Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
24 C 1/2022-24
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 62 784 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 47 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47 000 Kč od 6. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 15 784 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 784 Kč od 6. 6. 2021 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 8 684,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta anonymizováno jméno jméno.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 47 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47 000 Kč od 6. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 15 784 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 784 Kč od 6. 6. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 8 684,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [jméno].</b>
1. Předmětem řízení k žalobě, doručené soudu dne 16. 12. 2021, ve znění doplnění žaloby ze dne 9. 2. 2022, bylo zaplacení částky 62 784 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 62 784 Kč od 6. 6. 2021 do zaplacení, ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 5. 2. 2021, uzavřené s využitím prostředků komunikace na dálku mezi právním předchůdcem žalobce (postupitelem) právnická osoba jako úvěrujícím na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným na straně druhé. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce jako úvěrující (původní věřitel) posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele (dlužníka) podle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnost spotřebitele. Konkrétně pak nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a nahlédnutím do centrální evidence exekucí. Věřitel dále provedl lustraci dokladu totožnosti předloženého dlužníkem, v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky.
2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.
3. Soud vzal za prokázané, že společnost právnická osoba, založená podle právního řádu země, sídlem adresa, anonymizována dvě slova číslo, země, registrační číslo anonymizováno číslo, jako úvěrující na straně jedné (označovaný jako„ věřitel“) a žalovaný jako úvěrovaný na straně druhé (označovaný jako„ klient“) uzavřeli dne 5. 2. 2021 s využitím prostředků komunikace na dálku - internetových stránek úvěrujícího webová adresa (dále též jen„ webové stránky“), e-mailové adresy úvěrovaného email a telefonního čísla úvěrovaného číslo - písemnou smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se úvěrující zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu 80 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednané úroky z úvěru ve výši 10,5 % měsíčně a příslušné poplatky. Smluvní vztah mezi úvěrujícím a žalovaným se řídil také Obchodními podmínkami společnosti právnická osoba ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice účinným od 13. 10. 2020 (dále jen„ Obchodní podmínky“) a sazebníkem dostupným na webových stránkách (dále jen„ Sazebník“). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Klient byl oprávněn peníze z úvěru čerpat po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně. Čerpání bylo sjednáno tak, že na základě žádosti klienta o čerpání prostřednictvím webové aplikace dostupné na webových stránkách nebo telefonicky prostřednictvím zákaznického servisu věřitele převede věřitel peníze na bankovní účet klienta, který klient sdělil při podání žádosti o úvěr prostřednictvím aplikace dostupné na webových stránkách nebo jinak v souladu s Obchodními podmínkami (dále jen„ bankovní účet klienta“). Smluvní strany se dohodly, že klient zaplatí poplatek za čerpání úvěru ve výši 0 % z částky každého čerpání. Žalovaný byl povinen věřiteli splácet úvěr, úroky z úvěru a poplatek za čerpání z bankovního účtu klienta pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám ve výši (a) 11 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému mu byly finanční prostředky dle této smlouvy připsány na jeho bankovní účet. Celkový počet splátek závisel na délce doby trvání úvěru a jeho skutečně vyčerpané výši. V případě prodlení klienta se splacením jakékoliv částky věřiteli mohl věřitel po klientovi požadovat také náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli v souvislosti s prodlením klienta se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč. Věřitel byl oprávněn prohlásit úvěr za okamžitě splatný s účinností ke dni doručení oznámení o okamžité splatnosti úvěru klientovi také tehdy, pokud se klient dostane do prodlení se splacením 1 splátky po dobu delší než 2 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek (ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 5. 2. 2021 a z Obchodních podmínek).
