Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
28 C 63/2022-95
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. ve věci
žalobkyně; právnická osoba, IČO,
sídlem adresa, obec a číslo,
zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno,
sídlem adresa, obec a číslo - část obce
proti;
žalovanému; celé jméno žalovaného, datum narození,
neznámého pobytu
zastoupen opatrovnicí příjmení jméno příjmení, advokátkou,
sídlem adresa
o 9 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 400 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 247,46 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 425,83 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 311,11 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 18,96 ročně z částky 7 311,11 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 náhradu nákladů státu ve výši, která bude stanovena samostatným usnesením.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 400 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 247,46 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 425,83 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 311,11 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 18,96 ročně z částky 7 311,11 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 náhradu nákladů státu ve výši, která bude stanovena samostatným usnesením.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit 9 400 Kč s příslušenstvím z titulu porušení povinností plynoucích ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), a žalovaným.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na neznámý pobyt žalovaného název soudu usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ustanovil žalovanému opatrovníka příjmení jméno příjmení, advokátku. Podáním ze dne datum se opatrovnice vyjádřila tak, že je třeba zkoumat, zda byla platně uzavřena smlouva o úvěru a smlouva o postoupení pohledávek. Zároveň opatrovnice souhlasila s rozhodnutím bez jednání.
3. Žalovaný je státním příslušníkem země, s bydlištěm mimo území České republiky, pravomoc českých soudů vyplývá z číslo listu anonymizována dvě slova číslo je dána místem plnění.
4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).
5. V řízení byl na základě předložených listin prokázán následující skutkový stav. anonymizováno coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky poplatek ve výši 12 000 Kč, sestávající z administrativního poplatku ve výši 3 000 Kč, úroku ve výši 3 000 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 27 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních hotovostních splátkách po 450 Kč, a to nejpozději do datum. Žalovaný byl povinen hradit úrok ve výši 32,15 % ročně po celou dobu trvání smlouvy, tj. do dne vypořádání veškerých závazků ze smlouvy (smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne datum číslo). Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti (kartou zákazníka – žádostí o zápůjčku). Žalovaný uhradil anonymizováno po uzavření smlouvy celkem 17 600 Kč anonymizováno dne datum uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum odeslaným žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy (oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum s dokladem o odeslání, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně zaslala žalovanému dne datum předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum s dokladem o odeslání). Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“). Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. anonymizováno a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které anonymizováno poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky poplatek ve výši 12 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 27 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč anonymizováno vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. Dle soudu anonymizováno zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona. V tomto smyslu tedy při sjednávání smlouvy o spotřebitelském úvěru nepochybila.
9. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 206,15 %. Z databáze příjmení se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v březnu 2018 nepřesáhla 10 %. Ve smlouvě byla tedy více než 20 násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu název soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. spisová značka a spisová značka), nikoli 20 násobkem.
10. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu administrativního poplatku a odměny za hotovostní inkaso splátek, neboť tato ujednání by bylo nutné shledat za ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za administrativní činnost je ve smlouvě vymezen zcela neurčitě, soudu je přitom z jeho úřední činnosti známo (z řízení o obdobných žalobách podávaných totožnou žalobkyní k vymožení pohledávek postoupených na žalobkyni příjmení), že tímto poplatkem anonymizováno přenáší na spotřebitele své provozní náklady (např. náklady na založení a vedení zákazníka v interním systému, založení klientského účtu na webovém portálu, náklady na provedení uvítacího telefonátu ze strany společnosti, náklady na odeslání uvítacího dopisu společně s evidencí splátek, na vystavení duplikátu evidence splátek či kopie smluvní dokumentace v případě její ztráty, na vystavení písemného potvrzení o doplacení, aktuálním zůstatku úvěru a zaslání těchto dokumentů na příslušnou adresu). Náklady na vystavování duplikátů smluvní dokumentace jistě zpoplatnit lze, avšak nikoli předem takto vysokou paušální částkou, když ve skutečnosti nemusí vůbec nikdy vzniknout, a pokud ano, tak v podstatně nižší výši. Není přípustné, aby anonymizováno přenášela své provozní náklady související s poskytováním úvěrů na žalovaného, neboť tyto náklady jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru). Obdobný závěr lze uplatnit i na odměnu za hotovostní inkaso splátek. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše poplatku stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas. I kdyby žalovaný nezaplatil vůbec ničeho a anonymizováno by nemusela - namísto sjednaných 60 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) - poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a anonymizováno by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění. Zároveň jsou skutečné náklady věřitele na takové inkaso vždy stejné, výše odměny je však sjednána procentní sazbou z výše poskytnutého úvěru, v tomto případě 40 %.
11. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou anonymizováno své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru, jelikož platby žalovaného (ve výši 17 600 Kč) směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného, žalovaný tak uhradil celou dlužnou částku. Žalobkyně tak pochopitelně nemá nárok ani na úrok z prodlení. Soud proto žalobu zamítl v celém rozsahu.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalovanému, jenž byl zcela úspěšný v řízení, žádné náklady nevznikly.
13. Výrokem III. soud rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit Obvodnímu soudu pro Prahu 10 náhradu nákladů státu představující odměnu opatrovníka žalovaného, a to v souladu s § 149 odst. 2 o. s. ř. a § 148 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.