Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

115 C 184/2022-128

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 17 159,56 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 159,56 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 159,56 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku ve výši 8,3 % ročně z částky 17 159,56 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 17 159,56 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 060 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 159,56 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 159,56 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku ve výši 8,3 % ročně z částky 17 159,56 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 17 159,56 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 060 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 9. 2021 a doplněnou dne 17. 6. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 159,56 Kč s úrokem ve výši 8,3 % ročně z částky 17 159,56 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 159,56 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne 25. 5. 2020 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na základě které poskytla žalovanému možnost čerpat peněžní prostředky od žalobkyně až do úvěrového rámce ve výši 15 000 Kč. Žalovaný uzavřel smlouvu v rámci elektronického bankovnictví žalobkyně. Žalovaný se zavázal nepřekročit sjednaný úvěrový limit, zapůjčené peněžní prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách, dále zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výšin 600 Kč a úrok z úvěru ve výši 8,3 % ročně. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas a z toho důvodu žalobkyně vypověděla úvěrovou smlouvu ke dni 25. 5. 2021. Žalovaný dosud dluží žalobkyni částku 17 159,56 Kč. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru z informací od žalovaného, tj. vycházela z čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 21 000 Kč a z jeho pravidelných měsíčních výdajů ve výši 8 000 Kč. Dále žalobkyně lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle , (dále jen „“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 11. 7. 2022 za použití fikce doručení podle Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru (dále jen„ Smlouva“) bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 25. 5. 2020 v rámci internetového bankovnictví žalobkyně, kdy žalovaný akceptoval smlouvu elektronickým úkonem v rámci aplikace anonymizováno. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 15 000 Kč, úrok byl sjednán ve výši 8,3 % ročně, dále byl sjednán poplatek za přistavení úvěrového rámce ve výši 600 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve lhůtě do 25. 5. 2021. Žalovaný uvedl adresu svého bydliště: ulice a číslo, okres.

6. Z protokolu o nastavení autorizace elektronických pokynů v rámci elektronického bankovnictví žalobkyně žalovaný uvedl, že tyto elektronické úkony bude činit pouze prostřednictvím SMS zprávy obsahující autorizační kód.

7. Ze Žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru bylo zjištěno, že žalovaný dne 15. 5. 2020 uvedl tyto informace o své majetkové situaci: má čistý příjem ve výši 21 000 Kč měsíčně a jeho pravidelné měsíční výdaje činí 8 000 Kč.

8. Z výpisů z účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný za období únor až duben 2020 měl průměrný čistý příjem ve výši 21 008 Kč, v květnu 2020 se příjem žalovaného podstatně snížil na částku 4 688 Kč (covidové období). Z výpisů z účtu žalovaného za období 3 měsíců před uzavřením Smlouvy nelze určit pravidelné výdaje žalovaného, nelze určit, jakou částku žalovaný vynakládal za bydlení, vodu, elektřinu, plyn apod. Z těchto výpisů plyne, že žalovaný činil řadu výběrů z bankomatu, často na vyšší částky (25. 2. 2020 – 7 000 Kč, 17. 3. 2020 – 6 500 Kč, 10. 4. 2020 – 11 000 Kč, 18. 4. 2020 – 9 000 Kč).

9. Z výpisů z účtu žalovaného bylo zjištěno, že aktuální zůstatek na účtu žalovaného v období května 2020 byl - 15 012,13 Kč a v období srpna 2021 činil - 17 159,56 Kč, tj. žalobou uplatněná pohledávka.

10. Z Přehledu pohybů se zůstatky na účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný čerpal peněžní prostředky od žalobkyně a ke dni 31. 8. 2021 dluží žalobkyni částku 17 159,56 Kč.

11. Z dopisu ze dne 7. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vypověděla Smlouvu z důvodu debetního zůstatku na účtu žalovaného a vyzvala žalovaného k bezodkladné úhradě dluhu ze Smlouvy. Z doručenky bylo zjištěno, že dne 11. 5. 2021 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného dle Smlouvy.

