Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 136/2022-87
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 18 777 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6.520 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 6.520 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně, přičemž první splátku je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku a každou další pak od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci vždy k 25. dni v měsíci až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se co do částky 8.561 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.215,44 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.129,09 Kč, s úroky ve výši 27 % ročně z částky 8.668,67 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 2.148,67 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a co do částky ve výši 3.696 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.488,79 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 293,67 Kč, s úrokem z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 2.432,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky 2.432,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6.520 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 6.520 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně, přičemž první splátku je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku a každou další pak od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci vždy k 25. dni v měsíci až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se co do částky 8.561 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.215,44 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.129,09 Kč, s úroky ve výši 27 % ročně z částky 8.668,67 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 2.148,67 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a co do částky ve výši 3.696 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.488,79 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 293,67 Kč, s úrokem z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 2.432,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky 2.432,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 1. 9. 2020, která byla postoupena Okresnímu soudu v Bruntále jako soudu místně příslušnému, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení jednak částky 15.081 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.129,09 Kč za období od 18. 8. 2018 do 20. 1. 2020, dále s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.215,44 Kč za období od 9. 6. 2017 do 20. 1. 2020 a s běžícím úrokem z prodlení v zákonné výši a úrokem ve výši 27 % ročně z částky 8.668,67 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a částky 3.696 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 293,67 Kč za období od 25. 9. 2018 do 20. 1. 2020, dále s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.488,79 Kč a s běžícím úrokem z prodlení v zákonné výši a úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 2.432,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení s tím, že právní předchůdce žalobkyně – právnická osoba a žalovaný uzavřeli jednak dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalovaný čerpal částku 10.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 8.561 Kč, tvořený úrokem ve výši 1.770 Kč, poplatkem za administrativní zpracování půjčky ve výši 2.491 Kč a poplatkem za hotovostní výběr půjčky ve výši 4.300 Kč. Půjčka měla být uhrazena v 60. týdenních splátkách po 310 Kč. Žalovaný však smlouvu porušil, když řádně a včas splátky nehradil a nezaplatil na tuto smlouvu ničeho, splatnost poslední splátky dle smlouvy měla být dne 8. 6. 2017. Právnímu předchůdci žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami vzniklo právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené části ve výši 8.668,67 Kč na jistině a 6.412,33 Kč na poplatku. Titíž účastníci uzavřeli dne datum další smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 6.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 5.016 Kč, tvořeným kapitalizovanými úroky ve výši 790 Kč, odpovídajícími úrokové sazbě 20,5 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1.233 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.993 Kč, a to v 60. týdenních splátkách po 184 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 9. 2. 2017 Ani na tuto zápůjčku žalovaný neuhradil ničeho a zbývá tak zaplatit 2.432,05 Kč na jistině a 1.263,95 Kč na poplatku. Následně byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, což bylo žalovanému dopisem z téhož dne oznámeno. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou, na kterou však nereagoval. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána na základě jím sdělených údajů, které byly ověřeny doklady jím předloženými.
2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
3. Soud nařídil jednání na den 21. 7. 2022, přičemž žalobkyně se z něj prostřednictvím svého právního zástupce řádně omluvila, žalovaný se k jednání dostavil, a jednáno tak bylo v nepřítomnosti žalobkyně postupem dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.
4. Žalovaný u jednání uvedl, že by chtěl dlužnou částku uhradit ve splátkách po 1.000 Kč, když z důvodu úrazu přišel o zaměstnání a vydělává si jen brigádně s příjmem cca 20.000 Kč čistého měsíčně, přičemž za bydlení hradí 8.500 Kč včetně služeb a za jídlo odhadem 4.000 Kč 5.000 Kč měsíčně. Dále splácí dluh na zdravotním pojištění ve výši 2.000 Kč, s aktuálním zůstatkem cca 30.000 Kč z původní částky 60.000 Kč. Žalovaný má i další dluhy, které ale nesplácí, ale zamýšlí je splácet postupně. Pokud jde o exekuci ve vztahu ke škole, tak školu mu platili rodiče, a není mu známo, proč by ji měl hradit on. Částka nájmu uvedená v zákaznické kartě neodpovídá, protože jeho matka po něm i sourozencích chtěla vždycky alespoň 3.000 Kč. K zápůjčkám uvedl, že obě dvě půjčky si bral kvůli matce, která tyto půjčky také měla splácet. Matka žalovaného byla zadlužená, měla půjčky, o vše se měla postarat. Sám žalovaný dával někdy matce peníze na úhrady splátek, protože ona na ně neměla. Z domu matky žalovaný odešel někdy v roce 2017 nebo 2018, když po něm matka pořád chtěla peníze. Pak už s ní v kontaktu nebyl. Teprve z předvolání k soudu se dozvěděl o výši dlužné částky, protože matka mu jeho poštu nedávala. Matky se teprve následně zeptá, proč půjčky nedoplatila. Byly to jediné dvě smlouvy o zápůjčkách, které žalovaný v životě uzavřel.
