Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 81/2021-51
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Širokou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí údaje o zástupci
pro zaplacení 100 619,54 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 766 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 632 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 870 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 264 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Opatrovnici žalovaného příjmení jméno příjmení se přiznává odměna ve výši 8 824 Kč, která jí bude po právní moci tohoto rozsudku vyplacena z účtu Okresního soudu v Rokycanech.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit státu poměrnou část nákladů řízení ve výši 4 686,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Rokycanech č. ú. číslo, variabilní symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 766 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 632 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 870 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 264 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Opatrovnici žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] se přiznává odměna ve výši 8 824 Kč, která jí bude po právní moci tohoto rozsudku vyplacena z účtu Okresního soudu v Rokycanech. V. Žalobkyně je povinna zaplatit státu poměrnou část nákladů řízení ve výši 4 686,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Rokycanech č. ú. [číslo], [variabilní symbol].
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30.3.2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 100 619,54 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba (dále též jen„ Provident“ nebo„ právnická osoba“) a žalovanou byly uzavřeny celkem tři smlouvy o zápůjčce, a to dne 3.6.2017 Smlouva o zápůjčce číslo dne 25.10.2017 Smlouva o zápůjčce číslo dne 5. 2. 2018 Smlouva o zápůjčce číslo na základě kterých právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti celkem částku 74 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v pravidelných splátkách spolu se sjednaným smluvním úrokem a dalšími poplatky. Tuto svoji povinnost však žalovaná ani přes písemné upomínání nesplnila a svůj dluh z uzavřených smluv splnila v každém z případů pouze částečně. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, kterou původní věřitel a žalobkyně uzavřeli dne 20.1.2020. Protože žalovaná neuhradila svůj dluh zcela ani poté, co jí byla zaslána předžalobní upomínka, nezbylo žalobkyni, než se svého práva domáhat podanou žalobou.
2. Protože se soudu nepodařilo zjistit žádnou aktuální adresu žalované, na kterou by bylo možné jí zasílal soudní písemnosti, ustanovil jí soud v souladu s § 29 odst. 3 o.s.ř. pro toto řízení usnesením ze dne 16.11.2021, č.j. 8 C 81/2021-25 opatrovníka z řad advokátů.
3. Opatrovnice žalovaného s žalobou nesouhlasila a žádala, aby ji soud zamítl. Uvedla, že plnění poskytnuté žalované právním předchůdcem žalobkyně je zejména ve zjevném nepoměru ke zpětnému plnění, když míra roční procentní sazby nákladů přesahuje i 200 %, a protože se nejedná ani v jednom případě o krátkodobou (mikro) půjčku, ale doba splácení ve všech případech přsahuje jeden rok, naplňují sjednané smlouvy o poskytnutí zápůjčky objektivní znaky lichvy (míněno soukromoprávně). Zároveň při uzavření smlouvy adhezním způsobem společnost poskytující úvěr nevyhodnotila, že žalovaná řádně nerozumí psanému textu a není tak schopna vyhodnotit práva a povinnosti vyplívající ze smluv. V tomto směru se proto jednalo o nepoctivé jednání, kterému není možné poskytnout právní ochranu. Dále namítla promlčení pohledávek ze smlouvy o zápůjčce číslo ze smlouvy o zápůjčce číslo když žalovaná neuhradila splátku číslo ze smlouvy o zápůjčce číslo která byla splatná dne 3.3.2018 a splátky číslo zesmlouvy o zápůjčce číslo jejichž splatnost nastala dne 25.1.2018, resp. 25.3.2018. Dnem nezaplacení dílčí pohledávky u jednotlivých smluv přitom právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na zesplatnění zbývající části dosud neuhrazené části celkové dlužné částky již dne 4.3.2018 resp. 26.1.2018 a tříletá promlčení lhůta uplynula před podáním žaloby. Opatrovnice rovněž upozorňovala na ujednání obsažená v textu smlouvy, představující nerovnováhu v právech a povinnostech stran, která jsou z tohoto důvodu absolutně neplatná. Za taková ujednání označila zejména ujednání o prodloužení zákonné tříleté promlčení lhůty na dobu šesti let, ujednání práva na zesplatnění dluhu v případě nedodržení dílčí splátky a ujednání o smluvní pokutě za prodlení. Protože žalovaná všeobecné obchodní podmínky ani neopatřila svým podpisem, neprojevila ani žádným způsobem vůli být jimi vázána. Rovněž opatrovnice žalované namítala, že právní předchůdce žalobkyně nedostatečně prověřil úvěruschopnost žalované, jak požaduje § 86 zákona č. 257/2016 Sb.
