Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
14 C 147/2022-29
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9.000 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku.
II. Co do úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 9.000 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 657,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9.000 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku. II. Co do úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 9.000 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 657,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].
1. Předmětem řízení je zaplacení částky 9.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16. 2. 2022 do zaplacení. Žalobou doručenou soudu 24. 3. 2022 se žalobce vedle toho domáhal úhrady smluvní pokuty ve výši 4.500 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12.182,41 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.070,14 Kč a úroku z prodlení od 12. 10. 2021 do 15. 2. 2022. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný 7. 5. 2020 uzavřel se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa B0003970708329820-F. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet částku 9.000 Kč a zavázal se za poskytnutí úvěru uhradit poplatek 9.828,90 Kč a smluvní úrok z úvěru ve výši, která byla vypočtena z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy o úvěru za dobu trvání úvěru. Celkem se tak zavázal uhradit částku ve výši uvedené na 2. straně smlouvy o úvěru na řádku„ Celková částka, kterou klient zaplati“ se splatností do 8. 6. 2020. K uzavření smlouvy došlo za použití prostředků komunikace na dálku za použití internetových stránek webová adresa. Žalovaný své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru nesplnil, do sjednané doby splatnosti neuhradil žádnou částku. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 10. 2021, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 27. 10. 2021. Žalovaný neuhradil žádnou částku, a to ani po předžalobní výzvě.
2. Žalobce byl soudem vyzván k označení a doložení důkazů k prokázání, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byl poučen, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobce bude ve věci částečně neúspěšný.
3. Na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 31. 3. 2022, ve kterém vzal žalobu zpět co do smluvní pokuty 4.500 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 12.182,41 Kč s tím, že důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. Usnesením čj. EPR 77912/2022-8 ze dne 1. 4. 2022 soud dle § 96 odst. 2, 4 o. s. ř. zastavil řízení v rozsahu, ve kterém byla žaloba vzata zpět. Podáním ze dne 13. 4. 2022 doplněným 27. 4. 2022 žalobce dále vzal žalobu zpět co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.070,14 Kč, nákladů uplatnění pohledávky 434 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.000 Kč od 12. 10. 2021 do 15. 2. 2022. Usnesením čj. EPR 77912/2022-20 ze dne 28. 4. 2022 soud dle § 96 odst. 2, 4 o. s. ř. zastavil řízení v rozsahu, ve kterém byla žaloba před jednáním ve věci samé vzata zpět.
4. Vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému.
5. K jednání dne 29. 8. 2022 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu předvolání se žalobou bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 1. 8. 2022. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se tak k věci nevyjádřil.
6. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o úvěru č. č. B0003970708329820-F ze dne 7. 5. 2020, historií transakcí, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 10. 2021 včetně příloh, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27. 10. 2021, včetně podacího archu, výzvou žalobce ze dne 10. 11. 2021 a předžalobní výzvou právního zástupce ze dne 3. 2. 2022, včetně podacího archu ze dne 7. 2. 2022.
7. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 7. 5. 2020 byla uzavřena smlouva o úvěru č B0003970708329820-F 001 mezi věřitelem - právnická osoba, IČO a dlužníkem - žalovaným. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou, číslem OP, telefonu, e-mailovou adresou, číslem účtu a rodným číslem. Ve smlouvě je odkaz na zákon o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému převodem na účet částku ve výši 9.000 Kč. Žalovaný se zavázal celkem vrátit právnímu předchůdce žalobce částku 19.114,93 Kč do 8. 6. 2020. Dle žalobce žalovaný nesplácel dluh řádně a včas, nezaplatil žádnou částku. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedl.
8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 10 2021 včetně příloh bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 27. 10 2021 odeslaným na adresu žalovaného dle smlouvy.
9. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě spotřebitelské smlouvy o úvěru částku ve výši 9.000 Kč, kterou převedl bezhotovostně na účet žalovaného. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou, číslem OP, telefonu, e-mailovou adresou a rodným číslem a nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce nepředložil důkazy k prokázání, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, ač byl soudem vyzván k jejich předložení a byl poučen o následcích, pokud se tak nestane. Žalobce soudu sdělil, že důkazy k prokázání tohoto tvrzení nedisponuje a vzal žalobu zpět až na jistinu 9.000 Kč s úrokem z prodlení od 16. 2. 2022 do zaplacení.
13. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného.
14. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 7. 5. 2020 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.
15. Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 9.000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Žalobce se stal ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 10. 2021, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.
16. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 9.000 Kč nebylo vráceno ničeho, když žalovaný neprokázal, že na smlouvu něco zaplatil. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Protože žalovaný je v řízení nečinný, nedoložil soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou možnosti žalovaného, byla lhůta k plnění stanovena s ohledem na dobu, když žalovaný částky převzal, s přihlédnutím k výši nesplacené částky na 3 měsíce od právní moci rozsudku. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9.000 Kč ve výše uvedené lhůtě.
17. Žalobce se nemůže domáhat úroku z prodlení, neboť s ohledem na závěry Nejvyššího soudu ČR v rozhodnutí shora žalovaný doposud v prodlení není, proto co do požadovaného úroku z prodlení od 16. 2. 2022 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.
18. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Z původně žalované částky bez příslušenství, tj. z částky 13.934 Kč (9.000 + 434 + 4.500 Kč) byl žalobce úspěšný co do částky 9.000 Kč, tj. v rozsahu 64,6 %. Ve zbytku, tj. v rozsahu 35,4 % neměl žalobce ve věci úspěch. Tzv. čistý úspěch žalobce činí 29,2 % (64,6 – 35,4 %) a v tomto rozsahu má žalobce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, když splnil povinnost předžalobní výzvy ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. Za účelně vynaložené náklady řízení soud považuje částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek a částku 1.452 Kč za právní zastoupení. Dle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. činí odměna za 1 úkon právní služby částku 300 Kč, paušální náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Byly učiněny 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) a odměna včetně paušálu tak představuje částku 1.200 Kč. Zástupce žalobce doložil registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout také 21% DPH z částky 1.200 Kč, tj. 252 Kč. Celkově tak žalobce na nákladech řízení účelně vynaložil částku 2.252 Kč (800 + 1.200 + 252 Kč). Z této částky je žalovaný povinen nahradit žalobci 29,2 % Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 657,60 Kč, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce. Soud nepřiznal žalobci náhradu za úkony, kterými žalobce reagoval na výzvu soudu k označení důkazů k prokázání prověřování úvěruschopnosti žalovaného, neboť nejde o účelně vynaložené náklady, když tyto důkazy měly být označeny již v samotné žalobě.
19. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může se oprávněný domáhat splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.