Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 69/2022-93
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 67.589 Kč / úvěr
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacením částky 47.564 Kč s úrokem z prodlení z částky 47.564 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 19. 11. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 20 % p.a. z částky 45.322,83 Kč od 19. 11. 2021 do 11. 12. 2021, úroku ve výši 8,5 % p.a. z částky 45.322,83 Kč od 12. 12. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 19. 11. 2021 dosáhne částky 236.044 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacením částky 47.564 Kč s úrokem z prodlení z částky 47.564 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 19. 11. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 20 % p.a. z částky 45.322,83 Kč od 19. 11. 2021 do 11. 12. 2021, úroku ve výši 8,5 % p.a. z částky 45.322,83 Kč od 12. 12. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 19. 11. 2021 dosáhne částky 236.044 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 59.067 Kč (sestávající z 56.071,42 Kč jistiny, smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy 1.996 Kč, náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy 1.000 Kč) a smluvní pokuty ve výši 8.522,64 Kč podle čl. 6 smlouvy (včetně smluvního úroku v nominální roční úrokové sazbě 95,9 % p.a. pro dobu od 19. 11. 2021 do 11. 12. 2021)) z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi účastníky na základě návrhu žalovaného ze dne 5. 12. 2019. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného řádně hradit úvěr (dokladem o příjmech, výpisy z bankovního účtu, prohlášením žalované a výpisy z evidencí dlužníků). Žalovaný vyhovoval podmínkám poskytnutí úvěru, a proto mu byla poskytnuta částka 50.000 Kč, kterou měl splácet (spolu s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 151,58 % ročně) v měsíčních splátkách (48) ve výši 4.098 Kč (od číslo). Smlouva obsahovala ujednání o smluvních pokutách a náhradě nákladů na upomínání. Žalovaný dluh nesplácel řádně, a proto žalobkyně uplatnila smluvní pokuty uvedené výše (právo na smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy pouze v části). Protože se žalovaný dostal do prodlení (se zaplacením splátky) delšího 65 dnů, došlo k zesplatnění úvěru dle bodu 6.3 smlouvy (úroky do dne zesplatnění se staly součástí nové jistiny úvěru) k 17. 11. 2021. Žalovaný uhradil pouze 81.960 Kč (poslední platbu 14. 9. 2021).
2. Žalovaný se k žalobě věcně nevyjádřil a požádal o delší lhůtu k vyjádření. Ani k odročenému jednání se nedostavil a k žalobě se ani dodatečně nevyjádřil.
3. Usnesením z 28. 6. 2022, č.j. 17 C 69/2022-89 bylo rozhodnuto o zastavení řízení pro částečné zpětvzetí žaloby pro částku 11.503 Kč se zákonným úrokem z prodlení, smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy a ohledně části úroku ve výši 75,9 % p.a. z částky 45.322,83 Kč od 19. 11. 2021 do 11. 12. 2021.
4. Z předsmluvního formuláře z č.l. 11 (sestaveného 5. 12. 2019 v 11: 22:54 hodin) soud zjistil, že dne 5. 12. 2019 byl žalovaný písemně (na čtyřech stranách) informován žalobkyní (která je dle seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr – viz č.l. 41) o podmínkách poskytnutí úvěru uvedeného níže. Z prohlášení klientů bez data z č.l. 46 (vztahujícího se k dále uvedenému návrhu smlouvy, sestaveného v 11: 21:48 hodin) soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že byl informován o podmínkách úvěru a o informacích o zprostředkovateli a poskytovateli úvěru.
