Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 372/2021-50

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových

sídlem adresa

o zaplacení částky 86 666 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 82 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá o částku 4 166 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky

86 666 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 30 158 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 82 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá o částku 4 166 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 86 666 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 30 158 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalovaná se domáhala zaplacení částky 86 666 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Žalobu odůvodnila tím, že předmětné řízení bylo zahájeno dne 10. 12. 2014 na základě žaloby podané žalobkyní jako oprávněnou osobou ve smyslu ust. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a kterou byl uplatněn nárok dle téhož zákona. Od zahájení řízení dne 10. 12. 2014 do právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno, tj. usnesení název soudu č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci 21. 6. 2021, uplynulo 6 let a 5 měsíců, v důsledku čehož žalobkyně utrpěla nemajetkovou újmu, neboť takovouto délku řízení nelze považovat za přiměřenou. Při stanovení výše finančního zadostiučinění vycházela žalobkyně z ustálené judikatury navazující na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. a za první a druhý rok řízení požaduje částku vždy ve výši 8 000 Kč, za třetí až šestý rok řízení vždy částku 16 000 Kč, a za sedmý rok řízení částku ve výši 6 666 Kč. Svůj nárok uplatnila dne 19. 8. 2021 u žalované, která však k němu vyjádřila zamítavé stanovisko, což bylo žalobkyni doručeno 30. 9. 2021.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Nezpochybňovala, že u něj žalobkyně dne 19. 8. 2021 uplatnila nárok na přiznání zadostiučinění v žalované výši a že žalovaná požadované zadostiučinění žalobkyni neposkytla. Je přesvědčena, že v předmětném řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. Poukazovala na skutečnost, že s ohledem na předmět řízení se toto vyznačovalo značným stupněm skutkové i právní složitosti, bylo provedeno obsáhlé dokazování včetně znaleckého zkoumání, výslechu znalce a značného množství listinných důkazů. Skutková složitost spočívala zejména v nutnosti správně identifikovat parcely, právní složitost spočívá ve správné aplikaci a č. na daný skutkový stav. Ve věci rozhodovaly soudy ve všech třech úrovních soudní soustavy, kdy soud prvního a druhého stupně rozhodovaly dvakrát, stejně jako Nejvyšší soud. Délka řízení byla tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, a pokud účastníci využili procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, v důsledků kterých došlo k prodloužení řízení, nemůže to jít na vrub státních orgánů. Navíc význam řízení pro žalobkyni byl běžný a k prodlevám na straně soudu nedocházelo. Ze všech těchto důvodů v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a celková délka, která byla ovlivněna zejména složitostí věci je hodnocena jako přiměřená k popsaným okolnostem.

3. Soud provedl dokazování listinami, a to obsahem spisu název soudu sp. zn. spisová značka, výzvou k poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ze dne 19. 8. 2021 včetně potvrzení o odeslání a stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 24. 9. 2021, ze kterých zjistil tento skutkový stav:

