Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
5 C 70/2021-42
Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 23 230,95 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 726,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 726,07 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení další částky v celkové výši 14 504,88 Kč, zákonných úroků z prodlení v částce vyšší než jak byly přiznány ve výroku I. tohoto rozsudku, a smluvních úroků ve výši 15 % p. a. z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 726,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 726,07 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení další částky v celkové výši 14 504,88 Kč, zákonných úroků z prodlení v částce vyšší než jak byly přiznány ve výroku I. tohoto rozsudku, a smluvních úroků ve výši 15 % p. a. z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou ze dne datum, ve znění změny připuštěné dne datum, domáhá se žalobkyně po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 15 685,99 Kč (jistina úvěru ve výši 10 000 Kč, neuhrazený úrok od datum do datum ve výši 963 Kč, neuhrazený poplatek za poskytnutí a sjednání úvěru ve výši 4 500 Kč a neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 222,99 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč, a to od datum do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky ve výši 10 000 Kč od datum do zaplacení a pohledávky ve výši 7 544,96 Kč (smluvní pokuty), když mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti, vrátit ve 14 pravidelných splátkách, kdy první splátka byla splatná v měsíci bezprostředně následujícím po podpisu smlouvy, poslední splátka byla splatná ke dni datum. Dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena společnosti právnická osoba, která ji následně smlouvou ze dne datum postoupila žalobkyni. Poskytovatel úvěru si před uzavřením úvěrové smlouvy se žalovaným vyžádal relevantní informace a podklady od žalovaného (údaje o rodinných poměrech žalovaného a jeho bydlení, včetně údajů o vyživovaných osobách, údaj o zdroji a o výši příjmů, údaj o měsíčních výdajích žalovaného) a posoudil jeho příjmy (po odečtení výdajů) jako dostačující pro splácení úvěru a jeho příslušenství, tedy s kladným závěrem o jeho úvěruschopnosti. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek úvěru. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení dlužné částky a dále na zákonný úrok z prodlení v zákonné výši z neuhrazené jistiny úvěru od datum do zaplacení a dále na dohodnutou smluvní pokutu, za dobu od datum do datum, ve výši 0,1% denně z částky 15 685,99 Kč.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Existence společnosti právnická osoba, IČO, a její oprávnění poskytovat úvěr, byly zjištěny z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka číslo (dále jen:„ společnost právnická osoba“).
4. Existence společnosti právnická osoba, IČO, byla ověřena z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka číslo (dále jen:„ společnost právnická osoba“).
5. Existence právnická osoba, s. r. o., IČO, byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka číslo.
4. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného společnost právnická osoba v žádosti o úvěr ze dne datum zohlednila náklady žalovaného na bydlení ve výši 2 000 Kč a náklady za dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 3 500 Kč a dále skutečnost, že žalovaný byl zaměstnán od datum u společnosti právnická osoba s měsíčním příjmem 10 000 Kč (žádost o úvěr). Dále žalobkyně vycházela z pracovní smlouvy ze dne datum, jež prokazuje, že žalovaný byl ode dne datum zaměstnán ve společnosti právnická osoba jako operátor montáže rozvaděčů na dobu určitou do datum a zkušební dobou 3 měsíce, se základní mzdou 68,70 Kč/hodina, s délkou pracovní doby 37,5 h týdně. Ze mzdové pásky za měsíc leden 2018 se podává, že čistá mzda činila 10 563 Kč.
5. Před uzavřením smlouvy o úvěru byl žalovaný informován o druhu úvěru, jeho výši, počtu a výši splátek, nákladech úvěru, o smluvních pokutách (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum), dále mu byly podány informace o zprostředkovateli úvěru (informace pro spotřebitele ze dne datum)
6. Na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba a žalovaným poskytla společnost právnická osoba žalovanému téhož dne v hotovosti peníze ve výši 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal zaplatit této společnosti částku v celkové výši 18 186 Kč (jistina ve výši 10 000 Kč, úroky v celkové výši 963 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 923 Kč a inkasní poplatek ve výši 1 800 Kč), to vše ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 299 Kč. Dále bylo sjednáno, že nezaplatí-li žalovaný jakoukoliv splátku řádně a včas, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení, pokuta je splatná v den následující po prodlení.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum je zřejmé, že tato bylo uzavřena mezi společností právnická osoba, jako postupitelem a společností právnická osoba, jako postupníkem; postupník s postupitelem se dohodli na postoupení pohledávek za dlužníky, které vznikly na základě úvěrových smluv uvedených v příloze číslo této smlouvy. Postupitel postoupil na postupníka pohledávky se všemi právy z úvěrových smluv, a to zejména neuhrazené jistiny úvěrů, neuhrazené řádné úroky vyčíslené ke dni splatnosti poslední splátky splátkového kalendáře, dále práva ze smluvní pokuty, práva na řádné úroky a práva na úroky z prodlení. Z přílohy číslo seznamu postoupených pohledávek - plyne, že postoupena byly i pohledávka za žalovaným v aktuální výši 15 686 Kč.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum je zřejmé, že tato bylo uzavřena mezi společností právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem; postupník s postupitelem se dohodli na postoupení pohledávek za dlužníky, které vznikly na základě úvěrových smluv uvedených v příloze číslo této smlouvy. Postupitel postoupil na postupníka pohledávky se všemi právy z úvěrových smluv, a to zejména neuhrazené jistiny úvěrů, neuhrazené řádné úroky vyčíslené ke dni splatnosti poslední splátky splátkového kalendáře, dále práva ze smluvní pokuty, práva na řádné úroky a práva na úroky z prodlení. Z přílohy číslo seznamu postoupených pohledávek - plyne, že postoupena byla i pohledávka za žalovaným v celkové výši 24 131,85 Kč, kdy výše dluhu jistiny k datum činila 8 726,07 Kč.