4. Žalobce i poté na svém žalobě v plném rozsahu setrval. Doplnil, že žalovaná dne 3.10.2018 podepsala uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., čímž uznala předmětné pohledávky ze smluv uzavřených s právním předchůdcem žalobce co do důvodu i výše a zavázala se je nově splatit v měsíčních splátkách po 2 500 Kč měsíčně. Ani poté však žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho.
5. Soud v této věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť věc bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a tato s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu a oba účastníci s takovým postupem vyjádřili souhlas.
6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovanou byla uzavřena dne 3.6.2017 Smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku ve výši 24 083 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 240 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 9 793 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 050 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 2 046 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25.4. 2019 RPSN činila dle smlouvy 107,92 % ročně. Z tvrzení žalobkyně v žalobě má soud za prokázané, že žalovaná na tento svůj dluh uhradila pouze částku 18 368 Kč.
7. Dále byla mezi právnická osoba a žalovanou uzavřena dne 25.10.2017 Smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 27 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku ve výši 21 775 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 617 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 8 124 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 034 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2 710 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 6. 2019 RPSN činila dle smlouvy 128,59 % ročně. Z tvrzení žalobkyně v žalobě má soud za prokázané, že žalovaná na tento svůj dluh uhradila pouze částku 9 130 Kč.
8. Dále byla mezi právnická osoba a žalovanou uzavřena dne 5.2.2018 Smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 22 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku ve výši 19 017 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 935 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 5 824 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 9 258 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1.4.2019 RPSN činila dle smlouvy 230,58 % ročně. Z tvrzení žalobkyně v žalobě má soud za prokázané, že žalovaná na tento svůj dluh uhradila pouze částku 3 736 Kč.
9. Nedílnou součástí předmětných smluv byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře, v nichž bylo mimo jiné v čl. 10 sjednáno právo právnická osoba na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky v případě, že zákazník nesplní včas povinnost uhradit příslušnou splátku, které může uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky a v čl 16 byla sjednána smluvní pokuta za prodlení, kterou je zákazník povinen platit ve výši 0,1% denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je zákazník v prodlení. Tyto smluvní podmínky nebyly žalovanou podepsány.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že předmětné pohledávky byly postoupeny žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020, o čemž byla žalovaná informována oznámením datovaným dne 20. 1. 2020, když toto jí bylo doručeno na základě dodejky o podání ze dne 14. 2. 2020. Žalovaná byla zároveň vyzvána k úhradě celého dluhu do deseti dnů od doručení tohoto oznámení. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 28. 1. 2021, kdy z dodejky české pošty bylo prokázáno, že dne 29. 1. 2021 byla výzva zaslána.
11. Z dokumentu„ Uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy právnická osoba bylo zjištěno, že žalovaná dne 3.10.2018 uznala svůj dluh ze shora citovaných smluv co do důvodu i výše 106 397,84 Kč a zavázala se jej uhradit ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně
12. Dle § 2390 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokut to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedené smlouvy o zápůjčce za neplatné. Závěr o neplatnosti uvedených smluv soud dovozuje z překročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Nerovnováha, založená sjednáním nepřiměřeně vysoké úplaty za poskytnutí úvěru (RPSN sjednaných zápůjček činilo nejméně 107,92 % ročně a nejvíce 230,58% ročně, ačkoli obvyklá RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu činila cca 10,5 %) navíc ve spojení se sjednáním nejvyšší možné smluvní pokuty pro případ prodlení dle zákona o spotřebitelském úvěru je v dané věci tak výrazná, že je nutné ujednání smlouvy hodnotit jako obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Je nutné přihlédnout k tomu, že původní věřitel je profesionálem na trhu v poskytování úvěru a jeho konání, kdy požaduje úplatu za poskytnutí úvěru významně vyšší, než je obvyklé, spoléhaje přitom na tíseň, nezodpovědnost, či malou finanční gramotnost dlužníků je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí a nebezpečné, protože jde ve své podstatě o obchod s chudobou. Původní věřitel při sjednávání těchto smluv zcela vědomě kalkuluje s tím, že ve společnosti existuje určitý, nikoli malý, počet osob, které nejsou schopny pochopit a vyhodnotit ujednání ve smlouvě. Takové jednání však nemůže požívat právní ochrany. (Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce).
16. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila celkem o částku 74 000 Kč, když v případě první uzavřené smlouvy byla právnická osoba poskytnuta hotovost ve výši 25 000 Kč, žalovaná vrátila zpět pouze 18 368 Kč, zbývá tedy vrátit ještě 6 632 Kč, v případě druhé uzavřené smlouvy byla právnická osoba poskytnuta hotovost ve výši 27 000 Kč a žalovaná vrátila zpět pouze 9 130 Kč, zbývá tedy vrátit ještě 17 870 Kč a konečně v případě třetí uzavřené smlouvy byla právnická osoba poskytnuta hotovost ve výši 22 000 Kč, přičemž žalovaná vrátila zpět pouze částku 3 736 Kč a zbývá tedy vrátit ještě 18 264 Kč. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 42 766 Kč žalobkyni zaplatila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě právnická osoba k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, když z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne 14. 2. 2020. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 19. 2. 2020 a do 10 dne od tohoto data měla žalovaná peněžní prostředky vrátit, tedy do 29. 2. 2020. Vzhledem k tomu, že se jednalo o sobotu, bylo posledním dnem lhůty k plnění pondělí 2.3.2020. Jelikož žalovaná v uvedené lhůtě dlužné finanční prostředky nevrátila, dostala se od 3. 3. 2020 do prodlení s plněním svého závazku a oíd tohoto data byl též soudem přiznán žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu byla prokázána uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou s původním věřitelem dne 20.1.2020.
17. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok II. tohoto rozsudku).
18. Na shora uvedeném závěru soudu nemohla ničeho změnit ani skutečnost, že žalovaná dne 3.10.2018 podepsala listinu označenou jako„ Uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy právnická osoba“, když soud byl v daném případě i bez návrhu nucen přihlédnout k tomu, že předmětné smlouvy o zápůjčce, které mezi sebou právnická osoba a žalovaná uzavřeli, jsou od počátku absolutně neplatné.
19. Co se týče námitek uplatněných opatrovnicí žalované, zabýval se soud zejména vznesenou námitkou promlčení, kterou však neshledal s ohledem na zjištěnou právní kvalifikaci jako důvodnou. Dle § 638 o.z. se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. K bezdůvodnému obohacení žalobkyně došlo poprvé dne 3.6.2017, kdy jí byla právnická osoba předána finanční hotovost ve výši 25 000 Kč. Protože žaloba byla podána dne 30.3.2021, k promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení nedošlo.
20. Výrok III. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by měla v řízení převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení však nebylo zjištěno, že by žalované jakékoli náklady řízení vznikly, a proto rozhodl tak, že tyto náklady ani jedné ze stran nepřiznal.
Výrokem IV. rozhodl soud o odměně ustanoveného opatrovníka, který ve věci provedl dva úkony právní služby, a to dne 16.11.2021 převzetí věci a dne 1.12.2021 vyjádření ve věci. Za každý z těchto úkonů náleží opatrovníkovi odměna 5 140 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif) a dvou režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 citovaného právního předpisu, snížená o 20 % dle § 12a ost. 1 advokátního tarifu, celkem tedy 8 824 Kč.
21. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníků právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudního řízení. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu cca 37 %, žalovaná v rozsahu cca 63 %. Stát má tedy oproti méně úspěšné žalobkyni právo na 26 % uhrazených nákladů, které činí právě částku 2 294 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.