Řízení vedené u název soudu pod sp. zn. spisová značka bylo zahájeno dne 10. 12. 2014 na základě žaloby podané žalobkyní jako oprávněnou osobou ve smyslu , kterou se žalobkyně proti České republice a žalovanému příjmení jméno příjmení domáhala ve smyslu ustanovení téhož zákona určení, že Česká republika – Státní pozemkový úřad je vlastníkem části pozemku parc. číslo v k.ú. obec, vyznačené v geometrickém plánu o rozdělení tohoto pozemku. Po vyjádření žalovaných (26. 1. 2015), replice žalobkyně (24. 2. 2015) a vyžádání pozemkové knihy proběhlo dne 18. 6. 2015 první jednání, po kterém byl ustanoven znalec z oboru a odvětví geodézie a kartografie za účelem identifikace příslušných pozemků zapsaných v knihovní vložce číslo pro k.ú. obec podle původního pozemkového katastru se současným stavem dle pozemkové mapy. Posudek byl doručen soudu 25. 11. 2015. Dne 18. 3. 2016 proběhlo druhé jednání, po němž následovala dne 9. 5. 2016 změna žaloby, kterou byly specifikovány pozemky uvedené v petitu žaloby, dle geometrického plánu vyhotoveného na základě zadání žalobkyně. Dne 2. 8. 2016 bylo vydáno rozhodnutí soudu I. stupně, a to rozsudek, kterým bylo žalobě vyhověno. Proti tomuto rozsudku podali dne 14. 9. 2016 oba žalovaní odvolání a po doplnění odvolání a zaplacení soudního poplatku byla věc předložena odvolacímu soudu dne 13. 11. 2016. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 4. 2017 byl co do merita věci rozsudek soudu I. stupně potvrzen a dne 21. 7. 2017 bylo proti tomuto rozsudku podáno dovolání žalovaným ad 1). Dne 28. 8. 2017 byla věc předložena Nejvyššímu soudu ČR a rozsudkem tohoto dovolacího soudu ze dne 12. 3. 2019 byly rozsudky obou stupňů zrušeny a věc vrácena Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku pro nesprávnost závěrů obou soudů, o tom, že žalobkyně je oprávněnou osobou dle (dle dosud zjištěného skutkového stavu). Dne 27. 5. 2019 žalobkyně doplnila tvrzení o skutkovém stavu a dne 24. 9. 2019 Okresní soud ve Frýdku-Místku ve svém v pořadí druhém rozhodnutí žalobě opět vyhověl. I proti tomuto rozsudku podala žalovaná ad 1) odvolání dne 14. 11. 2019, věc byla předložena odvolacímu soudu dne 18. 12. 2019 a odvolací soud svým rozsudkem ze dne 26. 11. 2020 rozsudek soudu I. stupně potvrdil. I proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Ostravě podala žalovaná ad 1) dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR odmítnuto a toto usnesení nabylo právní moci 21. 6. 2021. Žalobkyně uplatnila dne 19. 8. 2021 u žalované nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívající v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, která byla téhož dne doručena Ministerstvu spravedlnosti ČR. Toto ministerstvo ve svém stanovisku ze dne 29. 9. 2021 žalobkyni sdělil, že náhrada škody přiznána nebude, neboť nebyly naplněny podmínky pro vznik uplatněného nároku.

4. Podle

1. Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

2. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možnost nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

3. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k :

a) celkové délce řízení,

b) složitosti řízení,

c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých průtahy řízení odstranit,

d) postupu orgánu veřejné moci během řízení,

e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

5. Podle § 13 odst. 1 citovaného zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je taky porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

