Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 75/2022-27
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 24 272 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje co do částky 4 272 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 272 Kč od 22. 10. 2020 do 16. 4. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 272 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 27. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 4. 2021 do 26. 4. 2021, se zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 425,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje co do částky 4 272 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 272 Kč od 22. 10. 2020 do 16. 4. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 272 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 27. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 4. 2021 do 26. 4. 2021, se zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 425,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 24 272 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 272 Kč od 22. 10. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 8. 4. 2021 mezi žalobkyní jako postupníkem a společností právnická osoba (IČO; dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) jako postupitelem, která pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 od původního věřitele, společnosti právnická osoba (IČO, dále jen„ původní věřitel“). Žalobkyně je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je investování do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů; původní věřitel je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru; žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti, následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaný potvrdil, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetl a s jejím obsahem souhlasí, čímž odsouhlasil předsmluvní podmínky původního věřitele. Po uvedení rekapitulace přihlašovacích údajů se žalovaný zavázal odeslat prostřednictvím webových stránek původního věřitele částku ve výši 1 Kč jako registrační poplatek. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami, bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaný doplnil zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet, a trvalé bydliště. Žalovaný těmito kroky (doplněním údajů a zasláním registračního poplatku) uzavřel s původním věřitelem dne 19. 9. 2020 smlouvu o úvěru č. 799820017, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému úvěr v původní výši 8 000 Kč, a to dne 19. 9. 2020 bezhotovostním převodem pod VS 4450050 na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet, který je totožný s účtem, z něhož byla převedena platba registračního poplatku ve výši 1 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši jistiny 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 21. 10. 2020. Žalovaný načerpaný úvěr do data splatnosti nesplatil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný se smlouvou zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 272 Kč. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně odeslané dne 14. 4. 2021.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Podáním ze dne 6. 5. 2022, které soud podle jeho obsahu posoudil jako částečné zpětvzetí žaloby, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 4 272 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 272 Kč od 22. 10. 2020 do 16. 4. 2021 a co do co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 272 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení. Nadále pak žalobkyně požadovala z titulu bezdůvodného obohacení uhrazení jistiny ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení, když dne 14. 4. 2021 byla žalovanému odeslána výzva k úhradě před podáním žaloby, v níž mu byla stanovena lhůta k plnění 3 dny.
4. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud výrokem I. rozsudku řízení v části týkající se zaplacení částky 4 272 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 272 Kč od 22. 10. 2020 do 16. 4. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 272 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení zastavil v souladu s § 96 odst. 2 věty první a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř. “), přičemž s ohledem na to, že k částečnému zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání, nebyl vyžadován souhlas žalovaného.
5. Soud ve věci výzvou ze dne 20. 4. 2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 5. 5. 2022. Žalovaný na výzvu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.
6. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými a navrženými žalobkyní, a to označenými jako:
-) smlouva o úvěru č. 799820017 ze dne 19. 9. 2020, z níž soud zjistil, že jako smluvní strany jsou označeni původní věřitel a žalovaný a jejím předmětem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému za stanovených podmínek peněžní prostředky v úhrnné výši jistiny úvěru 8 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet a závazek žalovaného úvěr původnímu věřiteli splatit a zaplatit původnímu věřiteli veškeré přirostlé úroky a další platby, a to vše ke dni splatnosti 21. 10. 2020;
-) smlouva o úvěru č. 799820017 ze dne 24. 9. 2020, z níž soud zjistil, že jako smluvní strany jsou označeni původní věřitel a žalovaný a jejím předmětem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému za stanovených podmínek peněžní prostředky v úhrnné výši jistiny úvěru 20 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet a závazek žalovaného úvěr původnímu věřiteli splatit a zaplatit původnímu věřiteli veškeré přirostlé úroky (úroková sazba ve výši 259,88 % ročně odpovídá úroku v celkové výši 4 272 Kč) a další platby, a to vše ke dni splatnosti 21. 10. 2020;
