Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 109/2022-41

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 82 250 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34.510 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 47.740 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.435,13 Kč, 2.021,25 Kč a 1.808,09 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 7.801,26 Kč, 5.081,30 Kč a 4.545,54 Kč, co úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 22.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a z částky 21.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, ve výši 10 % p. a. z částky 10.266,75 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, co do úroku ve výši 26,43 % p. a. z částky 22.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, ve výši 20,74 % p. a. z částky 21.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a ve výši 25,14 % p. a. z částky 10.266,75 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34.510 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku. II. Co do částky 47.740 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.435,13 Kč, 2.021,25 Kč a 1.808,09 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 7.801,26 Kč, 5.081,30 Kč a 4.545,54 Kč, co úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 22.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a z částky 21.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, ve výši 10 % p. a. z částky 10.266,75 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, co do úroku ve výši 26,43 % p. a. z částky 22.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, ve výši 20,74 % p. a. z částky 21.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a ve výši 25,14 % p. a. z částky 10.266,75 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 4. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 82.250 Kč s příslušenstvím, tj. s úrokem a s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný dne 19. 7. 2019 uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 1401124627. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Pokud by soud shledal, že žalobce neprokázal splnění zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného, žalobce upozorňuje, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 22.000 Kč, které převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 4.400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.800 Kč. Celkovou částku 39.600 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti formou 60 týdenních splátek po 660 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 9. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný zaplatil celkem částku 4.500 Kč, z toho na úrok 3.473,31 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso 1.026,69 Kč. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku v termínu splatnosti, neuhrazená jistina se úročí úrokem ve výši 26,43 % ročně sjednaným v  smlouvy. Žalovaný dluží jistinu ve výši 22.000 Kč, úrok ve výši 926,69 Kč, poplatek za administrativní činnost 4.400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 7.773,31 Kč. Mezi stejnými účastníky byla uzavřena dne 3. 5. 2019 smlouva o spotřebitelském úvěru č. 1401093799. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Pokud by soud shledal, že žalobce neprokázal splnění zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného, žalobce upozorňuje, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 21.000 Kč, které převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 3.570 Kč s úrokovou sazbou 20,74 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4.200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 11.970 Kč. Celkovou částku 40.740 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti formou 80 týdenních splátek po 510 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 11. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný zaplatil celkem částku 6.790 Kč, z toho na úrok 3.570 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1.125,32 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso 2.094,68 Kč. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku v termínu splatnosti, neuhrazená jistina se úročí úrokem ve výši 20,74 % ročně sjednaným v  smlouvy. Žalovaný dluží jistinu ve výši 21.000 Kč, poplatek za administrativní činnost 3.074,68 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 9.875,32 Kč. Mezi stejnými účastníky byla uzavřena dne 18. 2. 2019 smlouva o spotřebitelském úvěru č. 1401057610. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Pokud by soud shledal, že žalobce neprokázal splnění zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného, žalobce upozorňuje, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 13.000 Kč, které převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 2.600 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.200 Kč. Celkovou částku 23.400 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti formou 60 týdenních splátek po 390 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 4. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný zaplatil celkem částku 10.200 Kč, z toho na jistinu 2.733, na úrok 2.600 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2.600 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso 2.266,75 Kč. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku v termínu splatnosti, neuhrazená jistina se úročí úrokem ve výši 25,14 % ročně sjednaným v  smlouvy. Žalovaný dluží jistinu ve výši 10.266,75 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 2.933,25 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedených smluv byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 7. 1. 2022. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 35.100 Kč, 33.950 Kč a 13.200 Kč, tj. celkem 82.250 Kč. Její příslušenství tvoří úroky ve výši 26,43 %, resp. 20,74 %, resp. 25,14 % ročně a úroky z prodlení v zákonné výši, které byly kapitalizovány do dne postoupení. Platbu těchto částek žalovaný neprovedl, ač k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou.

2. Na výzvu soudu žalobce doplnil žalobu tak, že na nároky ze smluv nedopadá zákonná úprava ohledně výše úroku účinná od 24. 4. 2020, neboť u smlouvy č. 1401124627 se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek již dne 6. 8. 2019 (hned s prvou splátkou), u smlouvy č. 1401057610 se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek již dne 22. 7. 2019, když zaplatil pouze 1. až 21. splátku a u smlouvy č. 1401124627 se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek již dne 21. 6. 2019, když uhradil pouze 1. až 6. splátku.

3. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. K jednání dne 15. 8. 2022 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač mu bylo předvolání se žalobou doručeno na adresu trvalého pobytu postupem dle , 4 dne 8. 7. 2022. Soud proto dle jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, který se tak k žalobě nevyjádřil.

4. Žalobce byl soudem vyzván k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byl poučen, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobce bude ve věci částečně neúspěšný.

5. Na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 20. 6. 2022, ve kterém zopakoval, že má za to, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena s tím, že právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivost tvrzení žalovaného. Zopakoval rovněž právní názor, že neprokázání splnění této povinnost nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Žalobce nemá k dispozici doklady od žalovaného. Žalobce nenavrhl další důkazy k prokázání tvrzené skutečnosti a odkázal na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, čj. -97.

6. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvami o úvěru ze dne 18. 2. 2019, 3. 5. 2019 a 19. 7. 2019, včetně doplňujících ustanovení a karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022, včetně podacího lístku a předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 16. 3. 2022, včetně podacího lístku.

7. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 18. 2. 2019 byla mezi věřitelem právnická osoba, IČO a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou a rodným číslem. Ve smlouvě je odkaz na zákon o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 13.000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal spolu s půjčenou částkou 13.000 Kč vrátit i poplatek ve výši 10.400 Kč, celkem tedy 23.400 Kč. Poplatek dle smlouvy sestával z úroku ve výši 2.600 Kč, poplatku za administrativní činnosti ve výši 2.600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.200 Kč. Celková částka měla být zaplacena v 60 týdenních splátkách po 390 Kč. Dle karty zákazníka mezi dokumenty k ověření byly výplatní pásky a pracovní smlouva. Soudu však doloženy nebyly. V kartě zákazníka jsou uvedeny měsíční příjmy žadatele 18.500 Kč, výdaje na bydlení 2.250 Kč, ostatní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, ošacení) 4.500 Kč, spoření 200 Kč, splátky úvěrů 1.200 Kč, tj. celkové výdaje 8.150 Kč. Dle žalobce žalovaný zaplatil celkem částku 10.200 Kč a do prodlení s placením se dostal 22. 7. 2019. Následně byla dne 3. 5. 2019 mezi stejnými účastníky uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 21.000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal spolu s půjčenou částkou 21.000 Kč vrátit i poplatek ve výši 19.740 Kč, celkem tedy 40.740 Kč. Poplatek dle smlouvy sestával z úroku ve výši 3.570 Kč, poplatku za administrativní činnosti ve výši 4.200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 11.970 Kč. Celková částka měla být zaplacena v 80 týdenních splátkách po 510 Kč. Dle karty zákazníka mezi dokumenty k ověření byly výplatní pásky a pracovní smlouva. Soudu však doloženy nebyly. V kartě zákazníka jsou uvedeny měsíční příjmy žadatele 18.500 Kč, výdaje na bydlení 2.250 Kč, ostatní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, ošacení) 4.500 Kč, spoření 200 Kč, splátky úvěrů 1.200 Kč (tj. ve stejné výši jako u smlouvy ze dne 18. 2. 2019, aniž by se promítly splátky, ke kterým se žalovaný zavázal v této smlouvě), tj. celkové výdaje 8.150 Kč. Dle žalobce žalovaný zaplatil celkem částku 6.790 Kč a do prodlení s placením se dostal dne 21. 6. 2019. Konečně byla dne 19. 7. 2019 mezi stejnými účastníky uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 22.000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal spolu s půjčenou částkou 22.000 Kč vrátit i poplatek ve výši 17.600 Kč, celkem tedy 39.600 Kč. Poplatek dle smlouvy sestával z úroku ve výši 4.400 Kč, poplatku za administrativní činnosti ve výši 4.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.800 Kč. Celková částka měla být zaplacena v 60 týdenních splátkách po 660 Kč. Dle karty zákazníka mezi dokumenty k ověření byly výplatní pásky. Soudu však doloženy nebyly. V kartě zákazníka jsou uvedeny měsíční příjmy žadatele 16.482 Kč, výdaje na bydlení 2.250 Kč, ostatní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, ošacení) 4.500 Kč, spoření 200 Kč, splátky úvěrů 4.800 Kč, tj. celkové výdaje 11.750 Kč. Dle žalobce žalovaný zaplatil celkem částku 4.500 Kč a do prodlení s placením se dostal již 6. 8. 2019. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedl ve větším rozsahu, než je tvrzeno žalobcem.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, včetně seznamu postoupených pohledávek, bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smluv byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 3. 2. 2022 odeslaným na adresu výběru dle karty zákazníka 4. 2. 2022 Dne 16. 3. 2022 zaslal zástupce žalobce žalovanému předžalobní výzvu.

