Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 113/2022-13
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 972,61 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 814,53 Kč od 3. 3. 2022 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 832,28 Kč od 3. 4. 2022 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 853,19 Kč od 3. 5. 2022 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 2 248 Kč, úrok ve výši 0,1 % denně z částky 814,53 Kč od 3. 3. 2022 do zaplacení, dále úrok ve výši 0,1 % denně z částky 832,28 Kč od 3. 4. 2022 do zaplacení, úrok ve výši 0,1 % denně z částky 853,19 Kč od 3. 5. 2022 do zaplacení a částku ve výši 224,61 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 814,53 Kč od 3. 3. 2022 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 832,28 Kč od 3. 4. 2022 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 853,19 Kč od 3. 5. 2022 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 2 248 Kč, úrok ve výši 0,1 % denně z částky 814,53 Kč od 3. 3. 2022 do zaplacení, dále úrok ve výši 0,1 % denně z částky 832,28 Kč od 3. 4. 2022 do zaplacení, úrok ve výši 0,1 % denně z částky 853,19 Kč od 3. 5. 2022 do zaplacení a částku ve výši 224,61 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se na žalovaném žalobou ze dne datum domáhala zaplacení částky 4 972,61 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno, na základě které si žalovaný zapůjčil od žalobkyně částku ve výši 2 500 Kč. Spotřebitelský úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostně, převodem na bankovní účet žalovaného dne datum. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru byl úvěr poskytnut jako bezúčelový a smluvní strany si dohodly smluvní úrok ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaný se zavázal uhradit tento úvěr ve 3 splátkách, nejpozději do datum v celkové výši 4 748 Kč. První splátka ve výši 1 584,53 Kč byla splatná dne datum a skládala se z jistiny ve výši 814,53 Kč, poplatku za správu ve výši 700 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z dlužné části jistiny ve výši 70 Kč. Druhá splátka ve výši 1 584,53 Kč byla splatná dne datum a skládala se z jistiny ve výši 832,28 Kč, poplatku za správu ve výši 700 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z dlužné části jistiny ve výši 52,25 Kč. Třetí splátka ve výši 1 578,79 Kč byla splatná dne datum a skládala se z jistiny ve výši 853,19 Kč, poplatku za správu ve výši 700 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z dlužné části jistiny ve výši 25,60 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného první písemnou upomínkou ze dne datum, aby uhradil svůj dluh, který k uvedenému datu činil částku 1 647,42 Kč a následně druhou písemnou upomínkou ze dne datum, aby uhradil svůj dluh, který k uvedenému datu činil částku 2 386,33 Kč. Žalobkyně žalobou vznesla nárok na zaplacení dlužné částky ve výši 4 748 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 2 500 Kč, dlužných úroků ve výši 147,85 Kč a splátky poplatků ve výši 2 100 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky za jednotlivé splátky a smluvní úrok ve výši 0,1 % denně dle splatnosti jednotlivých splátek do zaplacení. Účastníci si dále smlouvou o spotřebitelském úvěru ujednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení z částky z neuhrazené jistiny. Protože žalovaný neuhradil ničeho, vznesla žalobkyně také nárok na úhradu smluvní pokuty v částce 224,61 Kč.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
3. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno uzavřené dne datum (dále též jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostní, bezúčelový úvěr ve výši 2 500 Kč na dobu trvání 89 dní s RPSN ve výši 6 929,43 %, zápůjční úrokovou sazbou ve výši 0,10 % denně (jako neměnnou po celou dobu trvání úvěru) a poplatkem za poskytnutí a správu úvěru ve výši 700 Kč/měsíčn. Žalovaný se naproti tomu zavázal splatit úvěr ve třech splátkách podle přílohy číslo ke smlouvě – splátkového kalendáře, a to tak, že dne datum byla splatná částka 1 584,53 Kč sestávající ze splátky jistiny ve výši 814,53 Kč, splátky úroku ve výši 70 Kč a splátky poplatku ve výši 700 Kč, dne datum byla splatná částka 1 584,53 Kč sestávající ze splátky jistiny ve výši 832,28 Kč, splátky úroku ve výši 52,25 Kč a splátky poplatku ve výši 700 Kč a dne datum byla splatná částka 1 578,79 Kč sestávající ze splátky jistiny ve výši 853,19 Kč, splátky úroku ve výši 25,60 Kč a splátky poplatku ve výši 700 Kč.
5. Z dokumentu internetového bankovnictví Fio banky bylo zjištěno, že dne datum byla zaúčtována platba ve výši 2 500 Kč ve prospěch účtu žalovaného uvedeného ve smlouvě.
6. Z části VI. bodu 30 Všeobecných obchodních podmínek jako přílohy číslo smlouvy bylo zjištěno, že účastníky byla pro případ prodlení žalovaného ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.
7. Z dopisu ze dne datum ve spojení s podacím archem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky k uvedenému datu ve výši 1 647,42 Kč.
8. Z dopisu ze dne datum ve spojení s podacím archem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky k uvedenému datu ve výši 2 386,33 Kč.
9. Žalobkyně dále doložila, že prostřednictvím jejího právního zástupce byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka dopisem ze dne datum předaným k poštovní přepravě dne datum.
10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.
11. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
12. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny.
15. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“
16. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách obec národní banky (příjmení B1 číslo) plyne, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR činila v únoru 2022 pro úvěry domácnostem na spotřebu s fixací sazby do 1 roku včetně (kategorie UK3) 9,90 %.
17. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.
18. Po zhodnocení předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalovaným žalobkyní byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. KL11601379 ve smyslu ust. § 2395 o.z. Uzavřenou smlouvu soud shledal absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 o.z. je vyloučena. Žalobkyně zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ve spojení s daty z databáze na webu ČNB, podle kterých činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR (srovnatelné kategorie s úvěrem, který je předmětem této žaloby) v únoru 2022 výši 9,90 % a bylo by tak možné akceptovat až trojnásobek této sazby, to je 29,7 % ročně. V projednávané věci však činí RPSN 6 929,43 % a struktura částky, o kterou je jistina poskytnutého úvěru navýšena, sestává z úroku a poplatku, přičemž poplatek zde plní stejnou funkci jako úrok a je tak nutné na něj i nahlížet. Plnění poskytnuté žalobkyní je v hrubém nepoměru s hodnotou plnění požadovanou po žalovaném, když za dobu trvání úvěru 89 dní měl žalovaný nad rámec poskytnuté částky ve výši 2 500 Kč zaplatit žalobkyni částku 2 248 Kč, tedy částku představující 89,92 % poskytnuté jistiny. Takové navýšení přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne datum sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o úvěru jako celek uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 588 o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady úvěru svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty.
19. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaný se na úkor žalobkyně plněním, které mu poskytla na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku představující dlužnou jistinu úvěru 2 500 Kč. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a tento byl žalobkyni přiznán za období od datum do zaplacení z částky 814,53 Kč, za období od datum do zaplacení z částky 832,28 Kč a za období od datum do zaplacení z částky 853,19 Kč, když žalovaný musel být k těmto datům bez pochyb srozuměn s tím, že se s plněním dlužných splátek ocitl v prodlení ve smyslu ust. § 1958 odst. 1 o.z. Ve zbytku musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokuty, poplatky, obchodní úroky.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 50,27 %, úspěch žalovaného pak představoval 49,73 %, v důsledku čehož by nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení činil pouze 0,54 % z jejich celkové výše, a protože tento procesní úspěch žalobkyně pouze nepatrně převyšoval procesní neúspěch žalovaného, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
21. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.