Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
110 C 142/2022-72
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 4 976,05 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Soud řízení co do částky 1 232 Kč se zákonným úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 1 232 Kč od datum do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 915,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 915,05 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se zamítá, co do částky 791,95 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 707 Kč od datum do datum, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 791,95 Kč od datum do zaplacení, a co do částky 1 037 Kč.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Soud řízení co do částky 1 232 Kč se zákonným úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 1 232 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 915,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 915,05 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se zamítá, co do částky 791,95 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 707 Kč od [datum] do [datum], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 791,95 Kč od [datum] do zaplacení, a co do částky 1 037 Kč.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum, doplněnou dne datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3 939,05 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 3 939,05 Kč od datum do zaplacení a úhrady poplatků ve výši 1 037 Kč. Uvedla, že uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o službě anonymizováno účtu, v rámci které byly upraveny podmínky čerpání peněžních prostředků prostřednictvím služby anonymizováno účet. Smlouva k službě anonymizováno účet byla žalovanou podepsána v rámci registrace žalované na stránkách žalobkyně a aktivací anonymizováno účtu. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaná odsouhlasila podmínky uzavření smlouvy daným způsobem. Aktivací anonymizováno účtu žalovaná odsouhlasila obsah smlouvy ke službě anonymizováno účtu, znění všeobecných obchodních podmínek právnická osoba, podmínek Platba online, podmínek anonymizováno Snap, podmínek Platba kartou a další podmínky s poskytováním služeb žalobkyně související. Následně byl na telefonní číslo žalované zaslán kontrolní kód pro ověření anonymizováno účtu, přičemž zadáním tohoto kódu ze strany žalované došlo ke konečnému elektronickému uzavření smlouvy k službě anonymizováno účtu ze strany žalované, kterým odsouhlasila znění smlouvy spolu s obchodními podmínkami. V rámci daného smluvního vztahu si žalovaná zřídila anonymizováno kartu, prostřednictvím které měla možnost platby do výše schváleného kreditního rámce prostřednictvím zřízeného anonymizováno účtu, který umožňuje zákazníkovi odložit platby až o 45 dní, za což je účtován poplatek dle smlouvy. V daném případě žalovaná zažádala prostřednictvím svého anonymizováno účtu, do kterého se přihlašovala svými přihlašovacími údaji, o vystavení anonymizováno karty a její zaslání na svou adresu. Na základě této objednávky žalované byla žalobkyní karta vystavena a prostřednictvím kurýrní služby zaslána, přičemž žalovaná kartu osobně převzala, což stvrdila vlastnoručním podpisem na předávacím protokolu. Následně byla anonymizováno karta aktivována. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty na anonymizováno účet, prostřednictvím kterého objednala zboží, a byly ji poskytnuty prostřednictvím anonymizováno karty. Žalovaná celkem využila peněžní prostředky ve výši 2 074 Kč, uhradila 158,95 Kč. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá úhrady nesplacené jistiny a úhrady poplatku za prodloužení splatnosti.
2. Před jednáním ve věci vzala žalobkyně žalobu co do částky 1 232 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z této částky od datum zpět. Soud řízení co do této částky v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 až 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zastavil.
3. Žalovaná učinila nesporným, že uzavřela se žalobkyní tvrzenou smlouvu o anonymizováno účtu, na základě které obdržela anonymizováno kartu, prostřednictvím které využila služeb žalobkyně za celkovou částku 2 074 Kč. Připustila, že uhradila 158,95 Kč.
4. K nařízenému jednání se právní zástupkyně žalobkyně nedostavila, svou neúčast u jednání omluvila. Soud ve věci jednal v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
5. Na základě shodných tvrzení obou účastnic a provedených důkazů má soud za prokázáno, že mezi účastnicemi byla datum uzavřena smlouva ke službě anonymizováno účtu, přičemž prostřednictvím anonymizováno účtu požádala žalovaná o vystavení anonymizováno karty a její zaslání na adresu adresa žalované, na základě této objednávky žalované byla žalobkyní karta vystavena a prostřednictvím kurýrní služby zaslána, přičemž žalovaná kartu osobně převzala a dne datum v 1:07 hodin ji aktivovala. Za trvání úvěrového vztahu v měsících prosinec 2020, leden 2021, březen 2021 a květen 2021 vyčerpala žalovaná celkem částku ve výši 2 074 Kč a na dluh uhradila 158,95 Kč. K úhradě byla vyzývána žalobkyní prostřednictvím e-mailu. Naposledy byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou žalobkyně z datum, téhož dne odeslanou na adresu žalované uvedenou ve smlouvě (viz čl. 46-47 spisu) s tím, že dlužnou částku měla uhradit nejpozději do datum.
6. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), bylo na žalobkyni, aby prokázala, zda a jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením spotřebitelské smlouvy, když podle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věta prvá ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti a před uzavřením smlouvy o úvěru řádně a s odbornou péčí prověřila, zda žalovaná je schopna předmětný úvěr s ohledem na své konkrétní příjmy a výdaje řádně splácet. Ohledně těchto skutečností v plném rozsahu tížilo břemeno tvrzení a důkazní břemeno žalobkyni. Žalobkyně skutkově v doplnění žaloby (viz čl. 53 spisu) tvrdila, že při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela z Centrální evidence exekucí, z rejstříku příjmení, z insolvenčního rejstříku, vše s negativním výsledkem. Dále zjistila, že pravidelné měsíční příjmy žalované činí 7 000 Kč a výdaje 2 000 Kč.
9. Ke svým tvrzením ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně předložila výpisy z interní databáze o prověření úvěruschopnosti žalovaného, ze kterých soud zjistil, že byla provedena kontrola v rejstříku příjmení. Žalovaná tvrdila, že před uzavřením smlouvy žalobkyně zjišťovala její příjmy, že tehdy byla na mateřské a pobírala rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně, což byl její jediný příjem, k tomu doložila žalobkyni doklad o přiznané dávce, měla vyživovací povinnost k nezletilé dceři a na bydlení přispívala partnerovi 5 000 Kč měsíčně a na stravu 3 500 Kč měsíčně. Již v lednu 2020, kdy uzavírala smlouvu, měla uzavřených několik dalších smluv a měla splácet dluhy právnická osoba, anonymizováno, příjmení jméno a anonymizováno v celkové výši 3 000 Kč měsíčně. Tyto splátky již tedy z důvodu nedostatku finančních prostředků nehradila. O jejích tehdejších závazcích se žalobkyně neinformovala. Pokud jde o výdaje, nedokládala žalobkyni žádné doklady, které by výdaje potvrdily.
10. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, není uvedeno, z čeho při zjišťování příjmů a výdajů žalované žalobkyně vycházela, částky nejsou ničím podloženy (výplatní lístky, výpisy z účtů aj.) a naopak z tvrzení žalované vyplývá, že žalobkyně, pokud jde o výdaje žalované, tyto nikterak neověřovala. Protože nebylo prokázáno, že úvěruschopnost zkoumala žalobkyně řádně, soud měl v úmyslu u jednání žalobkyni o neunesení důkazního břemene v tomto směru poučit. Vzhledem k tomu, že se však žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů k výše uvedeným skutečnostem, neboť v poučení soudu ve smyslu ustanovení § 118 odst. 1 a 3 o. s. ř. soud poskytuje zásadně při jednání.
11. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smlouvy předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované řádně, a soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovanou k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.
12. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaná prokazatelně v rámci úvěrového vztahu vyčerpala částku ve výši 2 074 Kč a uhradila 158,95 Kč.
13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení § 2993 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila 158,95 Kč a vyčerpala 2 074 Kč, soud ji k úhradě rozdílu, tj. částky 1 915,05 Kč, zavázal. Splatnost uvedené částky nastala datum v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne datum, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do datum. K odeslání upomínky prokazatelně došlo datum na adresu žalované uvedenou ve smlouvě. Žalované vznikla v souladu s § 1970 o. z. od datum povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,5 % ročně až do zaplacení.
14. Ve zbytku soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok II. rozsudku).
15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn procesním neúspěchem žalobkyně, když žalovaná, která byla procesně úspěšnější, se náhrady nákladů řízení vzdala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.