9. Žalobci bylo u jednání dne 15. 8. 2022 předestřeno, že soud má za to, že při uzavírání smluv mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobce skutková tvrzení a důkazní návrhy v tomto směru dále nedoplnil.

10. Dle , 2 z. č. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle , 2 č. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě spotřebitelských smluv o úvěru uzavřených v období od 18. 2. 2019 do 19. 7. 2019 (tj. během 5 měsíců) částky 13.000 Kč, 21.000 Kč a 22.000 Kč, které žalovaný převzal hotově. Žalovaný je ve smlouvách označen jménem, příjmením, adresou a rodným číslem a nepochybně se jedná o spotřebitelské smlouvy, na které je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěrů jeho právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení nepředložil jiné důkazy než kartu zákazníka, a to ani poté, kdy byl soudem vyzván k jejich předložení a byl poučen o následcích, pokud se tak nestane. Soud dokonce výslovně s ohledem na § 13 o. z. odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. -80 ze dne 4. 1. 2022, v němž se odvolací soud podrobně k otázce prokázání ověřování úvěruschopnosti vyjadřuje.

14. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. V kartách zákazníka je sice uvedeno, že byly kontrolovány výplatní pásky, ale není patrno, za jaké období, soudu doloženy nebyly. Výdaje žalovaného jsou v kartě zákazníka silně podhodnoceny tak, že je jednoznačně patrné, že nemohou odpovídat realitě. Při uzavírání druhé smlouvy ze dne 3. 5. 2019 není ve výdajích vůbec počítáno se splátkami na základě smlouvy ze dne 18. 2. 2019 Smlouvy jsou uzavírány v krátkém časovém úseku po sobě, půjčovaná částka se zvyšuje. Sám žalobce připouští, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením závazků vůči právnímu předchůdci žalobce již 21. 6. 2019, přesto s ním právní předchůdce žalobce poté, kdy byl v prodlení, tj. 19. 7. 2019, uzavřel další smlouvu o úvěru. Nelze mít za to, že úvěry byly žalovanému poskytnuty v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného, o čemž svědčí i to, že již krátce po uzavření smluv se žalovaný dostal se prodlení se splácením závazků dle všech smluv. Skutková situace ve věci je tak odlišná od věci, kterou posuzoval Krajský soud v Českých Budějovicích v rozsudku čj. -97, na který žalobce odkazuje.

15. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, jsou smlouvy ze dne 18. 2. 2019, 3. 5. 2019 a 19. 7. 2019 dle § 87 ZSÚ neplatné a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v těchto smlouvách.

16. Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částky 13.000 Kč, 21.000 Kč a 22.000 Kč na základě neplatných smluv, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Žalobce se stal ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.

17. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 13.000 Kč nebylo vráceno 2.800 Kč (13.000 – 10.200 Kč), z částky 21.000 Kč nebylo vráceno 14.210 Kč (21.000 – 6.790 Kč) a z částky 22.000 Kč nebylo vráceno 17.500 Kč (22.000 – 4.500 Kč), když žalovaný neprokázal, že na smlouvy zaplatil více, než uvádí žalobce, přičemž všechny platby žalovaného soud započítává na jistinu. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Protože žalovaný je v řízení nečinný, nedoložil soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou možnosti žalovaného, byla lhůta k plnění stanovena s ohledem na dobu, když žalovaný částky převzal, s přihlédnutím k výši nesplacené částky na 3 měsíce od právní moci rozsudku. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 34.510 Kč (2.800 + 14.210 + 17.500 Kč) ve výše uvedené lhůtě.

18. Žalobce se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatných smlouvách, proto co do částky 47.740 Kč, požadovaného úroku a úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta.

19. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o Žalobce měl ve věci větší neúspěch než úspěch, proto mu požadovaná náhrada nákladů řízení nebyla přiznána ani částečně. Ve věci více úspěšnému než neúspěšném žalovanému náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat splnění návrhem na výkon rozhodnutí či exekuci.