5. Z hodnocení klienta z č.l. 9 (sestaveného 5. 12. 2019 v 11: 24:08 hodin) soud zjistil, že žalobkyně zjišťovala poměry žalovaného k 5. 12. 2019: byl zaměstnán s příjmem 17.139 Kč měsíčně; náklady na (nespecifikované) bydlení činily 3.100 Kč měsíčně, ostatní výdaje činily 500 Kč měsíčně, na žalovaného bylo odečteno 3.410 Kč měsíčně (životní minimum), celkem s výdaji 7.000 Kč měsíčně; jako volné zdroje byla uvedena částka 9.129 Kč měsíčně. Bylo dále uvedeno, že žalovaný je zaměstnán u právnická osoba s nástupem 3. 1. 2019 v pracovním poměru bez výpovědní lhůty. Z pracovní smlouvy mezi zaměstnavatelem právnická osoba a zaměstnancem celé jméno žalovaného soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán od 3. 1. 2019 jako prodavač specialista s pracovní dobou 35 hodin týdně na dobu neurčitou. Ze mzdového výměru (č.l. 6) vyplývala mzda 140 Kč, z výplatní páska za 9/ 2019 vyplýval příjem 16.640 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu žalovaného (č.l. 36) soud zjistil, že příjem žalovaného za září 2019 činil 16.640 Kč a za listopad 2019 17.638 Kč; za záhlaví výpisu z účtu žalovaného za říjen 2019 soud zjistil, že kreditní obrat činil 17.640 Kč a debetní obrat 18.511 Kč. Z občanského průkazu (č.l. 8) vyplývalo, že totožnost žalovaného byla ověřena podle platného občanského průkazu.
6. Z výpisu záznamů z registru příjmení z 29. 11. 2019 (č.l. 34) soud zjistil, že žalobkyně zkoumala úvěrovou minulost žalovaného bez záznamu; z výpisu z registru NRKI (č.l. 35) soud zjistil, že úvěrové skóre žalovaného nebylo možné zjistit (protože je žalovaný„ v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti“).
7. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouvy o úvěru číslo (č.l. 24, sestaveného 5. 12. 2019 v 11. 23.37 hodin), podepsaného účastníky dne 5. 12. 2019 (číslo a 11. 23.55 hod.) žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 50.000 Kč, který měl být poskytnut s úrokem ve výši 151,58 % ročně (odpovídajícímu RPSN a pojímanému jako tzv. efektivní úroková sazba zohledňující přesný počet dnů poskytnutí úvěrových prostředků) ve formě 48 měsíčních splátek po 4.098 Kč měsíčně do 12. dne v měsíci (počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr vyplacen); celkem měla být na poskytnutý úvěr žalobkyni vrácena částka 196.704 Kč. Úroky byly limitovány 120 % celkové částky, kterou má žalovaná podle smlouvy zaplatit. K zajištění (utvrzení) dluhu žalovaného byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení (499 Kč za každou dlužnou splátku s délkou prodlení přesahující 30 dnů; maximálně 2.999 Kč za každý kalendářní rok; 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů). Při prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru (s povinností věřitele předtím ve třicetidenní lhůtě žalovaného ke splnění dluhu vyzvat). Zesplatněním se součástí jistiny stávala dosud nezaplacená jistina a úroky. Pokud nová jistina (vzniklá zesplatněním) nebyla uhrazena v den zesplatnění, vznikala povinnost k úhradě smluvní pokuty 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Výše smluvních pokut neměla přesáhnout 50 % celkové částky, která měla být podle úvěrové smlouvy zaplacena (nejvýše 200.000 Kč). Účastníci ujednali poplatky za předčasné zesplatnění úvěru (0,5 %, popř. 1 % z předčasně uhrazené částky, a to podle míry předčasnosti). Smlouva měla být uzavřena tak, že žalovaný bude žalobkyní písemně vyrozuměn o akceptaci svého návrhu na uzavření smlouvy; v případě akceptace návrhu žalovaného měla být na jeho účet převedena částka 50.000 Kč.
8. Z oznámení z 6. 12. 2019 (č.l. 22) soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr (vyplývající z návrhu úvěrové smlouvy) byl schválen; z dodejky z 10. 12. 2017 soud zjistil, že žalované bylo uvedené oznámení na smluvní adresu doručeno. K oznámení byl připojen splátkový kalendář; splátky žalovaného činily 4.098 Kč a byly splatné od 12. 1. 2020 do 12. 12. 2023.
9. Z dokladu o vyplacení úvěru z 5. 12. 2019 (č.l. 45) soud zjistil, že žalovanému byl žalobkyní vyplacen úvěr v částce 50.000 Kč.
