených lhůtách bude žalobkyni příslušná finanční částka přiznána a vyplacena. V neposlední řadě žalobkyně poukazovala na vysoký počet osob se zdravotním postižením, pokud jde o první řízení o 734 osob, pokud jde o řízení druhé, šlo o 252 osob, a taktéž výši částky, která byla následně opožděně a po průtazích žalobkyni vyplacena, v případě prvního řízení částka 22 918 472 Kč, a v případě řízení druhého částka 3 105 777 Kč. Uváděla, že skončení předmětných řízení mělo pro žalobkyni mimořádný význam, neboť bez včasného rozhodnutí se začala významně zhoršovat i finanční stabilita žalobkyně, jako zaměstnavatele osob se zdravotním postižením, mohla by se propadnout až do ztrát a toto by mohlo vést až k úpadkové situaci žalobkyně. Správní řízení pak neshledávala nikterak složitými, když jde o formulářová řízení, neměla by trvat déle než 30 dnů, v předmětných řízeních však lhůta byla mnohonásobně překročena. Žalobkyně datum uplatnila u žalované svůj nárok na zaplacení předmětného zadostiučinění, a to v částkách 128 000 Kč za první řízení a v částce 88 000 Kč za druhé řízení, do doby podání žaloby nebylo nikterak na žádost reagováno.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z uvedeného prvního a druhého správního řízení dne datum, když nesporovala ani dřívější uplatnění nároku žalobkyně u žalované na náhradu nemajetkové újmy z řízení vedeného u Úřadu práce týkající se dřívějšího, a to čtvrtého čtvrtletí roku rok, za který byl příspěvek žádán a taktéž poskytnutí zadostiučinění. Žalovaná ve svém vyjádření rekapitulovala průběh předmětných řízení, jejich délku, kterou nesporovala, když v případě prvního řízení jí určila v délce 490 dní, v případě řízení druhého 398 dní. Žalovaná však z hlediska skutkového stavu považovala za významné již uplatnění nároku žalobkyně na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nepřiměřeně dlouhé řízení o příspěvek za období čtvrtého čtvrtletí roku rok, ve kterém žalovaná následně v rámci předběžného uplatnění nároku vzhledem k délce řízení v rozsahu 573 dnů přiznala a vyplatila žalobkyni odškodnění ve výši 15 306 Kč. Toto považovala za částku dostačující a plně odpovídající konstantní judikatuře Nejvyššího soudu České republiky. Uvedla, že nárok byl projednáván i u zdejšího soudu. Žalovaná pak uvedla, že nárok žalobkyně na odškodnění nemajetkové újmy za první a druhé řízení lze vztáhnout pod judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, když uvedla, že všechna řízení o příspěvku, za která žalobkyně žádá odškodnění nepřiměřené délky řízení, spolu úzce souvisí, a to jak z věcného hlediska, tak z hlediska časového. Již poskytnutou částku odškodnění v rámci uplatněného nároku na zadostiučinění za délku o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za čtvrté čtvrtletí roku rok, (které není aktuálním předmětem řízení), shledávala dostačujícím i pro následující řízení o příspěvek za první a druhé čtvrtletí roku rok, neboť uvedla, že se jedná o újmu jedinou. Vysvětlila, z jakého důvodu dospěla k částce finančního zadostiučinění poskytnuté právě ve vedlejším řízení pokud jde o jednotlivá kritéria § 31a zákona č. 82/98 Sb., a další nárok na finanční plnění z tohoto důvodu odmítla.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z řízení vedených u Úřadu práce, pobočky pro hlavní město Prahu, pod číslo jednací a anonymizováno rok číslo ze dne datum u žalované, přičemž mezi účastníky nebylo sporným předběžné uplatnění nároku žalobkyně u žalované na náhradu nemajetkové újmy v řízení vedeného u Úřadu práce, týkající se dřívějšího, čtvrtého čtvrtletí roku rok, a poskytnutí finančního zadostiučinění ze strany žalované.