9. Z předžalobní výzvy plyne, že tato byla vyhotovena dne datum, žalovaný byl vyzván k zaplacení částky ve výši 29 481,67 Kč zároveň byl informován o postoupení pohledávky. Z podacího lístku je zřejmé, že dne datum byla předžalobní výzva zaslána žalovanému.
10. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.
11. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit částku v celkové výši 18 186 Kč (jistina ve výši 10 000 Kč, úroky v celkové výši 963 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 923 Kč a inkasní poplatek ve výši 1 800 Kč), a to ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 299 Kč. V době posuzování úvěruschopnosti žalovaného byl žalovaný zaměstnán na dobu určitou - od datum do datum ve společnosti právnická osoba, a to s tříměsíční zkušební dobou. Z výplatní pásky za leden 2018 byla zjištěna čistá mzda žalovaného 10 563 Kč. Zprostředkovatel úvěru kalkuloval s informací, že za bydlení žalovaný vydá částku ve výši 2 000 Kč, a jeho ostatní náklady činí 3 500 Kč. Dne datum byla pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru postoupena společnosi právnická osoba, která ji následně postoupila dne datum žalobkyni s tím, že výše postupované jistiny činila 8 726,07 Kč.
12. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen:„ občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen:„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); jedná se o smlouvu spotřebitelskou.
13. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Dle současné právní úpravy se jedná o neplatnost relativní (ustanovení § 586 občanského zákoníku), kterou může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy (ustanovení § 87 odst. 1 spotřebitelského úvěru). Tato právní úprava je však v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum (dále jen:„ směrnice 2008/48“) musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době – srovnej: rozsudek Soudního dvora ve věci C číslo. Cílem směrnice 2008/48 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelů v Evropské unii a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Tato povinnost má za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti.
Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu směrnice 2008/48, aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. V souladu se zásadou nadřazenosti nesmějí členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidlo, které je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr zakotvil zásadu nadřazenosti v případu příjmení v . Enel ze dne datum, kde prohlásil, že zákony vydané evropskými institucemi je zapotřebí začlenit do právních řádů členských států, které se jimi musejí řídit. Evropské právo má proto přednost před vnitrostátními právními předpisy, jestliže je vnitrostátní právní předpis v rozporu s evropským předpisem, musejí orgány členského státu uplatnit ustanovení evropské. obec nadřazenosti se vztahuje i na soudnictví. Judikatura členského státu by rovněž měla respektovat judikaturu EU.
14. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na judikaturu Soudního dvora, soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když právní předchůdkyně žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Nejednala čestně a spravedlivě, když poskytla úvěr žalovanému, ačkoliv z pracovní smlouvy žalovaného vyplývalo, že právě uzavřel pracovní poměr, a to pouze na dobu určitou (do datum), nota bene s tříměsíční zkušební dobou. Současně nebyly právní předchůdkyní žalobkyně, dostatečně prověřeny výdaje žalovaného spojené s bydlením, které jsou neobvykle nízké (2 000 Kč), poskytovatelka úvěru se spokojila s pouhým tvrzením žalovaného, které nebylo ničím doloženo. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013). Z ustanovení § 2991 občanského zákoníku se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen
15. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává jí pouze částku, o kterou se žalovaný obohatil - odpovídající postoupené části jistiny tedy částce ve výši 8 726,07 Kč a ve zbytku žalobu zamítá.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), s vědomím, že úspěch žalovaného činil 21,62 % (rozdíl úspěchu žalovaného v řízení v rozsahu 60,81 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 39,19 %); když žalovanému žádné náklady nevznikly.
17. Pokud žalobkyně tvrdí, že uhradila soudní poplatek z úroků a poplatků a nežádá vrácení poměrné části poplatku, pak soud podotýká, že soudní poplatek měl být vypočten z částky 22 067,95 Kč, když příslušenství tvoří pouze úroky ve výši 963 Kč, poplatek za poskytnutí a sjednání úvěru a poplatek za vyhodnocení úvěru není příslušenstvím pohledávky (ustanovení § 513 občanského zákoníku). Přeplatek na soudním poplatku tak činí částku ve výši 39 Kč, která se v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nevrací.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekucí u soudního exekutora.