Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 133/2022-92

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 49 345,27 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 32 462,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 5. 7. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 16 882,77 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 43 691,84 Kč od 30. 3. 2022 do 4. 7. 2022, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 229,34 Kč od 5. 7. 2022 do zaplacení, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 773,63 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 301 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 32 462,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 5. 7. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 16 882,77 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 43 691,84 Kč od 30. 3. 2022 do 4. 7. 2022, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 229,34 Kč od 5. 7. 2022 do zaplacení, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 773,63 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 301 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 4. 2022 se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky 49 345,27 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru Expres půjčka číslo na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách skládajících se z platby na jistinu a úrok ve výši 1 057,52 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena v čl. II odst. 5 Smlouvy o úvěru a RPSN bylo ujednáno ve výši specifikované v čl. II odst. 6 Smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek, žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 20. 9. 2021. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 43 691,84 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 2 773,63 Kč, smluvních poplatků ve výši 525 Kč a 900 Kč, úroku z prodlení z částky dlužné jistiny kapitalizovaného ke dni 29. 3. 2022 ve výši 1 331,76 Kč, úroku z prodlení z částky dlužného obchodního úroku kapitalizovaného ke dni 29. 3. 2022 ve výši 123,04 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 43 691,84 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 773,63 Kč od 30. 6. 2022 do zaplacení. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, kdy žalovaná svou povinnost nesplnila a dlužná částka nebyla dosud uhrazena.

2. V podání ze dne 22. 6. 2022 žalobkyně na výzvu soudu zevrubně uvedla, že při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovanou. Dále žalobkyně prověřovala informace o žalované v interních a externích databázích, SOLUS, bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi Ministerstva vnitra ČR. Žalobkyně zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Příjem žalované byl porovnáván s výdaji odhadnutými na základě historických dat ČSÚ. Žádost o úvěr ze dne datum žalobkyně hodnotila individuálně. Žalovaná uvedla čistý měsíční příjem 16 111 Kč (příjem ověřen výpisem z běžného účtu) a celkový čistý měsíční příjem domácnosti 50 000 Kč. Příjem žalované byl porovnáván s jeho výdaji odhadnutými na základě historických dat z ČSÚ. Z interních zdrojů žalobkyně zjistila, že v době podání žádosti měla žalovaná vůči ní závazky s měsíční splátkou 1 057,52 Kč. Z externích zdrojů bylo zjištěno, že žalovaná neměla žádné závazky. Po provedeném individuálním hodnocení klienta v pozici žalované, žalobkyně žádosti žalované vyhověla a schválila Expres úvěr ve výši 50 000 Kč a měsíční splátku ve výši 1 057,52 Kč.

3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.

4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Žalovaná se, ač řádně a včas předvolána, bez omluvy k jednání soudu nedostavila, soud tedy s odkazem na , (dále jen „“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

Provedeným dokazováním byly soudem zjištěny následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet - Expres půjčka ze dne 29. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr formou 72 pravidelných měsíčních splátek jistiny úvěru a úroků ve výši 1 057,52 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena v pevné výši 15,01 %, RPSN činila 16,06 %.

6. Z vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro Expres půjčku včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývají bližší údaje ohledně předmětného úvěru (jako například výše úvěru, doba trvání, splátky, celková částka, kterou je třeba zaplatit, apod.).

7. Z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet ze dne 31. 3. 2020 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu žalované byl záporný, a to – 7 652,03 Kč a konečný zůstatek činil částku 20 411,89 Kč, dne 29. 3. 2020 žalovaná čerpala úvěr ve výši 50 000 Kč.

8. Z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet ze dne 28. 2. 2020 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu žalované byl záporný, a to – 11 659,21 Kč a konečný zůstatek vykazoval rovněž zápornou hodnotu, a to – 7 652,03 Kč.

9. Z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet ze dne 31. 1. 2020 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu žalované byl záporný, a to – 11 621,24 Kč a konečný zůstatek vykazoval rovněž zápornou hodnotu, a to – 11 659,21 Kč.

10. Z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet ze dne 31. 12. 2019 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu žalované byl záporný, a to – 11 247,49 Kč a konečný zůstatek vykazoval rovněž zápornou hodnotu, a to – 11 621,24 Kč.

11. Z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet ze dne 29. 11. 2019 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu žalované byl záporný, a to – 11 534,71 Kč a konečný zůstatek vykazoval rovněž zápornou hodnotu, a to – 11 247,49 Kč.

12. Z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet ze dne 31. 10. 2019 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu žalované byl záporný, a to – 11 495,72 Kč a konečný zůstatek vykazoval rovněž zápornou hodnotu, a to – 11 534,71 Kč.

13. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22. 9. 2021 a poštovního podacího archu ze dne 23. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila s ohledem na neplnění povinností z předmětného úvěru tento úvěr č. bankovní účet za splatný ke dni 20. 9. 2021 a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.

14. Z výpisů z úvěrového účtu č. bankovní účet byly zjištěny pohyby na účtu a historie plateb s tím, že z výpisu ze dne 28. 2. 2022 vyplynulo, že celkový dluh na jistině úvěru činí 43 691,84 Kč, na smluvním úroku 2 773,63 Kč, na úroku z prodlení z jistiny 1 055,12 Kč, na úroku z prodlení z úroku 105,40 Kč a na poplatcích, pojištění a pokutách 1 425 Kč. Dne 29. 3. 2020 došlo k čerpání úvěru ve výši 50 000 Kč. Žalovaná za dobu od 18. 4. 2020 do 10. 5. 2021 uhradila celkem částku 17 537,50 Kč.

15. Z platební historie smlouvy číslo bylo zjištěno, že dne 30. 3. 2020 byl čerpán úvěr ve výši 50 000 Kč, žalovaná uhradila celkem částku 17 537,50 Kč.

