Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 190/2022-46
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 605 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 330 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 030 Kč od 28. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částku 1 275 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 975 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 811,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 330 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 030 Kč od 28. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částku 1 275 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 975 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 811,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Soud posuzoval žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky jako příspěvku podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon“), neboť žalovaný provozoval vozidlo registrační značka, VIN kód, které bylo evidováno jako provozované. Za období od 15. 1. 2020 do 29. 1. 2020 a za období od 27. 11. 2020 do 27. 1. 2021 neměl žalovaný sjednáno pojištění podle zákona. Žalobce zaslal žalovanému výzvy ze dne 1. 10. 2020 a 15. 2. 2021, avšak žalovaný doposud ničeho neuhradil.
Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný provozoval v období od 27. 11. 2020 do 27. 1. 2021 osobní vozidlo registrační značka a VIN kód se zdvihem objemu válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3, ač neměl sjednané povinné ručení. Žalobce zaslal žalovanému výzvu ze dne 15. 2. 2021 a následně předžalobní výzvu, avšak žalovaný doposud ničeho neuhradil.
Pokud jde o období od 15. 1. 2020 do 29. 1. 2020, tak toto vozidlo dle registru vozidel provozoval a vlastnil jméno příjmení Smlouva ze dne 10. 1. 2018 toto nemohla změnit, neboť se týkala jiného vozidla.
Soud věc posoudil podle § 4 zákona, přičemž provozovatel a vlastník vozidla (zákonodárce stanovil vyvratitelnou domněnku, že jde o osobu zapsanou v registru vozidel) mají povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti. Výše denní sazby je stanovena § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“) Žalobce pak má v souladu s § 4 odst. 4 zákona a § 2a vyhlášky právo na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč.
Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svoji povinnost po dobu 62 dní, přiznal soud žalobci shora uvedenou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve lhůtě dle § 160 o. s. ř.
Pokud jde o období 15 dnů v období ledna 2020, tak žalovaného tato povinnost nikterak netížila. Soud proto za toto období žalobu zcela zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 811,50 Kč, přičemž tato částka představuje 54,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,25 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22,75 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 605 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.