Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 97/2019-195

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 68 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 68 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 30. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 53 952 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. O náhradě nákladů řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 68 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 30. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 53 952 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. O náhradě nákladů řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.</b>

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala zpočátku zaplacení částky 102 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou dne datum uzavřela pojistnou smlouvu číslo s počátkem pojištění datum, bylo sjednáno rovněž i pojistné plnění pro případ pracovní neschopnosti. U žalobkyně se na konci srpna 2016 začaly objevovat zdravotní potíže a lékařka rozhodla o dočasné pracovní neschopnosti od 14. 9. 2016. Žalobkyně se obrátila na žalovanou dne 8. 4. 2018 (správně 8.4.2017) s hlášením pojistné události a nároky na denní odškodné při pracovní neschopnosti. Z hlášení pracovní neschopnosti, ve kterém byla lékařem uvedena diagnóza R 53, je rovněž patrné, že žalobkyně pravidelně docházela na kontroly a pracovní neschopnost žalobkyně v době hlášení pojistné události stále trvala. Žalovaná vyplacení pojistného plnění odmítla s odůvodněním, že žalobkyni byla ode dne 16. 12. 2016 stanovená diagnóza F 419 – generalizovaná úzkostná porucha, které je dle čl. 9 odst. 1 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění denního odškodného v případě pracovní neschopnosti PN0115 vyloučena z pojistného plnění. Žalovaná vyplatila žalobkyni pojistné plnění pouze za období od 14. 9. 2016 do 12. 12. 2016 (správně 15.12.2016), a to po odečtení smluvně sjednané karenční doby ve výši 16 250 Kč. Žalobkyně se proti zamítavému stanovisku žalované odvolala, vysvětlila situaci, uvedla, že ve všech hlášeních pracovní neschopnosti byla lékařem uvedena diagnóza správná R 53, diagnóza F 419 byla uvedena chybně. Žalobkyni byla dne 14. 11. 2014 přiznána invalidita III. stupně s diagnózou R 53. Hlášení o invaliditě a rozhodnutí ČSSZ doručila žalobkyně žalované, která poté ukončila riziko připojištění pro případ nemocí, neboť nebyla splněna čekací doba v délce 24 měsíců pro vznik nároku na pojistné plnění z invalidity. Žalobkyně je toho názoru, že chyba v diagnóze by neměla způsobit odmítnutí výplaty pojistného plnění, zvláště potom, když uvedené žalobkyně vysvětlila a doložila příslušnou zdravotní dokumentaci. Pro krácení výplaty pojistného plnění není důvod a jednalo se o pochybení třetí strany. Žalovaná neplnila ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že žalobu neuznává, potvrdila, že byla uzavřena dne datum s žalobkyní pojistná smlouva anonymizována čtyři slova číslo s počátkem pojištění datum a že v rámci pojistné smlouvy bylo uzavřeno i pojištění denního odškodného v případě pracovní neschopnosti s pojistnou částku 250 Kč na den od 29. dne pracovní neschopnosti nezpětně. Nedílnou součástí pojistné smlouvy je soubor pojistných podmínek, jehož součástí jsou i Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění denního odškodného v případě pracovní neschopnosti PN0115. Žalobkyně oznámila žalované škodnou událost z důvodu pracovní neschopnosti a uplatnila nárok na denní odškodné při pracovní neschopnosti a žalovaná ji zaregistrovala pod číslo. Žalovaná po zjištění důvodu vzniku pracovní neschopnosti žalobkyně odmítla poskytnout pojistné plnění s odkazem na čl. 9 - výluky z pojištění odst. 1 písm. l) VPP, podle kterého pojistitel neposkytne pojistné plnění v případě pracovní neschopnosti, ke které došlo v souvislosti s psychickou poruchou (diagnóza F 00 - F 99 dle mezinárodní klasifikace). Výluka z pojištění byla uplatněna na základě skutečnosti, že dle II. dílu potvrzení o pracovní neschopnosti byla pracovní neschopnost žalobkyně vystavena pro diagnózu F 419 – úzkostná porucha NS. Tuto skutečnost žalovaná žalobkyni oznámila dopisem z datum. Na základě nesouhlasu žalobkyně si žalovaná vyžádala její zdravotní dokumentaci od její ošetřující lékařky, po předložení zdravotní dokumentace ošetřující lékařkou poskytla žalobkyni pojistné plnění ve výši 16 250 Kč, což žalobkyni sdělila dopisem z datum a datum. Žalovaná poskytla pojistné plnění za dobu trvání pracovní neschopnosti žalobkyně s diagnózou R 53 (dle mezinárodní klasifikace nemocí MKN 10 – nevolnost a únava) potvrzenou anonymizováno jméno příjmení od 14. 9. 2016 do 15. 12. 2016 v lékařské zprávě. V této lékařské zprávě je pro období od 16. 12. 2016 po provedených neurologických vyšetřeních uvedena diagnóza generalizovaná úzkostná porucha F 419 a později F 411, která je z pojistného plnění vyloučena. Pojistné plnění tedy bylo vyplaceno za 65 dnů, neboť byla v souladu s podmínkami pojistné smlouvy odečtena karenční doba 28 dnů. Žalovaná si od žalobkyně vyžádala posudek o invaliditě ČSSZ, hlavní diagnózou žalobkyně dle posudku o invaliditě je neurastenický syndrom při chronickém únavového syndromu, přičemž stav žalobkyně je posouzen jako stadium zvláště těžkého postižení při souběhu více psychiatrických diagnóz při neurastenickém syndromu, organická kognitivní porucha, úzkostně depresivní syndrom. Neurastenický syndrom je označen v mezinárodní klasifikaci jako diagnóza F 48, tedy jde opět o psychickou poruchou, přičemž u žalobkyně byly shledány i další psychiatrické diagnózy. Pokud jde o výši částky uvedené v žalobě, žalované není známo, jak k této částce žalobkyně dospěla a tedy sporuje i výši částky.

