Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 89/2022-32

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 12 739 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 771 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 642,48 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 771 Kč od datum do datum ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 4 771 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 7 968 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 633,10 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 968 Kč od datum do datum ve výši 7,25 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 7 968 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 771 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 642,48 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 771 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 4 771 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 7 968 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 633,10 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 968 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 7 968 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení zažalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaný a právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 968 Kč, tedy celkem částku ve výši 19 968 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách po 384 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, na svůj dluh uhradil celkem toliko částku 7 229 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo s účinností ke dni datum k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaná dlužná částka se skládá z nesplacené části jistiny ve výši 7 655,65 Kč a z nesplacené části souhrnného poplatku ve výši 5 083,35 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 275,58 Kč (za období od datum do datum) a běžící zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání se žalovaný bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán. Soud tak ve věci jednal v nepřítomnosti žalovaného dle

4. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobkyně předal v den podpisu smlouvy žalovanému hotovostní půjčku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutím půjčky zaplatit souhrnný poplatek ve výši 7 968 Kč. Celková částka, kterou byl žalovaný povinen splatit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 384 Kč, činila 19 968 Kč (prokázáno smlouvou o půjčce číslo smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). Žalovaný na půjčku splatil celkovou částku ve výši 7 229 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne datum (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a oznámením o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu). K úhradě zbývající části dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne datum (prokázáno výzvou k plnění před podáním žaloby včetně poštovního podacího archu).

5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků (resp. původního věřitele a žalovaného) za použití ust. zákona číslo , (dále jen „“), jako smlouvu o půjčce podle a násl. zákona číslo , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Podle obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Podle a 41 obč. zák. platí, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle ust. obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaný vystupuje v tomto vztahu jako spotřebitel, je na místě aplikovat i příslušná ustanovení obč. zák. o spotřebitelských smlouvách, jakož i , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Soud tedy aplikoval zejména ust. a , 2 obč. zák., podle kterých se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele, spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení a rovněž nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

7. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve výši 12 000 Kč, kterou žalovaný prokazatelně převzal v hotovosti při podpisu smlouvy.

8. Žalovaný se v uzavřené smlouvě o půjčce zavázal, že věřiteli vrátí předmět půjčky ve výši 12000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 968 Kč. Tento pojem není ve smlouvě ani podmínkách nijak blíže definován. Není jasné, za co je tento poplatek sjednáván, co konkrétně představuje, co je v něm obsaženo a za co je tedy hrazen. Pokud ve smlouvě mající formu adhezní smlouvy žalobkyně, resp. její právní předchůdce, poskytuje obdobné půjčky opakovaně za účelem vytváření zisku, a pokud ve smlouvě není sjednána žádná jiná odměna nežli uvedený souhrnný poplatek, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o pevném úroku ve smyslu odměny za poskytnutou půjčku. Takové jednání vůči spotřebiteli však nemůže obstát vážení kritériem dobrých mravů (§ 3 odst. 1 obč. zák.) nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz. Jde tak o neplatný úkon podle § 39 obč. zák. - viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. spisová značka a spisová značka, nejnověji např. spisová značka, spisová značka, spisová značka.

9. Při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní půjčku nebo úvěr, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či jeho usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V daném případě výše ujednaného souhrnného poplatku odpovídá úroku ve výši cca 67,5 % z poskytnuté jistiny, tedy ve výši, která i trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů výrazně převyšuje. Ujednání o úroku je tak v daném případě absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Obč. zák. moderaci nepřiměřené výše sjednaného úroku z půjčky neupravoval, nelze proto dospět k závěru o neplatnosti jen té části ujednání o úroku z půjčky, která přiměřený úrok přesahuje (k tomu srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, o tom, že absenci zákonné úpravy moderace nelze aplikací ustanovení § 3 odst. 1 obč.zák. nahrazovat).

10. Úrok byl tedy smluven neplatně a plnění žalovaného je třeba považovat za určené na splacení jistiny (shodně rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). S odkazem na závěry Ústavního soudu v rozhodnutí ústavní nález soud ještě dodává, že pokud spotřebitelská smlouva obsahuje ujednání, jež zbavují spotřebitele jeho práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen (neboť uhrazení jistiny znamená zastavení dalšího narůstání příslušenství a dalších sankcí), je tak neplatný pro rozpor s ust. § 56 obč.zák.

11. Žalovaný na jistinu ve výši 12 000 Kč zaplatil 7 229 Kč, tj. zbývá doplatit 4 771 Kč.

12. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze částečně (výrok I.). Ve zbývající části soud nárok jako nedůvodný zamítl (výrok II.). Žalovaný se tím, že nezaplatil svůj dluh řádně a včas dostal do prodlení a žalobkyně má nárok na úroky z prodlení (kapitalizované a běžící) v sazbě, kterou požadovala ( obč. zák.), přičemž soud provedl přepočet a přiznal úroky z přiznané částky. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. věta první , když neshledal důvodu pro jiný postup.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle za situace, kdy převážně úspěšnému žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.