10. Z karty klienta (č.l. 20) soud zjistil, že žalovaný dluh řádně nesplácel (zaplatil pouze 20 splátek).
11. Z výzvy k zaplacení z 13. 7. 2021, z výzvy k zaplacení z 13. 9. 2021, z 13. 10. 2021 a z 12. 11. 2021 (č.l. 17, 16, 14 a 15) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k plnění smluvních povinností. Z oznámení z 17. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění dluhu podle smlouvy (pro prodlení delší 65 dnů). Z předžalobní výzvy z 30. 3. 2022 (č.l. 21) a z podacího archu (č.l. 42) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k dobrovolnému splnění povinností podle smlouvy před podáním žaloby.
12. Z databáze časových řad příjmení (tabulka B1 číslo) z č.l. 65 soud zjistil, že v období 1/ 2019 – 12/ 2019 činily průměrné úrokové sazby korunových úvěrů, které byly poskytnuty bankami, pokud jde o úvěry na 1 – 5 let s fixací úroku 8,23 – 8,59 % p.a., a (jako nejdražší) úročené úvěry z kreditních karet 23,97 % – 24,11 % p.a.
13. Z článku Index odpovědného úvěrování z 25. 11. 2019 (na webová adresa) z č.l. 6 soud zjistil, že žalobkyně se umístila v hodnocení spolku Člověk v tísni, z. s. na 29. místě ze 35 posuzovaných úvěrových společností (včetně bank) v zóně potřeby zlepšení (a určení, že se jedná o jednu z nejméně odpovědných poskytovatelé spotřebitelských úvěrů). Hodnoceny byly cena a náklady při prodlení, transparentnost a komunikace a vstřícnost k zákazníkovi.
14. Soud převzal výše uvedené prokázané skutečnosti za svůj skutkový závěr ve věci.
15. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
18. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
20. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr včetně úroku splatit 48 měsíčními splátkami stanovenými smlouvou. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a podle smlouvy žalobkyni uhradil jen platby uvedené výše. S ohledem na uvedené má žalobkyně nepochybně právo na vrácení jistiny (popř. její nevrácené části), nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.
21. Soud souhlasí s tím, že posouzení příjmové stránky poměrů žalovaného v souvislosti se zkoumáním úvěruschopnosti žalobkyní bylo dostatečné (§ 86 odst. 1, odst. 2 z.č. 257/2016 Sb.). Žalobkyně však rezignovala na ověření výdajové stránky rozpočtu žalovaného. Je pravda, že jeden z úvěrových registrů byl negativní, druhý však vyprodukoval nejasný závěr. Za této situace bylo na místě, aby žalobkyně ověřila výdajovou stránku rozpočtu doložením výpisu z účtu k ověření tvrzené výše nákladů na bydlení a k ověření, zda žalovaný není zatěžován dalšími závazky (splátkami). Žalovaný po delší dobu dluh splácel, to však nic nesvědčí o tom, zda v době poskytnutí úvěru byl důvod pro závěr, že žalovaný je při obvyklém běhu věcí schopen svůj závazek splnit (ostatně ho zcela nesplnil). Soud se domnívá, že již z důvodu nedostatečného ověření úvěruschopnosti je smlouva neplatná (a to absolutně – viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020, C číslo).
22. V souvislosti s posuzováním přiměřenosti smluvních podmínek (vyváženosti práv a povinností účastníků spotřebitelské smlouvy) soud odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 webová adresa), v nichž Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.