4. Mezi účastníky zůstala sporná oprávněnost požadavku na finanční zadostiučinění odškodnění nemajetkových újem z titulu nesprávných úředních postupů spočívajících v nepřiměřených délkách správních řízení uvedených žalobou, tedy kumulativní splnění podmínek zákona č. 82/98 Sb. pro finanční plnění.

5. Z podstatného obsahu spisu Úřadu práce, Krajské pobočky pro hlavní město Prahu, číslo jednací má soud za prokázán následující průběh řízení: řízení se týkalo žádosti o příspěvek podle § 78a zákona o zaměstnanosti, 1. čtvrtletí roku rok, a to konkrétně žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání doručené datum. Ve spise je založeno potvrzení z datum správce daně s tím, že příjemce právnická osoba nemá evidovány u orgánu celní správy ČR žádné nedoplatky. Dále byly zakládány pracovní smlouvy a seznamy zaměstnanců a další listinné doklady, dodáno vyrozumění Úřadem práce ČR, krajské pobočky pro hlavní město Prahu z datum, zasílané příjmení příjmení. Dopis zasílaný z úřadu práce žalobci datum ve věci oznámení o zahájení správního řízení, dále doplnění žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání datum, včetně výčtu zaměstnanců. příjmení usnesení z datum rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí číslo jednací s uvedením, že žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti podle věty poslední se nevyhovuje, včetně doručování do datové schránky. Dále výzva z datum učiněná Úřadem práce, krajskou pobočkou pro hlavní město Prahu vůči žalobci k doplnění a odstranění vad vytčených v tomto usnesení a dále usnesení z datum zasílané ze strany úřadu práce žalobci ohledně přerušení podle za účelem odstranění vad vyjmenovaných ve výzvě předešlé předmětného řízení s tím, že lhůta byla stanovena na 30 dnů od doručení výzvy a na žádost účastníka řízení může být lhůta prodloužena. Dále byla založena žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání doručená datum, pokud jde o další opravu k doplnění žádosti ze strany žalobce z datum a adresovaná Úřadu práce ČR, krajské pobočce pro hlavní město Prahu. Záznam o pokračování v přerušeném řízení z datum adresovaný úřadem práce žalobci, vydané usnesení z datum rozhodnutí číslo jednací o přerušení řízení do doby skončení řízení o předběžné otázce podle ust. . Dále vydaný záznam o pokračování v přerušeném řízení z datum adresovaný žalobci, včetně doručenek. Dopis z datum opatření proti nečinnosti adresované Úřadu práce České republiky Ministerstvem práce a sociálních věcí. Dále rozhodnutí o odvolání z datum rozhodnutí, číslo jednací s uvedením mimo jiné v odůvodnění předmětného rozhodnutí, že napadené rozhodnutí úřadu práce, jímž bylo správní řízení ve smyslu přerušeno, se ve světle nastíněného rozsudku Městského soudu v Praze, který je citován, jeví jako nezákonné. Výzva z číslo adresovaná žalobci ze strany úřadu práce ohledně doložení podkladů a výzva k odstranění vad žádosti a doložení vyjádření k výzvě ze dne datum žalobcem, zasílané Úřadu práce ČR. Dopis z datum, a to vyrozumění o skončení dokazování zasílané ze strany úřadu práce žalobci. Rozhodnutí číslo jednací Úřadu práce České republiky, krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne datum s tím, že se neposkytuje příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a za 1. čtvrtletí roku rok ve výši 943 607 Kč, byl poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 1. čtvrtletí roku rok ve výši příspěvku 19 173 476,75 Kč podle zákona a dle odst. 3 částka ve výši 3 744 995,08 Kč s uvedením doložky právní moci datum.

