Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 98/2022-37
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 751,64 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 616,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 6 616,99 Kč od 25.5.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zaplacení částky 4 134,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 9 876,99 Kč od 16.12.2020 do 24.5.2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 3 260 Kč od 25.5.2022 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení náhradu nákladů řízení ve výši 537 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku..
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 616,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 6 616,99 Kč od 25.5.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení částky 4 134,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 9 876,99 Kč od 16.12.2020 do 24.5.2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 3 260 Kč od 25.5.2022 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] náhradu nákladů řízení ve výši 537 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku..
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 19.11.2021, doplněnou podáním ze dne 21.4.2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 10 751,64 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 14.11.2019 účastníci uzavřeli Smlouvu ke službě anonymizováno účet, (dále jen,, Smlouva 1“), v rámci které byly upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby anonymizováno účet a anonymizováno Karty. Žalovaný v období od 1.1.2020 do 15.11.2020 využil služeb v celkové výši 9 876,99 Kč, přičemž v rozsahu 4 751,99 Kč prostřednictvím Karty. Dne 27.12.2019 účastníci uzavřeli Smlouvu o splátkovém limitu, (dále jen,, Smlouva 2“), na základě které žalobkyně žalovanému poskytla prostřednictvím odložené platby úvěr ve výši 4 977 Kč, který byl za žalovaného zaplacen u právnická osoba Smlouvy 2 se žalovaný zavázal uhradit úvěr s úrokem ve výši 43,70 % ročně ve 12 splátkách po 512,50 Kč měsíčně. Před uzavřením Smlouvy 1 a Smlouvy 2 žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy žalovaný uvedl měsíční příjem ve výši 70 000 Kč, měsíční výdaje ve výši 15 000 Kč a dluhové zatížení ve výši 5 000 Kč, proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, nebyla proti němu vedena exekuce, neměl záznam, v registru SOLUS. V případě prodlení měla žalobkyně nárok na úhradu poplatku z prodlení, přičemž jeho výše je dána délkou trvání prodlení, žalobkyně celkem požaduje poplatek ve výši 874,65 Kč (poplatek ve výši 3 986,65 Kč žalovaného ve výši 3 112 Kč). Přes upomínku žalobkyně zaslané dne 23.9.2021 žalovaný dluh nezaplatil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Žalobkyně u jednání dne 9.8.2022 navrhla, aby soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Ač byly u jednání dne 9.8.2022 splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b odst. 1,3 o.s.ř., soud rozsudek pro zmeškání nevydal, neboť dospěl k závěru, že vydání rozsudku pro zmeškání není vhodné s ohledem na pochybnosti soudu o řádném splnění povinnosti žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím peněžních prostředků, která způsobuje absolutní neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
Ze Smlouvy 1 ze dne 14.11.2019 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala zřídit žalovanému službu anonymizováno účet, jímž bude žalovaný disponovat s celkovým finančním limitem, který se odvíjí od vyhodnocení úvěruschopnosti a doložení příjmů žalovaného. Finanční limit, který je obvykle ve výši 2 000 Kč až 30 000 Kč, bude žalobkyně postupně žalovanému navyšovat do výše jeho celkového finančního limitu. Nutnou podmínkou navyšování má být řádné splácení poskytnutých finančních prostředků. Navyšování limitu probíhá jednou měsíčně. Tato pravidla zohledňují především zákazníkovu úvěruschopnost. Žalovaný se zavázal řádně a včas splácet dlužná vyúčtování. Žalovaný byl oprávněn realizovat platby za zboží a služby prostřednictvím zřízeného anonymizováno účtu nebo anonymizováno Karty.
Ze Smlouvy 2 soud zjistil, že byla uzavřena dne 27.12.2019 s tím, že byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr s úvěrovým limitem 5 000 Kč, dle Přílohy Smlouvy 2 byla čerpána částka 4 977 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet ve 12 měsíčních splátkách po 512,50 Kč spolu s úrokem ve výši 43,70 % ročně.
Z vyúčtování za leden 2020 soud zjistil, že žalovaný objednal zboží za částku 38,70 Kč anonymizováno, za částku 1 500,66 Kč, za částku 2 661 Kč, za částku 92,80 Kč anonymizováno za částku 180 Kč, splatnost byla do 15.5.2020.
Z vyúčtování za únor 2020 soud zjistil, že žalovaný objednal zboží za částku 226,44 Kč anonymizováno 439, splatnost byla do 15.5.2020.