-) výpis z účtu původního věřitele č. bankovní účet za období 21. 4. 2016, z níž soud zjistil, že dne 21. 4. 2016 byla na uvedený účet zaslána z účtu žalovaného č. bankovní účet částka 1 Kč;
-) výpis z účtu číslo za období 19. 9. 2020 – 21. 9. 2020, z níž soud zjistil, že dne 21. 9. 2020 byla z uvedeného účtu zaslána na účet č. bankovní účet částka 8 000 Kč;
-) výpis z účtu číslo za období 24. 9. 2020, z níž soud zjistil, že dne 24. 9. 2020 byla z uvedeného účtu zaslána na účet č. bankovní účet částka 12 000 Kč;
-) smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 včetně příloh, z níž soud zjistil, že původní věřitel postoupil na právní předchůdkyni žalobkyně pohledávku za žalovaným v celkové výši 27 202 Kč;
-) smlouva o postoupení pohledávek ze dne 8. 4. 2021 včetně přílohy, z níž soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným ve výši jistiny 20 000 Kč ze smlouvy č. 799820017;
-) oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 4. 2021 včetně plné moci, z nichž soud zjistil, že původní věřitel zastoupený právní předchůdkyní žalobkyně oznámil žalovanému, že dne 29. 3. 2021 uzavřel smlouvu o postoupení pohledávek s právní předchůdkyní žalobkyně, na jejímž základě došlo i k postoupení pohledávky za žalovaným ve výši 27 202 Kč (jistina + poplatky + penále + úroky);
-) oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 4. 2021, z níž soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že dne 8. 4. 2021 uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek s žalobkyní, na jejímž základě došlo i k postoupení pohledávky za žalovaným ve výši 27 202 Kč (jistina + poplatky + penále + úroky);
-) výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 4. 2021 včetně podacího lístku ze dne 14. 4. 2021, z nichž soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím právního zástupce žalovaného k úhradě dluhu ve výši 27 202 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené s původním věřitelem dne 19. 9. 2020, a to do tří dnů s tím, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na právní předchůdkyni žalobkyně a tato ji dále postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 4. 2021 na žalobkyni;
-) informace společnosti právnická osoba ze dne 16. 5. 2022, z níž bylo zjištěno, že vlastníkem a jediným disponentem běžného účtu č. bankovní účet je žalovaný, přičemž z přiloženého výpisu z uvedeného účtu za období září 2020 bylo zjištěno, že na předmětný účet byla dne 21. 9. 2020 připsána částka 8 000 Kč a dne 24. 9. 2020 částka 12 000 Kč, a to v obou případech z účtu žalobkyně číslo.
7. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Původní věřitel poukázal na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet dne 21. 9. 2020 částku 8 000 Kč a dne 24. 9. 2020 částku 12 000 Kč. Jak plyne ze samotných skutkových tvrzení žalobkyně, žalovaný nevrátil z poukázané částky celkem ve výši 20 000 Kč ničeho. Dne 29. 3. 2021 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky původního věřitele za žalovaným v celkové výši 27 202 Kč (včetně příslušenství) původním věřitelem na právní předchůdkyni žalobkyně; toto postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 4. 2021. Dále byla dne 8. 4. 2021 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným ve výši jistiny 20 000 Kč právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni; i o tomto postoupení pohledávky byl žalovaný informován oznámením ze dne 14. 4. 2021. Dne 14. 4. 2021 žalobkyně zaslala prostřednictvím právního zástupce žalovanému výzvu k úhradě před podáním žaloby, v níž konstatovala dvojí postoupení pohledávky za žalovaným a žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši 27 202 Kč do tří dnů.
8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Původní věřitel uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 29. 3. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. o. z., na jejímž základě byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena právní předchůdkyni žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně následně dne 8. 4. 2021 uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní, jíž byla předmětná pohledávka za žalovaným ve smyslu § 1879 a násl. o. z. postoupena na žalobkyni, pročež žalobkyně je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když obě popsaná postoupení pohledávky byla též oznámena žalovanému.
10. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou v rozsahu po jejím částečném zpětvzetí je důvodný pouze zčásti. Uzavření úvěrových smluv mezi původním věřitelem a žalovaným nebylo prokázáno, žalobkyně totiž sice předložila k důkazu smlouvu o úvěru včetně doplňku v podobě další smlouvy o úvěru, které měly být mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřeny, tyto listin y však neobsahovaly ani podpis některého z účastníků smlouvy, ani verifikační kód, přesnou časovou stopu uzavření či jiný obdobný údaj, a ani jinak pak nelze z předložených listin dovodit, že předmětné smlouvy daného obsahu skutečně mezi označenými smluvními stranami uzavřeny byly, byť třeba v jiné než písemné podobě. Pokud původní věřitel poukázal žalovanému na jeho bankovní účet dne 21. 9. 2020 částku 8 000 Kč a dne 24. 9. 2020 částku 12 000 Kč, aniž by mezi ním a žalovaným existoval prokazatelně tvrzený platný právní důvod takovéhoto jednání, nelze než dospět k závěru, že se žalovaný na úkor původního věřitele, resp. po dvojím postoupení pohledávky na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o 20 000 Kč a je povinen tento majetkový prospěch vydat.
