Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 138/2022-14
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 211 185 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 826 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 3 826 Kč od 8. 12. 2021 do zaplacení a částku 207 359 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 207 359 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 37 306,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 826 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 3 826 Kč od 8. 12. 2021 do zaplacení a částku 207 359 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 207 359 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 37 306,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne 8. 3. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 211 185 Kč z titulu dosud neuhrazené kupní ceny za dodávku elektřiny s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo ze dne 29. 12. 2019.
Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel z předložených listin v kontextu se skutkovými tvrzeními obsaženými v podané žalobě. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:
Mezi účastníky byla dne 14. 1. 2020 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese adresa, a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit cenu stanovenou v platném ceníku žalobkyně. V období od 4. 8. 2021 do 9. 11. 2021 dodala žalobkyně žalovanému celkem 0, 73700 MWh elektřiny v ceně 3 826 Kč. Žalobkyně mu tuto částku vyúčtovala fakturou číslo splatnou dne 7. 12. 2021. Žalovaný na tuto pohledávku žalobkyni dosud ničeho neuhradil. V období od 16. 7. 2020 do 3. 8. 2021 dodala žalobkyně žalovanému celkem 44,246 MWh elektřiny v ceně 225 359 Kč. Žalovaný v uvedeném období žalobkyni na zálohách uhradil celkem 18 000 Kč, a proto mu žalobkyně fakturou číslo vyúčtovala částku 207 359 Kč splatnou dne 23. 8. 2021. Na tuto pohledávku dosud žalovaný také neuhradil ničeho.
Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle ust. 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen„ o. z.“) a dále dle zákona č. 458/2000 Sb. (dále též jen„ EZ“), a ve vztahu k úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Podle § 28 odst. 2 písm. j) EZ zákazník je povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky.
V rozsahu tvrzeném žalobkyní žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající z řádně uzavřené smlouvy mezi účastníky tím, že nezaplatil žalobkyni sjednanou cenu dodané elektřiny. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po splatnosti shora uvedených daňových dokladů ocitl vůči žalobkyni v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobkyni proto dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění platném ke dni uzavření předmětné smlouvy vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalovaného. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobkyní požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalované částky s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovaného ve splátkách.
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:
soudní poplatek ve výši 8 448 Kč,
odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen„ AT“) ve výši 2 x 9 180 Kč za dva poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) a jeden půlúkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši 4 590 Kč, celkem 22 950 Kč,
3 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 900 Kč.
Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty (dále též jen„ DPH“), neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. DPH zde činí částku 5 008,50 Kč.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.