6. Z podstatného obsahu spisu Úřadu práce, Krajské pobočky pro hlavní město Prahu, č. j. anonymizováno rok číslo má soud za prokázán následující průběh řízení: podání žádosti o příspěvek podle § 78a zákona o zaměstnanosti týkající se žalobce za 2. čtvrtletí roku 2019, a to konkrétně žádost doručená datum. Dále oprava doručená datum. Vyrozumění úřadu práce zasílané žalobci z datum a následné doplnění žádosti ze strany žalobce z datum, pokud jde o opravy. Dále druhá oprava doručená datum, včetně listinných důkazů. Vydané usnesení úřadu práce, krajské pobočky pro hlavní město Prahy, zasílané žalobci z datum, sp. zn. anonymizováno rok číslo o přerušení řízení do doby skončení řízení o předběžné otázce podle . Dále opatření proti nečinnosti z datum adresované Úřadu práce České republiky, Ministerstvem práce a sociálních věcí. Záznam o pokračování v přerušeném řízení z datum zasílaný úřadem práce žalobci. Odvolání proti usnesení o přerušení řízení a následné rozhodnutí o odvolání Ministerstvem práce a sociálních věcí z datum rozhodnutí, číslo jednací. Dále dopis z datum adresovaný úřadem práce žalobci, vyrozumění o skončení dokazování, následné vyjádření k vyrozumění ze strany žalobce zasílané úřadu práce datum a rozhodnutí Úřadu práce České republiky ze dne datum rozhodnutí, č. j. anonymizováno spisová značka ohledně přiznání příspěvku za 2. čtvrtletí roku 2019, podle zákona, ve výši 2 404 155,50 Kč a dle odst. 3 téhož zákonného ustanovení ve výši 701 620,52 Kč, neposkytnutí příspěvku za 2. čtvrtletí ve výši 388 042 Kč, s doložkou právní moci datum.

7. Z podstatného obsahu spisu Úřadu práce, Krajské pobočky pro hlavní město Prahu, č. j. anonymizováno rok číslo má soud za prokázán následující průběh řízení: řízení se týkalo žádosti o příspěvek žalobce dle § 78a zákona o zaměstnanosti za 4. čtvrtletí roku rok, a to konkrétně žádost o příspěvek doručená datum, usnesení z datum Úřadu práce České republiky, krajské pobočky pro hlavní město Prahu ohledně přerušení řízení do doby skončení řízení o předběžné otázce podle . Dále usnesení z datum ohledně odepření nahlédnutí do části správního spisu zasílané zástupci žalobce vedeného u úřadu práce pod sp. zn. anonymizováno rok číslo. Usnesení z datum ohledně přerušení řízení. Dále rozhodnutí o odvolání z datum Ministerstva práce a sociálních věcí s tím, že podle rozhodnutí se ruší a věc se vrací správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Založené opatření proti nečinnosti z datum. Žaloba podaná k Městskému soudu v Praze ze strany žalobce proti Úřadu práce České republiky, krajské pobočce pro hlavní město Prahu s žádostí o přednostní projednání věci podle soudního ze dne datum. Dále opatření proti nečinnosti z datum. Rozhodnutí o odvolání z datum. Dále rozhodnutí o odvolání z datum Ministerstva práce a sociálních věcí s tím, že uvedené rozhodnutí se dle mění ve smyslu znění zde uvedeného. Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, kdy pod výrokem I. byla žalovanému uložena povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobkyně o poskytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením podané datum do 60 dnů od právní moci rozsudku a dále bylo rozhodováno akcesorickým výrokem o náhradě nákladů řízení. Dále záznam o pokračování v přerušeném řízení z datum, adresovaný žalobci ze strany Úřadu práce ČR. Vyrozumění z datum úřadu práce ohledně nutnosti doložení dokladů. Oprava doručená ze strany žalobce, pokud jde o jmenný seznam zaměstnanců datum. Výzva ze dne datum adresovaná žalobci Úřadem práce ohledně provedení další kontroly opravy jmenného seznamu. Vyjádření k vyrozumění zasílané ze strany žalobce Úřadu práce datum. Dále vyrozumění o skončení dokazování z datum zasílané žalobci ze strany Úřadu práce České republiky. Vyjádření k vyrozumění zasílané žalobcem žalované, resp. Úřadu práce ČR datum a následné rozhodnutí Úřadu práce České republiky, krajské pobočky pro hlavní město Prahu z datum, kdy pod výrokem I. byl poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 4. čtvrtletí roku 2018 ve výši 19 806 178,25 Kč dle zákona a dle odst. 3 téhož paragrafu, ve výši 3 910 012,68 Kč a pod výrokem II. nebyl poskytnut příspěvek ve výši 311 207 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci datum.