3. V replice na to žalobkyně uvedla, že vždy jako hlavní diagnóza v potvrzeních pracovní neschopnosti byla vedena diagnóza R 53 – nevolnost a únava, kde podle pojistných podmínek žalované je vypláceno pojistné plnění z titulu denního odškodného dle pojistné smlouvy ve výši 250 Kč za den pracovní neschopnosti. Diagnóza se nezměnila po celou dobu trvání pracovní neschopnosti, tj. od 14. 9. 2016 do 29. 1. 2018. Tvrzení žalované, že ze zdravotní dokumentace žalobkyně vyplývá, že již od 16. 12. 2016 se léčila s diagnózou F 419 potažmo F 411, je chybné, hlavní diagnózou po celou dobu trvání pracovní neschopnosti byla diagnóza R 53. U tohoto typu diagnóz není vyloučen souběh více diagnóz, ale vždy jedna převažuje a je považována za hlavní. Hlavní diagnózu určuje praktický lékař na základě pravidelných kontrol. V případě žalobkyně byla hlavní diagnóza R 53 určena její praktickou lékařkou na základě pravidelných kontrol, na které se žalobkyně dostavovala. Je pravdou, že podle posudku ČSSZ je hlavní diagnóza určená jako„ neurastenický syndrom při chronickém únavovém syndromu“, již ze samotného gramatického výkladu lze dovodit, že hlavní diagnózou je chronický únavový syndrom a doprovodným jevem, jak často při tomto onemocnění bývá, je neurastenický syndrom. Částka 102 500 Kč byla vypočtena za dobu pracovní neschopnosti žalobkyně, za které neobdržela pojistné plnění, tj. od 16. 12. 2016 do 29. 1. 2018 při výši denního odškodného 250 Kč a jedná se o 400 dnů.

