Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 46/2022-26

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 17 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 970 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 7 970 Kč za dobu od 28. 5. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení další částky 9 030 Kč, kapitalizovaného úroku za dobu od 23. 10. 2009 do 17. 12. 2010 ve výši 11 582 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 29. 6. 2015 do 31. 1. 2022 ve výši 2 281,06 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 17 000 Kč za dobu od 1. 2. 2022 do 27. 5. 2022 a úroku z prodlení ve výši 7,75% p.a. z další částky 9 030 Kč za dobu od 28. 5. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 970 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 7 970 Kč za dobu od 28. 5. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení další částky 9 030 Kč, kapitalizovaného úroku za dobu od 23. 10. 2009 do 17. 12. 2010 ve výši 11 582 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 29. 6. 2015 do 31. 1. 2022 ve výši 2 281,06 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 17 000 Kč za dobu od 1. 2. 2022 do 27. 5. 2022 a úroku z prodlení ve výši 7,75% p.a. z další částky 9 030 Kč za dobu od 28. 5. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 25.2.2022 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 17 000 Kč s kapitalizovaným úrokem za dobu od 23. 10. 2009 do 17. 12. 2010 ve výši 11 582 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu od 29. 6. 2015 do 31. 1. 2022 ve výši 2 281,06 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 17 000 Kč za dobu od 1. 2. 2022 do zaplacení. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s její předchůdkyní společností právnická osoba (dále jako právnická osoba) dne 23. 10. 2009 smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši 17 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku zvýšenou o souhrnný poplatek 14 212 Kč vrátit formou 60 týdenních splátek po 527 Kč, z nichž poslední splátka byla stanovena na 17.12. 2010 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 byla s účinností ke dni 1. 7. 2015 pohledávka postoupena právnická osoba anonymizováno, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015. Do dne postoupení pohledávky žalovaná uhradila pouze částku 2 630 Kč a na jistině a souhrnném poplatku nadále dlužila částku 28 582 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 byla s účinností k témuž dni pohledávka dále postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována přípisem ze dne 4. 9. 2018. V období od postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 6 400 Kč, která byla započtena na mezitím připsaný úrok z prodlení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani poté, co ji k tomu žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2022 vyzývala. K ústnímu jednání dne 14. 7. 2022 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila při ústním jednání dne 14. 7. 2022. Učinila nesporným, že smlouvu o půjčce se právnická osoba skutečně uzavřela. Vzniklo to tak, že její dcera si na ni vzala půjčku, kterou poté nesplácela. Pohledávku nemá z čeho splatit, jejím jediným příjmem je starobní důchod, který je postižen exekucí vedenou k vymožení jiného jejího dluhu řádově přesahujícího částku 100 000 Kč. Bydlí v nájmu a od podzimu očekává zvýšení záloh na energie.

3. Závěr o skutkovém stavu, k němuž soud provedeným dokazováním dospěl, je následující: Předchůdce žalobkyně právnická osoba jako věřitelka s žalovanou jako dlužnicí uzavřeli dne 23. 10. 2009 smlouvu o půjčce číslo jíž předchůdkyně žalobkyně žalované půjčila částku 17 000 Kč a žalovaná se tuto půjčku společně s tzv. "souhrnným poplatkem" ve výši 14 212 Kč zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně formou 59 týdenních splátek á 527 Kč a poslední šedesáté splátky ve výši 119 Kč, z nichž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Splátky měly být podle dohody placeny k rukám zástupce předchůdkyně žalobce. Smlouva o půjčce neobsahovala ujednání, co (jaké položky) tzv. "souhrnný poplatek" obsahuje. Součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, podle nichž se splátky žalované započítávaly nejprve na "souhrnný poplatek" a teprve po jeho uhrazení na vlastní půjčku (čl. 5). Žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila v době do 1. 7. 2015 částku 2 630 Kč a poté ještě další částku 6 400 Kč Tyto splátky žalobkyně započetla dílem na tzv.„ souhrnný poplatek“ a dále na úroky, takže jistina dle výpočtu žalobkyně nadále činí 17 000 Kč a souhrnný poplatek se snížil na částku 11 582 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 byla pohledávka s účinností ke dni 1.7.2015 postoupena právnická osoba anonymizováno, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 byla dále postoupena žalobci. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2022 pak žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky.

4. Podle věta prvá , Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

5. Podle , , ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen obč.zák.) obč.zák. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. Podle § 52 odst. 1 obč.zák. Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

7. Podle § 52 odst. 2 obč.zák. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

8. Podle § 52 odst. 3 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

9. Podle § 55 odst. 1 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

10. Podle § 55 odst. 2 věta prvá obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a).

11. Podle § 56 odst. 1 obč.zák. Spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

12. Podle § 39 obč.zák. Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Podle § 41 obč.zák. Vztahuje-li se důvode neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

14. Podle § 451 odst. 1 obč.zák. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

15. Podle § 451 odst. 2 obč.zák. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu (…).

16. Podle § 517 odst. 2 obč.zák. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení (…); výši úroků z prodlení (…) stanoví prováděcí předpis.

17. Podle § 563 obč.zák. Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužní povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

18. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z předložených důkazů smlouvou o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek.

19. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle shora označených právních norem, přičemž přihlédl i k právním závěrům, které v obdobné věci učinil Krajský soud v Ostravě ve svém rozsudku čj. -99 ze dne 18.6.2018, jakož i k charakteru předchůdkyně žalobkyně právnická osoba coby podnikatelky poskytující nebankovní půjčky, jejímž imanentním smyslem existence je vytváření zisku, a dospěl k následujícím závěrům: Tzv. "souhrnný poplatek" 14 212 Kč sjednaný ve smlouvě o půjčce je ziskem, který předchůdkyně žalobkyně za půjčení finančních prostředků generovala. Plní tedy v podstatě funkci úroku. Sazba tohoto úroku pak dle aplikace "úvěrová kalkulačka" na stránkách https://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kalkulacky-a-aplikace/splatkovy-kalkulator činí cca 114% p.a. Úrokové sazby u nových úvěrů poskytovaných bankami v České republice domácnostem na spotřebu přitom dle databáze ARAD sestavované Českou národní bankou činily v měsíci 10/2009, kdy předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr poskytla, 14,53 % a dokonce i (tradičně nejvyšší) sazba úroků u kreditních karet činila 24,13 % p.a., čili téměř pětkrát méně. Soud si je vědom toho, že se jedná o úvěr na dobu jen lehce přesahující jeden rok, ale přece jenom se nejedná o tzv. "půjčku do výplaty", u níž je vyšší úroková míra spíše akceptovatelná. Úrok 114 % p.a. je dle názoru soudu i v případě půjčky na dobu jednoho roku nepřiměřeně vysoký a ujednání o něm je příkladem ujednání znamenajícího v rozporu s požadavkem dobré víry k újmě žalované jako spotřebitelky značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, neboť žalovaná jako spotřebitelka je adhezní smlouvou zavázána k plnění, které je v hrubém nepoměru k plnění, které jí předchůdkyně žalobkyně poskytla. Takové ujednání je dle cit. ust. § 56 odst. 1, § 55 odst. 1 a § 55 odst. 2 obč.zák. ujednáním neplatným, přičemž s odkazem na rozhodnutí usnesení pléna Ústavního soudu České republiky ve věci sp.zn. ze dne 9.2.2011 (ve kterém Ústavní soud formuloval závěr, že ust. § 55 odst. 2 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 nemá být obecnými soudy aplikováno, a to s přihlédnutím k relevantní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, neboť koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv odporuje i českému ústavnímu pořádku) soud konstatuje, že (i když smlouva o půjčce byla uzavřena před datem 1.8.2010) se v daném případě jedná o neplatnost absolutní ve smyslu cit. ust. § 39 obč.zák. Ve smyslu cit. ust. § 41 obč.zák. (a s přihlédnutím k závěrům uvedeným Krajským soudem v Ostravě v již zmíněném rozsudku -99 ze dne 18.6.2018) přitom toto neplatné ustanovení nelze oddělit od ostatních částí smlouvy o půjčce, protože s přihlédnutím k adhezní povaze smlouvy a ke smyslu existence předchůdkyně žalobkyně, jímž je generování zisku, lze konstatovat, že uzavření smlouvy bez vygenerovaného zisku v takto nemravné výši by pro předchůdkyni žalobkyně nebylo ekonomicky zajímavé, potažmo že by smlouvu o půjčce bez takto vysokého úroku (poplatku) neuzavřela.

20. Lze tedy uzavřít, že pokud je ujednání o poplatku za hotovostní inkaso splátek neplatné a pokud toto ujednání nelze od ostatních částí smlouvy o půjčce oddělit, je neplatná smlouva půjčce jako celek. Za této situace nezbývá, než práva a povinnosti smluvních stran vypořádat podle cit. ust. § 451 obč.zák. upravujících zásady pro vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tvrdila a žalovaná ostatně ani nečinila sporným, že její předchůdkyně poskytla žalované částku 17 000 Kč a dále tvrdila, že žalovaná z ní vrátila částku 2 630 Kč + 6 400 Kč = 9 030 Kč. Bylo tedy na žalované, aby případně tvrdila a prokazovala, že žalobkyni, resp. některé z jeho předchůdkyň uhradila více, či že tento jeho dluh zanikl jiným způsobem. Což však neučinila a soudu proto nezbylo, než žalované uložit, aby částku 17 000 Kč – 9 030 Kč = 7 970 Kč zaplatila, a to dle cit. ust. § 517 odst. 2 obč.zák. spolu s úrokem z prodlení. Splatnost této částky se však dle cit. ust. § 563 obč.zák. v daném případě odvíjí až od doručení žaloby žalované soudem, čili od 27. 5. 2022, protože ze strany žalobkyně nebylo prokázáno, že předchozí předžalobní výzva a oznámení o postoupení pohledávky byly žalované skutečně doručeny. Výše úroku z prodlení pak činí 11,75% p.a,, avšak žalobkyně ve své žalobě požadovala pouze úrok ve výši 7,75% p.a. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 7 970 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. za dobu od 28. 5. 2022 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

21. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle , tedy podle kritéria úspěchu ve věci. Žalobkyně požadovala na jistině částku 17 000 Kč a úspěšná byla pouze co do částky 7 970 Kč. Převážně úspěšným účastníkem tak byla žalovaná, která se však při ústním jednání dne 14. 7. 2022 práva na náhradu nákladů řízení vzdala. Soud proto rozhodl o nákladech řízení tak, že právo na jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat exekučně.