11. K vydání bezdůvodného obohacení byl žalovaný žalobkyní vyzván doručením předžalobní výzvy ze dne 14. 4. 2021 podané na poště téhož dne. Z úřední činnosti soudu je známo, že zásilky podané na poště jsou doručeny adresátovi nejpozději třetí pracovní den po jejich odeslání, tedy v tomto konkrétním případě dne 19. 4. 2021 Lhůtu k plnění v délce 3 dnů, jak ji určila žalobkyně, považoval soud za nedostatečnou, přičemž jako přiměřenou lhůtu k plnění shledává lhůtu v délce 7 dnů (kterou je možno ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. považovat za lhůtu bez zbytečného odkladu); tato lhůta k plnění tak uplynula 26. 4. 2021 a ode dne následujícího, tedy od 27. 4. 2021, je žalovaný v prodlení a žalobkyni tak vůči němu vznikl ve smyslu § 1970 o. z. nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.
12. Nad rámec tohoto odůvodnění soud uvádí, že v případě, že by bylo prokázáno uzavření tvrzených úvěrových smluv, by soud považoval tyto za absolutně neplatné s odůvodněním, že původní věřitel nesplnil zákonnou povinnost zkoumat před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného, jelikož daný právní vztah by bylo nutno posoudit ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), když žalovanému jako spotřebiteli by byla původním věřitelem jako podnikatelem poskytnuta možnost čerpat peněžní částky ve formě úvěru ve smyslu § 2395 o. z., což znamená, že by se jednalo o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, jak jej vyžaduje § 86 a násl. ZoSÚ, pak nebylo žalobkyní ani tvrzeno, natož prokázáno, a to ani v žalobě samotné, ani ve vyjádření k výslovné výzvě soudu ze dne 6. 5. 2022.
13. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému poskytl původní věřitel celkem částku 20 000 Kč, kterou žalovaný původnímu věřiteli, právní předchůdkyni žalobkyně a ani žalobkyni, která je po dvojím postoupení pohledávky v současnosti jejím věřitelem, nevrátil, proto žalovaný dluží žalobkyni z titulu plnění poskytnutého bez právního důvodu uvedenou částku ve výši 20 000 Kč, tato částka představuje majetkový prospěch žalovaného na úkor žalobkyně a soud tak žalobě v této části vyhověl a výrokem II. zavázal žalovaného, aby žalobkyni částku 20 000 Kč uhradil, a to společně se zákonným úrokem z prodlení, když se žalovaný dostal dne 27. 4. 2020 do prodlení s jejím vrácením, jak je podrobně odůvodněno výše. Ve zbytku požadovaného příslušenství pak byla žaloba v rozsahu po jejím částečném zpětvzetí jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu výrokem III. zamítnuta.
14. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku vychází z § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.
15. Výrok IV. o nákladech řízení pak má oporu v § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady, a dále v § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci žalobkyně zavinila zastavení řízení, když vzala žalobu bez odůvodnění částečně zpět, a v rozsahu po částečném zpětvzetí pak měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, které soud v souladu s judikaturou zohlednil a kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku na částku 1 993,56 Kč, takže celková přiznaná částka k tomuto datu činila 21 993,56 Kč. Tento její úspěch však představuje jen 79,4 % ze 100 % (tj. z celkového předmětu řízení kapitalizovaného včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku na částku 27 716,23 Kč). Naopak neúspěch žalobkyně představuje částka 4 272 Kč a kapitalizované příslušenství ve výši 1 405,46 Kč, ohledně čehož bylo řízení zastaveno, jakož i kapitalizované příslušenství ve výši 45,21 Kč, které bylo rozsudkem zamítnuto, kdy procesní neúspěch žalobkyně tak činí 20,6 %. Čistý úspěch žalobkyně (po odečtení neúspěchu od úspěchu) tak činí 58,8 % a žalobkyni proto vzniklo právo na náhradu 58,8 % jí účelně vynaložených nákladů řízení.
16. Celkové náklady činí při 100 % úspěchu 2 424 Kč, částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 972 Kč a nákladů právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. , jenž jsou tvořené částkou 900 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyni jejím právním zástupcem účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu předžalobní výzvy a sepisu žaloby po 300 Kč, dále částkou 300 Kč jako tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 252 Kč. Pro úplnost soud dodává, že za úkon právní služby spočívající v částečném zpětvzetí žaloby soud odměnu nepřiznal, když tento úkon byl učiněn čistě dle uvážení žalobkyně bez odůvodnění. Protože žalobkyni vzniklo právo pouze na 58,8 % účelně vynaložených nákladů, byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 425,30 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku a k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.