4. V replice na to žalovaná uvedla, že podle čl. 8 odst. 4 VPP vyplatí pojistitel z jedné pojistné události pojistné plnění nejvýše za 365 dnů ponížených o karenční dobu. Pokud by nešlo o výluku, celkový nárok žalobkyně by vznikl za 337 dní, tedy 365 dní - 28 dní karenční doby, tedy za období od 13. 10. 2016 do 14. 9. 2017, což činí částku 84 250 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni již poskytla pojistné plnění ve výši 16 250 Kč, žalobkyně by maximálně mohla požadovat plnění ve výši 68 000 Kč. Nad rámec žalovaná uvádí, že jí není známo, z čeho žalobkyně vychází, když považuje za ukončení pracovní neschopnosti datum 29. 1. 2018, když dle posudku OSSZ o invaliditě je jako den vzniku invalidity stanoveno datum 14. 11. 2017 a tedy k tomuto datu musela být pracovní neschopnost žalobkyně ukončena. Dále žalovaná setrvala na o své argumentaci ohledně výluky.

5. Podáním došlým soudu datum, doplněným o podání došlé soudu datum a datum, žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 34 500 Kč s příslušenstvím. Usnesením č. j.  - 68 z 29. 5. 2020 bylo řízení co do částky 34 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení zastaveno, právní moc datum. Předmětem řízení pak žalobkyně učinila toliko částku 68 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od datum o zaplacení a náhradu nákladů řízení. Ohledně počátku prodlení žalované žalobkyně sdělila, že ke dni datum byla pracovní neschopnost žalobkyně ukončena a tedy tento den se pohledávka žalobkyně na pojistné plnění z denního odškodného pracovní neschopnosti vůči žalované stala splatnou.

6. Žalovaná dále uvedla, že podle posudku OSSZ o invaliditě jako den vzniku invalidity je uvedeno datum 14. 11. 2017, což by znamenalo, že k tomuto dni musela skončit pracovní neschopnost, protože tato by neměla být paralelně se vznikem invalidity. Splatnost pojistného plnění nemohla nastat k ukončení pracovní neschopnosti, nárok musí být uplatněn, musí být provedeno šetření do třech měsíců, splatnosti je 15 dnů od ukončení šetření, tolik k úrokům z prodlení. Jde o to, o jakou diagnózu se v posuzovaném případě jedná, o jaké onemocnění, neboť nejdříve se mělo jednat o únavový syndrom, pak to byla záležitost psychická, je potřeba postavit toto najisto.

7. Soud zjistil tento skutkový stav. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum pojistnou smlouvu anonymizována čtyři slova číslo s počátkem pojištění datum, v rámci této smlouvy bylo uzavřeno i pojištění denního odškodného v případě pracovní neschopnosti s pojistnou částku 250 Kč na den od 29. dne pracovní neschopnosti nezpětně, jejíž nedílnou součástí jsou i Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění denního odškodného v případě pracovní neschopnosti PN0115. V čl. 8 bod 4. VPP je uvedeno, že z jedné pojistné události vyplatí pojistitel pojistné plnění nejvýše za 365 dnů ponížených o karenční dobu. V čl. 9 bod 1. písm. f) je uvedena výluka v případě pracovní neschopnosti, ke které došlo v souvislosti s psychickou poruchou (diagnóza F00 až F99 podle mezinárodní klasifikace). Uvedené soud zjistil z pojistné smlouvy, pojistky, VPP PN0115.

8. Žalobkyně žalované ohlásila dne datum pracovní neschopnost, doloženou lékařskými zprávami a vyzvala ji k plnění. Žalovaná zpočátku odmítla poskytnout pojistné plnění s odkazem na výluku z pojištění, později, po seznámení se zdravotní dokumentací žalobkyně, jej vyplatila ve výši 16 250 Kč za dobu trvání pracovní neschopnosti s dg. R 53 od 14.9.2016 do 15.12.2016 po odečtení karenční doby 28 dnů. I přes nesouhlas a odvolání žalobkyně setrvala na svém odmítavém stanovisku s odkazem na výluku z pojištění ohledně pracovní neschopnosti od 16.12.2016 dále. Z posudku o invaliditě byl zjištěn vznik invalidity III. stupně od 14.11.2017, což žalované dne 12.3.2018 žalobkyně oznámila. Uvedené soud zjistil z hlášení pracovní neschopnosti, výplatního dopisu žalované ze dne 13.6.2017, odvolání a žádosti o vysvětlení žalobkyně, sdělovacích dopisů žalované, lékařského nálezu anonymizováno příjmení, zdravotních záznamů žalobkyně, z posudku o invaliditě žalobkyně, hlášení invalidity.

