Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 C 74/2022-45

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 8.950 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8.950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8.950 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1.559,54 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 1.593,35 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8.950 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a úroku ve výši 29 % ročně z částky 8.950 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8.950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8.950 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1.559,54 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 1.593,35 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8.950 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a úroku ve výši 29 % ročně z částky 8.950 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 7. 2021, doplněnou podáním ze dne 25. 5. 2022, domáhala zaplacení 8.950 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela dne 13. 12. 2017 s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o zápůjčce číslo na základě které bylo žalované v hotovosti poskytnuto 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem, s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnou za zpracování a doručení a administrativním poplatkem v celkové výši 8.380 Kč v 18 měsíčních splátkách ve výši 1.022 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradila 1.050 Kč. Dne 20. 1. 2020 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu , , v platném znění (dále jen„ “); žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, souhlas žalované se předpokládá ( ).

4. Dne 13. 1 číslo byla mezi společností právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce číslo. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za dobu trvání smlouvy ve výši 2.451 Kč, s úrokovou sazbou 29 % ročně, s odměnou za zpracování a doručení ve výši 2.920 Kč a odměnou za administrativní činnost ve výši 3.009 Kč, tj. celkem 18.380 Kč, v osmnácti měsíčních splátkách ve výši 1.022 Kč.

5. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce byla dne 13. 12. 2017 vyplněna zákaznická karta žalované. Žalovaná uvedla, že je svobodná, je v domácnosti na mateřské dovolené a má vyživovací povinnost vůči jedné osobě. Čistý měsíční příjem žalované v době žádosti o zápůjčku činil 4.300 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti činily 15.000 Kč měsíčně. Odhadované měsíční výdaje žalované měly činit 7.100 Kč. Z karty vyplývá, že příjmy a výdaje žalované byly ověřeny z výměru podpory.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována dopisem dne 20. 1. 2020, kterým byla současně vyzvána k zaplacení dluhu ve výši 23.456,06 Kč do 10 dnů od doručení dopisu. Dopis byl odeslán dne 14. 2. 2020.

7. Předžalobní upomínkou ze dne 11. 5. 2020 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu.

8. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy.

14. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

15. V posuzované věci žalovaná sice předložila právnímu předchůdci žalobkyně přehled o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ze zákaznické karty nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovanou byly ze strany právního předchůdce žalobkyně dostatečně ověřovány. Žalovaná nespecifikovala zdroje svých příjmů, když uvedla, že má„ čistý příjem“ 4.300 Kč a„ další příjmy domácnosti“ ve výši 15.000 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobkyně žádným způsobem nezkoumal a neověřoval, co je zdrojem dalších příjmů domácnosti ve výši 15.000 Kč, když žalovaná uvedla, že je svobodná. Jistě bylo v možnostech právního předchůdce žalobkyně ověřit si výši těchto dalších příjmů, a pokud se právní předchůdce žalobkyně spokojil s tvrzením žalované o celkovém měsíčním příjmu ve výši 19.300 Kč, aniž se zajímal o jeho zdroj, nelze dospět k závěru, že při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr postupoval s odbornou péčí.

16. Přihlédnout je potřeba také k tomu, že právní předchůdce žalobkyně se zjevně ohledně výše výdajů spokojil s prohlášením žalované, nijak údaje, které uvedla, neověřoval. O této skutečnosti svědčí i skutečnost, že výdaje žalované byly stanoveny pouze odhadem na částku 7.100 Kč měsíčně, aniž by bylo zřejmé, za jakým účelem jsou vynakládány. Pouhé vyplnění formuláře (karty zákazníka) nelze považovat za náležité prověření finanční situace žalované.

17. Právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr s odbornou péčí (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“

18. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nedostála své zákonem stanovené povinnosti, když poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú. jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18).

19. Soud proto uzavřel, že smlouva o zápůjčce číslo byla od počátku neplatná a žalobkyni vzniklo, resp. bylo jí postoupeno, toliko právo na vydání toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila. Žalovaná na svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce uhradila částku 1.050 Kč, žalobkyně má proto nárok na vrácení poskytnutého plnění ve výši 8.950 Kč.

20. Žalobkyně má rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalovaná se do prodlení dostala marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k úhradě považovat oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, ve kterém byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ze smlouvy o zápůjčce ve výši 23.456,06 Kč ve lhůtě 10 dnů od jeho doručení. Oznámení bylo žalované zasláno dne 14. 2. 2020, doručeno jí mohlo být nejdříve 3. dne po odeslání, tj. 17. 2. 2020. Dne 18. 2 2020 žalované počala běžet desetidenní lhůta pro úhradu neoprávněného majetkového prospěchu, která skončila dne 27. 2. 2020. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení počínaje dnem 28. 2. 2020 ve výši odpovídající nař. vlády č.

21. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl.

22. Lhůta k plnění byla stanovena podle části věty před středníkem

23. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení 8.950 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.559,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.593,35 Kč, a ke dni vyhlášení rozsudku taktéž úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8.950 Kč od 21. 1. 2020 do 20. 7. 2022 v kapitalizované výši 1.900,83 Kč a úrok ve výši 29 % ročně z částky 8.950 Kč od 21. 1. 2020 do 20. 7. 2022 v kapitalizované výši 6.485,19 Kč, tedy celkem 20.488,91 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do 10.771,63 Kč (8.950 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8.950 Kč od 28. 2. 2020 do 20. 7. 2022 v kapitalizované výši 1.861,63 Kč), ve zbylé části, tj. co do 9.717,28 Kč žalobkyně úspěšná nebyla. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch žalobkyně v daném řízení je pouze nepatrný (5,15 %).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.