23. Srovnání podmínek zápůjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být nepřiměřená částce poskytnuté (popř. části dobrovolně nevrácené), a to přesto, že dlužník v souvislosti s plněním smluvních povinností porušil smluvní povinnost. Pokud soud uvážil, že účastníci sjednali úrok téměř 100 % ročně (při nominálním vyjádření sazby), RPSN činí 151,58 % (tedy RPSN i úroky výrazně převyšují obvyklé úroky a RPSN ze spotřebitelských úvěrů, jak je zřejmé z výpisu ze statistických dat obec národní banky), smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek a zároveň náklady v souvislosti s prodlením se zaplacením, tedy jde o několik sankcí za porušení obdobné povinnosti žalovaného, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy. Byť má jinak přednost posouzení jednotlivých ujednání jako neplatných, v tomto případě smlouva jako celek neobstojí (§ 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku) pro zmíněnou nespravedlivost. Tento závěr potvrzuje i vyhodnocení poskytovatelů úvěru (a porovnání jejich férovosti Člověkem v tísni, o.p.s.). Soud si je vědom, že žalobkyně (jako věřitel) předkládala žalovanému rozsáhlou formulářovou smlouvu, která poskytovala minimum možností pro vyjednávání žalovaného jako dlužníka (i proto je významná ochrana slabší strany, tj. žalované jako spotřebitele). Je si vědom však i toho, že žalobkyně omezila důsledky některých ustanovení tak, aby dluh (i v případě neplnění smlouvy) nerostl zcela nepřiměřeně; další omezení požadavků v souvislosti s postupem soudu v řízení není pro posouzení platnosti smlouvy podstatné.
24. Soud si je vědom omezení aplikovatelnosti § 1813 občanského zákoníku, avšak s ohledem na rozsah smluvních ujednání a jejich komplikovanost (m.j. rozdíl mezi úrokovou sazbou efektivní a nominální, komplikovanost postupu při předčasném splacení úvěru) informace o cenách nebyly poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zásah soudu ve smyslu § 588 občanského zákoníku je dán kromě zjištěné nespravedlivosti smluvních podmínek (pro žalovanou) též rozsahem, ve kterém žalobkyně úvěry poskytuje a ve kterém (viz níže) nejsou dlužníky povinnosti podle uvedených smluv plněny.
25. Soud ve své argumentaci rozhodl v souladu se zcela převažující rozhodovací praxí zdejšího soudu (t. zn. při posuzování smlouvy s obdobnými podmínkami poskytnutí úvěru): sp. zn. 14 C 281/2018, 19 C 145/2018, 14 C 143/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 279/2018), 14 C 220/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 3/2019), 15 C 219/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 3/2019), 11 C 206/2018, 16 C 173/2018 (sp. zn. 25 Co 333/2018), 13 C 169/2018 (sp. zn. 25 Co 360/2018), 13 C 143/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 64 Co 361/2018), sp. zn. 19 C 103/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 333/2018), 12 C 156/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 314/2018), 19 C 22/2019 (sp. zn. 25 Co 163/2019), 14 C 34/2019 (sp. zn. 25 Co 170/2019), 19 C 145/2018, 14 C 281/2018, 17 C 124/2019, 16 C 327/2019, 15 C 350/2019, 12 C 357/2019, 12 C 352/2019, 10 C 163/2021, 17 C 135/2021, 11 C 271/2021, 12 C 32/2022, 14 C 404/2021, 15 C 320/2021, 15 C 286/2021. Bez významu není ani to, že v řadě řízení ve stadiu odvolání (popř. po sdělení předběžného názoru soudce) jsou omezovány požadavky žalobkyně na úhradu úroku ve sjednané výši (žalobkyně přes odchylnou argumentaci omezuje své nároky v rozsahu, který považuje za přijatelný s ohledem na předpokládané rozhodnutí soudu). Odchylná rozhodnutí (vycházející z platnosti smlouvy) jsou vydávána v senátu 9 C a v některých věcech v senátu 18 C a 20 C, dále se objevují u zdejšího soudu ojedinělá rozhodnutí na základě uznání žalovaného, či uzavřeného soudního smíru, aniž byla tato odchylka zdůvodněna a dále výjimečně při odchylných podmínkách poskytnutého úvěru či uznání dluhu dlužníka. Některá rozhodnutí, kterými bylo žalobě žalobkyně vyhověno v plném rozsahu, vycházejí z odchylných podmínek (úročení do cca 50 % p.a.).
26. Protože smlouva byla posouzena jako neplatná a protože žalovaný uhradil žalobkyni částku, která odpovídala poskytnutému prospěch z neplatné smlouvy (ještě částku vyšší), soud žalobu v plném rozsahu zamítl (§ 2993 občanského zákoníku).
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že zcela úspěšný žalovaný, kterému náklady řízení nevznikly, nemá právo na jejich úhradu (stejně jako neúspěšná žalobkyně).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.