8. Z výkazu zisku a ztráty ke dni datum žalobkyně, firmy právnická osoba, má soud za zjištěno, že tržby z prodeje výrobků a služeb činily v běžném období 126 912 Kč, osobní náklady 173 708 Kč, jiné provozní výnosy 95 946 Kč a provozní výsledek hospodaření 18 696 Kč, celkový čistý obrat za účetní období byl vyjádřen v částce 231 313 Kč.

9. Ze stanoviska k žádosti o odškodnění z datum zasílané právnímu zástupci žalobce ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí má soud za zjištěno, že ministerstvo vypořádávalo předběžné uplatnění nároku na náhradu přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu žádanou ve výši 134 000 Kč žalobkyní z titulu nepřiměřené délky řízení o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za čtvrté čtvrtletí roku 2018 dle zákona č. 82/98 Sb. Z předmětného stanoviska se pak podává, z čeho žalovaná vycházela při stanovení celkové výše finančního zadostiučinění, kterou žalobkyni za toto čtvrtletí poskytla, celkově v částce 15 306 Kč. Z platebního poukazu žalované číslo má soud za zjištěno, že částka 15 306 Kč byla vyplácena datum.

10. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování dalšími listinnými důkazy uvedenými v podáních žalobce, a to sdělením Obvodního ředitelství policie obec III ze dne datum, pro nadbytečnost, když provedené listinné důkazy postačují pro rozhodnutí ve věci.

11. Podle zákona č. 82/98 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk.“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Podle ustanovení OdpŠk., stát odpovídá za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk., odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným předním postupem způsobena škoda.

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) k složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánu veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Po právní stránce soud posoudil předmětnou věc podle § 1, § 5 písm. b), § 13 a § 31a OdpŠk., když se žalobkyně po žalované domáhala odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku správních řízení v žalobě specifikovaných, ve kterých jako žadatelka žádala o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za první a druhé čtvrtletí roku 2019. V řízení bylo prokázáno naplnění podmínek § 14 odst. 1, 3 OdpŠk., když nárok byl předběžně u žalované uplatněn, avšak uspokojen nebyl, proto věc může být projednána před soudem dle § 15 odst. 2 OdpŠk.

16. Při hodnocení předmětného nároku se soud zabýval kumulativním naplněním tří základních podmínek pro odpovědnost státu za předmětnou škodu, a to existence odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a vzniku a výše újem. Pokud jde o první z podmínek pro existenci nesprávného úředního postupu v namítaných dvou správních řízení, tyto koneckonců sama žalovaná nikterak nesporovala, když ve svém vyjádření k žalobě sama uvedla, že délka předmětných správních řízení, která jsou aktuálně odškodňována, je délkou nepřiměřeně dlouhou, přesahující zákonné lhůty. I v rámci provedeného dokazování bylo prokázáno, že v předmětných správních řízeních došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k porušení vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu, pro určité typy správního řízení platí, že se vznik újmy presumuje, přičemž při jejím určení se postupuje shodně, jako v případě újmy způsobené nepřiměřenou délkou civilního řízení. Sám Nejvyšší správní soud pak předmětné řízení o příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením řadí mezi řízení, která jsou schopna citelně zasáhnout do právní sféry žadatele, a lze o něm uvažovat jako o řízení, které je způsobilé zasáhnout do práva vlastnit a užívat majetek (článek 11y), viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. . Z rozsudku Nejvyššího soudu z 9. 12. 2020, sp. zn. vyplývá, že právo na projednání věci v přiměřené době, které je obsahově shodné s právem na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu článku 38 odst. 2d, mají i účastníci správních řízení, na něž dopadá článek 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, nebo jejichž předmětem je základní právo, nebo svoboda, a to bez ohledu na to, zda na dané správní řízení navazoval soudní přezkum. V řízení o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce lze potvrdit působnost článku 6 odst. 1 Úmluvy. Žalobkyně pak byla účastníkem předmětného správního řízení, jehož předmětem bylo základní právo nebo svoboda ve smyslu rozhodnutí sp. zn. .