Z vyúčtování za březen 2020 soud zjistil, že žalovaný objednal zboží za částku 24,40 Kč, za částku 27,99 Kč, splatnost byla do 15.5.2020.
Z výzvy ze dne 21.9.2021 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 12 901,68 Kč, dle potvrzení o podání tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 23.9.2021.
5. Z provedených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:
Žalobkyně uzavřela dne 14.11.2019 se žalovaným Smlouvu 1, v níž se žalobkyně zavázala zřídit žalovanému službu anonymizováno účet a anonymizováno Karta, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn realizovat platby za zboží a služby prostřednictvím zřízeného anonymizováno účtu a anonymizováno Karty a zavázal se řádně a včas splácet dlužná vyúčtování. Za leden 2020 žalovaný objednal zboží za částku 4 473,16 Kč, za únor 2020 žalovaný objednal zboží za částku 226,44Kč, za březen 2020 žalovaný objednal zboží za částku 52,39 Kč. Žalovaný se žalobkyní dále dne 27.12.2019 uzavřel Smlouvu 2, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr s úvěrovým limitem 5 000 Kč, dle Přílohy Smlouvy 2 byla čerpána částka 4 977 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet ve 12 měsíčních splátkách po 512,50 Kč spolu s úrokem ve výši 43,70 % ročně.. žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 3 112 Kč. Přes upomínku zástupce žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nepředložila žádné důkazy.
6. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30.6.2020, (dále jen„ o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23.4.2020, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
11. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem prověřila schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit z pohledu jím tvrzených měsíčních příjmů ve výši 70 000 Kč, měsíčních výdajů ve výši 15 000 Kč a dluhového zatížení ve výši 5 000, dospěl soud k závěru, že Smlouva 1, jež měla být smlouvou o zápůjčce dle § 2390 o.z,. a Smlouva 2, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., jsou absolutně neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
14. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, anonymizováno vs anonymizováno, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
15. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU.
16. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 4 751,99 Kč na objednané zboží prostřednictvím anonymizováno Karty, jak plyne z vyúčtování za leden 2020 2020. Dle Smlouvy 2 žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 4 977 Kč, která byla zaplacena za žalovaného u právnická osoba. Žalobkyně tak celkem poskytla žalovanému částku ve výši 9 728,99 Kč. Po odečtení úhrady žalovaného ve výši 3 112 Kč činí dluh žalovaného 6 616,99 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřené Smlouvy 1 a Smlouva 2 byly absolutně neplatné a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinen podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 6 616,99 Kč.
17. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalovanému jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu § 1968 o.z. považuje den 25. 5. 2022, když žaloba byla žalovanému doručena dne 23. 5. 2022. Následující den tak mohl žalovaný svůj závazek splnit. Když tak neučinil, dostal se následující den, tj. 25. 5. 2022, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu § 1970 o.z. právo požadovat po žalované úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
18. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě co do zaplacení částky 6 616,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. rozsudku vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a ve zbývající části žalobu s ohledem na právní posouzení listinami doloženého skutkového stavu jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
19. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 3 732,15 Kč včetně zákonného úroku z prodlení uvedeného ve výroku I. rozsudku a kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, což představuje 56 % celkového nároku, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. má právo na náhradu 56 % nákladů řízení vůči žalovanému. Žalovaný byl úspěšný co do částky 5 363,42 Kč (částka 4 134,65 Kč a příslušenství uvedené ve výroku II. rozsudku a kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku), což představuje 44 % celkového nároku, neboť žaloba byla v této části zamítnuta. Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak má žalobkyně právo na náhradu 12 % (56 % 44%) nákladů řízení vůči žalovanému. Soud proto přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. 12 % jejích účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 537 Kč, kdy celkové náklady řízení činí 4 478 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 4 478 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů za zastoupení advokátem sestávajících z odměny ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014 (dále jen,,vyhláška“), když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (např. řízení vedená u zdejšího soudu sp. zn. 7 C 144/2022, 21C 104/2022) a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující hodnotu 50 000 Kč, odměnou advokáta ve výši 1 540 Kč za jeden úkon právní služby (účast u jednání dne 9.8.2022) dle § 7 bod 5., § 11 odst.1 písm.g), § 14b odst.3 vyhlášky,tří paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby (účast u jednání dne 9.8.2022) podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu včetně 21 % DPH z částky 3 040 Kč ve výši 638 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.
20. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.