9. Shora popsané skutečnosti nebyly mezi stranami sporné. Spornou zůstala otázka, z důvodu jakého onemocnění byla vystavena pracovní neschopnost žalobkyně a pro jaké onemocnění tato dále v období od 16.12.2016 do 14.9.2017 trvala.

10. Soud ve věci k posouzení odborné otázky, z důvodu jaké nemoci byla vystavena pracovní neschopnost žalobkyně a pro jaké onemocnění tato dále trvala, ustanovil znalkyni celé jméno znalkyně. Ze závěrů znaleckého posudku podrobně rozebraného při jednání datum bylo zjištěno, že z dokumentace žalobkyně není jednoznačně zjevné, jaká diagnóza byla v jakou dobu uváděná v hlášení pracovní neschopnost jako hlavní, zdravotnická dokumentace není v tomto smyslu dostatečně obsažná, diagnózy se opakovaně mění, v období od 14. 9. 2016 se jedná o diagnózy R 53, F 41.9, F 41.1, F 48.0. Pracovní neschopnost zahájená 14. 9. 2016 praktickou lékařkou pak byla předána dne 17. 3. 2017 anonymizováno obec, která uvádí, že žalobkyně byla léčena pro dvě základní diagnózy, a to chronický únavový syndrom – R 53 a generalizovaná úzkostná porucha – F 41.1, přičemž v době, kdy žalobkyni převzala do vedení pracovní neschopnosti, v diagnóze R 53 pokračovala, psychiatrická diagnóza byla změněna na F 48.0, hlavní diagnóza zůstala R 53. Neurastenický syndrom není samotná diagnóza a není kódován ani jako F 419 ani jako F 411, obecně je syndromem označován soubor příznaků, který charakterizuje určitou nemoc nebo poruchu, může být doprovodným jevem chronického únavového syndromu a nelze vyloučit, že může být způsoben chronickým únavovým syndromem. Ohledně hlavní diagnózy znalkyně opětovně odkázala na lékařskou zprávu ambulantního psychiatra anonymizováno obec z datum, která uvádí, že pracovní neschopnost od praktické lékařky byla převzata 17. 3. a že žalobkyně byla léčena pro dvě základní diagnózy, a to chronický únavový syndrom – R 53 a generalizovaná úzkostná porucha F 41.1, přičemž v době, kdy klientku převzala do vedení pracovní neschopnosti, v diagnóze R 53 pokračovala, její diagnóza byla změněna na F 48.0, hlavní diagnóza zůstala R 53 a dále ze sdělení stejné lékařky ze datum, ve kterém uvádí, že je žalobkyně z psychiatrického hlediska léčena pro stanovenou diagnózu generalizovaná úzkostná porucha a souběžně se léčí i s diagnózou R 53 chronický únavový syndrom. Jedná se o dvě samostatné diagnózy, jejichž souběh je možný. Diagnostika chronického únavového syndromu nepatří do kompetencí psychiatra, nejedná se o psychiatrickou diagnózu, podle dokumentace je žalobkyně i nadále diagnosticky vedena jako chronický únavový syndrom a generalizovaná úzkostná porucha. Výlučně neurastenickým syndromem žalobkyně netrpí. Z dokumentace není jasné, která diagnóza v jakou dobu byla uváděná v hlášení pracovní neschopnost jako hlavní. Diagnózy se v dokumentaci opakovaně mění. V dokumentaci praktické lékařky od 14. 9. 2016 je uvedena diagnóza R 53, od 6. 12. 2016 se v dokumentaci praktické lékařky objevuje diagnóza F 41.9, což je označení pro úzkostnou poruchu blíže neurčenou, diagnóza generalizovaná úzkostná porucha se v dokumentaci praktické lékařky objevuje v záznamech od 14. 3. 2017, od 18. 7. 2017 do 27. 7. 2017 je opět uvedena diagnóza R 53, v zápise z 1. 12. 2017 je uvedena diagnóza R 10.4 (jiná neurčená břišní bolest). V době od 25. 10. 2016 do 15. 12. 2016 byla žalobkyně hospitalizovaná v Psychiatrické nemocnici obec a byla propuštěna s psychiatrickou diagnózou F 41.1, tedy generalizovaná úzkostná porucha. V ambulanci psychiatra je žalobkyně od 9. 1. 2017 do 31. 3. 2017 vedená s diagnózou F 41. 1, od 7. 4. 2017 pak s diagnózu F 48.0, od 30. 8. 2017 se objevuje diagnóza F 41.1. Znalkyně při jednání uvedla, že dokumentace je natolik nedostatečně vedená, že pro ni jako pro znalce psychiatra bylo v podstatě nemožné určit, která diagnóza byla hlavní. Byla vedena se dvěma hlavními diagnózami. Podle znalkyně v období od 16. 12. 2016 byla přítomna diagnóza R 53, neboť nikde nebylo uvedeno, že by tato diagnóza byla vyloučena a objevuje se i nadále. K dispozici znalkyně měla kopie celé zdravotnické dokumentace jak od praktické lékařky, tak i od psychiatričky anonymizováno obec„ R-ková“ diagnóza není psychiatrická diagnóza Psychiatr může léčit symptomy pacienta, dá mu nějakou diagnózu, kterou uvádí na konci vyšetření, v psychiatrii k léčbě však není potřeba mít jasně stanovenou diagnózu, která by jasně naplňovala všechna diagnostická kritéria. Žalobkyni byla předepisována běžná antidepresiva.

