Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 83/2022-53

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 12 800 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 800 Kč ve výši 11,75 % p.a. od 30. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném uhrazení částky 8 000 Kč, zákonného úroku z částky 9 925,01 Kč od 8. 1. 2022 do 29. 4. 2022 a zákonného úroku z částky 5 125,01 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.

III. Domáhal-li se žalobce po žalované zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 053,08 Kč, v této části se žaloba zamítá.

IV. Domáhal-li se žalobce po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 289,45 Kč, v této části se žaloba zamítá.

V. Domáhal li se žalobce po žalované zaplacení úroku ve výši 25,77 % ročně za částky 9 925,01 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 800 Kč ve výši 11,75 % p.a. od 30. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném uhrazení částky 8 000 Kč, zákonného úroku z částky 9 925,01 Kč od 8. 1. 2022 do 29. 4. 2022 a zákonného úroku z částky 5 125,01 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. III. Domáhal-li se žalobce po žalované zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 053,08 Kč, v této části se žaloba zamítá. IV. Domáhal-li se žalobce po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 289,45 Kč, v této části se žaloba zamítá. V. Domáhal li se žalobce po žalované zaplacení úroku ve výši 25,77 % ročně za částky 9 925,01 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. VII. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 19. 5. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 12 800 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 289,45 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 053,08 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % p. a. z částky 9 925,01 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroků ve výši 25,77 % p.a. z částky 9 925,01 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a nákladů řízení ve výši 2 252 Kč.

2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČ číslo, dne 8. 8. 2019 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr s úrokem v pevné výši 2 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne 1. 10. 2020.

3. Pohledávka za žalovaného byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne.

4. Za dobu trvání smluvního vztahu do okamžiku postoupení žalovaný uhradil částku 5 200 Kč, kdy poslední splátka byla uhrazena dne 23. 1. 2020. Od postoupení nebylo hrazeno ničeho.

5. Na výzvu soudu žalobkyně dne 21. 6. 2022 (č.l. 36-37) svou žalobu doplnila tak, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, a to výplatní pásky, pracovní smlouvy a nájemní smlouvy. Z karty zákazníka ze dne 7. 8. 2019 se podává, že žalovaný měl být zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako pomocný kuchař ve společnosti právnická osoba s měsíčním příjmem 12 546 Kč a žít formou spolubydlení. Žalobkyně přiložila kopii pracovní smlouvy, výplatních lístků, smlouvy o pronájmu bytu. Původní věřitelka dospěla po ověření předložených dokladů a tvrzení žalovaného k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostačující.

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ust. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. ). Žaloba i výzva k vyjádření byly zaslány žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise.

7. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

8. právnická osoba, IČO, a žalovaný dne 8. 8. 2019 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 10 000 Kč (č.l. 15-16). Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr spolu s úrokem z půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč uhradit v 60 týdenních splátkách počínaje dnem 15. 8. 2019, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne 1. 10. 2020. Za celou dobu smluvního vztahu uhradil žalovaný 5 200 Kč, kdy poslední platba byla provedena dne 23. 1. 2020. Od postoupení pohledávky neuhradil ničeho.

9. právnická osoba, postoupila pohledávky za žalovaného, která je předmětem tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 na žalobkyni, o čemuž byl žalovaný dopisem ze dne 3. 2. 2022 (č.l. 24-25) uvědoměn.

10. Předžalobní výzva byla na adresu žalovanému odeslána dne 14. 4. 2022 doporučeně (č.l. 26-28).

11. Z karty zákazníka (č.l. 17-18) bylo zjištěno, že žalovaný v době uzavření smlouvy byl svobodný, bydlel jako spolubydlící od číslo na základě doložené nájemní smlouvy (č.l. 40-41). Žil s partnerkou a dvěma nezaopatřenými dětmi. Byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu určitou, k čemuž byly doloženy výplatní pásky a pracovní smlouva (č.l. 38-39). Jeho měsíční příjmy činily 10 546 Kč ze mzdy a 2 000 Kč další příjmy. Celkem příjmy 12 546 Kč. Výdaje na bydlení činily 6 500 Kč, osobní výdaje 4 500 Kč, celkové výdaje tedy celkem 11 000 a použitelný příjem činil 1 540 Kč. Z tohoto měl hradit 1 200 Kč měsíčně (tedy 300 Kč týdně po dobu 60 týdnů).

12. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce náležitě zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Na výzvu soudu žalobkyně sdělila pouze zcela obecně, že původní věřitelka ověřovala příjmy a výdaje žalovaného na základě jeho tvrzení, k čemuž doložil výplatní pásky, pracovní smlouvu a smlouvu o nájmu. Nedoložil však, že by byl žalovaný lustrován v jakékoli evidencích dlužníků (např. příjmení, NRKI apod.), či byly řádně zjišťovány další závazky žalovaného (například exekuční řízení či vymáhání, atp.).

13. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

14. Původní věřitelka poskytla žalovanému dne 8. 8. 2019 v hotovosti úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách 300 Kč. Za celou dobu smluvního vztahu uhradil žalovaný 5 200 Kč. Pohledávka za žalovaného byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek. Žalobce však ani v jednom případě neprokázal, že by původní věřitelka zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet.

15. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení , , a rovněž dle zákona č. 145/2020 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.

16. Podle , (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Podle , o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

20. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.

21. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

22. Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zabývala otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka řádně neověřovala příjmy a výdaje žalovaného, ani se blíže nezabývala jeho osobními a majetkovými poměry, resp. pokud tak činila, nemůže to nijak doložit.

23. Soud má tedy v dané věci za to, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala důsledně dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru a neposoudila dostatečně úvěruschopnost žalovaného, resp. poskytla žalovanému úvěr, ačkoliv objektivně měla mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného, jehož použitelný příjem měl být 1 540 Kč, čehož měl hradit 1 200 Kč měsíčně, když žil v domácnosti (nájmu) s partnerkou a dvěma nezaopatřenými dětmi, úvěr splácet. Soud proto pokládá smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovaným za neplatnou dle zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

24. Původní věřitelka tedy na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, na které žalovaný částečně hradil. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle , a žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, stran uhrazených částek. Je třeba připomenout, že žalovaný má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši dluh splatil. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částky uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a to z titulu bezdůvodného obohacení.

25. Soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších poplatků, neboť tyto nemohly být v neplatné smlouvě platně sjednány.

26. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení . Soud nemohl vycházet ze splatnosti zápůjčky sjednané v neplatné smlouvě o zápůjčce. Ve smyslu byla žalovaný povinen splnit dluh (vrátit jistinu zápůjčky) na žádost věřitele, a to bez zbytečného odkladu od doručení výzvy. Výzva k plnění č.l. 26-27 byla žalovanému odeslána doporučeně dne 19. 4. 2022 (č.l. 28). Žalovaný byl vyzván, aby dluh uhradil do 29. 4. 2022. Pokud žalovaný v uvedené lhůtě dluh neuhradil, ocitl se v prodlení s úhradou dluhu a od tohoto data náleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené

27. Žalovanému, byť ve sporu převážně úspěšnému, náklady řízení nevznikly, a proto soud postupoval v souladu s ustanovením a žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal.

28. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení , kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.

29. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení bez příslušenství), dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč. Je tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to v kolcích nebo na účet soudu číslo – číslo, variabilní symbol.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.