Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 193/2021-27

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 33.203,98 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 475,15 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 17 371,35 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 13 728,83 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 10 403,23 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 491 Kč, k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení, sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 475,15 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 17 371,35 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 13 728,83 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 10 403,23 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 491 Kč, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne datum domáhala zaplacení částky v celkové výši 33 203,98 Kč s příslušenstvím a poplatky z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení dne datum, na základě níž byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky do sjednaného úvěrového rámce. Ke dni podání žaloby žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši 24 469,38 Kč, poplatky za vedení karty v celkové výši 343 Kč, poplatky za odeslání upomínky v celkové výši 600 Kč, poplatek za přečerpání úvěrového rámce ve výši 1 500 Kč a poplatek za upomínku k úhradě dlužné částky ve výši 600 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužných částek, a to jistiny úvěru a kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 3 305,20 Kč, požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni zesplatnění do datum v kapitalizované výši 2 103,80 Kč a 282,60 Kč, přičemž stejné příslušenství z dlužné jistiny a obchodního úroku požadovala žalobkyně od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle (dále jen ), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne datum, z dispozic ke smlouvě o revolvingovém úvěru, z výpisu z účtu žalovaného, z oznámení o prohlášení úvěru za splatný, z všeobecných obchodních podmínek smlouvy, ze sazebníku poplatků a z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání zásilky doporučenou poštou má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru a vydání a užívání kreditní karty, na základě níž byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky do sjednaného úvěrového rámce ve výši 25 000 Kč. Z vyčerpaných finančních prostředků byl žalovaný povinen uhradit úrok ve výši 22,99 % ročně. Současně byla stanovena procentem výše splátky vyčerpaných prostředků. Žalovaný fakticky vyčerpal po dobu existence smlouvy částku ve výši 29 970,08 Kč a fakticky uhradil částku 12 598,73 Kč. Jelikož žalovaný porušoval smluvní ujednání a dostal se do prodlení s úhradou měsíčních splátek úvěru, provedla žalobkyně zesplatnění úvěru ke dni datum a vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky jednorázově. Dle tvrzení žalobkyně neuhrazená jistina úvěru představovala ke dni zesplatnění částku 24 469,38 Kč. Žalobkyně dále kapitalizovala ke dni zesplatnění sjednaný úrok z úvěru, který představoval částku 3 305,20 Kč. Žalobkyně dále provedla výpočet zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po zesplatnění do datum z dlužné jistiny, což představovalo částku 2 103,80 Kč, a z kapitalizovaných úroků z úvěru, což představovalo částku 282,60 Kč. Dále žalobkyně požadovala 7 poplatků za vedení karty po 49 Kč, což představuje celkem 343 Kč, 2 poplatky za odeslání upomínek k úhradě dluhu ve výši 2 x 600 Kč a poplatek za přečerpání úvěrového rámce ve výši 1 500 Kč, kdy výše poplatků vyplývala ze sazebníku poplatků tvořícího nedílnou součást smlouvy o revolvingovém úvěru. Celková dlužná částka tak představovala 33 203,98 Kč (24 469,38 Kč + 3 305,20 Kč + 2 103,80 Kč + 282,60 Kč + 343 Kč + 600 Kč + 600 Kč + 1 500 Kč). Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil.

5. Jelikož se jednalo o spotřebitelský úvěr, soud se musel jako předběžnou otázkou zabývat tím, zda žalobkyně v souladu s ustanovením , o spotřebitelském úvěru prověřila u žalovaného řádně a v zákonem požadovaném rozsahu schopnost předmětný úvěr splácet, zvláště za situace, že žalovaný byl oprávněn úvěrový limit ve výši 25 000 Kč vyčerpat i jednorázově.

6. V tomto směru soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne datum k doplnění rozhodných skutečností a označení důkazů, zda a jakým způsobem byla splněna povinnost věřitele vyplývající z § 86 citovaného zákona.

7. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že věřitel při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel z informací získaných od spotřebitele a dále ověřoval informace nahlédnutím do veřejných rejstříků. Dále žalobkyně při vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného porovnávala získané informace o příjmové a výdajové stránce se statistickými údaji, přičemž dospěla k závěru, že na straně žalovaného jsou dány podmínky pro plnění předmětného závazku. Žalovaný deklaroval příjem ve výši 16 000 Kč, aniž by tento příjem byl žalobkyní jakýmkoliv způsobem prověřován. Dále uvedl, že celkový čistý příjem domácnosti představuje 40 000 Kč bez bližšího upřesnění, žalovaný byl ke dni uzavření smlouvy rozvedený, žil v pronajatém domě/bytu s tím, že se podílel na nákladech na bydlení v rozsahu 40 %. Žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost. Dosavadní splátky žalovaného na jiné závazky představovaly částku 4 959,24 Kč. Žalovaný pracoval v dělnickém/řemeslném povolání, přičemž uvedl adresu svého zaměstnavatele, avšak žalobkyně příjem žalovaného neověřila.

8. Podle , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle , je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v  cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.

13. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalovaného jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele prověřena s náležitou péčí, u žalovaného nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jeho výdělkovým a majetkovým poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalovaného fakticky úvěr splácet. Soud má za to, že nebyly ověřeny příjmy žalovaného z pracovního poměru ani celkové příjmy domácnosti. Rovněž nebyly žádným způsobem ověřeny výdaje nejen žalovaného, ale i celé domácnosti. Za této situace nebyly splněny zákonné podmínky pro poskytnutí předmětného úvěru.

14. Vzhledem k výše uvedenému lze žalobkyni přiznat jen neuhrazenou jistinu úvěru, která představovala 17 371,35 Kč (29 970 Kč fakticky čerpáno - 12 598,73 Kč fakticky zaplaceno) společně se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, přičemž do datum bylo zákonné příslušenství kapitalizováno ve výši 2 103,80 Kč a od datum byl zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny přiznán až do zaplacení dluhu, a to dle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením ().

15. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároků, které nebyly důvodné vzhledem k přiznání pouze neuhrazené jistiny čerpaného úvěru. Jednalo se o částku 13 728,83 Kč zahrnující kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 3 305,20 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z obchodního úroku ve výši 282,60 Kč, poplatky ve výši 3 043 Kč (343 + 600+ 600 + 1 500) a část jistiny úvěru, která byla žalovaným zaplacena společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 403,23Kč (3 305,20 + 24 469,38 - 17 371,35) od datum do zaplacení. Pokud soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná a přiznal žalobkyni jen dlužnou jistinu se zákonným úrokem z prodlení, pak se žalobkyně nemůže úspěšně domáhat zaplacení ve smlouvě sjednaného úroku z úvěru, poplatků a části zaplacené jistiny včetně příslušenství z těchto nároků.

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle , kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná do 57% uplatněného nároku (do částky 19 475,15 Kč), neúspěšná do 43% z uplatněného nároku (13 728,83 Kč + kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 10 403,23 Kč od datum do rozhodnutí soudu dne datum ve výši 693,67 Kč), náleží jí tedy náklady řízení ve výši 14 % (57 % - 43 %). Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzva před podáním žaloby) odměna tedy činí 1 500Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s  ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla jí z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 378 Kč Náklady řízení představují celkem 3 507 Kč, 14 % z této částky činí 491 Kč.

17. Za podání žalobkyně ze dne datum nebyla odměna přiznána, neboť tímto podáním žalobkyně na písemnou výzvu soudu doplnila rozhodné skutečnosti a předložila důkazy k tvrzením, která měla být obsažena již v původní žalobě. Tento úkon soud nepovažuje za účelně vynaložené náklady řízení.

18. K aplikaci v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

19. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, ve dvojím vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelný rozsudek, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem výkonu tohoto rozhodnutí.