Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 413/2021-36

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalované uložena povinnosti zaplatit žalobkyni 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 28. 9. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalované uložena povinnosti zaplatit žalobkyni 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 28. 9. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s příslušenstvím, z titulu anonymizováno o anonymizována dvě slova uzavřené dne 27. 7. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba, IČO, a žalovanou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodoval podle , (dále jen „“), v nepřítomnosti žalobkyně i žalované. Obě byly k prvnímu jednání konanému dne 27. 6. 2022 řádně předvolány, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud tak vycházel podle věty druhé z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.

4. Podle , (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

5. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

6. Podle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích,

je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

7. Podle § 151 o. z. zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli.

8. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

9. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

10. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že na ni společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), převedla žalovanou pohledávku. K prokázání této skutečnosti soudu předložila jednak„ oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 2. 2. 2021, které měla anonymizováno zaslat žalované, jednak„ smlouvu o postoupení pohledávek“ ze dne 1. 1. 2021 uzavřenou mezi žalobkyní a anonymizováno.

11. Pokud jde o oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021, je v něm uvedeno, že toto právní jednání činí sama právnická osoba, tedy postupitel. Právnická osoba však sama za sebe právně jednat nemůže a k právnímu jednání potřebuje zástupce (typicky zástupce sui generis – člena statutárního orgánu, případně jinou oprávněnou osobu). Z oznámení o postoupení pohledávky nicméně nijak neplyne, kdo v tomto případě za anonymizováno jednal (člen / členové statutárního orgánu, smluvní zástupce či jiná osoba), obsahuje pouze označení anonymizováno pod textem oznámení. Toto právní jednání tedy nelze právnická osoba přičíst a soud je shledal jako zdánlivé, pročež k němu nepřihlížel. Nadto bylo oznámení součástí zásilky obsahující předžalobní výzvu zástupce žalobkyně (postupníka), přičemž na podacím lístku hybridní pošty ze dne 2. 2. 2021 uvedené zásilky byla jako odesílatel oznámení uvedena společnost právnická osoba, tj. osoba odlišná od postupitele i postupníka. Ačkoli tedy obecně platí, že právním následkem oznámení postupitele dlužníkovi o postoupení pohledávky je vznik povinnosti dlužníka plnit postupníkovi (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. , uveřejněný pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. ), v projednávané věci k oznámení postoupení pohledávky postupitelem žalované nedošlo. Předložené oznámení aktivní věcnou legitimaci žalobkyně neprokazuje.

12. Soud se proto zabýval obsahem„ smlouvy o postoupení pohledávek“ ze dne 1. 1. 2021 a zkoumal, zda byla předmětná pohledávka anonymizováno postoupena na žalobkyni na jejím základě. Dle čl. II. odst. 3 této smlouvy, pokud postupník nezaplatí za postupované pohledávky úplatu v termínu dle čl. III. této smlouvy, k postoupení pohledávek nedojde (postoupení není účinné). Dle čl. III. se smluvní strany dohodly, že úplata za postoupení pohledávek je stanovena procentem z celkové výše pohledávek; závazek postupníka uhradit úplatu za postoupení pohledávek se považuje za splněný v okamžiku připsání příslušné částky na bankovní účet postupitele. Žalobkyně přitom soudu žádný doklad o tom, že cenu za postoupení předmětné pohledávky CC uhradila, nepředložila. Neprokázala tedy, že smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi ní a anonymizováno ve smyslu shora citovaných ustanovení nabyla ve vztahu k postoupeným pohledávkám účinnosti. Nadto z přiloženého seznamu postoupených pohledávek, který byl vyhotoven zjevně dodatečně, je zřejmé, že se v něm vyskytuje pohledávka za žalovanou, nelze ji však ztotožnit s předloženou smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 7. 2017, neboť tato neobsahuje žádné bližší identifikační údaje (např. číslo smlouvy, referenční číslo apod.). V seznamu postoupených pohledávek jsou uvedeny dvě pohledávky v jiné výši, než je žalováno, a dále je zde uvedeno rodné číslo žalované a referenční čísla číslo a číslo, která se nikde ve smlouvě nevyskytují. Je přitom notorickou skutečností, že spotřebitelé, kteří využívají služeb nebankovních poskytovatelů úvěrů, mívají často vícero závazků z obdobných smluv, pouhé rodné číslo žalované tedy k identifikaci jejího závazku nepostačuje; ve smlouvě o postoupení pohledávky je potřeba identifikovat i konkrétní závazek z konkrétní smlouvy, nikoli jen osobu dlužníka.

13. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení klíčové otázky aktivní věcné legitimace žalobkyně.

14. Poučení podle a 3 soud poskytuje pouze u jednání. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, o možnost být soudem řádně poučena o riziku neunesení svého důkazního břemene ohledně své aktivní legitimace se sama připravila. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvlášť ne tehdy, je-li zastoupena advokátem. Uvádí-li žalobkyně ve své omluvě z jednání, že v případě, že by jí hrozilo neunesení břemene tvrzení či důkazního, žádá o poučení a poskytnutí lhůty, přehlíží, že soud poučuje podle a 3 toliko u jednání v přítomnosti účastníka řízení, vůči němuž poučení směřuje, jakož i to, že k podmíněnému podání se podle nepřihlíží (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ; v usnesení sp. zn. Nejvyšší soud uzavřel, že„ ustanovení upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“).

15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni nepodařilo předloženými listinnými důkazy prokázat svou aktivní věcnou legitimaci, soud žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť zcela úspěšné žalované v řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).