16. Žalobkyně dále předložila Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. září 2014 a Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 1. 9. 2013.

17. Z předžalobní upomínky ze dne 31. 3. 2022 a poštovního podacího lístku ze dne 31. 3. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal před pováním žaloby žalované výzvu s upozorněním, že je v prodlení se splácením dluhu z předmětného úvěru.

18. Z kopií obrazovek z aplikace žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje údaji o žalované, a to jejími kontaktními údaji, informacemi o vzdělání, osobních poměrech, způsobu bydlení, včetně údajů o jeho zaměstnavateli. Ve výstupech není zaznamenáno, že by byly předloženy doklady k ověření zde uvedených informací. Z žádosti o úvěr byly zjištěny údaje o úvěru odpovídající smlouvě o úvěru a dále údaje o klientovi, že bydlí v pronajatém domě/bytě, má odborné/učňovské vzdělání, je zaměstnána u společnosti právnická osoba na dobu neurčitou, její čistý měsíční příjem činí 16 111 Kč, celkový čistý příjem domácnosti pak 50 000 Kč.

19. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná uzavřela dne 29. 3. 2020 s žalobkyní smlouvu o úvěru, jak je shora uvedeno, v souvislosti s touto smlouvou čerpala bezhotovostně 50 000 Kč, které se zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 15,01 % ročně v pravidelných 72 měsíčních splátkách ve výši 1 057,52 Kč. Jelikož žalovaná nehradila splátky řádně a včas, žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními prohlásila úvěr za splatný ke dni 22. 9. 2021. Žalovaná žalobkyni vrátila celkem 17 537,50 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky. Žalovaná již ničeho neuhradila.

20. Dle , (dále jen „“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

22. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Dle , neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru 257/2016, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši 50 000 Kč, žalovaná vrátil pouze 17 537,50 Kč. Jelikož však soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou z dále uvedených důvodů, dále se nezabýval procesem jejího uzavření a jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

28. Je nepochybné, že na právní vztahy, od nichž žalobkyně odvíjí svoje žalobní nároky, dopadá ( tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobkyně pak opakovaně argumentovala tím, že se schopností žalované splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala v souladu s  zákona o spotřebitelském úvěru. Shora uvedenému však soud nepřisvědčil. Žalobkyně sice po formální stránce učinila příslušná zkoumání (šetření v registrech a zkoumání měsíčního příjmu žalovaného), nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotila. Je zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána na dobu neurčitou, kdy její čistý měsíční příjem činí 16 111 Kč, celkový čistý příjem domácnosti pak 50 000 Kč, žije v pronajatém domě/bytě. Z předloženého výpisu z běžného účtu pak bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl v záporných číslech a konečný zůstatek byl rovněž v mínusových hodnotách. Žalobkyně se vůbec nezabývala skutečnými výdaji žalované. Dle názoru soudu z uvedeného jednoznačně vyplývá, že nebylo dostatečně zjištěno, zda je žalovaná schopna podmínkám úvěru dostát, když nebyly vůbec zjišťovány výdaje žalované. Z výše uvedeného je pak zřejmé, že nebylo objektivně zjištěno, zda je žalovaná osobou, jejíž majetkové poměry by odůvodňovaly schopnost splácet úvěr. V tomto ohledu je zcela lhostejno, zda se ze strany žalované jednalo o liknavost či akutní řešení zjevné finanční nouze, když bylo povinností žalobkyně jako profesionála, aby se shora uvedeným náležitě a kvalifikovaně zabývala. Soud má tedy za to, že žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnut spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Vycházeje z popsaných závěrů, nelze než učinit závěr, že ze strany žalobkyně došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 7. 2020, č.j.  – 119).

29. Je pravdou, že v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou ( zákona o spotřebitelském úvěru) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle zákona o spotřebitelském úvěru, tak dle ). Ostatně k výkladu zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplanost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je tedy nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

30. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně uhradila žalované 50 000 Kč, žalovaná vrátila pouze 17 537,50 Kč, je třeba na rozdíl v obou částkách 32 462,50 Kč (tj. 50 000 – 17 537,50 = 32 462,50 Kč) pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení žalobkyni vydat (, odst. 2 ). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaná byla tedy povinna bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele ( ). Žalovaná sice byla dle tvrzení žalobkyně k zaplacení dluhu vyzvána předžalobní výzvou ze dne 31. 3. 2022, avšak žalobkyně neprokázala, že tato výzva byla žalované doručena a že měla možnost se s ní seznámit. Žalovaná tak byla k vrácení bezdůvodného obohacení poprvé prokazatelně vyzvána až žalobou, která jí byla doručena dne 1. 7. 2022. Bez zbytečného odkladu, tedy nejpozději následujícího pracovního dne, měla žalovaná bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit, a protože tak neučinil, ocitl se ode dne následujícího (5. 7. 2022) v prodlení. K prvnímu dni prodlení byla dle sazba úroku z prodlení 15 % ročně (výrok I.). Ve zbytku žalobního nároku (viz výše) soud žalobu zamítl (výrok II.).

31. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 2 468 Kč a nákladů zastoupení advokátem. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle . advokátního tarifu náleží odměna ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby a dle advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 800 Kč (3 x 500 + 3 x 100). Dle advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedené částky, tedy ve výši 378 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobkyně tedy činí celkem 4 646 Kč (2 468 + 1 800 + 378). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 32 462,50 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 32 956,11 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení 16 882,77 Kč s úroky shora specifikovanými ve výroku č. II tohoto rozsudku, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 18 500,49 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 51 456,60 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 64 %, úspěch žalované 36 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 28 % svých nákladů, z částky 4 646 Kč tedy ve výši 1 301 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.