5. Ze smluv o zápůjčkách včetně smluvních podmínek, ze zákaznické karty, z přehledu splácení, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z předžalobní upomínky ze dne 11. 5. 2020, včetně dokladu o odeslání z usnesení OS v anonymizováno č. j. číslo jednací, z usnesení č. j. číslo jednací, z usnesení č. j. číslo jednací, z platebního výměru a výkazu nedoplatku anonymizováno ze dne 14. 7. 2021 soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:
6. právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 6.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli spolu s zápůjčkou i poplatek ve výši 5.016 Kč, skládající se z úroku ve výši 790 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 1.233 Kč a poplatku za hotovostní režim ve výši 2.993 Kč, celkem tedy 11.016 Kč, a to v pravidelných 60 týdenních splátkách ve výši 184 Kč, přičemž poslední 60. splátka činila 160 Kč, když první splátka byla splatná 7. den od uzavření smlouvy a každá následující vždy do týdne. Dle smluvních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, se zákazník zavázal platit anonymizováno týdenní splátky včas a v souladu s podmínkami smlouvy. RPSN dle podmínek činila 68,7 %, úrok u této zápůjčky činil 20,5 %.
7. Žalovaný dne datum vyplnil zákaznickou kartu, ve které uvedl, že je svobodný, že žije s rodiči, má učňovské vzdělání, peníze potřebuje z důvodu naléhavé finanční tísně, pracuje v pracovním poměru jako lesní dělník s příjmem 19.800 Kč a výdaji za bydlení ve výši 1.200 Kč, za telefon 200 Kč, za další splátky u anonymizováno 800 Kč a dále byly zohledněny další výdaje žadatele v částce 2.500 Kč, celkem tak činily jeho výdaje 4.700 Kč, a použitelná částka potom činila 15.100 Kč, když žalovaný neměl jiný finanční produkt. Žalovaný doložil občanský průkaz, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a doklad o SIPu.
8. právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum další smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli spolu s zápůjčkou i poplatek ve výši 8.561 Kč, skládající se z úroku ve výši 1.770 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 2.491 Kč a poplatku za hotovostní režim ve výši 4.300 Kč, celkem tedy 18.561 Kč, a to v pravidelných 60 týdenních splátkách ve výši 310 Kč, přičemž poslední 60. splátka činila 271 Kč, když první splátka byla splatná 7. den od uzavření smlouvy a každá následující vždy do týdne. Dle smluvních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, se zákazník zavázal platit anonymizováno týdenní splátky včas a v souladu s podmínkami smlouvy. RPSN dle podmínek činila 90,99 %, úrok u této zápůjčky činil 28,63 %.
9. Dle přehledu splácení byla ze strany žalovaného celkem uhrazeno 10.800 Kč, a to v částce 7.320 Kč na první ze smluv a 3.480 Kč na mladší ze smluv. Hrazeno bylo v období od 17. 12. 2015, kdy byla uhrazena splátka ve výši 1.000 Kč do 17. 9. 2018, kdy byla uhrazena poslední splátka ve výši 200 Kč. Druhá splátka byla uhrazena dne 22. 1. 2016 ve výši 200 Kč, třetí splátka dne 29. 1. 2016 ve výši 400 Kč, čtvrtá splátka dne 12. 2. 2016 ve výši 300 Kč, další splátka dne 4. 3. 2016 ve výši 500 Kč, další splátka dne 24. 3. 2016 ve výši 400 Kč, další dne 1. 4. 2016 ve výši 200 Kč a dne 14. 4. 2016 při poskytnutí další půjčky ve výši 600 Kč.
10. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávek z postupitele na postupníka, a sice pohledávek ze smluv o zápůjčce specifikovaných v příloze č. 1 této smlouvy. Dle této přílohy zde byly uvedeny i pohledávky za žalovaným, které byly specifikovány číslem smlouvy, datem uzavření, jménem a příjmením a bydlištěm. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem věřitele ze dne 20. 1. 2020, odeslaným dne 14. 2. 2020 a zároveň byl vyzván k uhrazení částky 18.777 Kč bez příslušenství do 10 dnů od doručení oznámení. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 11. 5. 2020, která byla následujícího dne odeslána na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě.
11. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že na žalovaného byla dne datum rozhodnutí pod č. j. číslo jednací nařízena exekuce ve prospěch oprávněné příjmení střední školy na částku 893 Kč s příslušenstvím a náklady předcházejícího řízení, a to dle rozhodnutí zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Exekuce byla zastavena na návrh oprávněné dne datum. Další exekuce na majetek povinného ve prospěch oprávněné příjmení anonymizováno byla nařízena dne datum na částku 6.528 Kč s příslušenstvím, a to dle několika vykonatelných rozhodnutí oprávněné z roku 2011. Žalovaný však dlužil pojistné od června 2015 do konce roku 2015 a poté i následně, které mu bylo anonymizováno doúčtováno v roce 2019.
12. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Podle ustanovení § 2392 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
14. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, platného ke dni uzavření smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací i od spotřebitele a je-li to nezbytné nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se spotřebitelský úvěr sjednává, neplatná.
15. Podle ustanovení § 2993 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
16. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
17. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Soud se musel nejprve zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Z předložených listin vyplynulo, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy uzavřené v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byly řádně identifikovány a postoupení bylo oznámeno žalovanému. Soud má proto tedy aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.
19. Na základě předložených listin má soud dále za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčkách ve smyslu ustanovení § 2390 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který byl účinný v okamžiku uzavření smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému nejprve zápůjčku ve výši 6.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 11.016 Kč a poté částku 10.000 Kč, za kterou se žalovaný zavázal vrátit 18.561 Kč Smlouvy jsou současně smlouvami spotřebitelskými, podléhajícímu zákonu č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovatelům úvěru povinnost zkoumat, zda je úvěrovaný schopný úvěr řádně splácet, zda se nepředlužuje, čímž dochází k ochraně obou stran smlouvy. Nesplnění této povinnosti je pak stíháno sankcí absolutní neplatnosti.
20. Z provedeného dokazování sice vyplynulo, že se právní předchůdce žalobkyně pokusil zkoumat úvěruschopnost žalovaného, ale pouze v případě druhé smlouvy, když zákaznická karta k první smlouvě nebyla doložena, neboť se nepodařila dohledat. Dle názoru soudu však právní předchůdce žalobkyně zkoumal i u druhé smlouvy úvěruschopnost žalovaného nedostatečně, když si neověřil v centrální evidenci exekucí, že na žalovaného jsou vedeny hned 2 exekuce, o kterých však není žádná zmínka v zákaznické kartě. Ani další údaje zde uvedené neodpovídají skutečnosti, jak připustil sám žalovaný. Ostatně již ze samotné zákaznické karty vyplývá, že pokud by byla pravdivě vyplněná, tak žalovaný neměl žádný důvod si brát zápůjčku, když měsíčně mu zbývalo víc peněz, než kolik činila výše zápůjčky. Příjem žalovaného nebyl na druhou stranu jakkoliv ověřen, jak plyne ze zákaznické karty, stěží ověřitelná je výše nájemného, když žalovaný bydlel u rodičů a tudíž se na této úhradě podílel jen částečně. Skutečnost, že u první smlouvy hned v okamžiku vyplacení smlouvy v částce 6.000 Kč, bylo na první splátku uhrazeno 1.000 Kč, tedy 1/6 z celé zápůjčky, čímž v tomto rozsahu tato smlouva zcela postrádá smysl, jen dokresluje celou věc. S ohledem na výše uvedené soud proto dovodil, že právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumal nedostatečně, když nenahlédl do dostupných databází, kterými by zjistil faktický stav. Za této situace tak soudu nezbylo, než dovodit absolutní neplatnost předložené smlouvy o půjčce ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.
21. Proto soud nárok žalobkyně posoudil z pohledu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2993 občanského zákoníku, kdy účastníci jsou si povinni vrátit navzájem poskytnutá plnění. Bylo tak prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 6.000 Kč, na které zaplatil 7.320 Kč a tak nemusí již vrátit ničeho, a částka 10.000 Kč, na kterou bylo zaplaceno 3.480 Kč a má tak zaplatit 6.520 Kč, celkem tedy což je také částka, k jejímuž zaplacení byl žalovaný zavázán, jak plyne z výroku I. tohoto rozsudku. Tuto povinnost soud žalovanému stanovil včetně povinnosti platit úrok z prodlení v zákonné výši toliko částky 6.520 Kč, a to ode dne následující po postoupení pohledávky, když takto poskytnutou lhůtu soud považuje za dostatečnou a žalovaný byl teprve v rámci oznámení o postoupení pohledávky vyzván k zaplacení dlužné částky.
22. Ve zbývajících nárocích tak žalobě nemohlo být vyhověno s ohledem na neplatnost smluv a s ohledem na nároky mající právě původ v této předložených smlouvách. Tyto nároky jsou pak uvedeny ve výroku II. tohoto rozsudku.
23. O nákladech účastníků soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve větší míře se svou žalobou neúspěšná a žalovanému účelně vynaložené náklady nevznikly.
24. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalovanému bylo umožněno splácet dlužnou částku ve splátkách po 1.000 Kč, která je odpovídající jeho příjmům i výdajům. Splátky však byly sjednána pod ztrátou jejich výhody, proto nezaplacením i jediné splátky řádně a včas se znovu celý závazek stane jednorázově splatným.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).