17. Pokud jde o samotnou délku správních řízení, pokud jde o první řízení v délce 1 roku a 4 měsíců, pokud jde o řízení druhé v délce 1 roku a 1 měsíce, je nutné tuto délku hodnotit ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva jako nepřiměřeně dlouhou, neboť neodpovídá složitosti skutkové a právní náročnosti projednávaného případu, a zároveň spočívá v příčinách vzniklých působením samotného státu, tedy správních orgánů. Soud pak přihlédl taktéž ke konkrétním okolnostem individuálního případu ve smyslu stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2021, sp. zn. , zabýval se celkovou délkou správního řízení, taktéž případnými dílčími průtahy ve vyřizování věci, které v řízení prvním i druhém byly zjištěny. První správní řízení probíhalo celkem po dobu 489 dnů, druhé po dobu 400 dnů. V obou řízeních byla zjištěna ze strany správních orgánů pochybení a období procesní nečinnosti, týkající se především období přerušení řízení, proti kterému žalobkyně aktivně brojila. Lze tedy dospět k závěru, že obě správní řízení, i s ohledem na zákonné lhůty, kterými jsou podrobena, trvala po dobu nepřiměřeně dlouhou.

18. Soud se dále zabýval tím, zda v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce obou správních řízení, vznikla žalobkyni nemajetková újma, případně se zabýval formou jejího odškodnění. Nemajetková újma se v případě nesprávného úředního postupu presumuje, soud proto vyšel z právní domněnky a vzal vznik újmy na straně žalobkyně za prokázaný. Žalovaná koneckonců nikterak proti této nemajetkové újmě nebrojila a nikterak ji nevyvracela. Při jejím hodnocení pak vzal v potaz především extrémní délku a nejistotu ohledně výsledku předmětných správních řízení, samotný typ řízení, taktéž skutečnost ohledně porušení zákonných lhůt, možnosti dotknout se finanční stability žalobkyně v případě řádného a včasného nevyplacení předmětných příspěvků, a taktéž vzal v potaz stupně soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly. Všechny tyto okolnosti soud posuzoval jednotlivě i ve své vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že pouhé konstatování porušení práva není formou zadostiučinění dostačující.

19. Při úvaze o výši finančního zadostiučinění soud postupoval v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, zejména se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, sp. zn. ze dne 13. 4. 2011, a jako základní částku přiznal částku 20 000 Kč za rok daného řízení, za první rok pak v částce poloviční. V případě prvního řízení pak soud dospěl k závěru o základní částce ve výši 16 667 Kč, v případě druhého řízení v částce 11 667 Kč. Tuto vysokou částku soud přiznal především s ohledem na extrémně dlouhou délku původního řízení, když původní řízení svojí délkou násobně překonalo délku, kterou by jinak toto řízení mělo trvat, a jednalo se tedy o extrémně dlouhé řízení.

20. Následně soud přistoupil k jednotlivým kritériím § 31 OdpŠk., pokud jde o první řízení, navyšoval částku základní o 30% s ohledem na jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení. Tato částka odpovídá navýšení základní částky z důvodu průtahů a nečinnosti na straně správních úřadů, které byly popsány v části o dokazování.