12. Z dopisu ze dne 22. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dluhu ze Smlouvy ve lhůtě 7 dní. Z doručenky bylo zjištěno, že dne 22. 6. 2021 právní zástupce žalobkyně odeslal poštovní zásilku na adresu žalovaného.

13. Z dalších žalobkyní předložených listinných důkazů soud neučinil žádná pro věc významná skutková zjištění.

14. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr k účtu žalovaného, úvěrový rámec byl nastaven na 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, tuto svou povinnost nedodržel a dluží žalobkyni částku 17 159,56 Kč. Žalobkyně u prověřování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informací od žalovaného a z výpisů z jeho účtu za měsíce bezprostředně předcházející dni 25. 5. 2020, ve kterém byla Smlouva uzavřena.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

17. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

18. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

19. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

20. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi účastníky řízení měla charakter smlouvy o úvěru podle , (dále jen „o. z.“) a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle o. z., neboť žalovaný byl při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení apod.). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel úvěru není nadměrně zadlužen. Podle ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Z předložených listinných důkazů nelze určit pravidelné měsíční výdaje žalovaného (nelze vycházet pouze z tvrzení žalovaného), v rámci žádostí o poskytnutí kontokorentního úvěru žalovaný neuvedl, zda má vyživovací povinnost vůči nějaké osobě, neuvedl, zda bydlí v nájmu anebo jiném bydlení, neuvedl, zda má pracovní smlouvu uzavřenou na dobu určitou či neurčitou. Naopak listinnými důkazy bylo prokázáno, že majetková situace žalovaného se v květnu 2020 podstatně změnila, kdy 5. 5. 2020 obdržel příjem ze zaměstnání ve výši 4 688 Kč, Smlouva byla uzavřena 25. 5. 2020. Dle názoru soudu žalobkyně neprokázala pasivní majetkovou stránku žalovaného v období před uzavřením Smlouvy. Z uvedeného má soud za to, že žalobkyně nesplnila povinnost danou jí ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru podle ZoSÚ neplatná. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal peněžní prostředky od žalovaného (kontokorentní úvěr) až do částky 17 159,56 Kč. Žalobkyně tvrdí, že na tuto částku žalovaný neuhradil ničeho, žalovaný je v řízení pasivní. Žalovaný je tedy povinen z neplatné smlouvy uhradit žalobkyni částku 17 159,56 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně podle o. z. Soud zavázal žalovaného rovněž k úhradě úroku z prodlení z dlužné částky podle o. z. ve výši podle (8,25%). Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vznikl ode dne 15. 5. 2021, když žalobkyně zaslala dne 10. 5. 2021 žalovanému dopis (výpověď), ve kterém vyzvala žalovaného k bezodkladné úhradě dluhu ze Smlouvy, dopis byl doručen žalovanému dne 14. 5. 2021 podle o. z. Žalobkyně požadovala úhradu úroku z prodlení až od 1. 9. 2021, a proto soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni úroku z prodlení právě od tohoto data Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, jelikož z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na zaplacení úroku a ani na zaplacení části úroku z prodlení (žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, má však právní nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně, když k prodlení žalovaného došlo v prvním pololetí roku 2021).

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 060 Kč, přičemž tato částka představuje 84 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 92 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 8 %). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 2 452 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč a částka 252 Kč představující 21 % daň z přidané hodnoty ze všech nákladů krom soudního poplatku podle , když zástupce žalobkyně doložil soudu, že je plátcem daně z přiznané hodnoty. Odměna a režijní paušály byly přiznány za 3 úkony právní služby před podáním žaloby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), přičemž odměna za 1 úkon právní služby činí 300 Kč podle (dále jen„ AT“) – tj. 3 x 300. Režijní paušál za 3 úkony právní služby před podáním žaloby činí 100 Kč podle AT – tj. 3 x 100 Kč. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle Podle byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.

22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.