6. Podle § 15 odst. 1 citovaného zákona, přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku.

7. Podle odst. 9 citovaného ustanovení, domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok uspokojen.

8. Na základě výše uvedeného skutkového stavu učinil soud závěr, že žalobkyně dne 19. 8. 2021 uplatnila u žalované, jako příslušného úřadu dle , nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě dle ust. téhož zákona. Protože žalovaná před uplynutím zákonné 6 měsíční lhůty vydala dne 29. 9. 2021 stanovisko, z něhož vyplynulo, že uplatněný nárok plnit nehodlá, nelze žalobu o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, podanou ještě před uplynutím lhůty 6 měsíců ode dne uplatnění nároku u žalované, považovat za uplatnění předčasné. Soud se proto zabýval otázkou, zda soud v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka vydal rozhodnutí v přiměřené lhůtě či nikoliv a zda v případě, že rozhodnutí v přiměřené lhůtě vydáno nebylo, přísluší žalobkyni zadostiučinění v penězích, případně v jaké výši. Při posuzování otázky, zda řízení vedené u název soudu pod sp. zn. spisová značka je možné považovat za přiměřené dlouhé, postupoval soud v souladu se stanoviskem Nejvyšší soudu ČR vydaným 13. 4. 2011 pod sp. zn. a z něho navazující judikatury. Na základě výše uvedeného skutkového stavu je nutno konstatovat, že souzená věc byla nepochybně po stránce skutkové složitá, neboť zde bylo nutno dokazováním (včetně znaleckého posudku) ztotožnit příslušné pozemky a poté je vymezit na základě geometrického plánu. Rovněž po stránce právní šlo o věc složitou. Naopak chování žalobkyně, tedy poškozené, v žádném případě nemělo vliv na délku řízení, neboť tato nepodávala žádné opravné prostředky, a pokud v průběhu řízení žalobu změnila, bylo to pouze v části týkající se upřesnění části pozemku, k němuž se domáhala určení vlastnického práva. V postupu soudu nebyly shledány průtahy, nakonec žádný z účastníků takovéto průtahy v řízení nenamítal. Pokud jde o význam řízení pro žalobkyni, v daném případě jde o právnickou osobu, přičemž dle názoru soudu nejde o řízení, které by bylo nutno přednostně vyřizovat s ohledem na jejich naléhavost a důležitost. Řízení bylo vedeno za účelem navrácení majetku, o který právní předchůdce žalobkyně přišel před více než 60 lety a s ohledem na časový odstup je tedy zřejmé, že pro komplikovanost zjišťování tehdejší situace nebude jednání krátké. Samotná délka řízení bezpochyby nezasahovala do situace žalobkyně. Pro žalobkyni mělo řízení nepochybně význam, ať už majetkový, ale zejména morální, neboť v případě získání zpět neprávem odňatého majetku dochází i k morální satisfakci. Při zohlednění všech těchto okolností dospěl soud k závěru, že délka řízení od 10. 12. 2014 do 21. 6. 2021, tedy doba 6 let a 6 měsíců je nepřiměřenou délkou řízení, za kterou žalobkyni přísluší přiměřené finanční zadostiučinění dle ust.

9. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění vycházel soud opět ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011 a z jeho závěrů, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, přičemž je rozumné, že první 2 roky řízení budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší. S ohledem na výše popsané skutečnosti, k nimž soud přihlížel (složitost případu, chování poškozeného, postup soudu a význam předmětu řízení pro poškozeného) dospěl soud k závěru, že přiměřená výše zadostiučinění v daném případě odpovídá částce na samé spodní hranici uvedeného rozmezí, tedy částce 15 000 Kč. Při tomto postupu tedy soud vycházel z výše zadostiučinění za první 2 roky řízení v částce 7 500 Kč, za další 4 roky řízení ve výši 15 000 Kč ročně a za posledních 6 měsíců řízení 7 500 Kč. Takto tedy soud dospěl k výši přiměřeného zadostiučinění ve výši 82 500 Kč.

10. Žalobkyně má právo na úrok z prodlení z tohoto zadostiučinění ode dne následujícího po uplynutí lhůty 6 měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem dle Žalobkyně tento nárok uplatnila u úřadu dne 19. 8. 2021, tedy ke dni rozhodování soudu tato lhůta ještě neuplynula. Proto žalobkyni právo na úrok z prodlení z přiznané částky ke dni rozhodování soudu nepřísluší. S ohledem na tyto učiněné závěry soud vyhověl žalobě co do částky 82 500 Kč a ve zbývající části, tj. o 4 166 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 166 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení žalobu zamítnul.

11. Protože byla žalobkyně ve sporu úspěšná a neúspěch měla pouze v poměrné nepatrné části, kdy navíc rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, přiznal jí soud právo na náhradu nákladů řízení v plné výši dle Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhl. č. za 5 úkonu právní služby po 4 580 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, replika k vyjádření žalované a účast u jednání), 5 x režijní paušál po 300 Kč, náhrada za promeškaný čas v souvislosti s cestou advokáta k jednání ve výši 200 Kč za 2 započaté půlhodiny a cestovní náklady za cestu z obec do obec a zpět 46 km osobním vozidlem s kombinovanou spotřebou 6,3 l benzinu N95 v ceně 37,10 Kč, při paušální sazbě 4,70 Kč za 1 km ve výši celkem 324 Kč. Po navýšení o DPH představují náklady řízení celkem částku 30 158 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.