21. Soud dále vzal v potaz kritérium významu předmětu řízení pro poškozeného, když z tohoto důvodu navyšoval základní částku o 30%. Vzal v potaz především skutečnost individuálního významu řízení pro žalobkyni, když případné včasné nevyplacení částky by s ohledem na již provedené dokazování účetní závěrkou mohlo výrazně porušit finanční stabilitu žalobkyně, taktéž soud vzal v potaz počet osob, které v předmětném prvním čtvrtletí roku rok v předmětné žádosti vystupovaly, konkrétně 734 osob, a výslednou částku, která byla následně opožděně po průtazích žalobkyni vyplacena ve výši 22 918 472 Kč.

22. Pokud jde o další kritéria, soud ponižoval částku základní o 10% s ohledem na dva stupně soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly, a dospěl k výsledné částce 25 000 Kč za první z posuzovaných správních řízení.

23. Pokud jde o další kritéria § 31a, a to složitost řízení, soud tuto posuzoval jako standardní, neboť věc byla po stránce skutkové, procesní i hmotněprávní standardně složitá, nelze jí však připisovat triviální význam tak, jak uváděla žalobkyně, neboť žalovaná musí jednotlivé žádosti posuzovat detailně, zjistit skutečný stav věci, případně žádat o odstranění nesrovnalostí v žádosti, či prokázání sporných skutečností. Pokud jde o jednání poškozeného, ani v tomto případě soud neponižoval ani nenavyšoval základní částku finančního zadostiučinění, neboť se žalobkyně na nečinnosti a obstrukcích nikterak nepodílela, usilovala o co nejrychlejší projednání věci, což bylo taktéž následně odraženo ve výsledném významu předmětného správního řízení pro žalobkyni.

24. Pokud jde o druhé správní řízení, trvající 1 rok a 1 měsíc, i zde soud uvažoval o základní částce finančního zadostiučinění ve výši 20 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první rok v částce poloviční, a při shledání výsledné částky základní 11 667 Kč, i tuto podrobil jednotlivým kritériím ustanovení § 31a OdpŠk. Shodně, jako v řízení předešlém dospěl ke shodným závěrům ohledně navýšení či ponížení základní částky, neboť řízení co do obsahu a provedených úkonů, byla v podstatě totožná. I v tomto řízení s ohledem na postup orgánů veřejné moci během řízení, pokud jde o extrémní délku předmětného řízení a průtahy, tuto částku navyšoval o 30%, s ohledem na význam se shodných důvodů, jako v řízení předešlém navyšoval o 30%, a ponižoval o 10% s ohledem na dva stupně správní soustavy. Ani zde nedospěl k závěru o nutnosti navýšení či ponížení základní částky z důvodů ostatních kritérií § 31a OdpŠk., a to pro shodné důvody, které byly uvedeny již shora. Došel tak k základní částce finančního zadostiučinění, kterého by se mělo žalobkyni za toto správní řízení dostat ve výši 17 500 Kč. V tomto řízení soud zohlednil především vysoký počet osob, o kterých bylo jednáno, 252 osob a taktéž částku, která byla následně žalobkyni po průtazích vyplacena 3 105 777 Kč, což jsou nezanedbatelné finanční příjmy v celkovém rozpočtu žalobkyně.