4. Úvěrující poskytl žalovanému tím, že mu ze svého účtu vedeného u platební brány ThePay odeslal na bankovní účet č. bankovní účet dne 5. 2. 2021 částku 20 000 Kč, dne 5. 2. 2021 částku 25 000, dne 5. 2. 2021 částku 4 000 Kč a dne 8. 2. 2021 částku 1 000 Kč, peněžní prostředky v celkové výši 50 000 Kč. Ke dni splatnosti 5. 6. 2021 měla žalovaná dlužit úvěrujícímu na jistině poskytnutého úvěru částku 53 463,60 Kč a úroky (10,5 % měsíčně) za období čerpání úvěru ve výši 9 320,40 Kč, celkem tedy částku 62 784 Kč (z informací z webové aplikace úvěrujícího, z potvrzení o provedených platbách ThePay.cz, s.r.o. a z výpisu transakcí úvěrujícího ke dni 5. 6. 2021).
5. právnická osoba jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o revolvingovém úvěru ve výši 62 438,80 Kč na základě písemné smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 na žalobce jako postupníka a žalované oznámila postoupení pohledávky doporučeným dopisem ze dne 29. 7. 2021, podaným k poštovní přepravě právním zástupcem žalobce dne 29. 7. 2021 spolu s předžalobní výzvou žalobce k úhradě žalované částky s příslušenstvím ze dne 29. 7. 2021 (ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 7. 2021, z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 29. 7. 2021 a z poštovního podacího lístku ze dne 29. 7. 2021).
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
8. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
13. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že společnost právnická osoba jako poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 5. 2. 2021 prokazatelně neposuzoval úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného jako spotřebitele, neboť si od něj prokazatelně nevyžádal žádné relevantní podklady nezbytné pro porovnání jeho příjmů a výdajů v návaznosti na způsob plnění jeho dosavadních dluhů, když za daných okolností lze posouzení úvěruschopnosti žalovaného pouze z žalobcem tvrzených externích databází (insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí) považovat za naprosto nedostatečné. Soud proto dospěl k závěru, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr ve formě revolvingového úvěru splácet. Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 5. 2. 2021 je proto podle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, neboť úvěrující poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ. Protože právní jednání úvěrujícího odporuje ZoSÚ jako právnímu předpisu, který zajišťuje veřejný pořádek ve spotřebitelských vztazích, považoval soud smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne 5. 2. 2021 za absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z., které zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. února 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Soud proto z důvodu absolutně neplatné smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 5. 2. 2021 žalobu zamítl v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 15 784 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 784 Kč od 6. 6. 2021 do zaplacení.
16. Protože se žalovaný na úkor úvěrujícího bezdůvodně obohatil o částku 47 000 Kč, představující plnění z neplatného právního úkonu ve výši 50 000 Kč po odpočtu žalovaným zaplacené (vrácené) částky 3 000 Kč, má žalobce vůči žalovanému podle § 2993 o. z. právo na vrácení toho, co jeho právní předchůdce (postupitel) plnil. Žalovaný, který dosud žalobci prokazatelně nevrátil částku 47 000 Kč, jíž úvěrující přenechal žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 5. 2. 2021, je povinen žalobci tuto částku vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný, který byl úvěrujícím ve výpisu transakcí informován o datu splatnosti dlužné částky ke dni 5. 6. 2021, je ode dne 6. 6. 2021 v prodlení se splněním částky 47 000 Kč, je žalovaný povinen platit z částky 47 000 Kč úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož výše 8,25 % ročně odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (0,25 %), zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto podané žalobě zčásti vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 47 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47 000 Kč od 6. 6. 2021 do zaplacení, vše v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“).
17. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení částky 62 784 Kč, měl ve věci úspěch pouze ze 75 % předmětu řízení (přiznáno mu bylo 47 000 Kč), a žalovaný měl ve věci úspěch z 25 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 50 % (75 % minus 25 %). Účelně vynaložené náklady řízení, které mohlo být zahájeno perfektní žalobou, na straně žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 140 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 10 860 Kč podle § 7 bodu 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, kvalifikovaná výzva k plnění) po 3 620 Kč, 3 režijních paušálech po 300 Kč (900 Kč) podle § 13 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 11 760 Kč ve výši 2 469,60 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 17 369,60 Kč, z čehož 50 % činí 8 684,80 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.