Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 123/2022-42

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Matějkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 26 088 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 088 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 088 Kč od datum do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do výše kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 651,66 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 088 Kč od datum do datum, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 496 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 088 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 088 Kč od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do výše kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 651,66 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 088 Kč od [datum] do [datum], zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 496 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 26 088 Kč s příslušenstvím, což představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Konstatovala, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit i částku ve výši 72 976 Kč. Žalovaná z titulu smlouvy uhradila celkem 23 912 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena dne datum smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž předmětné pohledávky přešly na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávek do dne sepisu žaloby nebylo žalovanou na pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobou uplatněná částka je tvořena bezdůvodným obohacením a zákonným úrokem z prodlení. Žalovaná uvedené částky ani přes písemné upomínky neuhradila.

2. K nařízenému jednání na den datum se žalovaná nedostavila, předvolání se žalobou jí bylo doručeno dne datum. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, jak umožňuje Žalobkyně se z jednání omluvila.

3. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a společností právnická osoba ze dne datum. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o úvěru číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou dne datum, jejímž obsahem je poskytnutí částky 50 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit společně s navýšením, představující úrok ve výši 54 976 Kč, administrativní poplatek ve výši 18 000 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala splatit částku 122 976 Kč, a to v 36 měsíčních splátkách. Částka 50 000 Kč byla žalované zaslána dle výpisu z účtu na bankovní účet dne datum. Žalobkyně žalovanou upomínala o úhradu dluhu před podáním žaloby dopisem ze dne datum.

4. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud se pak zabývá okolnostmi každého konkrétního případu, přičemž pouze na základě těchto může dospět k závěru, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Nejedná se tedy o právní jednání, které odporuje zákonu, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý a zjevně nepřiměřený, a nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o zápůjčce ve smyslu o. z., jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. V daném případě byla smlouva mezi účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. a násl. o. z. Podle o. z., jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Soudu žalobkyně poskytuje pouze Smlouvu o půjčce a o okolnostech jejího sjednání nemá soud žádné informace, pouze je zasílána žalovaným předžalobní upomínka. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Od poskytovatele se očekává přiměřené a poctivé jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se žalovaná nacházela s ohledem na finanční prostředky, které má k dispozici, žalobkyně si ani nezjišťovala ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, toto nebylo soudu doloženo. Soud má proto vážné pochybnosti o poctivosti jednání žalobkyně. Ze všech důvodů uvedených shora soud považuje toto právní jednání za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobkyně požaduje po žalované„ poplatky“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, které u úvěru na 50 000 Kč činí celkem částku 72 976 Kč. Jaký je skutečný zisk věřitele z této transakce, není patrné. Žalobkyně požaduje po žalovaném za zápůjčku poplatek ve výši téměř 146 % z částky, která byla žalované půjčena. Výši„ Celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí j. č.  – 64 ze dne 26. 7. 2017 v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. Smlouva o půjčce je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním.

5. Soud se dále zabýval tím, zda lze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení, jak navrhla žalobkyně. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobkyně žalované plnila poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o zápůjčce, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobkyně domáhala plnění na základě neplatných smluv a soud dospěl k závěru o jejich neplatnosti, byl pak nárok žalobkyně posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z., jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná na základě smlouvy prokazatelně obdržela 50 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí uhradila 23 912 Kč. Bezdůvodné obohacení tak představuje částku 26 088 Kč, soud proto žalobě vyhověl s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobkyni i úroky z prodlení. Žalovaná soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že by dluh rozporovala či uhradila. Soud proto uložil žalované dluh žalobkyni uhradit do 3 dnů od právní moci rozsudku dle , společně se zákonným úrokem z prodlení z dlužných částek, a to od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalované výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis ze dne datum, kterým byla poskytnuta žalované lhůta k úhradě dluhu do datum. Žalovaná se ocitla v prodlení dnem datum, od tohoto data je proto povinna platit úrok z prodlení, a to na podkladě obč. zákoníku, jehož výše odpovídá vládního Ve zbytku zákonného úroku z prodlení za předešlé období soud nárok žalobkyně zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy a tím i absenci ujednání o době plnění se mohla žalovaná ocitnout v prodlení až poté, co byla věřitelem o plnění požádána ( o. z.).

6. Podle účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Neúspěch žalobkyně ve vztahu k uplatněným zákonným úrokům z prodlení soud považuje za nepatrný neúspěch, který nemá vliv na právo na náhradu nákladů řízení, když se jedná o pouhé příslušenství žalované jistiny. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky , přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 3 úkony právní služby dle po 300 Kč (tj. 900 Kč), 3x režijní paušál po 100 Kč dle téže vyhlášky (tj. 300 Kč), dále 21 % DPH v částce 252 Kč dle a soudní poplatek ve výši 1 044 Kč, tedy celkem činí náklady řízení žalobce částku 2 496 Kč. V daném případě bylo postupováno dle citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, částka nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení zaplatí žalovaná v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.