25. Soud na závěr uvádí, že pokud se měl vypořádat s hlavní obrannou argumentací žalované, a to judikaturou Nejvyššího soudu žalobkyní předloženou, sp. zn. , podle níž probíhají-li souběžně dvě, nebo více soudních řízení, která svým předmětem souvisejí natolik, že rozhodnutí v jednom z nich je určující i pro rozhodnutí ve druhém či dalších řízeních, je třeba újmu utrpěnou jejich účastníky v důsledku nepřiměřené délky daných řízení v rozsahu jejich souběžného průběhu posuzovat jako jedinou újmu, nikoliv jako újmu násobenou počtem jednotlivých řízení, soud neshledává na daný případ přiléhavou. Žalobkyně totiž v souladu s touto judikaturou uvedla, že má za to, že již svým dřívějším finančním odškodněním čtvrtého čtvrtletí roku rok, které nebylo aktuálně projednáváno touto žalobou, v rámci předběžného projednání nároku finančně plnila nejen na tuto újmu, ale vyplacené finanční plnění mělo pokrývat i zadostiučinění za řízení za první a druhé čtvrtletí roku 2019, která aktuálně žalobkyně v tomto řízení uplatnila, neboť se časově i věcně předmětná řízení prolínala. Soud s tímto právním názorem nesouhlasí, neboť v každém jednotlivém nepřiměřeně dlouze vedeném řízení vznikla žalobkyni nemajetková újma zvlášť a tuto bylo nutné žalobkyni kompenzovat. Předmětný judikát pak hovoří pouze o skutečnosti, že předmětná řízení jsou specifická tím, že spolu předmětem souvisí natolik úzce, že rozhodnutí v jednom z nich je určující i pro rozhodnutí ve druhém z nich, přičemž újmu utrpěnou jejich účastníky v důsledku nepřiměřené délky daných řízení je třeba v rozsahu jejich souběžného prolínání vnímat jako újmu jedinou. V tomto případě však předmět řízení spolu úzce nesouvisel, bylo na žalobkyni, aby jednotlivými žádostmi v dílčích nárocích uplatnila nároky za jednotlivá čtvrtletí, která se odlišovala jednak výší zaměstnanců, jednak následnou výší příspěvků, které byly přiznávány, a rozhodnutí žalované o odškodnění nepřiměřeně dlouhého řízení týkající se správního řízení za čtvrté čtvrtletí roku rok nikterak, jak bylo koneckonců samotným průběhem řízení prokázáno, tato řízení neovlivnila. Především pak soud poukazuje na skutečnost, že v předmětném řízení za 4. čtvrtletí roku rok byla podána ze strany žalobkyně správní žaloba k Městskému soudu v Praze, kde žalobkyně byla úspěšná, neboť Městský soud v Praze učinil závěr o nečinnosti Úřadu práce ve svém rozsudku z datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a to v návaznosti na přerušení řízení, které bylo takto negativně hodnoceno. V návazných řízeních však již nikterak žalovaná na toto rozhodnutí nereagovala, až následně zrušila pro nezákonnost usnesení Úřadu práce o přerušení řízení z datum týkající se prvního řízení a ze dne datum týkající se řízení druhého. Je tedy zřejmé, že v předmětných řízeních došlo i k vydání nezákonných rozhodnutí, která nepřiměřeně dlouze vedená správní řízení prodloužila. Daná řízení spolu tedy nikterak úzce nesouvisela, pouze snad osobou žalobkyně. Vyplacená částka finančního zadostiučinění ve výši cca 15 000 Kč za jiné řízení, které s těmito řízeními nemělo žádný jiný věcný úzce související charakter, nemůže nikterak újmu způsobenou žalobkyni v těchto dílčích řízeních nahradit.

26. Soud proto vyhověl pod výrokem I nároku co do částky celkově 42 500 Kč se zákonným příslušenstvím žádaným z této částky od datum (od uplynutí 6 měsíců od předběžného uplatnění žádosti žalobkyní u žalované), co do zbytku nároky, který soud neseznal důvodnými, pod výrokem II tyto nároky zamítal.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady řízení se sestávají se zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 000 Kč, nákladů za právní zastoupení dle , a z tarifní hodnoty 50 000 Kč, dle á 3 100 Kč za úkon, za 5 úkonů právní služby, a to 2x za přípravu a převzetí právního zastoupení, pokud jde o první řízení a druhé řízení, sepis žaloby, účast na jednání soudu datum a datum, 5x režijní paušál á 300 Kč dle advokátního tarifu, to vše vyjma soudního poplatku, zvýšené o 21% řádně doloženého DPH advokáta, celkově tedy ve výši 24 570 Kč.

28. Lhůta k plnění ve výroku I. a III. byla stanovena ve lhůtě 15 dnů, dle ustanovení , část věty za středníkem, s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, ve třech vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze navrhnout jeho výkon soudem, či nařízení exekuce.