Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 11/2022-50
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 11.014,83 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8.312 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.312 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 2.702,83 Kč s úrokem ve výši 27,9 % ročně z částky 9.277,27 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 888,87 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.702,83 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8.312 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.312 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 2.702,83 Kč s úrokem ve výši 27,9 % ročně z částky 9.277,27 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 888,87 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.702,83 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou soudu dne datum se žalobkyně domáhá zaplacení částky 11.014,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 30. 10. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 27,9 % ročně z částky 9.277,27 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení. Žalobkyně se výše uvedeného domáhá z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum, číslo kterou uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, (dále jako„ příjmení příjmení“), na základě které příjmení příjmení poskytla žalovanému částku 10.000 Kč a žalovaný se ji zavázal uhradit v 37 pravidelných měsíčních splátkách po 422 Kč spolu s úrokem ve výši 27,9 % ročně a spolu s dalšími ujednanými poplatky. Žalovaná částka se pak sestává z částky 9.277,27 Kč jako jistiny půjčky a poplatků a smluvních pokut ve výši 1.737,56 Kč, nadto žalobkyně žádá kapitalizovaný úrok ve výši 888,87 Kč při sazbě úroku ve výši 27,9 % ročně z jistiny úvěru za dobu do 29. 10. 2020. Výše uvedené nároky ze smlouvy o půjčce byly na žalobkyni postoupeny příjmení příjmení smlouvou ze dne datum s účinností ke dni datum. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Předžalobní výzvu právní zástupce žalobkyně žalovanému odeslal dne 23. 8. 2021.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a ač byl řádně předvolán, k nařízenému jednání se nedostavil.
3. Návrhem smlouvy číslo Akceptací smlouvy číslo oboje ze dne datum, bylo prokázáno, že uvedeného dne žalovaný prostřednictvím internetového bankovnictví s užitím formuláře příjmení příjmení této zaslal návrh na uzavření smlouvy o půjčce, na základě které příjmení příjmení poskytne žalovanému 10.000 Kč převodem na účet č. bankovní účet bezodkladně po akceptaci návrhu, žalovaný pak tyto prostředky vrátí společně s úrokem ve výši 27,9 % ročně v 37 měsíčních splátkách po 407 Kč vyčíslenými pro řádnou dobu splácení, splatnost splátky byla ujednána na den v měsíci, který je svým číselným označením anonymizováno s dnem, kdy zápůjčka bude připsána na účet žalovaného. Součástí smlouvy bylo ujednání o sjednání pojištění schopnosti splácet za měsíční částku ve výši 15 Kč, a to pro případ smrti a úplné trvalé invalidity či pracovní neschopnosti. Pojistné bylo splatné spolu se splátkami půjčky. Celková měsíční splátka je tak vyčíslena na 422 Kč (Výše uvedené prokázáno návrhem smlouvy). Stejného dne pak prostřednictvím internetového bankovnictví příjmení příjmení žalovaného informovala, že jeho nabídku na uzavření výše popsané smlouvy přijímá. (anonymizováno Akceptací smlouvy).
4. Výpisy z účtu č. bankovní účet bylo prokázáno, že tento účet je žalovaného, dne 25. 2. 2020 na něj byla pod variabilním symbolem shodným s číslem předmětné smlouvy připsána částka 10.000 Kč. Výpisy bylo také prokázáno, že anonymizováno březnu 2020 žalovaný uhradil na předmětnou půjčku 422 Kč, v dubnu 422 Kč, v květnu 422 Kč a červnu 422 Kč. Dále bylo prokázáno, že v lednu 2020 i únoru 2020 měl žalovaný příjem pouze od anonymizována dvě slova (jediná větší příchozí platba mimo jistiny z předmětné půjčky a výjimečných stokorunových částek), naopak z příjmu odcházely platby sázkové kanceláři v obou měsících, kdy jen za leden 2020 žalovaný s příjmem od anonymizováno ve výši částka, označený jako rodičovský příspěvek, vynaložil na sázky 2.794 Kč.
5. Výzvou ze dne 29. 10. 2020 příjmení příjmení žalovaného vyzvala k zaplacení částky 10.226,05 Kč jako dluhu ze smlouvy číslo.
6. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že příjmení příjmení a žalobkyně ujednaly postoupení všech pohledávek příjmení příjmení pocházejících ze smluv příjmení příjmení uzavřených s jejími klienty, kdy každá ze smluv je identifikována údaji dlužníka, číslem dané smlouvy a výší dané pohledávky. Účinnost smlouvy byla podmíněna zaplacením sjednané úplaty a účinnost postoupení byla stanovena k tomuto dni.
7. Seznamem postupovaných pohledávek bylo prokázáno, že v daném seznamu je uvedena smlouva číslo se jménem a příjmením žalovaného a výší pohledávky pro jistinu 9, 277,27 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 888,87 Kč a poplatky ve výši 1.737,56 Kč.
8. Potvrzením o zaplacení úplaty bylo prokázáno, že příjmení příjmení potvrdila, že žalobkyně v souladu se smlouvou o postoupení pohledávek zaplatila úplatu za postoupení smlouvy ke dni datum.
9. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum a podacím archem ze dne datum bylo prokázáno, že příjmení příjmení žalovaného informovala o postoupení všech pohledávek ze smlouvy číslo na žalobkyni.
10. Předžalobní výzvou ze dne 23. 8. 2021 a podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že dne 23. 8. 2021 právní zástupce žalobkyně žalovanému zaslal výzvu k zaplacení žalovaných nároků.
11. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění.
12. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Dne datum žalovaný a příjmení příjmení prostřednictvím internetového bankovnictví uzavřeli dohodu, na základě které se příjmení příjmení zavázala poskytnout žalovanému 10.000 Kč převodem na jeho účet, což stejného dne učinila, žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 27,9 % ročně v 37 měsíčních splátkách po 407 Kč, splatnost splátky byla ujednána na den v měsíci, který se svým číselným označením shoduje se dnem, kdy zápůjčka byla připsána na účet žalovaného (25. 2. 2020, tedy vždy 25 den v měsíci). Součástí smlouvy bylo ujednání o pojištění schopnosti splácet za měsíční částku ve výši 15 Kč, a to pro případ smrti, úplné invalidity či pracovní neschopnosti, pojistné bylo splatné spolu se splátkami půjčky. Celková měsíční splátky tak vyčíslena na 422 Kč, v měsících březnu, dubnu, květnu a červnu 2020 uhradil žalovaný na půjčku vždy 422 Kč. V lednu 2020 i v únoru 2020 měl žalovaný příjem pouze od anonymizována dvě slova, v obou měsících odcházely z účtu žalovaného platby sázkovým kancelářím, kdy jen za leden 2020 žalovaný s příjmem na rodičovském příspěvku ve výši částka vynaložil na sázky 2.794 Kč. příjmení příjmení žalovaného dne 29. 10. 2020 vyzvala k zaplacení dluhu z předmětné smlouvy. Smlouvu o postoupení pohledávek příjmení příjmení s žalobkyní sjednaly postoupení všech pohledávek pocházejících z předmětné smlouvy uzavřené s žalovaným z příjmení příjmení na žalobkyni, dle dohody stran smlouvy mělo dojít k účinnosti postoupení uhrazením sjednané ceny za postoupení, k čemuž došlo dne datum O postoupení pohledávek byl žalovaný vyrozuměn výzvou zaslanou mu dne datum. Dne 23. 8. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému výzvu k zaplacení žalovaných nároků.
13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jako „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
14. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
15. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú.poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
24. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
25. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
26. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
27. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
28. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
29. příjmení příjmení a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení § 2 odst. 1 z. s. ú. Není sporu o tom, že v době uzavření smluv žalovaný vystupoval jako spotřebitel a příjmení příjmení jako podnikatel. příjmení příjmení se vůbec nezabývala ověřením úvěruschopnosti žalovaného, nebylo nijak prokázáno, že by žalobkyně ověřila příjmy a výdaje žalovaného na živobytí a bydlení, resp., měly bychom vyjít z předložených výpisů z účtu, zjistíme, že v době poskytnutí zápůjčky byl žalovaný bez práce – na účet dostával pouze rodičovský příspěvek. Zjevně se tedy nejednalo o solventní osobu. Nebylo prokázáno, že by příjmení příjmení dále jakkoliv zkoumala skutečné příjmy a výdaje žalované – tedy např. zda je zaměstnán a jak je mu vyplácena mzda a v jaké výši, jaké jsou jeho náklady na bydlení a živobytí, zda má jiné vedlejší příjmy či výdaje, atd. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Soud je vzhledem k výše uvedenému toho názoru, že příjmení příjmení zanedbala svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalovaného (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr), když zanedbala ověření příjmů i výdajů žalovaného a nijak nezohlednila údaje jí samé známé z výpisů z účtů, které naopak svědčí o tom, že žalovaný úvěruschopný nebyl. Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplněním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. Stejně tak je neplatná smlouvy o pojištění, kdy této zcela chybí pojistný zájem, který by pojištěné mělo chránit – žalovanému žádná splátková povinnost nevznikla. V řízení bylo prokázáno, že příjmení příjmení žalovanému poskytla částku ve výši 10.000 Kč, z toho žalovaný uhradil 1.688 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaný v částce 8.312 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, na kterou byly pohledávky z absolutně neplatných smluv o zápůjčce platně postoupeny.
30. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 8.312 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 8.312 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně prokázala, že příjmení příjmení vyzvala žalovaného k zaplacení dne 29. 10. 2020. Byť žalovanému nebyla poskytnuta lhůta k plnění, lze okamžité plnění vzhledem k malé výši částky považovat za vyhovující lhůtě k placení„ bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, je tak žalobkyně oprávněna požadovat od 30. 10. 2020. V té době činila výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 8,25 %, takto ho soud přiznal.
31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 9.440 Kč ke dni vyhlášení rozsudku (včetně příslušenství), neúspěšná co do částky 8.271 Kč ke dni vyhlášení rozsudku (včetně příslušenství), poměr úspěchu ve věci tak činí 53 % ku 47 %, neboť se pak jedná o úspěch ve věci v zásadě totožný, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
32. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.