11. Podle ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

12. S ohledem na závěry znaleckého posudku soud uzavřel, že žalobkyně prokázala svůj nárok na pojistné plnění ve výši 250 Kč denně i za dobu od 16.12.2016 do 14.9.2017 v celkové výši 68 000 Kč. V uvedeném období trvala pracovní neschopnost žalobkyně nejen pro diagnózy F zahrnující psychické poruchy (ať již F 41.1 nebo F 48.0 nebo F 41.9), ale pokračovala i pro dg. R 53, která byla přítomna od samého počátku pracovní neschopnosti, tedy od 14.9.2016. Je zřejmé, že žalovanou uplatněná výluka z pojištění odůvodněná v dokumentaci uváděnou dg. F není po právu, když vedle této diagnózy byla přítomna i dg. R 53, tedy chronický únavový syndrom a souběh obou diagnóz byl možný a tato není ve výlukách obsažena. Žalobě proto bylo zcela vyhověno, a to i ohledně požadovaného úroku z prodlení (již dne datum žalobkyně uplatnila nárok u žalované) dle ust. o.z. ve výši dle ust.

13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. , neboť žalobkyně měla ve věci úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 53 952 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 100 Kč, odměnou za 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby, vyjádření ve věci samé z datum, datum, datum, datum, datum, účast na jednání soudu dne datum a datum) po 3 820 Kč dle , a , náhradou hotových výdajů advokáta za uvedených 10 úkonů právní služby po 300 Kč dle a 21 % DPH dle ve výši 8 652 Kč. Jako úkon nebylo přiznáno podání ze dne datum, neboť se jednalo pouze o specifikaci částečného zpětvzetí žaloby, nadto zcela nedostačující pro účely částečného zastavení řízení. K tarifní hodnotě pro výpočet sazby mimosoudní odměny soud konstatuje, že pro celé řízení vycházel z částky 68 000 Kč, neboť částečné zpětvzetí žalobkyně co do částky 34 500 Kč s příslušenstvím je procesním zaviněním žalobkyně, když návrh co do této částky nebyl podán důvodně s ohledem na znění pojistné smlouvy a VPP, jejichž obsah byl žalobkyni od počátku znám.

14. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.