Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 255/2021-16
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 Kč od datum do zaplacení, částku 1 500 Kč s úrokem z prodlení výši 8,25% ročně z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 Kč od [datum] do zaplacení, částku 1 500 Kč s úrokem z prodlení výši 8,25% ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Podáním doručeným zdejšímu soudu dne datum (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím.
Žalovaná dne datum cestovala dopravním anonymizováno linkou číslo veřejné hromadné dopravy provozovanou anonymizována tři slova územní celek, a.s. (dále jen„ anonymizováno“) s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Ze strany anonymizováno byla učiněna přepravní kontrola žalované, kdy tato se neprokázala platným jízdním dokladem (žádným, neoznačeným, propadlým, případně dokladem nižší ceny, než jaká je stanovena Tarifem anonymizováno) a neuhradila tak stanovené jízdné. Žalovaná byla proto vyzvána k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty). Žalovaná tím, že neuhradila stanovené jízdné, porušila svoji povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy ve smyslu § 2550 o.z., ve spojení s §18a č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, či s § 37a zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, a dále s vyhl. Min. DaS č. 175/200 Sb. Přepravního řádu, a smluvních podmínek anonymizováno (dále jen„ SPP“). Žalované tak vznikla zákonná povinnost uhradit jízdné, kdy splatnost pohledávky žalobkyně nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy bylo právo žalobkyně u žalované uplatněno. Ode dne následujícího po provedení přepravní kontroly se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni. Jelikož se žalovaná při provedené přepravní kontrole neprokázala žádným jízdním dokladem, byla jí stanovena povinnost uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč (smluvní pokuta), kdy tato vyplývá z čl. 8 odst. 4 SPP. Splatnost této přirážky k jízdnému nastala v den provedení přepravní kontroly, tedy datum, ode dne následujícího po provedení přepravní kontroly se žalovaná do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh vůči žalobkyni neuhradila ničeho, a neučinila tak ani poté, co jí byla žalobkyní zaslána tzv. předžalobní upomínka ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). Žalobkyně se proto se svým nárokem obrátila na soud.
Usnesením ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací byl zrušen elektronický platební rozkaz vydaný dne datum rozhodnutí, číslo jednací, neboť žalované se nepodařilo elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou ve smyslu § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 o.s.ř. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací byla žalovaná vyzvána ve smyslu § 114a odst. 2 psím. a) o.s.ř. k tomu, aby se vyjádřila k nároku žalobkyně uplatněného v žalobě, aby v případě, že nárok žalobkyně uplatněný v žalobě zcela či zčásti neuznává, uvedla všechny skutečnosti a označila k tomu všechny důkazy na podporu svých tvrzení. Současně byla žalovaná poučena ve výzvě o možnosti namítat věcnou či místní nepříslušnost zdejšího soudu, a také o možnosti postupu soudu dle §115a o.s.ř. v případě, že se na výzvu soudu nijak nevyjádří, a ani soudu nesdělí skutečnosti, které by jí v tom bránily. Na uvedenou výzvu žalovaná nijak nereagovala. Soud proto postupoval ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že žalovaná proti postupu soudu nemá námitek.
Soud k projednání věci samé nenařídil jednání, rozhodl na základě předložených listinných důkazů a dnešního dne veřejně vyhlásil rozsudek v souladu s ust. § 115a o.s.ř. Ze shora uvedených zápisů o provedené přepravní kontrole soud zjistil a vzal za prokázané shora tvrzené skutečnosti žalobcem. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Na základě skutkového stavu, jak je popsán již shora, kvalifikuje soud jednání žalované, která použila veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem byl ulice podnik anonymizováno právnická osoba a která se na výzvu kontrolního orgánu neprokázala platnou jízdenkou, po právní stránce postupem podle § 2550 o.z. s použitím SPP ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením dlužné částky, uložil soud žalovanému zaplatit rovněž úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
V této věci soud s ohledem na výslovný souhlas žalobkyně a na absenci nesouhlasného vyjádření žalované (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a aniž by ve věci nařizoval jednání, vyšel ve svých zjištěních z listin předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná dne datum cestovala v obec anonymizováno linkou číslo přičemž byla kontrolována pověřenou osobou dopravce (žalobkyně) a neprokázala se platným jízdním dokladem. Jednotlivé jízdné činí dle Tarifu anonymizováno 24 Kč, přirážka k jízdnému pro takový případ pak byla stanovena Smluvními přepravními podmínkami ve výši 1.500 Kč. K úhradě vzniklého dluhu byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána prostřednictvím advokáta, a to výzvou ze dne datum. Nebylo zjištěno, že by na předmětnou pohledávku bylo cokoli uhrazeno.
Po právní stránce soud vychází z ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o přepravě osoby. Povinnost žalované k zaplacení jízdného pak vyplývá přímo z citovaného ustanovení § 2550 o. z. Nárok na zaplacení přirážky k jízdnému (není-li toto řádně uhrazeno) se pak opírá – jde-li o cestu žalovaného tramvají – o ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, přičemž přirážka byla stanovena v souladu s odst. 6 cit. ust. Splatnost jízdného se dle přepravních podmínek shoduje s nástupem do vozidla, splatnost přirážky pak nastala na výzvu (§ 1958 odst. 2 o. z.) v okamžiku přepravní kontroly. Nebyly-li všechny uvedené částky k těmto datům uhrazeny, dostala se tím žalovaná následujícího dne do prodlení podle ustanovení § 1968 o. z., a je v takovém případě povinna platit podle ustanovení § 1970 o. z. též úrok z prodlení, jehož výše je určena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Na základě citovaných ustanovení a v návaznosti na zjištěné skutečnosti dospěl soud k závěru, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni celou žalovanou částku včetně požadovaného příslušenství. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., kdy soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.